NETSOCAN
Číslo 2 -- ÚNOR 2003 ---Ročník II.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

AKTUALITY
 Doplnění části programu ASD týkající se oblasti kriminality  Poznámka k volbě prezidenta ČR

ČLÁNKY
 Proč vlastně komunisté nežijí komunisticky?
 Řezníci versus holubice
 Nemocná velmoc zvaná média
 Tři tisíce dnů Novy jako společenské drama
 Fiasko "hurá-transformace" a odpovědnost médií
 Návrh tiskového zákona jako fackovací panák
 Ať žije pohrobek!

RUBRIKY
 NETSOCANÚV VÝBĚR

 VĚDA - TECHNIKA - SCI-FI
 Vesmír, jaký by mohl být
 Existuje čtyřrozměrný prostor?

 NETSOCAN MONITOR
 V boji o Irák jsme jen karta ve hře
 Po vstupu do unie zdraží banány a cukr, zlevní maso
 Unie chystá čistku vlastní byrokracie
 Policie obvinila špičkové německé manažery
 Jágr známější než Wilhelm
 Drama, které se rozplynulo
 John Keane: Vladař milující pompu
 Možnosti české levice v nejbližších letech
 Slavné porážky ČSSD


NETSOCANŮV VÝBĚR

o ...slovenská i česká levice prožívají hlubokou krizi a to ve všech jejích rozměrech... Levice nebyla schopna nabídnout svůj vlastní model z hlediska demokratického socialismu.
o ....levici podoba změn osmdesátého devátého roku výrazně zaskočila. Po pravdě řečeno i pravici. Neexistoval žádný teoretický model, který by předpokládal ten vývoj, k němuž tehdy ve Východní Evropě došlo. Existují rozbory všech amerických škol, které se týkají studené války, ani jedna nepředpokládala to co nakonec nastalo. Většina těchto škol předpokládala, že vývoj půjde zpět k reformním úpravám a to většinou simultánně v několika satelitních zemích, tak aby to Sovětský svaz nezvládl modelem 1968. Ve skutečnosti byla kořenem změn reformní snaha nikoli v satelitech, ale v SSSR samotném...
o Problém je myšlenka, kterou jsem nedávno četl u Carl Gustava Junga. Známý psychoanalytik, spolupracovník a později kritik Freuda po válce napsal, že švýcarská demokracie je chronický projev zmírněné občanské války. Takto charakterizoval švýcarskou demokracii, těžko si namlouvat, že ta česká bude lepší. Lidé se v demokracii nezměnili, zůstávají stejně agresívní jako za feudalismu. Není pravděpodobné, že by demokracie byla nástrojem k naplňování humanistických ideálů. Naše generace si pamatuje Chile, nastupující generaci potká pravděpodobně něco podobného jako ve Venezuele...
o Chceme-li se domoci nějakých práv, musíme stejně na centrály nadnárodních monopolů, to nás vede k tomu, abychom hledali ochranu v evropské integraci. V Bruselu nejsou jen nadnárodní monopoly, tam je i kus zkušenější a odvážnější nadnárodní levice...
o Kdybych chtěl říci, co nejvíce zklamalo na byrokratickém socialismu, tak to nejsou koncentrační tábory z padesátých let - to je tragédie, ale to nejhorší co se stalo je fakt, že se neobjevil socialistický člověk a že celý ten experiment selhal na tom, co bylo jeho vlastním ideálem... Havel žil 40 let za socialismu a přece byl přesvědčen, že základem lidských práv je restituce Barrandova...
o Také neznám východiska z krize, my dnes nemáme jasnou představu, co se dnes ve světě děje. Česká levice umírá na nedostatek a samozřejmě i odvahy.
o
Kompletnější záznam přednášky prof. PhDr. Oskara Krejčího si můžete přečíst v revui 3D číslo 38 ze 17. ledna 2003, nebo na adrese http://www.cssdpraha2.cz


VĚDA - TECHNIKA - SCI-FI

Vesmír, jaký by mohl být

oo´´Kdyby (astronaut) pilotoval svůj hvězdolet ve správném směru, mohl by se vrátit do libovolného bodu prostoročasu našeho Vesmíru. Domysleme však tuto možnost se všemi absurdními důsledky, které z ní vyplývají. Mohl by se vrátit, řekněme, na Zemi, jaká bude za milión let, ale i na Zemi před miliardou let. Tím by byla např. porušena i kauzalita. Přitom stále mluvíme o důsledcích, které vyplývají z vědecky ověřené teorie. Představy tohoto druhu jsou tak fascinující, že proti nim bledne každá science-fiction. Jediná potíž celé věci je, že existence černých děr nebyla zatím striktně dokázána, i když přední světoví relativisté (Zeldovič, Thorne aj.) se domnívají, že nepřímých důkazů je víc než dost...
o My jsme však psali o vesmíru, jaký by mohl na základě dnešní vědy být. V jakém vesmíru opravdu žijeme, to už je, jak říká Kipling, jiná pohádka... V našem článku jsme dosti ošidili čas. I zde bychom našli mnoho zajímavých námětů: Faynmanovy diagramy, možnost plynutí času nazpátek a pod.


