N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - Karel Nemo

KOMUNISMUS...
UTOPIE - NEBO VÝZVA HUMANISTŮM?

(Esej)

napsal

KAREL NEMO


MARATHON

OBSAH

Tajemství němých poslů.
Kadlub dějin.
Střípek z geneze společnosti.
Je vznik komunistických prvků a struktur utopií?
Revoluce? Ano, ale revoluce srdcí!
Komunizmus? Již staří Egypťané!
Když jde o peníze nastává okamžik pravdy.
Individuální komunistický postoj.
Komunizmus jako adaptační proces moderní civilizace.

MOTTO

" ...opakuji, že jsem rozhodný odpůrce materialistického názoru na svět. Přesto jsem se snažil být tolerantním a neprohlašovat každého materialistu za člověka špatného a protimaterialistu za člověka hodného a dobrého. Přesvědčil jsem se příliš často, že filosofičtí a theologičtí odpůrcové materialismu nejsou o nic lepší lidé, ba velmi často horší, hledí-li se na skutky a život a ne pouze na credo a slova. Kdybychom my protimaterialisté žili skutečně nematerialisticky, dělnictvo a sociální demokracie materialismu by se nechytali.
...v otázkách národohospodářských nejsem odborník..., ale tolik dovedu posoudit, že kritika Marxova a jiných socialistických teoretiků je oprávněná a vcelku správná, že však jejich positivní teorie nemají větší hodnoty než upřímné a promyšlené teorie jiné. Jestliže sociální demokracie činí z Marxe nedotknutelnou autoritu, pochopuji to, ale nedovedu se z toho těšit."

(T. G. Masaryk)

TAJEMSTVÍ NĚMÝCH POSLŮ

ooooo Mohutná vlna antikomunismu, která se vzedmula jako důsledek trestuhodné politiky bratrských lumpenkomunistických stran, nevyvádí skutečné marxisty nijak z míry. Ostatně intelektuální, morální, kulturní i společenská krize a dezorientace tehnologicky grandiózní západní společnosti volá po řešení tak jako tak. Dialektický materialista si navíc uvědomuje i určité grotesktní momenty dnešní situace: Není snad komické, když antikomunista s gustem strhává uliční tabulku s Engelsovým jménem a vzápětí - nic netušíc - se diletantsky pokouší budovat komunismus?
ooooo Posměváčkům, kteří si teď významně ťukají na čelo lze připomenout, že patrně posledním intelektuálem, který na téma komunismus něčím významným příspěl, byl nejspíše Lenin když přiznal: "...ale jakými cestami a za jakých praktických opatření lidstvo k této nové metě půjde, to nevíme a vědět nemůžeme."
ooooo Mate tudíž jenom ona hora blábolu vyprodukovaná intelektuálními děvkami Stalina a jeho následníků, které samy sebe titulovaly marxistickými filosofy, avšak jejich vize komunismu přinejlepším ústila v jakousi rovnostářskou formu chytání lelků.
ooooo Komunismus zkrátka není přitažlivý problém pro intelektuální pecivály, neschopné pochopit proč například Kolumbus nezůstal sedět v Janově za pecí a dobrovolně podstoupil nesmyslné riziko: Z pouhého - a ke všemu ještě kacířského! - přesvědčení, že Země je kulatá, nalodil trestance a dobrodruhy a vyplul na západ vstříc předpokládanému kontinentu.
ooooo Z jakých příčin však výprava, realizovaná tentokráte pod vlajkou marxismu, ztroskotala prakticky hned po vyplutí a ještě k tomu na obludném "Souostroví Gulag"?
ooooo Vinen je pochopitelně Lenin, neboť kurz, kterým orientoval společnost mohl vést pouze k tragické zkušenosti a nikdy k vytčenému cíli. Ovšem odpověď na otázku z čeho pramenila Leninova neukojitelná agresivita, by měla podat nejspíše psychologie. Snad to byl důsledek traumatu, který způsobila zpráva, že car pověsil - za pouhou přípravu atentátu - jeho milovaného devatenáctiletého bratra Sašu.
ooooo Snad proto Lenin, ač nesporně génius, nepochopil triviální a tragický nonsens, obsažený v Marxově bonmotu o možném spojenectví politika s "ďáblem": Politik, i kdyby sledoval nejušlechtilejší cíle nemůže "ďábla" - jako antagonistu "boha" - nikdy přelstít! K tomu je povolán, použije-li se křesťanské terminologie, jedině "Kristus"! Proto každé spojenectví politika s "ďáblem", spočívající mimo jiné v opuštění demokracie znamená cestu vedoucí do skutečných pekel.
ooooo Z jakých důvodů však Marx, Engels i Lenin při svém projektu komunismu navíc odmítli účast humanistů z řad kulturní, technické či vědecké inteligence? Jednalo se tehdy ještě o tak malou a nenápadnou vrstvu, nebo se o vedoucí úloze dělnické třídy ujišťovali v nějaké družné proletářské hospůdce? V každém případě je interesantní, jak si tu všichni tři - coby vášniví stoupenci dialektiky - sami napsali úhlednou pětku právě ze své nejolíbenější discipliny:
ooooo Cožpak se některý z antagonistů zanikající kultury někdy stal protagonistou kultury nové? Vytvořili snad feudalismus otroci, případně otrokáři? Či snad byl kapitalismus intelektuálním produktem nevolníků?
ooooo Ale když rozhodně ne kapitalisté a v žádném případě dělníci, která třída pak vlastně sehraje roli protagonisty onoho mnohými humanisty tušeného komunismu? A jak vlastně vyřeší antagonismus soudobé společnosti?
ooooo Vydejme s nyní znovu hledat onu bájnou pevninu zvanou komunismus a podobni starým mořeplavcům, pokusme se odpovědět na otázky, které si nutně položí každý navigátor:
ooooo Je soudobá lidská společnost skutečně solidním korábem, schopným dosáhnout úplně nových a jen mlhavě tušených břehů? A pokud ano, existuje vůbec onen kontinent a kde jej vlastně hledat? Není jenom snem, fikcí či utopií zrozenou v nerealisticky uvažujících mozcích?
ooooo Kolumbus pozoroval tažné ptáky, přilétající z nekonečných, údajně pustých mořských plání a pochopil kurz, kterým je třeba plout. Pátrejme tedy i my po poslech putujících k nám tentokráte ze vzdálené budoucnosti. Objevme ony vyjímečné bytosti, které dokázaly překonat řeku času a pokusme se porozumět jejich nevyslovenému poselství...

