NETSOCAN
Číslo 1 --LEDEN 2005---Ročník IV.
"...najít ztracenou cestu k médiím."


ooo V čísle 9-10 měsíčníku trend hodnotí ministr Jiří Paroubek objektivitu českých médií zejména vůči ČSSD, a jeho kritika je vskutku drtivá.
ooo Üvodník Opřít se o jednotu v akci konstatuje faktické ekonomické úspěchy vlád ČSSD ve srovnání s vládou Klausovou a vyjadřuje domněnku, že "mediální obraz činnosti této vládní strany (míněna je ČSSD, pozn. fs) je mnohem horší nežli si tato strana zasluhuje."
ooo Další ministrův článek Půjde to bez médií? se činností médii zabývá již obšírněji, byť žádnou konkrétní kritizovanou tiskovinu nebo elektronické médium výslovně nezmiňuje.
ooo V souvislosti s katastrofálními volebními výsledky ČSSD při volbách krajských, senátních i euro je role, kterou sehrála média, vzpomínána doslova takto: "Nepamatují - snad mimo počáteční období obnovené ČSSD v roce 1990 - že by tato strana měla proti sobě prakticky všechna média."
ooo Hned poté následuje doslova kritická smršť! Smršť opírající se o fakta, smršť, která by měla vést k závažným konsekvencím. Ministr Paroubek píše: "Zejména v posledních třech či čtyřech týdnech byla jedna lžikampaň proti ČSSD následována druhou lžikampaní. Vlna za vlnou, kterým bylo téměř nemožné čelit... " (Sic!)
ooo Jedna z naprosto vylhaných afér se odehrávala kolem zcela vymyšlených zpráv o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj - a to ještě pod vedením unionisty P. Němce! - prý připravuje bolševický zákon na vyvlastňování pozemků; a televize i tisk dokonce předkládaly "zaručené" tabulky dle nichž bude vyvlastňování probíhat. J. Paroubek poznamenává, že kdyby do této aféry zasáhl o pár dnů později než jak učinit - a kdy tyto zkreslené informace rezolutně odmítl - sdílel by patrně osud své kolegyně Emmerové.
ooo Zmíněná ministryně zdravotnictví a s ní i ČSSD neustále čelí zcela nejapným obviněním z úmyslů vyvlastnit lékařské ordinace. "O této absurditě hovoří dnes řada novinářů, kteří utváří veřejné mínění, jako o dokladu komunizace ČSSD, jako dokladu snahy vrátit českou společnost před listopad 1989," a jinde zase uvádí, "Chápu, že někdo zrovna nemusí mít rád sociální demokracii, ale to ještě není důvod k výmyslům a nesmyslným tvrzením na její vrub (jako by spolupráce s KSČM již probíhala!)."
ooo Jiří Paroubek rovněž připomíná článek nejmenovaného seriozního deníku, jehož autor tvrdil, že ČR sestupuje mezi africké ekonomiky; a to jen na základě žebříčku sestavovaného organizací instruovanou českými liberály (Světovým ekonomickým fórem), který sesadil Česko z hlediska konkurenceschopnosti o jednu příčku níže než před rokem. "To vše v situaci bezmála třicetiprocentního meziročního nárůstu exportu, meziročního růstu HDP o 4%, poklesu nezaměstnanosti za posledních deset měsíců roku o 2% na 8,9% atd.," dokazuje ministr a pokračuje: "Prakticky každý den přinášel před volbami nové a nové útoky na sociální demokracii. Přitom na útoky nebylo téměř možné reagovat."
ooo To J. Paroubek dosvědčuje i svou osobní zkušeností - pokud na kritiku reagoval, jeho článek se v jedné redakci prostě ztratil, jinde zase jeho jiný příspěvek nepovažovali za vhodný k publikaci před volbami a další články byly prostě "dány k ledu". Nu a když se takto zachází s příspěvky jejichž autorem je ministr, jaký je pak asi osud těch dalších od méně renomovaných autorů...