Pavel Andrle, Vesmír číslo 9, rok 1976 (časopis byl vydávan Prezidiem Čs. akademie věd). Další zajímavosti na toto téma lze najít ve sci-fi Pan Engels se opravuje, která se nachází v Bibliotéce. Jejím autorem je Jules Nemo.

Existuje čtyřrozměrný prostor (R4)?

oo Podle této představy vznikají tedy živé organismy našeho prostoru R3 průnikem čtyřrozměrných organismů s atomy a molekulami našeho prostoru R3. Při této difúzi dochází podle našeho názoru k vzájemnému působení mezi prostorem R3 a pronikajícím organismem. Výsledkem tohoto působení není jen vznik, nebo správněji řečeno vynoření se (emergence ve smyslu Lloyd Morgana) trojrozměrného organismu, nýbrž i interakce mezi vnějšími podmínkami prostoru R3 a rychlostí nebo celkovým charakterem difúzního děje. To je v souladu s běžnou biologickou zkušeností, že vnější podmínky mohou dalekosáhle měnit tvar i funkční schopnosti organismů. Vedle toho se zdá přirozené, že na sebe působí korelativně i části čtyřrozměrného organismu, takže může docházet ke změnám, které se projevují sekundárně v trojrozměrném prostoru, jež si však nedovedeme vysvětlit na základě našich vědomostí o prostoru R3 a to proto, že se tyto změny zčásti odehrávají v prostoru R4, který nevnímáme...
o ...kontinuita života, dědičnost, mimořádný čichový smysl některých zvířat, vztahy mezi duševními a tělesnými stavy, transplantace živých tkání, nemoci a náhlá smrt, parapsychické jevy ap. mají na našem modelu pochopitelné a plaucesibilní vysvětlení... Na našem modelu se dá telepatie snadno pochopit, neboť dva čtyřrozměrné organismy se mohou dotýkat, i když jejich viditelná těla jsou od sebe libovolně vzdálená...
o Je zajímavé, že předpokládáme-li organismy v R3 jako průnik čtyřrozměrných organismů s prostorem R3, jak jsme o tom hovořili, pak vždy dostává časový příznak života v R3 zcela odlišný charakter od toho, na který jsme zvyklí. Pojmy zrození a smrt nejsou potom něčím jako začátek a konec věty, nýbrž spíše jistými okamžiky jakéhosi koloběhu organismů. jehož vlastnosti počínáme teprve tušit. Snad by se to dalo přirovnat k melodii, která je hrána v takovém tónovém rozsahu, že její část zabíhá do ultrazvuku. Pro naše ucho tato melodie zmírá, jakmile její tóny přejdou do vysokých frekvencí, ale ve skutečnosti jde dále, jenže my ji neslyšíme... ´´


F. Herčík a O. Borůvka, Lékařský sborník a Svět vědy, 1943. Titulek ukázky nepochází z těchto článků. Další zajímavosti na toto téma lze najít ve sci-fi Pan Engels se opravuje, která se nachází v Bibliotéce. Jejím autorem je Jules Nemo.
Vypukla válka civilizací?

