NETSOCAN
Číslo 1 -- LEDEN 2004 ---Ročník III.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

AKTUALITY
 Hledá se nový étos pro Evropu
 Velikost, limity i unikátní situace... Západu

ČLÁNKY
 Ohrožuje západní civilizaci informační fašismus?
 Vzestup a pád řecké civilizace
 Vzestup a pád civilizace římské
 Zná V. Špidla českého Pinocheta?

NETSOCAN MONITOR
 Aféra Kelly: BBC se omluvila...
 Snímek Invaze barbarů chápe smrt jako akt solidarity
 Záplavy v metru se opět vyšetřují
 Dvě řešení drogové problematiky
 Poněkud jiná Amerika
 Irák nesouhlasí s tím, že Saddám je válečný zajatec
 Vynálezce webových stránek pasován na rytíře
 Další válka proti teroru? Zřejmě ano
 Evropa musí hledat nový étos


o
Vážení návštěvníci.

o Uveřejňujeme výňatek kapitoly z eseje nazvaného Sametová katarze, jehož autorem je Victor Nemo. Kompletní práci můžete nalézt v sekci Bibliotéka komunikačního média Netsocan. o


VELIKOST, LIMITY I UNIKÁTNÍ SITUACE KŘESŤANSKÉHO ZÁPADU.

o Ony kdysi tak nadějné, slavné a přesto ztroskotavší kultury nám i přes propast tisíciletí vysílají mlčenlivé, ale srozumitelné a vysoce varovné poselství... Jsou jím signály o tom, jak jejich kolaps i zánik úzce sovisel s úpadkem původní náboženské víry a vznikem maligní konzumní společnosti.
o Lze namítnout: Úroveň moderního občana i společnosti XX. století nelze s jejich středověkými či dokonce starověkými protějšky vůbec srovnat! Vždyť rozdíl ve vzdělanosti, kulturní vyspělosti i sociální zralosti občanů je obrovský a nesrovnatelná je i úroveň demokracie v podobě pluralitních systémů, všeobecného volebního práva, vysoké účasti občanů ve volbách i v kdysi nepředstavitelném přístupu veřejnosti k informacím.
o Avšak sociální katastrofy jako 1. a 2. světová válka, excesy jako iracionální, mystický fašismus a nakonec i "politické detaily" jako smrt bratrů Kennedyových (a zvláště faktická lhostejnost americké veřejnosti ke skandálnímu průběhu "vyšetřování" dosud neobjasněné smrti prezidenta) vypovídají o křehkosti demokracie. A navíc: homeostaticky, existenciálně orientovaná psychika se všemi z toho plynoucími negativismy zůstává vlastní jak starověkému pastevci tak atomovému fyzikovi - o soudobých politických vůdcích nemluvě.
o Kdo je však v současné době příjemcem onoho poselství? Kterému adresátovi, které civilizaci je ona historie sebevědomých obrů netušících, na jak hliněných nohách stáli, určena?
o Novodobým gigantem hodným nefalšované úcty se bezesporu stal dnešní "Západ". Tedy kultura křesťanské provenience, geograficky zpočátku zahrnující Severní Ameriku a Západní Evropu a neustále expandující. Demokratická společnost, která ovládla atom, stanula na Měsíci a luští genetický kód člověka. Nezanikne-li či nezdegeneruje-li tato civilizace a naopak se bude dále rozvíjet, její technologické perspektivy jsou bez přehánění fantastické.
o Proto každý, komu leží na srdci její další budoucnost, by měl analyzovat i aktuální míru výskytu oněch dvou rizikových a téměř organicky souvisejících znaků, jimiž jsou reálný úpadek tradiční náboženské víry a formace chorobné konzumní společnosti...