ooo Ministrova kritika dále míří na moderátory předvolebních debatních pořadů, kteří se údajně připojili k oponentům a jejich útokům proti ČSSD: "Vůbec se v takové debatě prosadit, aby bylo možné veřejnosti alespoň v hrubých konturách sdělit názory ČSSD na řešení určitého společenského problému, bylo téměř nemožné."
ooo Nakonec J. Paroubek konstatuje: "Vítězné či oslavné články adresované vítězům voleb v pondělnících po volbách překonaly obvyklou míru devótnosti. Do psaní se zapojili dokonce i šéfredaktoři listů."
ooo Někdo se teď možná podiví proč se z onoho ministrova článku tak obsáhle citovalo. Tento postup byl naprosto nezbytný k tomu, aby co nejvíce vynikl kontrast mezi předloženými kritickými fakty a závěrem, který z nich, jako jeden z nejschopnějších ministrů této vlády vyvodil.
ooo Pro ČSSD prý z toho všeho plyne poučení, že chce-li vyhrát v příštích sněmovních volbách, pak, "Jedním z předpokladů toho ovšem je, najít zatím ztracenou cestu k médiím." Sic!!!
ooo Tento závěr - jak již bylo řečeno jednoho z nejschopnějších politiků ČSSD - jen dokresluje politický amatérismus celé české politické scény; což není míněno vyloženě pejorativně, ale spíše jako konstatování faktu, že jedním z mála politických profesionálů např. v ČSSD byl politolog prof. Jiří Horák.
ooo Dosavadní formy "hledání ztracené cesty k médiím" totiž navozují představu pokleslého dosazování stranických rezidentů do jednotlivých médií; rezidentů, kteří by měli pečovat o co nejvkusnější PR obraz příslušných stran a jejich bossů. Že se tak děje (samozřejmě ve všech stranách) dokazuje článek Grossova exporadce Šarapatky v MF DNES 10. listopadu - Proč "chlapce z lidu" lid obdařil porážkou (viz též NETSOCAN MONITOR č. 11/2004).
ooo Politika "hledání ztracené cesty k médiím" připadá zvláštní i z následujících dvou důvodů:
ooo Ten první vychází z nezastzpitelné funkce a povinnosti médií podávat pravdivé a vyvážené informace a současně kultivovat společnost. K takovým médiím může ČSSD nalézt ztracenou cestu jedině tak, že se samam bude chovat věrohodně a kultivovaně. Jakákoli jiná cesta by znamenala porušení nebo popření oné nezastupitelné mediální role.
ooo Druhá zvláštnost zmíněné cesty plyne jednak z faktu, že to byla média kdo poškodil zájmy ČSSD a nikoli naopak. Zmíněná vize i tato skutečnost pak - v době, kdy i kriminální delikventi žalují ČR z poškození zájmů svých firem a vymáhají od státu miliardové částky za to, že jakýsi ministr zdravotnictví kdysi poznamenal, že má o jakési firmě jakési pochybnosti - musí vést k následujícímu závěru: pokud ČSSD nebude od médií, která formou lžikampaní těžce poškodila pověst i zájmy této strany, soudně vymáhat adekvátní odškodné, pak se tato strana sama konstituuje do role mediálního fackovacího panáka!
ooo Zajímavou vypovídací hodnotu má v této souvislosti i skutečnost, že autorem dosud nejtvrdší kritiky českých médií je ministr pro místní rozvoj a nikoli ministr kultury či snad dokonce stranická mediální komise...
ooo Jiným neřešeným problémem je důvod, proč se česká média pokoušejí tak jednotně poškozovat zájmy ČSSD? Logickým důvodem by mohla být obava těchto médií, že by ČSSD mohla svou politikou poškodit zájmy, jež tato média hájí. Ale jaké nebo čí zájmy vlastně tato médií hájí?
ooo Východiskem by mohlo být následující konstatování z citovaného článku, že k nekorektní mediální kampani proti ČSSD se nepřipojila pouze čestná výjimka, kterou tvořilo "korektní Právo". A českou vyjímečnost deníku Právo pak představuje jeho dlouholeté úsilí být v rukách českého vlastníka, byť je extrémními antikumunisty podezíráno z hájení zájmů Kremlu. Ostatní význačná "česká média" kromě ČT pak vlastní zahraniční investoři a musí samozřejmě hájit zájmy svých vydavatelů. Čí a jaké to jsou zájmy se může český občan pouze dohadovat. A že jim nejde pouze o počestný sběr a prodej seriozních informací dokázal pan ministr právě tím, že jim prokázal účast na lžikampani proti ČSSD...