o.Někteří pesimisté se domnívají, že již začala 3. světová válka, která bude mít povahu dlouhodobého střetu západní a muslimské kultury. ČR si v takovém případě vstupem do NATO svoji bezpečnost příliš nezvýšila.
o Právě naopak. Vojenským vstupem do konfliktu probíhajícího vpodstatě jen mezi arabským světem a USA (na jejichž zahraniční politiku nemáme ani sebemenší vliv) se jednak stáváme válčící stranou a přispíváme i k jeho eskalaci. Jakou odpovědnost ponesou politikové, kteří nás bez referenda přivlekli do chomoutu NATO, za případné civilní oběti?
o Lze samozřejmě namítnout: můžeme snad zůstat neutrální při pohledu na rozjásané Palestince, oslavující zkázu WTC v jehož troskách zahynuly tisíce civilistů včetně žen? Lze snad zůstat neutrální při pohledu na Iráčany oslavující katastrofu raketoplánu v němž uhořely i dvě ženy?
o Při prvním pohledu, který nám předložily sdělovací prostředky, se kulturní rozdíl zdá téměř nepřeklenutelný. Jenomže již kratší zamyšlení vede k poznatku, že tu až tak veliký civilizační rozdíl není. Anebo snad celé Československo truchlilo a nosilo květiny na velvyslanectví SSSR když "Ivanům" zahynuli kosmonaui či se jim přihodilo jiné neštěstí? Pamětníci potvrdí že nikoli.
o Nejlepší asi bude začít Columbií a Irákem. Raketoplán totiž kromě vědeckých úkolů zjevně plnil i špionážní misi zaměřenou vůči Iráku. Svědčí o tom nejen dráha letu, ale i časová shoda spočívající v tom, že Američané odkládali předložení dlouho slibovaných důkazů proti Iráku až do doby ukončení letu raketoplánu. Poněvadž předložilii i letecké snímky iráckých objektů, lze se ptát proč tedy otáleli a neposkytli je inspektorům ihned. A proč by se měli v takovém případě Iráčané, žijící v neustálém stresu ze slibované války a bombardování své země, rmoutit nad zkázou špionážní lodi, kterou - jako suverénní země - měli právo i sestřelit?!
i Druhým aspektem byla pochopitelně i přítomnost izraelského občana Ramona na palubě Columbie. Ramon totiž nebyl kosmonautem ledasjakým a Iráčané jej vnímají především jako vojenského pilota, který před několika lety přepadl jejich zemi, bez vyhlášení války bombardoval údajný irácký reaktor a má pochopitelně na svědomí i civilní oběti. Pokud se tedy Iráčané radovali, že - když to už nedokázali sami - "sestřelil" konečně agresora Ramona i špionážní raketoplán dokonce samotný "Alláh" - pak psychologové jistě potvrdí, že jejich reakce byla naprosto v normě.
o Zmatek způsobují i sdělovací prostředky, které spolu s některými politiky líčí Saddáma jako Hitlera, který si bude počínat po vzoru 3. Říše, nebude-li včas zastaven. Korunu všemu nasadil ministr obrany USA Donald Rumsfeld svým kádrováním evropských států a hozením Německa do jednoho pytle s Lybií a Kubou. Otázkou totiž je, zda se Německu nepodobají spíše samotné USA...
o Pokud by byla na hranicích USA soustředěna irácká vojska a lodě chystající se vpadnout do Států, Evropa by Američanům nepochybně poskytla účinnou pomoc. A neobyčejně účinné spojenecké pomoci se USA dnes dostává nejenom od Evropanů, ale vlastně od celého světa včetně muslimských zemí, což by měli pánové Bush a Rumsfeld patřičně vnímat.
o Je tím míněno celosvětové vyhledávání, pronásledování a zatýkání teroristů, jejichž zájem není upřen proti tamějším zemím, nýbrž pouze proti objektům a zájmům USA v tamějších zemích popř. proti cílům na teritoriu Spojených států. S USA je dnes solidární skutečně celý svět!
o Evropané rovněž vyjádřili ochotu spolupracovat s armádou USA pokud k vojenské akci proti Iráku zavelí OSN. Pokud však OSN nedá k vojenskému zásahu mandát, situace se úplně změní!
o Hitler kdysi vykřikoval, že je jeho mocná Říše existenčně ohrožována mrňavým Československem a zbabělé velmoci mu předložili kořist jménem ČSR na stříbrném podnosu. Vpadnou-li USA do Iráku bez svolení OSN pak Bush rozhodně nebude moci argumentovat, že mrňavý Irák ležící tisíce kilometrů od amerického teritoria existenčně ohrožoval velmoc jakou jsou USA. Nechce-li se podobat Hitlerovi.
oo Skutečný důvod případné agrese USA bude tudíž jiný a Bush by ho měl světu sdělit. Pokud jej nesdělí a bude jím kupříkladu ropa - pak by mu "Áda" mohl klidně nabídnout pravici a oslovovat jej "drahý kolego"...
o Je však možné, že se Iráku neobávají ani tolik USA jako spíše Izrael a dochází zde tudíž ke kumulaci zájmů.
o V tomto případě se skutečnou příčinou eskalujícího střetu civilizací tudíž stává onen dlouhodobý a neuralgický konflikt mezi mrňavým Izraelem a ještě mrňavější Palestinou. Konflikt, který stál již tisíce obětí a vedený vpodstatě o kopce, údolí a další podobné strategické objekty.
o Nikdo nemůže upřít Izraeli snahu o budování i existenci skutečně demokratického státu v němž mají stejná občanská práva jak Židé tak Palestinci, jsou-li občany státu Izrael. Nikdo rovněž nemůže upřít právo Palestinců na vlastní samostatný stát. Nikdo také nemůže upřít velkorysost arabským zemím, které posléze oficiálně uznaly existenci státu Izrael, ačkoli s jeho vznikem rozhodně nesouhlasily. Přesto tamější vývoj patrně dospěl do fáze, že vzájemné rozpory a animozity nemohou vyřešit ani Palestinci, ani Izraelci, ani arabské státy natož USA, které k tomu nemají příslušný mandát.
o Jediným objektivním arbitrem, kompetentním a schopným k civilizovanému řešení tamější situace se zdá být pouze OSN, která je rovněž i jakýmsi rodičem Izraele, a která tamější problematiku kdysi zcela podcenila. Každému, kdo zná mapu tehdejšího státu Palestina i geografii židovského a palestinského státu vytyčenou OSN musí být naprosto jasné, že právě toto je ono "dračí vejce" "snesené" sem OSN po 2. světové válce. Způsob jakým byla Palestina rozdělena zcela zjevně implikoval zánik palestinského státu a učinil z Palestinců vyhnance na vlastním teritoriu, uvržené pod vliv zcela odlišného náboženství i kultury. Nakonec je také zjevné, že se již nelze v žádném případě vrátit před rok 1947.
o Civilizované řešení tamějšího problému - a Palestinci kromě míru vpodstatě nemají co nabídnout - znamená, že velkorysost mohou projevit jedině sousední arabské státy a také Izrael.
o Vznik samostatného a funkčního státu Palestina by obrovskou měrou přispěl ke klidu zbraní v současné válce civilizací..
o Významnou měrou mohou přispět i novináři a sdělovací prostředky. Komunikační prostředky mají totiž lidi spojovat a nikoli rozdělovat.