o Posuzovat religiozitu podle počtu občanů hlásících se oficiálně či veřejně ke křesťanství, by mohlo být ošidné, neboť víra v Boha je především intimní, citová záležitost. Vyžaduje pokoru, bytostné oddání se a oplátkou slibuje stejně intenzívní víru ve vlastní nesmrtelnost. Ona pokora, ona bázeň boží: "...není strach, je to vzájemný vztah plný úcty a lásky," vyznává se čtenářka Lidových novin Z. Šimáčková (31. 3. 1995) a dodává: "V bázni boží žili i mnozí velcí mužové a ženy. Bázeň boží z nich učinila lidi statečného a pokojného ducha, kteří dokázali právě pro tento vztah k Bohu přetrpět neskonalé trýzně. T. G. Masaryk řekl - mravnost bez víry ve věčnost není možná. Básník Otakar Březina doplnil, že život bez víry se nepozná ani tak na jedinci, ale vždy na celku... Potřebovali bychom všichni nikoliv zlehčovat, ale prosit, aby se k nám bázeň boží zase vrátila."...
o Jako nejobjektivnější ukazatel religiózní úrovně západní společnosti by mohl posloužit reálný vztah občanů k biblickému Desateru. Vlastní kritérium nechť tvoří míra respektu k oněm třem obzvláště transparentním přikázáním, tedy k příkazům "Nezabiješ!", "Nepokradeš!" a "Nesesmilníš!", zjevně se projevující i statisticky zaznamenávaná v průběhu našeho vysoce dynamického XX. století....
o Faktem zůstává, že mravní kvalita americké populace i společenského klimatu se evidentně zhoršují - aniž si to nové generace vlastně uvědomují! Zákeřnost tohoto procesu je nejzjevnější právě na posunu ve vnímání sexuality: Zatímco před necelým stoletím rozvod, nevěra či sexuální anarchie eventuálně deviace vyvolávaly pobouření veřejnosti a stud aktérů, dnes jde o jevy masové a "normální"...
o Je nutné položit otázku: Vytváří se tu skutečně jakási nová a vyšší člověčí svoboda, emancipace a kultura, nebo jde o klasický mravní úpadek? Diskuse na toto téma by jistě byla zajímavá, není na ni zde však dost prostoru. Nicméně křesťan by měl takovýto vývoj jednoznačně odmítnout a argumentačně podložit růstem agresivity, násilí, vandalství, lhostejnosti a odcizení občanů, narkománie, primitivní irracionality atp.
o Předchozí ostrá kritika úpadku křesťanských mravů a faktické sekularizace Západu však nevychází z pozic nějakého svatouškovství či náboženské bigotnosti - Victor Nemo je ostatně ateistou; nýbrž ze státotvorného hlediska! Neboť historická fakta zjevně dokládají, že civilizace jež v praxi a bez náhrady opouští náboženskou etiku která tuto kulturu konstituovala, stmelovala a chránila, nenachází od určité fáze už dost vnitřních sil k nápravě, návratu a odvrácení společenského kolapsu!
o S úpadkem náboženské etiky totiž úzce koresponduje i úpadek etiky občanské a profesionální! Úpadek projevující se ve všech i v těch nejdelikátnějších sférách, jako je justice, policie, podnikání, finančnictví, média, umění, komunální i státní správa, domácí i zahraniční politika, atd!...
o Vezme-li se ještě v úvahu nebývalý vzrůst politické moci oligarchie, která, jak učí dějiny, vždy dala přednost ryze egoistickým zájmům před jakýmkoli společenským rizikem; že následně lze očekávat její propojení s organizovaným zločinem, který dychtí po světovládě; že zbraně hromadného ničení a jejich nosiče se mohou dostat do rukou teroristů či fanatiků...
o Skutečně není zapotřebí vysoké a specifické ostražitosti?
Victor Nemo


