NETSOCAN
Číslo 1 --LEDEN 2007---Ročník VI.
Divní politikové - divný svět!

ooo V Lidových novinách vyšel 22. ledna nezvykle seriozní článek na téma eventuální americké radarové základny v ČR, nazvaný Chtějme fakta o základně, ne sugesci, jehož autorem je novinář Pavel Máša. Mimo jiné. asi i ona serióznost mohla být důvodem, že byl zařazen do rubriky Úhel pohledu, kde se objevují názory, které nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
ooo Že stanovisko redakce bude poněkud jiné by mohla svědčit následující záplava sugestivních titulů a článků z téhož čísla: Základna USA? Vláda souhlasí či Rezignovat na obranu? Chyba a nad tím Lidé se bojí terorismu. Vedle zase titul Ochrana před střelami z Íránu nebo Padesát let protiraketové obrany USA či rozhovor s velvyslancem USA nazvaný Naše nabídka je jen začátkem, vedle titulek Polákům USA navrhly „vážná jednání“ a v záhlaví téže stránky: Základna USA v Česku – Radar protiraketové obrany má obsluhovat asi 200 Američanů. To vše stojí proti jednomu poněkud polovýraznému titulku Základna USA v Česku – Občané mají obavy z dopadů… Nyní již k samotnému článku P. Máši.
ooo Hned v jeho úvodu je ostrá kritika M. Topolánka, který základnu považuje za prkotinu nehodnou vážné debaty natož referenda a ještě ostřejší výtka J. Paroubkovi, zesměšňujícímu plebiscit kvůli "pidizařízeníčku" (radaru) jeho přirovnáním ke střelbě kanónem na vrabce. Kritizován je rovněž nekritický přívrženec všech zbraní i agresí (pokud jsou ovšem americké) A. Vondra, ohánějící se “výzkumy veřejného mínění“ signalizujícími, že proti pouhé radarové základně by prý nemělo výhrady okolo 60% našich občanů.
ooo Vondrovi Máša vysvětluje, že občané asi těžko věděli k čemu se vyslovují, když dávno po těchto anketách i (dle Máši) sám nadprůměrně informovaný nový ministr zahraničí K. Schwarzenberg na toto téma prohlásil, že se k tomu s konečnou platností vyjádří teprve až uvidí, oč vlastně jde.
ooo Závažný až alarmující je ovšem následující Mášův výrok: „…respondenti vycházeli ze znalosti minima fakt, k tomu ještě – řekněme – vhodně přizpůsobených. Oficiální propaganda totiž až dosud v této věci hojně mlžila.“
ooo Na triviální Topolánkovu i Paroubkovu bagatelizaci problému Máša reaguje slovy: „Přijetí amerického plánu by mělo dlouhodobé a zásadní důsledky. Spojilo by Česko s unilaterální politikou Spojených států, která odepsala snahu o kolektivní bezpečnost a respekt k názoru spojenců.“ (Sic!).
ooo Poněvadž po těchto větách většině abonentů LN asi naskočila kopřivka v hrůze, že jim zlomyslný pošťák předhodil místo Lidovek (rudé) Právo, autor jim opět vrací zdraví psychoterapeutickými názory, že (na rozdíl od USA-filního Vondry) USA-fóbní komunisté v boji proti všemu americkému šíří bludy o neschopnosti íránských či severokorejských balistických střel zasáhnout Západ, poněvadž by musely létat proti směru zemské rotace.
ooo Lehkovážní či podvodní eufemizátoři Paroubek s Topolánkem dostávají další ťafky! Instalace radaru a antiraket v ČR a Polsku ochrání americké jednotky dislokované v Německu před eventuální íránskou odvetou v případě, že USA Persii napadnou, a k této agresi se - antiraketovým deštníkem chráněný - strejda Samuel odhodlá mnohem ochotněji.
ooo A co Paroubek s Topolánkem především zatajují? To podstatné: „… jak asi bude reagovat Rusko, jehož hrozbu odvetného úderu nový systém rovněž eliminuje? Kdo si vsadí, že vyrobí víc raket s nepředpokládanou trajektorií letu, neprohraje,“ upozorňuje autor, a předesílá, „Pokud by ostatně k vojenskému konfliktu nedej bože došlo, prokázala by se celkem jistě i faleš paroubkovského přemítání o minizařízeníčku v Česku.“
ooo V případě eventuálního konfliktu by nepřítel, jak logicky upozorňuje Máša, zaútočil na daleko zranitelnější radarovou stanici a jejím zničením by se antirakety staly hromadou bezcenného šrotu.
ooo O tom, jak by takovýto útok vypadal, lze obtížně spekulovat, a autor se o to nepokouší. Nepřítel – bylo by jím s největší pravděpodobností Rusko – by proti tomuto strategickému zařízení nepochybně použil co nejrazantnější a kombinovaný úder, aby měl stoprocentní jistotu úspěchu. Ale nejen to…