KADLUB DĚJIN

ooooo Snad jenom člověk, který se neumí divit, neužasne nad obrovskými změnami, které prodělala pozemská civilizace za pouhá tři tisíciletí. Soudobá věda, technika i ekonomika, ale také běžný život lidí nejednou překonaly i fantazii starověkých kultur.
ooooo Podivuhodný vývoj podstoupily i společenské systémy: Otrokářství, feudalismus a kapitalismus co do své kvality prostě nesnesou srovnání. Ačkoliv si tyto společenské formace žily svým vlastním životem, přesto se jedna rodila z druhé a jejich osudy mají i jisté společné znaky. Je tu patrná jak dlouhodobá a v krátkých časových intervalech téměř nepostřehnutelná geneze, tak i relativně rychlá metamorfoza. Dnes je na vrcholu svých sil kapitalismus. Ale i tuto kulturu čeká nezbytný vývoj a přerod, poněvadž jediný způsob, jak uniknout přetavení v onom gigantickém kadlubu zvaném dějiny, znamená zastavit čas.
ooooo Nepochybně se ozve protest: Není už spíše na čase skončit s oním nesnášenlivým a scholastickým dělením lidí na otroky a otrokáře, na feudály a nevolníky, na vykořisťovatele a vykořisťované? Byli to ostatně již staří Egypťané, kteří konstatovali, že vzácnější než drahokam je vlídné slovo - a přesto jej spíše uslyšíte od otrokyně u okovu než ve vybrané společnosti. Byli to jak známo samotní nevolníci, kdo vehementně protestoval proti zrušení nevolnictví. A kolik asi procent proletářů se dnes nechá přeochotně "vykořisťovat" a ve svobodných volbách rozhodně hlasuje pro kapitalismus?!
ooooo Ano. Při identifikaci společenských veličin a procesů skutečně dochází k jistému zjednodušení, nebo přesněji řečeno idealizaci. Není však zbytí. I teoretický fyzik si musí idealizovat přírodu a zabývat se tělesem nekonečně tuhým, absolutně černým, nekonečně malým, atd., poněvadž jedině touto metodou dokáže odhalit podstatné fyzikální jevy a zformulovat jejich matematické vztahy. Podobný přístup je užitečný i ve vědách společenských, protože pouze tak lze oddělit "šum" a odhalit i analyzovat podstatné procesy, v tomto případě určité společensko-ekonomické jevy.
ooooo Tato metoda umožňuje i snadněji pochopit proč nová a pokrokovější společnost nemůže vzniknout skrze Spartakovo povstání, selskou rebelii či bolševickou revoluci. I přesto, že čas nakonec realizoval ideje právě oněch buřičů a "pošetilých" bojovníků za lidskou důstojnost a emancipaci - odstranil okovy a zrušil i nevolnictví... A stalo-li se pro humanisty 19. a 20. století závažným kulturním problémem vykořisťování člověka člověkem, pak jen marxisté vědí, že jde o historicky determinovaný jev, který na věky zůstat nemůže a ani nezůstane.
ooooo Rozhodujícím klíčem k pochopení oné dějinné metamorfozy by mohly být momenty, při kterých kvantita určitých procesů vede ke změně kvality celého systému. A roztomile demonstrativní a poučné by se mohly stát některé momenty zrodu samotných kapitalistů uprostřed feudální kultury.

