NETSOCAN
Číslo 1 -- LEDEN 2007 --- Ročník VI.
Připravují USA americko-íránsko-irácko-izraelsko-syrskou válku?

ooo Bush přepadl bezbranný Irák poté, když Američany náležitě postrašil atomovým hřibem Sadáma Hussajna a z původně silně sekulárního Iráku vytvořil totálně islámský stát. Sečtou-li se oběti bombardování a protiamerického odboje (nepočítaje následky vznikajícího sektářského násilí), Bush zodpovídá za zhruba 200 000 zbytečně zmařených životů iráckých občanů, včetně dětí, žen a starců.
ooo Zatímco Sadám byl po dlouhou dobu americkým spojencem a hlavním hráčem v jejich válce proti Iránu, odstraněním iráckého diktátora Bush spadl z bláta do louže: irácká šíitská většina považuje za svého spojence zcela přirozeně šíitský Írán a moc perských ajatoláhů tak podstatně vzrostla. Vnitropolitická situace v Iráku se tak Bushovi zcela vymyká z rukou a pro relativně demokraticky (na amerických bodácích) zvolenou šíitskou vládu země se USA překotně změní v říši zla.
ooo Agrese proti Iráku, která Američany stála v přepočtu již asi 8 bilionů korun, navíc přesvědčila všechny významnější politické hráče, že pokud na jejich zemi spočine Bushovo jestřábí oko, pak především nesmějí zůstat bezbranní a navíc musejí zachovat maximální obezřetnost k činnosti mezinárodních kontrolních agentur, chtě nechtě vykonávajících činnost, kterou nedokáží zvládnout Bushovi agenti.
ooo Nyní se začínají množit signály, že Bush hodlá ve své dosud beztrestné politice pitomce a masového vraha pokračovat a pro upevnění americké vojenské moci na Středním východě se chystá dokonce rozpoutat americko – íránsko – irácko – izraelsko – syrskou válku!
ooo Ouverturu tohoto nového masakru má sehrát izraelský nálet na íránské jaderné technologie; Bush by to samozřejmě dokázal zvládnout i vlastními prostředky, ale z politických důvodů je výhodnější angažmá jeho tamního spojence.
ooo Jistou disharmonii vznikající v důsledku tvrzení izraelského premiéra Ehuda Olmerta, že možnost vlastnictví jaderné bomby Íránem představuje pro Izrael existenční hrozbu, kterou nelze tolerovat a současně oficiálních pochybností ze strany šéfa amerických výzvědných služeb Johna Negropontea, který na základě analýz rozvědky (a k obrovskému zklamání neokonzervativců) tvrdil, že riziko výroby jaderné zbraně Íránem přichází v úvahu až za řadu let, někdy v příštím desetiletí, vyřešil Bush bushovsky.
ooo Negroponta sesadil do rezortu své svíčkové báby Condoleezzy a na jeho místo převelel údajného technokrata McConnella. Ten je dle názorů zpravodajců figurou sice bezvýznamnou, ale hlavně loajálnější k svému chlebodárci nežli k faktům a tudíž svolnou - v souvislosti s íránským jaderným programem - přinášet co nejpoplašnější zprávy.
ooo Navíc odvolal dva nejvyšší velitele na Středním východě, generály Johna Abizaida a George Caseyho, nesouhlasící s vojenskou eskalací v Iráku a nahradil je někdejším námořním letcem a později šéfem pacifického velitelství admirálem Williamem Fallonem, který nyní povede pozemní válku v Iráku a současně v Afgánistánu.
ooo Fallon sice vůbec není považován za experta na Střední východ, ale má jiné klady vhodné pro válku v tomto regionu, například sympatie neokonzervativců. Díky tomu byl v roce 2002 uveden jako první z čestných hostů ceremoniálu na Židovském institutu pro národní bezpečnostní záležitosti (tento institut představuje think tank odborníků, poukazujících na významné souvislosti mezi americkou obrannou politikou a bezpečností Izraele).
ooo Možnost napadnout íránská jaderná zařízení začal Bush zvažovat již před rokem a spolu s ministrem obrany brali smrtelně vážně i použití jaderných taktických zbraní (typu B61-11s). Oponenti z generálního štábu byli vždy ukřičeni; nicméně prý nakonec na sklonku dubna 2006 dotlačili Bílý dům k přesvědčení, že použití nukleárních bomb ke zničení zařízení na obohacování uranu v Natanze, 200 mil od Teheránu, je politicky nepřijatelné.
ooo Ale když tuto roli sehraje Izrael, Bush si bude moci po vzoru Piláta umýt ruce. Vzhledem k nynější mohutné operaci izraelských lobistů probíhající ve Washingtonu a k jejich těsným vazbám s vedením Demokratické strany, by mohl být izraelská agrese průchodná i v Kongresu.
ooo Logistické zajištění izraelského přepadu a širokého regionálního konfliktu lze spatřovat v Bushově požadavku další letadlové lodě v Zálivu a v rozmístění antiraket Patriot prý, „pro uklidnění našich přátel a spojenců“. Zatímco média diskutují především o Bushově požadavku dalších 21,500 vojáků pro Irák pro posílení současných 132 000 okupantů, jeho budování vojenské infrastruktury neadekvátní vnitroiráckému měřítku pozornosti uniká, nebo je úmyslně potlačováno a zamlčováno.
ooo Poněvadž nejspíše ani Condoleezza Riceová nevěří, že antirakety Patriot a stíhací bombardéry letadlových lodí budou řešit sektářské násilí v Iráku či bránit zelené stezky, po nichž do země přicházejí ozbrojení bojovníci proti okupantům, pak mají sloužit jinému účelu.
ooo Jejich jediným možným smyslem je hrozba Íránu, aby vojensky nereagoval na izraelské nálety a nepouštěl se do odvety. Írán si je nyní vědom, že odpálí-li na Izrael svoje rakety středního doletu, musí očekávat drtivé nálety z letadlových lodí světového policajta. Za příznačnou lze rovněž považovat koordinaci spočívající v zostření Bushovy kritiky Íránu právě v době, kdy na veřejnost pronikly zprávy, že Izrael vystupňoval vojenské přípravy pro zničení íránského jaderného programu.
ooo Londýnský Sunday Times přinesl 7. ledna informace, že dvě skvadrony izraelských letadel trénují útok s následujícími peripetiemi: vedoucí letoun vždy odpálí laserem naváděnou konvenční bombu, která vytvoří šachtu v železobetonu, do níž další pilot vrhne kilotunovou jadernou bombu.
ooo Pokud se tento scénář odehraje i live, půjde o první vojenské použití jaderných zbraní po 60 letech od jejich zneužití v Hirošimě a Nagasaki. Děsivá Pandořina skříňka se otevře a někdo by měl za ony zmařené lidské životy, které přibudou k oněm 200 000 iráckých obětí, nést zodpovědnost.


Informace jsou čerpány z Britských litů a zejména z článku The U.S.-Iran-Iraq-Israeli-Syrian War vydaném nezávislým investigativním sdružením consorciumnews.com na
http://www.consortiumnews.com/2007/011107.html

František Stočes
4. února 2007

NETSOCAN