N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - František Stočes

Kopytem sem, kopytem tam.


PRÁVO LIDU


Kopytem sem, kopytem tam.

ooooo
Transformaci našeho zemědělství lze nazvat hezky slovansky katastrojkou a i následující stručná chronologie ukáže plastický obraz české národní katastrofy.
ooooo V lednu 1991 se vláda ČSFR „vzdává vlády“ v tom smyslu, že totálně liberalizuje ceny potravin. Ceny masa, mléka i jejich produktů letí do závratné výše a užaslým občanům se dostává odborné rady: „Je drahota? Chovej se, občane, tržně! Nekupuj předražené maso!“ Několik ideologicky zhlouplých zbohatlíků snad i poslechne, ale drtivá většina lidí na nákup o sto procent dražšího masa prostě nemá. Výkupní ceny masa zůstávají stejné. Za pouhých šest měsíců nato se občané dozvídají jakou katastrofu způsobili: V republice přebývá 300 000 tun jatečného skotu, přes miliardu litrů mléka a nikdo si s tím neví rady! Rozhořčení zemědělci slibují uspořádat na Václavském náměstí demonstraci i se svými kravkami. Vláda prchá do Židlochovic - a z miliónů občanů tam udělá téměř idioty: Usnáší se přebytečné maso vyvézt do ciziny a tento vývoz DOTOVAT z peněz daňových poplatníků!!! Sociální demokraté varují, že agrární politika vlády hrozí katastrofou pro naše zemědělství, předvídají vybíjení chovných stád a pozdější dovoz drahého masa ze zahraničí. (viz. kupř. Právo lidu 19. 6. 1991).
ooooo Uplynou pouhá tři léta... V roce 1994 začínáme dovážet maso z Dánska, Finska i Francie. Ztráty českých zemědělců dosahují desítky miliard korun. Za kilo nezdravého bůčku se platí 50 Korun, kotlet 100 korun a za roštěnou či svíčkovou už vydáte stovky. Drštková polévka, jídlo chudiny, přijde i na 10 korun.
ooooo Krav zůstalo v republice 830 000. Tak málo jich prý u nás nebylo ani po první, ani po druhé světové válce. Nikdo nenese žádnou odpovědnost. Vláda si blahopřeje: konečně se u nás vyrovnala poptávka s nabídkou.
ooooo Jak sladké je v Česku vládnout!

(PRÁVO LIDU č. 2, 11. - 17. října 1994)
František Stočes


N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - František Stočes