František Stočes





Doplnění části programu ASD týkající se kriminality - odst. 4G


ooo
ooo Vyzýváme obec i stát, aby maximálně zvýšily společenskou prestiž schopných a poctivých policistů. Mj. i tak, že služební byty policistů budou přidělovány v nejluxusnějších nemovitostech v nejatraktivnějších lokalitách jejich služebních okrsků. Rozdíl v nájemném (od průměrného nájmu ve státě) bude doplácen buď obcí nebo MV. Současně musejí být zpřísněny i postihy policistů (o majetkový postih) v případech porušení zákona ve společensky závažných případech (korupce, atp.).



Toto znění bylo odsouhlaseno na schůzi ASD konané 22. 2. 2003 v restauraci Na Rychtě.

Poznámka k volbě prezidenta ČR


ooo
ooo Pro volbu hlavy státu, která se uskuteční 28. února, vybrali poslanci dva kandidáty: Jana Sokola a Václava Klause.
ooo Jan Sokol vzbudil pozornost, když se v předvečer liberalizace cen v Československu vyjádřil v Lidových novinách, že od zítřka budou ceny stejně objektivní jako fyzikální veličiny, jako teplota nebo tlak...
ooo Hluboce se mýlil.
ooo Ceny se v nekonkurenčním prostředí staly zcela subjektivní. Brambory, které stály 1 Kčs se prodávaly až za "liberálních" 20 Kčs. Z toho celých 19 Kčs, tzn. neuvěřitelných 1900% činila obchodní marže, neboť výkupní cena od pěstitelů, kteří na jejich pěstování dokonce prodělávali, byla pod 1 Kčs! Bůček stál téměř stejně jako biftek či sýr. Obrovské a subjektivní zvýšení cen potravin - ceny si diktovali obchodníci - zlikvidovalo koupěschopnost občanů, vedlo k tak dramatickému poklesu životní úrovně, průmyslové výroby i HDP, že jsme teprve v roce 2000 "dosáhli" průměrných hodnot z r. 1989... Zdá se zjevné, že liberalizovány měly být pouze ceny výrobní a obchodní marže.
ooo Jeho konkurent v souboji o hrad - V. Klaus - je přitom dokonce duchovním otcem československého ekonomického debaklu.
ooo Na postsametové prezidenty, zdá se, nemáme velké štěstí. Pokud někdo z nich totiž zvítězí, vystřídá V. Havla, který při onom ždímání republiky více než deset let státničil. Ve jménu pravdy a lásky netečně přihlížel "krachům"bank, netečně civěl, jak se jeho stát mění v jeden obrovský tunel.
ooo Kdyby onen lev na našem státním znaku mohl ožít, patrně by strašně zařval a vám, vážení kandidáti na prezidenta asi oznámil: "Já utíkám do pouště. Sbohem! Místo mně si dejte do znaku nejlépe dojnou krávu!"