PF 2004

Hledá se nový étos pro Evropu

o "Evropa musí hledat novy étos," volá ve svém článku Jefim Fištejn a poukazuje, že tradiční liberalismus již vyčpěl a stává se zcela bezbranným v konkurenci s fundamentalismem. Fištejn pak dále tvrdí, že "bude třeba sesadit z vysoké příčky hodnotu pohodlného a bezpracného života.."
o Není tak úplně zřejmé, zda tím neměl na mysli zdokonalování liberalismu formou dalšího omezování občanských svobod a posilování moci Velkého bratra; nicméně Fištejna není třeba z něčeho takového podezírat a lze předpokládat, že měl skutečně na mysli především vyčpění liberálního étosu. I když by se mělo každopádně zvážit zda se jakkýkoli étos, zasazený do - třeba i netradiční - liberální společnosti, nevyjímá v tomto prostředí poněkud cizorodě.
o O totéž co Fištejn, i když při tom na Evropu nejspíš nemyslí, usilují i "Bushmeni" - čili tým konzervativních ideologických poradců prezidenta Bushe - kteří chápou, že nejsofistikovanější zbrojní systémy a tajné služby budou k ničemu bez vysoce motivovaných a pro (jistě nejlepší) úmysly své velmoci i prezidenta zapálených lidí. I jim lze, byť tentokráte se značnou skepsí věřit, že mají skutečně na mysli občany zapálené pro dobrou věc a nikoli hlupáčky, kteří v přesvědčení vlastního boje za dobro nebo humanitu pouze prosazují nízké zájmy firem jako jsou například Halliburton či ropné koncerny.
o Maďarský nositel Nobelovy ceny, spisovatel židovského původu Imre Kertész fakticky usiluje o něco podobného jako Fištejn i křováci (bushmeni): "Po Osvětimi jsme osaměli. Své hodnoty si musíme vytvářet sami, den za dnem, a to s takovou houževnatou, leč neviditelnou etickou činorodostí, která bude s to tyto hodnoty posléze vynést na světlo boží a potom je snad pasovat na novou evropskou kulturu..."
o Nikdo nepochybuje o tom, že ideologický základ současné západní kultury vychází ze Starého a především Nového zákona, které byly do Evropy importovány z území dnešního Izraele a Palestiny. V Kertészově vyjádření poněkud zaujme zřetelná dávka nacionálního mesianismu - proč by ony etické hodnoty nemohli vytvořit humanisté stojící mimo židovskou komunitu? (a nebo snad Kertésze jímá jakási posvátná hrůza při pomyšlení, že by měl akceptovat etické hodnoty vytvořené jinou komunitou, než tou ke které se on sám hlásí?); nicméně faktem zůstává, že právě tato západní kultura je u konce s dechem.
o A podobně jako staří Římané užasle zírali na ranné a perzekuované křesťany, jak jsou pro svoji víru ochotni podstoupit i rozsápání vlastního těla ideologicky inertním lvem, tak stejně užasle dnes civí mnozí křesťanští ideologové na muslimské sebevrahy a pramálo jim pomáhá přilepí-li jim nálepky náboženských fanatiků; jednak by měli podobně ocejchovat i svoje ranně křesťanské předky a navíc kulturní i ideologická atomizace křesťanského světa - opepřená spory zda mohou být církevními hodnostáři i ženy či homosexuálové, atp. - již zjevně a nezadržitelně nastoupila dekadentní trend, který k nové a perspektivnější evropské kultuře rozhodně nesměřuje.
o Evropa sice pomatuje jistou renesanci náboženské ideologie, kterou byla rekatolizace střední Evropy; předcházela jí ovšem nesmírně pustošivá třicetiletá válka...
o Logicky se nabízí představa aby Kertész sepsal jakýsi Třetí zákon. Jaká by však měla být jeho logika? Nový zákon reformoval Starý zákon vpodstatě jenom tím, že jej internacionalizoval: Starý zákon sliboval život v Ráji pouze Židům, kdežto Nový zákon slibuje totéž i věřícím všech ras a národností. A pokud by byl Třetí zákon sepsán, kdo by mu asi věřil? Rozhodně by mu nevěřili dnešní věřící, kteří věří v božský původ Bible, a kteří Novému zákonu věří především proto, že současně a neotřesitelně věří v Kristovo zmrtvýchvstání a nanebevstoupení. Doplnit v dnešní době eventuální Třetí zákon něčím podobně atraktivním asi představuje nerozlousknutelný oříšek.
o V tomto směru patrně dospěl mnohem dále a mnohem dříve jiný Kertészův semitský příbuzný Karel Marx, který ze své ideologie prostě vykázal boha, náboboženské předsudky a tím potažmo i semitskou výlučnost.
o Vysokou skepsi vzbuzuje Fištejnovo volání po injekci antického étosu dnešní ideologicky neduživé liberální kultuře. Ačkoliv je antické nabádání "O tempora! O mores!" jakoby ušité i pro moderní civilizaci třetíto tisíciletí po Kristu, pak je třeba si uvědomit, že antický étos nezabránil dokonce ani přemožení a likvidaci vyspělých antických společností starověkými barbary. Nicméně lze s Fištenem zcela souhlasit v jeho hledání ideologie atraktivní, nepolovičaté, vyžadující maximální sebenasazení; doktríny spojující individuální svobody s vědomím odpovědnosti vůči celku, zahrnující v sobě rehabilitované pojmy jako hierarchie, řád, autorita.
o Mantinely jsou tedy poměrně jasně vymezeny. Nová doktrína by měla být stejně atraktivní jako ideologie náboženské a přitom by měla být schopna definovat a prosadit moderní etický kodex, bez jehož respektování dospěje moderní západní konzumní společnost přesně tam, kam dospěly všechny vyspělé civilizace předešlé, které se nedokázaly vypořádat s negativními důsledky egoisticko-konzumního pojetí lidské existence.
o Hledání takovéto nové kultury vyžaduje vysokou střízlivost i oproštění od veškeré předpojatosti. Co když ta cesta nakonec vede i přes - zatím stále a subjektivně zatracované či nedoceńované - kategorie jako jsou ateismus, dialektický materialismus a science-fiction?