STŘÍPEK Z GENEZE SPOLEČNOSTI

ooooo Nenápadní poslové dnešního kapitalismu - první manufaktury - pochopitelně nebyly dílem geniálního filosofa, nýbrž vznikaly spontánně a zákonitě i proto, že si řemeslníci uvědomili vliv specializace na jednotlivé pracovní úkony či výrobní operace pro růst kvality a produktivity výroby. Majitel manufaktury byl již klasický kapitalista v tom smyslu, že zaměstnával námezdní síly a přisvojoval si nadhodnotu jejich práce. Zisk pak buď investoval a prosperoval nebo jej prohýřil a zbankrotoval.
ooooo Zcela kuriozní situace by ovšem vznikla, kdyby některý z dnešních apologetů věčnosti kapitalismu mohl onomu pionýrovi kapitalistické společnosti uznale poklepat na rameno a polichotit: "Blahopřeji, pane podnikateli! Víte, že vy jste průkopník úplně nové a pokrokové společnosti? Společnosti nebývale svobodné, ve které již nepovládne král! Kde bude zrušena robota a poddanství! Víte vlastně, že připravíte svého pána i o právo první noci?"
ooooo Takto pochválený majitel manufaktury by nejpíše už po druhé větě vykulil oči, pokřižoval by se a šel žalovat královským pochopům! On totiž vůbec nic takového nezamýšlel a nechtěl. Byl upřímným royalistou, věřil, že královská moc pochází od Boha a měl-li hezkou dceru, ochotně ji po svatebním obřadu svému pánu doporučil a neviděl v tom nic nemorálního.
ooooo Přesto právě "tito" lidé později feudalismus svrhli a vytvořili modernější, spravedlivější a liberálnější kulturu, kulturu kapitalistickou. Vedly je k tomu ostatně zcela praktické důvody: Kvantitativní a kvalitativní vývoj průmyslové výroby vyvolával zákonitý hlad po nových a vzdělanějších pracovních silách a jako obrovská překážka jeho ukojení tu čnělo přežívající se nevolnictví. Podnikatelé ovšem mohli své ekonomické zájmy prosadit jedině politickou cestou. Vynutili si zrušení nevolnictví - a tím fakticky padla tisíciletá feudální kultura. Pochopitelně, že ve skutečnosti nebylo vše tak přímočaré a vulgární, ale zde jde především o podstatu onoho procesu.
ooooo Fascinující poznatek však vyplyne v případě, že tato situace bude hodnocena pod opačným zorným úhlem, ústícím v otázku: Co tedy vlastně bylo oním základním předpokladem vzniku kapitalismu, čili kvalitativně zcela odlišné společnosti? Odpověď je prostá a velice poučná: Aby se mohla zformovat kapitalistická společnost, musely prekapitalistické prvky a struktury vznikat, existovat a fungovat již za feudalismu!!!

JE VZNIK KOMUNISTICKÝCH PRVKŮ A STRUKTUR UTOPIÍ?