Frs




NETSOCAN MONITOR

V boji o Irák jsme jen karta ve hře
Každý vede "svůj boj" o Irák: Washington, Londýn i Paříž. Terčem jejich útoků však zatím není Bagdád, nýbrž spojenci. V této bitvě jsou Češi a další terčem slovních šrapnelů prezidenta Jacquesa Chiraka - a omamných pochval premiéra Tonyho Blaira, případně z Washingtonu. Oba přitom společnou rukou podkopávají postavení malých zemí Evropy... Boj o duši Evropy se vede přes média. Většina z nich opakuje stanoviska svých vůdců. Tak v Británii či USA prakticky neexistují významné noviny či televizní kanály, jež by byly proti válce. Jde to tak daleko, že ve Španělsku, které stojí na straně USA, se podle listu Libération nedověděli místní lidé ze státní televize nic o protestech ve vlastní zemi - přestože to byly největší protiválečné demonstrace v historii. Ve Francii zase není listu podporujícího vojenský zásah. Přes média byl veden úder proti zemím, jež v NATO odmítaly kroky na "obranu Turecka". Byly i ze strany vedení aliance obviněny z "bourání NATO". Přitom o "obraně Turecka" dlouho žádaly jen USA (bez Turků) a pod heslem "obrana" se skrývala řada opatření použitelných k přípravě války. (MF DNES, 26. února)

Kromě Britů a Španělů udělali prezidentu Bushovi radost i Bulhaři, kteří prý útoku na Irák také přikývli. Otázkou je, zda pan prezident ví, že v jakési zemičce za Velkou louží se kývnutím vyjadřuje nesouhlas... Ale vážně. Měla by se skutečně vyhodnotit činnost médií, které se v tak vážných dobách chovají jako lehké holky. Samozřejmě až poté, co se uklidní situce a budou pacifikovány státy podporující terorismus, tzn. Irák, Írán, Saudská Arábie, Jemen, Lybie, Sůdán, atd, atd.


Po vstupu do unie zdraží banány a cukr, zlevní maso
Jak by se měly ceny po vstupu do unie hýbat, včera představila ve své studii Česká národní banka. Zdraží banány a cukr, naopak levnější bude vepřové maso a dovážené víno. Vstup do Evropy s sebou přinese kvůli vyšším daním hlavně dražší cigarety, alkohol a některé služby, například v restauracích. "k žádnému dramatickému vyrovnání cen v Česku na hladinu Evropské unie však nedojde," říká členka Bankovní rady ČNB... Domácí ceny dnes dosahují zhruba 40 procent průměru unie a lidé se bojí jejich růstu. (MF DNES, 26. února)

Způsob jakým jsou občané ČR agitováni aby vhodili své ANO je pozoruhodný. Titulek naznačuje, že se nic podstatného dít ani nemůže. Jenomže v článku se odkazuje na další článek, kde se připouští, že asi zdraží telekomunikace, internet, konzultační služby a mléčné výrobky. V jiném článku, na který není odkazováno se sděluje, že podraží také léky, konkrétně acylpyrin a paralen. Vzhledem ke stavu našeho bankovního sektoru vypadá takovéto ujištění ze strany ČNB spíše jako poplašná zpráva.


Unie chystá čistku vlastní byrokracie
Nepřehlednou džungli unijních předpisů čeští podnikatelé ani úředníci ještě příliš neznají. A možná ji ani nepoznají - aspoň ne v té nejhorší podobě. brusel se totiž chystá do dvou let zrušit množství zastaralých, nesrozumitelných předpisů a obří masu doplňků a novelizací. "Pokud se bude postupovat podle našich idejí, můžeme do konce fukčního období nynější Evropské komise odstranit 35 000 stránek předpis," řekl mluvčí komise Reijo Kemppinen. Celá masa unijního práva dnes zabírá 97 tisíc stran úředního věstníku unie. "Čistka" se zaměří na dva typy nařízení: jednak na zastaralá a nepoužitelná, jednak na nejasná a nepřehledná, jimž nikdo nerozumí... Bude to změna k lepšímu - ale ne každého potěší. Složité předpisy jsou totiž vodou na mlýn pro armády advokátů a lobbistů. (MF DNES, 19. února)

Vzhledem k tomu, že naši vyjednavači žádné nesmyslné předpisy v EU nekritizovali, vyplývá z toho, že: a) Tyto nesmyslné předpisy ještě ani nečetli. b) Tyto nesmyslné předpisy nám zatajili. c) Tyto nesmyslné předpisy pochopili. Cé je správně. Poslední místo, které pro ČR naši vyjednavači v Bruselu vybojovali dokazuje, že česká squadra nebude v EU nahlížena jako bojovníci Bruncvíkovi, nýbrž jako kumpáni Hloupého Honzy. Sud kulatý. Rys tu pije. Tu je kára. Ten to ryje. Je to tak správně, pane premiére?