Redakce






NETSOCAN MONITOR

Aféra Kelly: BBC se omluvila, její generální ředitel odstoupil

Po středeční demisi předsedy Rady guvernérů Gavyna Daviese včera rezignoval také generální ředitel BBC Greg Dyke. "Nyní bude doufám možné udělat za celou epizodou tečku," řekl Dyke v souvislodsti se středečním zveřejněním závěrů vyšetřování smrti zbrojního inspektora Davida Kellyho. Stejně jako Gavyn Davies naznačil včera i Dyke, že BBC nepřijímá v plném rozsahu kritiku, kterou proti ní vznesl vyšetřující soudce lord Brian Hutton. Prozatímní šéf BBC Richard Ryder se nicméně včera bez výhrad omluvil premiérovi Tonymu Blairovi za chyby, kterých se stanice dopustila. Blair omluvu přijal. Zaměstnance BBC však zaskočila. Část z nich proti ní i proti Dykeově demisi včera protestovala. Huttonova zpráva kritizovala BBC za to, že odvysílala "nepodloženou" reportáž o zveličených vládních důkazech o iráckých zbraních hromadného ničení... Brity překvapila jak tvrdost Huttonovy zprávy, tak i skutečnost, že soudce očistil Blairovu vládu. (Lidové noviny 30, ledna)

Lze pouze doufat, že zprávu ctihodného lorda Huttona (o nepochybné sebevraždě experta Kellyho) nepotká stejný osud jaký postihl závěry stejně ctihodné Warrenovy komise o jediném a osamělém atentátníkovi (amerického prezidenta JFK) Lee Harvey Oswaldovi, kterým dnes již věří patrně jen - a kupodivu - američtí prezidenti. Problém agresora T. Blaira zní následovně: pokud mu tajné služby věrohodně tvrdily, že Saddám disponuje WMD (zbraněmi hromadného ničení), proč tyto informace nesdělil inspektorům OSN, kteří WMD v Iráku marně hledali? Pokud jim Blair ony zaručené informace sdělil a inspektoři přesto nic nenašli (a tudíž ony informace nepotvrdili), proč Blair na Saddáma přesto zaůtočil?


Snímek Invaze barbarů chápe smrt jako akt solidarity

Kdo jsou to barbaři?... Jsou to "oni". Teroristé ze vzdálených zemí, o nichž nic nevíme. Snad jenom tolik, že na nás mají z nejasných důvodů spadeno, protože nechápou velikost a krásu našich dějin a naší demokracie. Stejně smýšleli staří Římané: barbaři pro ně byli ti zvenčí, ti zdaleka. Jenomže dnešní diskuse v oblasti pojetí dějin a kultury ukazují, že na takový přístup bude třeba rychle zapomenout. V éře globální civilizace už nevyjdeme s dějinami, které napsali vítězové. Musí nám být jasné, jaká byla minulost poražených. Teorie neudržitelnosti pojetí západních dějin zaznívají dnes nejsilněji ze severoamerického kontinentu, a to z jednoduchého důvodu: minulost země tam není zároveň minulostí jejich obyvatel. Film Invaze barbarů je cenný především tím, že toto poselství přesouvá z roviny univerzitního diskursu do oblasti, která může zasáhnout široké publikum... Rémy, hrdina filmu, si je jako profesor historie absurdity dnešního přístupu k dějinám vědom... A prožívá poslední měsíce života naplněný vztekem, že to všechno dříve nerozpoznal, že pro to nic neudělal, že věřil konceptům, které se ukázaly jako tragicky mylné. "Největší zločin proti lidskosti?" říká ve filmu Rémy. "Dvě stě milionů vyvražděných indiánů od doby objevení Ameriky. A nikde ani jediné muzeum holokaustu." (MF DNES, 23. ledna).

Pokud se bude žápadní civilizace v dnešním globalizovaném světě chovat jako řečtí či římští dobyvatelé, bude jediným a logickým výsledkem její doslova existenční ohrožení: žijeme totiž v éře zbraní hromadného ničení, které mohou vést k tomu, že sice nerado nicméně solidárně vymizí celé lidstvo. Západní civilizace má ostatně dost problémů sama se sebou: boj proti drogám, perspektiva vyčerpání dosavadních surovinových i energetických zdrojů, důsledky znečišťování vod, půdy i ovzduší, atd. Místo toho se svět potýká s důsledky toho, že se hrstka palestinských a izraelských semitů nedokáže dohodnout na využití několika svatých kopců a údolí...


