N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - František Stočes


Ať žije pohrobek!


PRÁVO LIDU

Ať žije pohrobek!

ooooo
Táže-li se někdo, proč ČSSD slaví nedožité sté narozeniny deníku Právo lidu, obdrží odpověď, jejíž logika je vskutku zdrcující: éra stranických deníků se přežila, jsou prodělečné a neúměrně by zatížily stranickou kasu. S tím lze jistě souhlasit, nicméně pochybnosti, které zůstávají, musí každého demokrata - a nejen sociálního - znepokojit.
ooooo Úpadek stranických deníků je totiž jev z několika aspektů společensky vysoce negativní. Ve své podstatě se vlastně jedná o důsledek skutečnosti, že jediným regulátorem, jenž rozhoduje o informování veřejnosti, se stal nevědomý trh. Jeho mechanismus sice dokáže vyřadit neschopné soutěřící, nicm=ně trh sám není schopen definovat společenské priority, natož je prosadit. Působení trhu vedlo dokonce k tomu, že majiteli většiny českch deníků se stali obskurní vydavatelé, kteří si čtenáře pochopitelně formují podle vlastních záměrů. Tržní mechanismy na jedné straně přivedly k zániku Právo lidu a na straně druhé znamenaly boom bulváru, parazitujícího na násilí a ve čtenářích tak fabrikujícího vědomí že společnost je přinejlepším jedna velká pavlač.
ooooo ČSSD chce prosazovat institut přímé demokracie... Kdo bude při referendu nejvíce ovlivňovat mínění voličů? Média!
ooooo Konec éry stranických deníků patrně souvisí i s klesající členskou základnou politických stran (při srovnání kupř. s 1. republikou), jejíž příčinou může být i úpadek víry občanů v to, že svým členstvím v politické straně mohou ovlivnit politiku. Ptá se snad někdo členů strany, zda chtějí trest smrti či nikoli, zda chtějí do NATO či nikoli atp.?
ooooo Zánik stranického tisku má pro stranu neblahé důsledky. Zúžil prostor pro vnitrostranickou diskusi a tedy i pro vnitrostranickou demokracii. Zúžil se prostor pro vnitrostranickou didkusi, což znamená i úpadek vnitrostranické demokracie. Zároveň strana ztrácí možnost systematicky a uceleně informovat své členy, sympatizanty i ostatní občany, kteří by chtěli znát její názory na aktuální problémy (kupříkladu věcný obsah projevu předsedy ČSSD v Parlamentu a nikoli pouze komentáře k němu, lišící se dle toho kterého média). Straně současně chybí prostředek, který by jí umožňoval operativně a uceleně zveřejňovat své názory a postoje (informace z tiskových konferencí mají menší periodicitu a opět jsou publikovány útržkovitě a selektivně, v neposlední řadě i dle zájmů vydavatelů často zahraniční provenience).
ooooo Není-li český stát slepý, přitroublý či pokrytecký, měl by existenci českých stranických deníků co nejvíc podporovat. A oním státem jsou navíc...politické strany. Jenomže strany si prostřednictvím státu raději vyplácejí peníze na drahé bilboardy volebních kampaní, které nemají žádnou informační hodnotu, než na stranické deníky, jejichž informační hodnota je vysoká.
ooooo Nicméně, četli jste dobře: éra stranických deníků je již za vámi, i když... Např. členové ODS mohou za svůj považovat deník, který nedobrovolně financují i repové, střádající si u jisté banky; komunisté si čtou ve svých denících (Haló noviny, Špígl) Na tiskové konferenci ČSSD seděl vzadu človíček, o málo desítek let mladší než Právo lidu, pečlivě si slinil inkoustovou tužku a podtrhával řádky v Haló novinách. Dle hovoru šlo o předsedu některé MO ČSSD v Praze; sociálním demokratům takového ražení deník Právo lidu jistě nechybí. Nemůže být nakonec hlavní příčinou toho, že se deník Právo lidu stal slavným nebožtíkem, i nedostatek politické vůle uvnitř samotné ČSSD?

(Listopadové Právo lidu 1997)
František Stočes


N e t S o c a n - BIBLIOTÉKA - František Stočes