Policie obvinila špičkové německé manažery
Když český manažer zklame důvěru svých akcionářů, většinou se mu nic nestane. V Německu za to může jít do vězení - podle tamních zákonů je to totiž trestný čin... Zájem vyšetřovatelů o svou osobu již přiznal i bývalý výkonný ředitel Mannesmann... K dalším obviněným patří... nynější šéf Deutsche Bank, nebo nejvyšší muž vlivného odborového svazu IG Metall...Oba seděli v minulosti v dozorčí radě Mannesmannu... Všichni manažeři jsou obviněni z toho, že ačkoli nejdříve vystupovali proti fúzi s Vodafonem, nakonec obrátili a převzetí odsouhlasili. Vyšetřování se zaměřilo zejména na tučné bonusy a zlaté padáky, které manažeři "za odměnu", že fúzi neodporovali, obdrželi. (MF DNES, 19. února)

U nás něco podobného není asi možné. Samozřejmě pokud jde o ono odsouzení nepoctivých manažerů. A navíc by je soudili soudci o jejichž profesionální cti většina občanů silně pochybuje. Tím nejvíce okrádaným je u nás pochopitelně stát, který k tomu všemu trapně mlčí. Nepomohla by třeba změna symboliky České republiky? Například vyměnit ve znaku dvouocasého lva za dojnou krávu...


Jágr známější než Wilhelm
Média, která nešetří údivem či posměchem nad tím, že tak neznámé osobnosti se mohou stát kandidáty na hlavu státu, by se měla zamyslet sama nad sebou, nad svými hodnotami, nad výběrem osobností, jimž trvale poskytují prostor, zatímco jiné ignorují... Kdyby se jen ten novinový prostor a minuty, které se na obrazovce i v rozhlase stále věnují brankám vstřeleným v zámořské hokejové lize, věnovaly informacím o životě na univezitě či v Akademii (nebyly by o nic méně vzrušující než zpráva o přihrávce na gól, která ztrácí jakýkoliv význam ve chvíli, kdy se o ní dovídáme, neboť už je aktuální jiná, stejně pomíjivá přihrávka) věděli bychom pravděpodobně dost o dnešním rektorovi i předsedkyni Akademie. Jenže taková informace by vyžadovala trochu více práce než jenom zalistovat v agenturních zprávách a také jiný názor na životní hodnoty, na to, co je podstatným sdělením. Jestliže jsme se ocitli v situaci, kdy občané neznají většinu osobností z oblasti vědy, ale také místní politiky, podnikání, techniky, občanských iniciativ, hnutí, dokonce i umění (kromě showbyznysu), není to způsobeno tím, že by u nás nebylo dostatek osobností, ale mimo jiné špatnou prací médií, která většinu osobností trestuhodně přehlížejí. Zajímají se totiž až na výjimky jen o činnost bavičů, proslulých sportovců a několika prominentních politiků. (MF DNES, 4. února)

Spisovatel Ivan Klíma dosti objektivně ocenil kulturní úroveň českých médií. Otázkou ovšem zůstává, zda se jedná výslovně o českou specifičnost nebo zda tato choroba spíše nepostihuje celou západní kulturu.