ooooo Dialektičtí materialisté předpokládají, že kapitalistická kultura není posledním stadiem ve vývoji lidské civilizace a bude tudíž vystřídána společností jinou. Tuto hypotetickou kulturu nechť si každý nazve podle libosti. Podstatnější však budou její znaky a mnohé nasvědčuje tomu, že nejeden z nich bude odpovídat definicím, které zformulovali již Marx, Engels a Lenin. Nechť je proto nazývána společností komunistickou, neboť případné oponenty lze snadno usvědčit buď z ignorantství nebo zaujatosti.
ooooo Důležitější je, že byly shromážděny argumenty umožňující použít analogie, ústící v logickou otázku: Co je zásadně zapotřebí k tomu, aby vznikla a rozvinula se kultura komunistická?
ooooo Okamžik pravdy je prostý a fascinující současně. Aby se zformovala komunistická kultura, musejí prekomunistické subjekty vznikat a fungovat již uprostřed kapitalismu!!! A protože je známo, že ony pokrokové společenské elementy se neformují na přání ideologů, nýbrž jako důsledek bytostných potřeb a možností společnosti předchozí - a to zcela spontánně a zákonitě, pak je nanejvýš pravděpodobné, že v průmyslově vyspělých státech tyto prekomunistické prvky a struktury již dávno vznikly! Utvořily se a "komunisticky" fungují aniž je někdo slavnostně vyhlásil za komunistické či jiný podezíral z komunismu...
ooooo Obecně sem lze zařadit všechny nové a "cizorodé" jevy, které ekonomicky posilují, demokratizují a humanizují kapitalistickou kulturu a jejichž zásluhou se kapitalismus stává "nekapitalistickou", tzn. sociálně spravedlivější, humánnější, svobodnější, kulturnější, vitálnější a perspektivnější společností. Pominou-li se určité prvky ekonomické a společenské samosprávy, pak jako klasický příklad by mohl posloužit systém zdravotního, sociálního či jiného pojištění, kde platba pojistného tvoří percentuální část výdělku pojištěnců, přičemž každý z nich má právo na stejně kvalitní službu. Patří sem konec konců i analogický systém výběru daní a schvalování státního rozpočtu...
ooooo Nefungují snad takovéto komunity podle Marxovy definice komunismu "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb!"?!

REVOLUCE? ANO, ALE REVOLUCE SRDCÍ!

ooooo Komunismus si však nelze představit jako pouhou výslednici "mechanického" zrodu a geneze nových ekonomických a společenských struktur. Poněvadž veškeré hospodářské i sociální vymoženosti moderní společnosti budou vždy zneužívány a stanou se vysoce ztrátové, neúměrně nákladné nebo dokonce disfunkční, pokud s nimi budou disponovat amorální lidé, obecně zvaní maloměšťáky!
ooooo Proto jedním z nejvýznamnějších atributů komunismu je i "zrušení maloměšťáků" - přibližně řečeno vytvoření takového společenského klimatu, ve kterém se buržoa za svoji amorálnost zastydí stejně, jako se dnes slušný občan zastydí za soudobé faux pas.
ooooo Odtud plyne a brzy bude zcela zřejmé, že komunismus představuje i gigantickou morální a kulturní výzvu pro skutečně všechny humanisty. A podobně jako moderní fyzika akceptuje a využívá zákony objevené Archimedem, Newtonem i Einsteinem, musí i komunistická etika respektovat všechny funkční a konstruktivní morální principy, ať je objevili humanisté kterékoli epochy, kteréhokoli náboženského vyznání či filosofického přesvědčení.
ooooo Právě zde lze indikovat zásadní rozdíl mezi bolševismem či neobolševismem a komunistickým humanismem: bolševik i neobolševik se bijí o svou - ke všemu ještě nepříliš jasně chápanou - komunistickou ideu a v jejím jménu se neštítí používat intrik, podlostí a hanebností včetně aktivit kriminálního charakteru. Jejich víra ve spasitelnost moci a sociálního inženýrství jim brání pochopit, že to byli právě "oni", kdo zničil "komunistické režimy".
ooooo Onen etický aspekt je životně důležitý a historicky ověřený praxí i osudem "komunistických režimů": bolševici sice "odstranili" kapitalistické vykořisťování a vytvořili ze zaostalého carského Ruska světovou supervelmoc. Ta ovšem posléze totálně zkolabovala a symptomy provázející její zánik byly skutečně příznačné - masová korupce a bezpráví, opilství a naprostý rozvrat občanské i profesionální etiky i v tak delikátních sférách jako státní správa, justice, policie, média, ekonomika, atd.!
ooooo Komunistický humanista jinak řečeno novodobý marxista, vycházeje z dosavadní historické praxe, musí nejenom akcentovat etické hodnoty lidského faktoru a vystupovat co nejostřeji proti mravnímu úpadku. Musí ještě akceptovat veškeré poznatky pedagogiky, psychologie, sociologie, filosofie i dlších věd s cílem formovat osobnosti, jejichž integrita lidská, občanská i profesionální bude na co nejvyšší úrovni, a které postupně vytvoří ve společnosti drtivou většinu. Bez nich je komunismus pouze vzdušným zámkem.