Záplavy v metru se opět vyšetřují

Nejvyšší státní zastupitelství chce prověřit, proč nebyl za zatopení velké části pražského metra při předloňských ničivých povodních vůbec nikdo potrestán.. Benešová dala nepřímo najevo, že se jí nelíbí postup vyšetřovatelů, kteří potvrdili, že při zaplavení podzemní dráhy došlo k trestnému činu, ale nikoho neobvinili... Za ochranu metra před povodňovou vlnou zodpovídal krizový štáb v čele s tehdejším primátorem Igorem Němcem (ODS), podle byšetřovatelů však zatopení metra nemohl on ani další členové štábu zabránit... Rozhodnutí NSZ podpořil opoziční pražský zastupitel Jiří Witzany (ED).. "Doufám, že nové vyšetřování bude důslednější a nakonec budou známa i konkrétní jména těch, kteří zatopení metra a kolaps městské dopravy zavinili."... Zatopení podzemní dráhy tak odnesli pouze ředitel metra Ladislav Houdek, jenž byl odvolán z funkce a šéf ochranného systému metra Jiří Svoboda, který odstoupil sám. "To byli jenom obětní beránci, kdežto skutečným pachatelům se nic nestalo," dodal Witzany. (MF DNES, 21. ledna).

Pražané si asi neuvědomují jaké měli štěstí, že záplavová vlna nepřišla o pár hodin dříve nebo později: v takovém případě by se jich utopily stovky jako koťata. Takto byli riziku vystaveni pouze pracovníci ochranného systému, kteří drželi pohotovost a čekali na rozkaz k uzavření systému. Rozkaz sice nedorazil - zato dorazila voda! Pracovníci zkusili zachránit co se dá - po pás ve vodě, ve tmě, riskujíce zatopení a úraz elektrickým proudem... K vydání rozkazu přitom stačilo, aby zodpovědní pracovníci Magistrátu, tzn. ti, kteří za to byli placeni, znali jedinou informaci: že k uzavření metra - konstruovaného na ochranu i před 13 metrů vysokou záplavovou vlnou - musí být přikročeno ve chvíli, kdy průtok vody ve Vltavě dosáhne 1500 kubíků za sekundu. Kdyby Standovi pupíci přivlekli pachatele v poutech jako přivlekli ostravské uhlobarony, mohli se těšit, že dostanou pochvalu a možná i hodinky. Jestliže však policie nedokázala odhalit pachatele obrovských škod a obecného ohrožení ani v takto transparentním případě, pak by to měl Standa veřejně vysvětlit. Zřejmě se přitom dost zapotí.


Dvě řešení drogové problematiky

Hrozba hrdelního trestu je metoda srozumitelná i mentálně poněkud méně disponovaným jedincům. Má však též fundovanou oporu v ekonomické teorii zločinu profesora Garyho Beckera (Nobelova cena v r. 1992). Profesor Becker se v 60. letech zabýval otázkou zločinu a trestu ze zcela jiného pohledu, než jaký byl tehdy v módě. Tehdy oblíbená sociologická škola pohlížela na zločince jako na nemocné, jejichž vnímání dobra a zla je narušeno vlivem neblahého působení zkažené konzumní společnosti. Zločinci jsou podle této teorie vlastně oběťmi nelítostného kapitalistického systému, a tudíž vyžadují shovívavost. (Jaksi se přitom zapomínalo na skutečné oběti). Tato móda vedla k prudkému zmírnění trestů na Západě a v 70. a 80. letech pak k obrovské explozi kriminality. Becker naproti tomu vycházel z předpokladu, že zločinci jsou v drtivé většině racionální, ekonomicky uvažující jedinci, kteří páchají zločiny především kvůli výnosu. Užitková funkce zločinu je dána ziskem z něho, od něhož se odečítá výše trestu násobená pravděpodobností dopadení. Tuto užitkovou funkci samozřejmě zločinci nepočítají, ale intuitivně se chovají podle ní. Pokud se zločin nevyplatí kvůli výši trestu a vysoké pravděpodobnosti dopadení, většina kriminálníků se zcela racionálně živí poctivě... Přístup Západu k drogám je schizofrenní: na jedné straně drogy zakazuje, ale na druhé straně jejich prodej a konzumaci trestá málo nebo vůbec ne. Nelegálnost zvyšuje nabídku, tím zvyšuje cenu drog a výnosnost obchodu. Zároveň jejich částečné postavení mimo zákon vytváří atraktivní image, která - společně s beztrestností pro pouhé uživatele - funguje jako skvělý marketingový stimul. Spolu s nízkými tresty tento stav vede k maximalizaci Beckerovy užitkové funkce pro drogové obchodníky. (Lidové noviny, 16. ledna )

Hlavní problém asi spočívá v tom, že novodobí Makarenkové sedící v národních či evropských parlamentech a hrdinně bojující dokonce za legalizaci měkkých drog, něco podobného pochopí a začnou honit bycha až ve chvíli, kdy drogám podlehne někdo z jejich bližních, nejčastěji potomek. Otázkou rovněž je, zda se takoví lidé vůbec do těchto legislativních sborů nepřipletli těžkým omylem, neboť pojmy jako státotvornost pro ně musejí být něčím zcela nepochopitelným.