Drama, které se rozplynulo

V lednu 2002 se Posseltovi podařilo vzbudit pozornost poté, co se český premiér Miloš Zeman dotkl emocí německé veřejnosti prohlášením, že sudetští Němci byli "pátou kolonou Hitlera". Z ofenzívy sudetoněmeckého landsmanšaftu se stal přes noc česko-německý (a česko-rakouský) mediální problém. Na jaře minulého roku se proto stala otázka, co jsou "Benešovy dekrety", jedním z nejčastěji probíraných témat německy mluvících žurnalistů. Mediální poučení o "Benešových dekretech" brzy přineslo pozoruhodné výsledky: nejeden Němec dospěl k přesvědčení, že skutečně nelze trpět, aby v Česku platily zákony automaticky amnestující každou na německy mluvících turistech spáchanou loupež či vraždu. Jednohlasné vyjádření českého parlamentu, který se 24. dubna 2002 vyslovil pro zachování existujícího právního pořádku a odmítl rušit jakékoliv "Benešovy sekrety", pak vzbudilo velké pozdvižení. Dokonce ani mezi poslanci Evropského parlamentu nebylo zcela jasno, oč vlastně jde, natožpak ve Francii či jiných evropských zemích... Když experti Evropského parlamentu pod vedením Jochena A. Froweina zveřejnili v listopadu své stanovisko a potvrdili v něm názor českých politiků, že na "Benešových dekretech" není co rušit, celá aféra prostě zmizela z očí veřejnosti... Tak pomíjivé jsou mediální aféry moderního světa - ale i nejedno z konfliktních témat v dějinách česko-německých vztahů. Podobně tomu bylo odjakživa. Bylo by proto chybou mluvit o jakémsi nekonečném česko-německém zápolení tam, kde jde o zcela konkrétní politické požadavky a kampaně zcela konkrétních politických uskupení. Nevěnujeme-li pozornost konkrétním konfliktním záležitostem a nadále budeme dávat přednost paušalizujícím meditacím o česko-německých (či česko-rakouských) vztazích, budeme jen přispívat k dalšímu budování zdánlivě věčně problematického "osudu" česko-německého sousedství. Pro budoucí soužití v EU to není dobrá alternativa. (Lidové noviny, 1. února)

Když se zkalí nebo napnou mezinárodní vztahy, pak Karel Čapek v jedné moudré glose doporučuje nepřijímat to stoicky, jako jako když se zhorší počasí, ale spíše hledat toho, kdo ty vztahy napíná a kalí. Může dojít i k tomu, že "Hitlerova pátá kolona" v Německu bude mít i svoji vlastní "pátou kolonu v Česku". To však není nejpodstatnější. Pozoruhodnější je spíše fakt dalšího složitého nicméně virtuálního problému vyfabrikovaného médii. Společmost by proti tomu měla najít obranu a média by mj. měla rozhodně nést zodpovědnost již za publikování dezinformací, natož za vedení dezinformační kampaně. Tvrdá kritika novinářů někdejším premiérem nestačí a Miloš Zeman navíc nezvládne vypeskovat ani všechny novináře české, natož aby si k tomu přibral ještě dezinformátory zahraniční.


John Keane: Vladař milující pompu

Demokracie by své vůdce neměly zvěčňovat. Měly by se snažit oprostit od politických mýtů. Proto jsem také svou knihu Václav Havel: politická tragédie v šesti dějstvích koncipoval jako zkoumání moci. Havlův život se tam rozebírá se zvláštním zřetelem na moc, pýchu a bezmoc. Při takovém přístupu vynikala Havlova velká odvaha a radikální upřímnost z dob před sametovou revolucí na pozadí náběhů k aroganci, přílišnému sebevědomí a politickým kalkulacím z následujících prezidentských období. Snad právě kvůli zpochybnění mýtu Havla jako "přirozeného demokrata" vypukl takový poprask... Některé recenzenty podráždila... Tvrdé jádro Havlových příznivců urazil realistický styl knihy. Sám Havel se mnou přerušil veškeré styky. ...na trůně by neměl sedět nikdo..., moc - ať už ji vykonává kdokoli kdekoli - by měla být vždycky kontrolována, vyvažována a tvrdě kritizována, i když to na politické scéně dělá zlou krev. (Lidové noviny, 1. února)

Kdyby Václav Havel prezidentoval - tak jak veřejně sliboval - pouze jedno volební období, historie by jej musela zařadit po bok Masaryka. O své vůli se však stal prezidentem notorickým, takže historie bude muset respektovat i to, že během 13 let státničil ve třech státech s pomocí dvou manželek, přičemž jedna z nich pískotem omezovala svobodu projevu poslance parlamentu. Že byl jednou zvolen prezidentem pouze o jeden hlas i díky neuvěřitelné náhodě: zatčení svého nejradikálnějšího odpůrce, poslance Sládka, kterému tak bylo znemožněno hlasovat proti. V historii jistě vstoupí i zajímavá forma jeho kádrování: svým oblíbencům posílal srdíčka a pokud někdo srdíčko nedostal, mělo to znamenat jakési královské "Ty, ty ty!" Demokratičtí prezidenti s monarchistickými sklony by se však měli umět od monarchů poučit a zavést si i monarchistickou formu "zpětné vazby", kterou byl dvorní šašek. Václav Cibula a Cyril Bouda o tom v knize Pražské pověsti píší: "Za starých časů měl téměř každý král svého dvorního šaška či kejklíře. Nebýval to vždycky človíček jen pro zábavu a obveselení... a navíc to býval muž uvážlivý a moudrý, který dovedl povědět svému pánovi v lehkém žertování nejednu hořkou pravdu, kterou by se jiný nahlas povědět neodvážil. Sám Otec vlasti měl na svém dvoře celou skupinu kejklířů a šašků, z nichž nejoblíbenější byli Václav a Havel..."


