N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - František Stočes


Dostaneme se zločinu na kobylku?



DOSUD NEPUBLIKOVÁNO


Dostaneme se zločinu na kobylku?

ooooo
Kriminalita se stala metlou moderní civilizace. A metlou pořádně drahou.V USA si spočítali, že je zločinnost ročně stojí 163 miliard dolarů! Součet zahrnuje výdaje na justici, policii, vězeňství, zdravotnictví, zajištění osobní bezpečnosti plus škody způsobené krádežemi, pojišťovacími podvody atd. Tato astronomická částka (přes 4,5 biliónů Kč) představuje mj. dvě třetiny tamějších výdajů na zbrojení či pětinásobek všech nákladů na vzdělání
oooooPochmurná matematika plozená zločinem vede americké zákonodárce k přijímání tvrdších i netradičních sankcí vůči delikventům. Patří sem zavádění různých forem trestu smrti a zejména zákon "Three strikes-you´re-out!" Zmíněný zákon umožňuje, aby pachatel, který se dopustí třetího násilného zločinu byl odsouzen již na doživotí a bez šance na milost či amnestii. Racionální jádro tohoto opatření vyplývá například z výpočtu Patricka Langana, člena Bureau of Justice Statistics, který uvádí, že zavedení dlouhodobějších rozsudků by jenom v roce 1989 předešlo 370 000 násilných trestných činů! Takové číslo nelze přehlédnout - mj. znamená, že 370 000 občanů bude ušetřeno brutality, zdravotní újmy a dokonce i vraždy. Nikdo ovšem nespočírá kolik smolařů, schopných skutečné nápravy, v sítích zákona "Three strikes-you´re-out!" uvízne. Tento zákon je tudíž i výrazem rezignace moderní společnosti na možnost resocializace pachatelů.
oooooPředchozí fakta plus poznatek, že na kriminalitě mají značný podíl právě recidivisté, vedou a opravňují k úvaze o účelnosti, účinnosti a dokonce i smysluplnosti institutu "odnětí svobody", česky kriminálu, basy, katru atp. Jedná se nepochybně o zařízení historicky determinované - v primitivních společnostech se delikvent buď popravil či se mu usekla ruka; a za dob krevní msty to odskákala i jeho rodina. Avšak tyto historické i kulturní reminiscence mohou být opomenuty, neboť začíná být stále více zřejmé, že trest odnětí svobody prostě nesplňuje očekávání v něj vkládaná. Stát vynakládá peníze daňových poplatníků na vězeňství s přesvědčením, že si zde izolovaní delikventi odpykají zasloužený trest, a že tento trest přispěje i k jejich nápravě. Ale kriminál - a to ze zcela zjevných příčin - tyto funkce mnohdy plnit nemůže.
oooooVíra, že vězení delikventy polepší je absurdní a v rozporu s elementárními pedagogickými zkušenostmi: úspěšně lze vychovávat jen v eticky pozitivním prostředí s možností identifikace s mravně vhodnými vzory. V cele plné gaunerů a pochybných hodnot se polepšit prostě nelze a navíc - poněvadž i zde fungují zákonitosti pedagogiky - ti méně narušení delikventi získají naopak další a nové "zkušenosti", "kontakty" a motivy. Rovněž výkon zaslouženého trestu s funkcí odstrašení je tu plněn diferencovaně a neuspokojivě: delikvent "novic" uvržen do brutálního, primitivního, homosexuálního atp. prostředí zde může zažít skutečné peklo a míní-li přežít, musí se adaptovat, což často znamená mravně, společensky i kulturně degenerovat. Naopak otrlí a protřelí kriminálníci, kteří jsou vně zdí žaláře "nulami" právě v kriminálů dosahují nejvyššího "společenského postavení". Vize eventuálního návratu do kriminálu, kde je o ně navíc všestranně postaráno, postrádá v jejich případě jakýkoliv odstrašující účinek
oooooLze tedy závěrem konstatovat, že výkon trestu odnětí svobody nemá v mnoha případech nápravný výsledek a dokonce se sám stává jedním ze zdrojů kriminality! Pokud však nepřestane selhávat prevence - kde zjevně nejůčinnějším řešením je potlačení rozvodovosti a renesance rodiny s dítětem jako nejvyšší hodnotou, a míra kriminality zůstane nepřijatelně vysoká, vyvstane potřeba buď zcela zásadní reformy vězeňství, aby se stalo efektivnějším, humánnějším a lacinějším. A vzhledem k obrovským sumám, které zločinnost daňovým poplatníkům odsává, měl by reálný nápad cenu zlata.

František Stočes
1994


N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - František Stočes