Poněkud jiná Amerika

Jaká že je "jiná Amerika" Madeleine Albrightové - ve srovnání s Amerikou těchto dnů? Jistě, obě při odpovědnosti bez hranic, o kterou nestály, dělají také chyby. Nelze jinak, světu dnes hrozí terorismus v mnoha nepředvídatelných podobách a jednat se musí, nejednou bez prodlení. Jde o povahu chyb a především o míru jejich setrvačnosti. Zahraniční politika clintonovské Ameriky byla nejen mimo podezření z konfliktu zájmů politiků, ale především měla - díky lidem jako byla Madelaine Albrightová - větší schopnost kritické korektury. Neopájela se pocitem sebespravedlnosti (žádné "preventivní války"), nepodléhala do té míry triumfalismu a jistotě o vlastní ctnosti a snad především proto byla více schopna zdrženlivosti, sebeomezení. Nejde přece o to, nikdy nevykročit po špatné cestě - takovou jistotu lze získat jen rezignovaným přihlížením zlu. Jde o to, nejít po nízbytečně dlouho. (Lidové noviny 15. ledna).

P. Pithart se tu pokouší decentně vysvětlit, že Clinton by šel do války s kýmkoli v případě, že by byla ohrožena jeho vlast; zatímco Bush je ochoten jít rovněž do války s kýmkoli v případě, že budou ohroženy zájmy firmy Halliburton. Dále se pokouší vysvětlit, že zatímco Clinton chápal, že OSN je dosti vysoká budova v New Yorku, kde se schází, rokuje a snaží řešit problémy této planety elita všech zemí této planety, tak Bush naproti tomu sice rovněž chápal, že je to dosti vysoká budova v New Yorku, kde se však scházejí jacísi podivní lidé, kteří jej a z jemu nepochopitelných důvodů odmítají poslouchat a podporovat i přesto, že do té budovy nastrkal dost babek. Bushe by mohlo alespoň potěšit, že s těmito názory nežije sám - stačí aby se naučil česky a přečetl si pár hezkých článků, které na toto téma vyšly v Lidových novinách či MF DNES.



Irák nesouhlasí s tím, že Saddám je válečný zajatec

Lékař Ibráhím Basri je podle vlastních slov přesvědčen, že status válečného zajatce je součástí "výhodného obchodu mezi Saddámem a Spojenými státy". "Předal jim Irák," rozhořčuje se. "Kdyby Američané chtěli naklonovat agenta, aby jim sloužil, nenašli by lepšího než je Saddám. Přivedl Američany do Perského zálivu, rozeštval Araby, zničil Irák a jeho zbraně, ohrožoval Sýrii a Irán." (Lidové noviny 12. prosince).

Otázkou zůstává kdo a proč vlastně by měl Saddáma soudit. Kdyby bylo na toto téma v Iráku uspořádáno referendum, možná by jeho výsledek zněl: Saddáma okamžitě propustit... Pokud Bush dopustí, aby Saddáma soudil irácký "revoluční soud", pak by měl být (Bush) obviněn nejen z agrese, ale i z barbarství. To už by bylo milosrdnější strčit Saddáma do lví klece.



Knighthood for the Inventor of WWW

Tim Berners-Lee, the publicity-shy physicist who invented the world wide web, has been awarded a knighthood. An unsung hero of the modern age, Mr. Berners-Lee is named in New Year´s Honours List for "services to the internet" - creating the system that has revolutionised computer use across the globe. The system, which he devised in his spare time in 1991 while working as a researcher at the European particle research laboratory Cern, features bilions of web pages used by hundreds of milions of people every day. Ordinary man. Crucially, Mr. Berners-Lee gave his invention away rather than trying to patent or restrict its use, making it possible for the web to grow at a rate never seen. Without his creating, there would be no "www" computer addresses, and the internet might still be the exclusive domain of a handful of computer experts. In typically modest fashion, the 48-year-old Briton was at pains to point out that he did not invent the internet itself, but instead deviced a method for more easily accsesing what was there. "I´m very honoured, althoug it still feels strange. I feel like quite an ordinary person and so the good news is that it does happen to ordinary people who work on things that happen to work out, like the web," he said. Mr Berners-Lee is one of the least glitzy names in an honours list shot through with the characteristic emphasis on pop, sport and celebrity. There is Ray Davies of the Kinks; Stephen Daldry, the director of Billy Elliot; the rock star Eric Clapton and the best-selling children´s author Phillip Pullman. (Lidové noviny 9. ledna).