KOMUNISMUS ? JIŽ STAŘÍ EGYPŤANÉ !

ooooo Bude-li nyní řečeno, že vyšší fáze komunistické etiky znamená především "zrušení tříd", pak nejde o žádné kříšení bolševických strašidel. Pod tím odporným pojmem v uvozovkách se totiž neskrývá nic avantgardnějšího, než překonání odvěkého maloměšťáckého "hobby", jímž je vykořisťování bližních...
ooooo "Fuj," uleví si teď asi nejeden pravicový estét.
ooooo Podobným zhnuseným dušičkám je ale nutné vyčíst mezery ve vzdělání a doučit je, že tento problém vůbec nenastolili jako první marxisté. Jedná se o "vousatý" etický hlavolam s kterým se trápili už staří Egypťané! A poněvadž si tehdy nevěděli rady, jeho rozuzlení mazaně vložili na bedra boha Anúpeva.
ooooo Toto vzácné božstvo se šakalí hlavou pak vážilo skutky lidí, vykonané jimi za pozemského života a vězte, že předstoupil-li před ně boháč, neměl vůbec žádnou šanci a tvrdě si to v egyptském pekle odskákal. Jenže přísné tresty kupodivu dostávali i chuďasové, kteří na zemi pracovali do úmoru, poctivě dřeli a přitom dovolili, aby plody jejich práce připadly jiným. Anúpevovy váhy totiž neomylně dokázaly, že rovněž "neasertivní proletářové" rozmnožují bezpráví!!!...
ooooo Vážně. Omyl tu byl zcela vyloučen, poněvadž na objektivitu posmrtného soudu dohlíželo dalších jedenačtyřicet bohyní a bohů, mezi nimi i bůh moudrosti Thovt.
ooooo Má-li však komunismus řešit problematiku vykořisťování již na tomto světě a přitom efektivně a humánně, pak ji nemůže chápat jako úzce třídní konflikt - dělník versus továrník. Ostatně tato dnes již klasická forma tzv. kapitalistického vykořisťování - při které podnikatel nadhodnotu vyprodukovanou svými zaměstnanci dále investuje, nicméně tuto investici si ve vší počestnosti přivlastní - bude zřejmě vyřešena evoluční cestou.
ooooo Celý proces si lze představit tak, že se v podmínkách plurality vlastnických forem prosadí kolektivní formy vlastnictví. Nejperspektivnější se tu zatím jeví družstevní formy podnikání a dále ESOP (zaměstnanecké vlastnictví akcií), kdy ona nadhodnota může být zaměstnancům proplácena - dle individuální zásluhy - ve formě zaměstnaneckých akcií. Aby se ovšem tyto formy vlastnictví výrobních prostředků plně prosadily, musí splňovat určitá ekonomická i etická kritéria: Musí být schopné nejostřejší ekonomické i technologické konkurence a současně vysoce odolné proti vlivu korupce, atp.
ooooo Avšak i po dosažení tohoto stadia se bude společnost stále nacházet na samotném prahu komunismu. Na některé aspekty tu upozornil Lenin, který po bolševicku připomněl: "Proletariát po vydobytí politické moci nepřestává vést třídní boj, ale pokračuje v něm - až do odstranění tříd -, ovšem za jiných okolností, v jiné formě a jinými prostředky...Je jasné, že k úplnému odstranění tříd je třeba nejen svrhnout vykořisťovatele...Je třeba úplně odstranit jak rozdíl mezi městem a vesnicí, tak i rozdíl mezi fyzicky a duševně pracujícími....První fáze komunismu tedy ještě nemůže přinést spravedlnost a rovnost. Rozdíly v bohatství zůstanou, a to rozdíly nespravedlivé."
ooooo Jak vidno, odstraní-li se základní Leninův omyl, který již přesvědčivě vyvrátily dějiny a spočívající v přesvědčení, že oním "chirurgem", amputujícím ekonomické, společenské i kulturní "orgány" kapitalismu budou dělníci s puškou v ruce a střílející hlava nehlava, pak to vůbec neznamenám rezignaci na přesvědčení o nutnosti i zákonitosti formování komunistické společnosti. Právě naopak. Veškerá problematika komunismu se pouze přetransformuje v obrovský i atraktivní kulturní problém a plnou pravdu mají ti humanisté, kteří jej nahlížejí jako "revoluci hlav a srdcí".

DOKONČENÍ

Když jde o peníze nastává okamžik pravdy.


N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - Karel Nemo