ooo V dnešní době na naše území není namířena žádná raketa. Instalací radaru pro navádění antiraket naše země ohrozí možnost efektivní hrozby odvetného jaderného úderu Ruska – samozřejmě s výjimkou jaderných raket na ruských ponorkách – natolik, že nás Rusko musí považovat za nepřátelský stát. Takže již z titulu odstrašení na nás namíří minimálně jednu raketu s jadernou hlavicí, a Česko se po odstranění amerických Pershingů znovu stane terčem jaderného útoku.
ooo Poněvadž v případě jaderné války nebudou ničena pouze vojenská strategická zařízení, ale útok bude veden i na hospodářská a politická centra nepřátelských států, pak se antirakety v Polsku i radar v ČR stávají zdrojem doslova existenčního ohrožení obou zemí!!!
ooo V této fázi by se dalo říci, že jsme svědky jednoho z prvních pacifistických článků Lidových novin, zvláště když v jeho závěru P. Máša upozorňuje, že rozhodnutí o protiraketové obraně nelze svěřit do rukou politické garnitury zvolené – a ještě těsnou většinou – pouze na jedno funkční období a uzavírá: „Tím spíš, že její představitelé jsou s to občany v této věci trvale ´psychologicky´balamutit.“
ooo Článek je naopak veskrze militaristický!
ooo Autor sice vyvrací v parlamentu přednesené tvrzení tehdejšího ministra zahraničí A. Vondry - že zmíněná protiraketová základna se stane páteří budoucího obranného systému NATO – a vysmívá mu slovy, že „Vondra tak poslancům líčil svého druhu sci-fi ´neintegrovanou páteř´“ Jenomže i přes všechna zmíněná i neuvedená rizika až fatálních důsledků by (alianční) protiraketovou obranu bral všemi deseti a dokonce tvrdí, „Shrnuto není sporu, že protiraketová obrana Evropy je vysoce žádoucí…“
ooo Je to, milý pane redaktore, přesně naopak. Za nanejvýš žádoucí lze považovat rezignaci na antiraketovou obranu, poněvadž tato situace jednak zabrání vzniku války z dosud fungujícího důvodu, že se útočník musí obávat odvetného jaderného úderu; a za druhé bude motivovat všechny státy k co nejradikálnějšímu omezení počtu raket s jadernými hlavicemi, k co neradikálnějšímu šíření teritorií bez jaderných zbraní a k co nejradikálnější redukci "jaderného klubu".
ooo Zavedení antiraketových systémů naopak odstartuje další kolo závodů ve zbrojení, což nepřinese jenom naprosto marnotratné mrhání obrovkými finančními prostředky, které by bylo možné např. využít na co nejrychlejší vývoj jaderné fúze a její aplikaci např. na automobilový pohon. Velké zbrojení se totiž již dvakrát stalo velice významným aspektem, který se osudově podílel na vzniku obou světových válek. Některé bystřejší osobnosti si toho již povšimly...
ooo Sir Edward Grey, odpovědný za zahraniční politiku Velké Británie v roce 1914, na sklonku svého života poukázal na souvislost mezi militarismem a vznikem 1. světové války těmito slovy:
ooo "Morálka je jasná: veliké zbrojení vede nevyhnutelně k válce; zbrojí-li se na jedné straně, musí zbrojit také druhé strany; zbrojí-li jedna země, ostatní země ji uvádějí v pokušení agrese, jestliže zůstávají bez ochrany... Každé opatření provedené jednou zemí je zaznamenáváno a vede k protiopatřením ostatních zemí.
ooo Zvyšování zbrojení, které v každé zemi je určeno k tomu, aby vyvolalo pocit moci a bezpečnosti, nemá však tyto účinky. Rozvíjí vědomí moci u jiných států a pocit strachu. Strach podněcuje k podezíravosti, k nedůvěře a ke špatným představám všeho druhu, dokonce k tomu, že každá vláda si myslí, že by bylo zločinné, že by bylo zradou na vlastní zemi nepodniknout všechna protiopatření. Avšak každá vláda považuje každé opatření jakékoli jiné vlády za důkaz nepřátelských úmyslů."
ooo Sir Edward Grey pak uzavírá: "Obrovské zvyšování zbrojení v Evropě, pocit nejistoty a strachu vyvolaný zbrojením - to je to, co učinilo válku nevyhnutelnou."
ooo Horečné zbrojení bylo elementární příčinou vzniku i druhé světové války! Na tento fakt díky své geniální intuicí předem poukázal Karel Čapek, když v předvečer jejího vypuknutí v roce 1938, napsal:
ooo „Aby byl zajištěn mír, musí se obyčejně zvýšit zbrojení na zemi, ve vzduchu i na moři. Co dělat, je to tak; ale představte si, že by se stejně samozřejmě a běžně říkalo: Aby v našem úřadě bylo zajištěno pokojné soužití, vezmu si s sebou nabitý revolver. Aby byl na naší ulici zajištěn klid, nacpu si do kapes ruční granáty.
ooo Byl by to divný svět. Je to divný svět.“
ooo V té době ovšem ještě neexistovaly jaderné zbraně...
ooo

František Stočes
4. února 2007

NETSOCAN