Vynálezce webových stránek pasován na rytíře
Tim Berners-Lee, Na veřejnosti plachý fyzik Tim Berners-Lee, který vynalezl web, byl pasován na rytíře. Hrdina moderní doby, kterého umělci neopěvují, pan Berners-Lee, je na novoročním seznamu významných osob jmenován pro "zásluhy za internet"; za vytvoření systému, který revolučně ovlivnil užití internetu na celé zeměkouli. Systém, který vynalezl v roce 1991 ve svém volném čase během svého zaměstnání zaměstnání badatele v Evropské laboratoři pro výzkum částic (CERN), představuje miliardy webových stránek užívaných stovkami milionů lidí denně.
Obyčejný člověk. Nejpodstatnější je, že Berners-Lee poskytl svůj vynález k dispozici zdarma, aniž se pokusil jej patentovat či vyhradit jeho užívání čímž umožnil rovoj webu v nikdy nevídané míře. Bez jeho výtvoru by neexistovaly počítačové www. adresy a internet by zůstal výhradní sférou jen hrstky počítačových odborníků. 48-letý Brit se pokušel svým typicky skromným způsobem zdůraznit, že on nevynalezl internet, ale jenom metodu pro snadnější přístup k tomu, co již existovalo. "Cítím se velice poctěn i když mi to připadá divné. Považuji se za úplně obyčejného člověka, takže tou dobrou zprávou je přededevším to, že obyčejný člověk dokázal vyřešit něco takového jako je web," řekl. Berners-Lee figuruje jako jedno z nejméně známých jmen na čestném seznamu, kde se to obvykle hemží popovými či sportovními hvězdami a VIP. Vyskytuje se tu Ray Davies z Kinks, Stephen Daldry, ředitel Billy Elliotu, roková hvězda Eric Clapton a nejprodávanější dětský autor Phillip Pullman. (Volný překlad a zdůraznění neobyčejně významné informace podtržením - F.S).



Další válka proti teroru? Zřejmě ano

Byly důvody k válce dostatečné? Absolutně a jednoznačně. Po celá 90. léta 20. století se situace na Blízkém východě řešila nejrůznějšími prostředky, ale některé totalitní státy zde nelze dovést k demokratizaci mírovou cestou.
Má se to řešit pouze válkami? Válka je posledním řešením. Ale pro Irák se to mírové řešení za dlouhé roky nenašlo. Dvanáct let byly proti němu uplatńovány sankce OSN - a výsledek byl nula. Bylo potřeba použít násilí. Neznám jinou cestu.
Kde jsou ty důkazy proti Saddámovi, o kterých se tolik hovořilo? Například zbraně hromadného ničení? Jsem pevně přesvědčena, že v Iráku byly a budou nalezeny biologické či otravné chemické látky. Možná bylo jenom přehnané nazývat je zbraněmi hromadného ničení.
Tvrdilo se také, že Irák má spojení a Al-Kajdou. Důkazy opět neexistují. Určitá území na severovýchodě Iráku ovládala dlouho za Saddámova režimu teroristická skupina Al-Ansar, která měla spojení s Al-Kajdou. Její členové se podle zpravodajských informací kdysi dokonce přesunovali na Západ i přes bývalé Československo - za souhlasu iráckého režimu.
Že byla An-Ansar teroristická skupina, je známé. Ale od roku 1991 po první válce Američanů proti Iráku už toto území Husajn neovlivňoval. Kde je to spojení s Al-Kajdou? Hovořím o době před rokem 1991.
George Bush a Tony Blair tedy v tomto lhali? Nebo si situaci jen tak "přibarvili"? Řekla bych, že si ulehčili cestu. Zejména americké ministerstvo obrany, když odůvodňovalo nutnost zahájení války před svým Kongresem.
To se vám zdá v pořádku? Ti, kteří tuto argumentaci připravovali, měli být odvážnější a více hovořit o nutnosti ukončit irácký totalitní režim a zabránit dalšímu masovému vraždění. Prvotním důvodem války v Iráku nebyla podpora terorismu touto zemí. Ale především hrozba použití chemických a biologických látek, pokračující masakry Iráčanů a také zjevné ohrožení bezpečnosti v celém regionu. (MF DNES 8. ledna).