ooo I když žijeme v radikálně multikulturním světě, přesto v ČR existuje instituce, která by měla občany o subjektivních zájmech médií obšírně informovat, a ne je nechávat žít pouze v trapných dohadech. Míní se samozřejmě Ministerstvo kultury České republiky, které by mělo alespoň jednou ročně uspořádat brífing a informovat občany, že podle statutu a provedené analýzy obsahu prosazuje médium A zájmy světového finančnictví, médium B pak zájmy Moskvy, médium C zájmy Světové ligy muslimů, médium D zájmy Světového židovského kongresu atp. Pan ministr by sice mohl upadnout do trapných rozpaků při dotěrné otázce - Který deník vlastně hájí české zájmy? - ale on už by se jistě nějak vykroutil.
ooo Ministerstvo kultury ČR však na něco podobného nemá síly, které mu možná chybějí i proto, že je eventuálně zcela vyčerpáno štvanicí a likvidací mediální osobnosti, která se naprosto průkazně a vyjímečně zasloužila o postsametovou svobodu slova a názorovou pluralitu v dnes nejvýznačnější mediální sféře, v televizním vysílání.
ooo Tato osobnost - v době, kdy ČT ohlupovala českou veřejnost masivní propagandou ideologie na úrovni "Léčby Klausem" - zformovala konkurenční TV Novu na které se mohlo (ve srovnání s ČT) o všech problémech ČR nevídaně svobodně a seriozně diskutovat. Tím však, jak to už v Česku bývá, tato osobnost spáchala smrtelný i dědičný hřích a vysloužila si neutuchající nenávist "vlastníků tehdejších jedině správných televizních názorů". Nu a pan ministr kultury - byť byl kdysi jako autor rubriky Co týden vzal v deníku Právo lidu vůči ČT i dalším českým médiím až sžíravě kritický - se ve své funkci stal k činnosti našich médií sice velkoryse přezíravý, nicméně tento smrtelný a dědičný hřích vskutku exemplárně potrestal! Vlastníkům TV Nova, finanční skupině PPF, nedvojsmyslně slíbil, že pokud nevyhodí Železného z funkce ředitele soukromé(!) televize, budou mít veliké licenční potažmo finanční problémy!...
ooo Takže se televizní diváci mohou těšit na nové a stupidní "Léčby kýmsi". Klaus už to - byť se stal dokonce prezidentem ČR - rozhodně nebude! "Vlastníci tehdejších jedině správných televizních názorů" totiž časem začali svoji modlu téměř živočišně nenávidět... A zvláště poté, co politicky přežila dokonce i zákeřný "sarajevský atentát", by nejraději vysílali co nejdrastičtější "Popravu Klause". To si ovšem nemohou úplně otevřeně dovolit i přesto - a také proto - že se jim jejich exmodla i úhlavní nepřítel z výšin pražského Hradu decentně směje do očí.
ooo Předchozí téma může v dosavadním kontextu připadat nepatřičné, nicméně právě tato story barvitě zobrazuje mnohé pokleslé peripetie české mediální i politické scény!
ooo Závěrem nezbývá než konstatovat následující: Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek svým článkem vmetl rukavici do tváře zejména Ministerstvu kultury mezi jehož nejvýznamnější povinnosti v tomto moderním světě patří záruka, že média budou informovat pravdivě, objektivně a vyváženě. Jestliže média místo toho vytvářejí virtuální a zkreslený obraz společnosti, chrlí lži a dokonce organizují lžikampaně (a ke všemu ještě proti ministrově vlastní straně!!!) - pak tím neohrožují pouze ČSSD, ale i zájmy ČR a vlastně celé západní civilizace.
ooo

František Stočes
16. ledna 2005

NETSOCAN