NETSOCAN
Číslo 12 -- LEDEN 2010 ---Ročník IX.
A prý si lidé zaslouží své politiky!

Celou jednu stranu věnovalo Právo (2.ledna) rozhovoru s Mirkem Topolánkem. Po přečtení si člověk uvědomí, že levice má poměrně snadnou úlohu, jestliže na pravé straně politického spektra je doslova jako kůl v plotě opuštěná ODS. Cituji z rozhovoru Jiřího Ovčáčka s Mirkem Topolánkem: J.O.: „Všichni proti ODS... v jedné řadě prezident Václav Klaus, ČSSD, Věci veřejné a TOP 09.“ M.T.: „To nikdy nebylo jinak.... to mne neděsí“.

Demokracie v České republice by se měla opírat o věrohodné politiky, o politiky zastávající celoživotní orientaci k hodnotám, pro které v zápase o získání veřejného mínění dokáží věcnou argumentací získat voliče. Napravo i nalevo. Jenže jaká je skutečnost? Hlavně získat moc, sestavit jakoukoli koaliční vládu, nejlépe opírající se o hlasy přeběhlíků, poté se vysmát obavám občanů ze zaváděných pseudoreforem, systematicky strašit směřováním opozice na Východ, vulgárně demonstrovat své myšlenkové pochody coby projev pravicové nesmiřitelnosti k „socanům“, atd.

A především účelově lhát, s vědomím, že posluchač či čtenář bude naivnější než sám mluvčí. Cituji: „Na rozdíl od Jiřího Paroubka jsem do ní (vlády) nominoval lidi hlavně odborně zdatné, nikoli kované straníky, jakými jsou třeba ministři Pecina a Kohout“.

K předsednictví v EU: „Jednali jsme jako velmi kompaktní tým. Na Evropany to působilo impozantně (sic!) a pro Českou republiku jsme získali výrazné kladné body... Pádem vlády jsme toto vše smazali. Od toho se odvíjela série kroků, například rozhodnutí americké administrativy ohledně radaru, tahanice kolem Lisabonské smlouvy.“

Snad si lidé vzpomenou na akční poletování předsedy ODS mezi Moskvou a Kyjevem, jeho diplomatickou rozvážnost, kdy nechal Ukrajince dopsat rukou dodatek do vyjednávané smlouvy o zaplacení plynu a jeho dodávkách do EU. Naši „impozantní“ taktnost vůči partnerům umístěním provokativní Entropy v Bruselu. Myšlenkovou trajektorii českého „velkého“ pochodu od „slazení kávy“ k odmítání Lisabonské smlouvy. Nebyly to úžasné tři měsíce do pádu vlády 24. března?

Zejména Topolánkovi schází vděk českého lidu za snahu postavit v Brdech americkou vojenskou základnu. Spoléhá na květnové volby, na další kolo antikomunistické kampaně, živené českými novináři, o jejichž inteligenci je dobré se pozeptat na Vysočině u Miloše Zemana. Cituji M.T.: „Volby také budou o tom, zda jsme zakotveni na Západě, nebo budeme dále koketovat s Východem“.

Doporučuji předsedovi ODS položit tuto otázku při setkání s prezidentem. A pak nás informovat, co na to hradní pán? Zejména když to „náš“ kůl v plotě rozšířil o další, jenže pořád tentýž názor: „Půjde o souboj, zda půjdeme k západní demokracii, nebo k populistickému a lehce nacionalistickému státu“. Proč „lehce“? Všude kolem kvete rasismus (viz Jan Čulík v BL a jeho kosovský Albánec), občan aby platil za vízum do Kanady kvůli útěkům rómské menšiny, Nikolka je dnes a denně se svými nezhojitelnými jizvami jasným argumentem k hodnocení chování nás, majoritní české populace.

O příčinách hospodářské krize má předseda ODS jasno. „Problém vznikl někde jinde... a ve volbách se musí ukázat určitá míra dospělosti. Jde o to, jestli lidé krizi vztáhnou nebo nevztáhnou k ČR a její vládě. Dvacet let po listopadové revoluci se také ukazuje, že mladá generace má jasno.“

A co s tím zbytkem populace, pane předsedo ODS? Vždyť na jiném místě tvrdíte, že jste „realista“, „věřím v selský rozum lidí“. A dík za vysvětlení: „Letos opravdu půjde kvůli krizi „tlusté do tenkého“. „Lidé musí pochopit, kdo je kompetentní, a kdo prostě jenom kecá.“

Mirek Topolánek opakovaně označuje zrušené volby na podzim roku 2009 jako „ukradené“. Dokonce prý nastala „hrozivá situace, kdy jsem poprvé v životě nevěděl úplně co dál“. A na dotaz, jak by ohodnotil rok 2009 nám český politik dává nahlédnout do svého bohatého myšlenkového světa: „Nikdo už pořádně neví, co je dobře, co je špatně... Že tomu nerozumějí lidé, tak to je nabíledni. Že tomu nerozumějí ani politici, tak to je smutný příběh ČR v loňském roce“. Naštěstí jako správný politický pravicový guru se opřel o rodinné tradice: „Jak říkal můj otec na Silvestra za bolševika: byl to sviňa rok, ještě že už končí.“


3. ledna 1924 zemřel Jiří Wolker.....
co tak si připomenout jeho báseň, např.:

Žebráci

Stávali žebráci podél cest
a o haléř prosili pány.
Těžký je osud: žitím se nést,
když na těle hnisají rány.

Září-li počasí překrásné,
štědřejší bývají páni,
jak ale sluníčko pohasne,
tu groše jim nedají ani.

Radím vám, žebráci! Sluneční jas
když vznítí žár štědrostí boží,
štědrými dárci vám budou snad zas,
když blesknete ve tvář jim noži!

(1920)


Mgr. Miloslav Štěrba, Zlín
3. ledna 2010

NETSOCAN