Českou paní exvelvyslankyni lze zcela upřímně pochválit, neboť lépe by se nedokázala vyjádřit ani taková celebrita, jakou byl svého času nesporně Jesef Goebbels. V politice je zkrátka možné všechno. Kdyby se však podle logiky této dámy konstruovala kupříkladu letadla, pak by se žádné nepostavilo! Kdyby se nakrásně postavilo, nerozjelo by se. Kdyby se nakrásně rozjelo, nevzlétlo by. Kdyby nakrásně vzlétlo, spadlo by. Ještě že občané většinou netuší, kdo všechno je v zahraničí reprezentuje! Nemají alespoň noční můry.



Evropa musí hledat nový étos

Módní autoři, kteří plní svá díla odkazy na Nietscheho, odmítají životní způsob spojovaný s liberálními postoji, zavrhují ideál pragmatického pohodáře, který vždy hledí najít rozumný kompromis a snaží se za každou cenu vyhnout konfliktu. a riziku. Prostředí mládežnického protestu spojuje liberalismus s bezpáteřností, s neschopností k sebeobětování a idealismu. Je otzkou času než ekoomická krize nebo charizmatický vůdce nabídnou těmto touhám extremistickou politickou doktrínu. Jedno je jisté: liberalismus, jenž ztratil přitažlivost, nástupu fundamentalismu sotva zabrání. Bude muset podstoupit bolestivý přerod, chce-li znovu táhnout. Bude třeba sesadit z vysoké příčky hodnotu pohodlného a bezpracného života. Proti extremistickým ideologiím je třeba postavit ideologii stejně atraktivní, nepolovičatou, vyžadující maximální sebenasazení. Liberalismus zkrátka potřebuje injekci jiného, možná antického étosu. Jen doktrína spojující individuální svobody s vědomím odpovědnosti vůči celku, zahrnující v sobě rehabilitované pojmy jako hierarchie, řád, autorita, je schopná ve službách právního státu zachránit politické hodnoty liberalismu. Právě o toto - více než o iráckou ropu nebo pofiderní imperialismus usiluje početná skupina amerických konzervativních myslitelů pracujících v mozkovém zázemí Bushovy administrativa... Chápou, že nejdokonalejší ozbrojené síly a nejfikanější tajné služby jsou nanic, dokud není k dispozici určitý lidský typ - typ vysoce motivovaný a zapálený pro věc; typ, který nerezignuje při prvních známkách nesnází Evropsá kritika jejich počínání může být v detailech jakkoli opodstatněná, zůstane však jalová, dokud nebude opřena o poctivou alternativu reflektující realitu. Zpozdilý marxismus německého filozofa Habermase nebo postmoderní slovíčkaření francouzského filozofa Derridy takovou nabídkou nejsou. (MF DNES 3. ledna).

Jak známo lidé byli schopni obětovat život pro spoustu věcí: ranní křesťané dobrovolně umírali pro Krista. Křesťan Hus pro pravdu, Girdano Bruno rovněž. Lidé byli schopni položit životy pro krále, císaře či Vůdce nebo pro srp a kladivo. Další pro Československo. Muslimští sebevrazi prý pokládají životy za víru v posmrtný rajský sex s huriskami. Atd. Zajímavý příspěvek k hledání nového evropského étosu vyslovil Nositel nobelovy ceny, maďarský spisovatel židovského původu, Imre Kertész. "Po Osvětimi jsme osaměli. Své hodnoty si musíme vytvářet sami, den za dnem, a to s takovou houževnatou, leč neviditelnou etickou činorodostí, která bude s to tyto hodnoty posléze vynést na světlo boží a potom je snad pasovat na novou evropskou kulturu..." (Převzato z článku Osvětim jako symbol i výzva, MF DNES, 27. ledna). Už se lze těšit na zprávy, kdo první za tuto novou ušlechtilou kulturu radostně položil život, nejspíše hned poté co dostal injekci antického étosu. Étosu, který však rozkladu, rozpadu a zániku antických kultur jak vidno stejně nezabránil.



Vybral a glosoval: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor). Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: fr.stoces@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou. Aby mohl NETSOCAN pružně reagovat na aktuální dění, bude se obsah i forma každého exempláře vyvíjet a měnit v průběhu měsíce. Datem uzávěrky dostane příslušný měsíčník definitivní podobu. Uzávěrka tohoto čísla je 31. ledna 2004.
NETSOCAN