Možnosti české levice v nejbližších letech
Dnes ovšem chybí odvaha k nějakému radikálnímu tvoření. Většina intelektuálů v Česku a na Slovensku také: to už nejsou hledači pravdy, to jsou obchodníci s informacemi. Symboly nahradily obsah. Píší proto, aby prodali svůj článek a ne proto, aby zformovali nějakou myšlenku... Také neznám východiska z krize, my dnes nemáme jasnou představu, co se dnes ve světě děje. Česká levice umírá na nedostatek vzdělanosti a samozřejmě i odvahy. A neinformovanost je do značné míry z pohodlnosti. Vědecká práce ve vlastním slova smyslu je masochismus. Musíte oželet rodinu, dovolenou, víkendy, pro vás neexistuje chata; pro vás existuje jenom kniha. Když tomu propadnete, jste schopni něco vytvořit, ale rodinu ničíte. Na přátele nemáte čas. (Z přednášky prof. PhDr Oskara Krejčího, CSc. 3D č. 38, 17. ledna)

Chudák tvořivý vědec! Co všechno musí obětovat! Dokonce i sen normalizačního komunizmu, chatu! Čeští levicoví intelektuálové patrně potřebují jedno: jít do automobilky v Mladé Boleslavi a tam jeden rok pracovat u pasu jako robot. Pak by je podobné úvahy a splíny rychle opustily. Nicméně jde o názorný příklad toho, jak byla na katedrách marxizmu-leninizmu tupena inteligence této země; Československá akademie věd se patrně podobala oné alchymistické dílně Rudolfa II., známé z filmů Císařův pekař a Pekařův císař... Einstein nebo manželé Curieovi by se za české levicové vědce upřímně zastyděli a patrně by jim připomněli, že dřívějším badatelům - a to nikoli v oblasti společenských, ale dokonce i přírodních věd - nešlo ani tak o chatu, jako spíše o holou existenci. Kdyby o českých levicových vědcích zvěděli Koperník, Giordano Bruno a Galileo Galilei, byli by patrně stiženi nauseou.


Slavné porážky ČSSD
ČSSD se na začátku devadesátých let ustavila spíše jako federace různých proudů a zájmových skupin, které spojoval odpor vůči polistopadovým politickým elitám.Vedle sebe se objevily tak protikladné entity, jako staří sociální demokraté, osmašedesátníci, mluvčí zemědělských družstev, postkomunisté, nová levice, radikální levice, sociální liberálové z Občanského hnutí, zelení a konec konců i věčně nespokojení kverulanti, kteří kolem sebe za každého režimu vidí jen spálenou zemi. Hlavní chybou analytiků bylo, že svého času mylně popisovali Miloše Zemana jako otce-sjednotitele ČSSD. Dnes se ukazuje, že byl tím, kdo tyto zájmy pouze úspěšně zastřešuje. (MF DNES, 28. ledna)

Zdá se, že novinový papír snese všechno. Dokonce i páně Pečínkovu vizi obnovy ČSSD, nejstarší politické strany v Československu, jejíž existenci násilně přerušili bolševici po Únoru 1948. Renesance ČSSD po Sametové revoluci skutečně vypadala jako podivínství - Občanské fórum se tehdy těšilo obrovským sympatiím a s velkou převahou vyhrálo první volby, zatímco ČSSD se se směšnými 3% tak tak proklouzla do parlamentu. Tehdejší lídr ČSSD profesor Jiří Horák tpělivě vysvětloval, že OF je pouhou epizodou a v Československu rozhodně vznikne klasický systém politických stran. Sám možná netušil, jak rychle mu dají dějiny za pravdu - OF explodovalo pouhé dva roky poté a polistopadové politické elity putovaly bez odporu do nejrůznějších politických stran včetně ČSSD.


Vybral a glosoval: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor). Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: fr.stoces@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou. Aby mohl NETSOCAN pružně reagovat na aktuální dění, bude se obsah i forma každého exempláře vyvíjet a měnit v průběhu měsíce. Datem uzávěrky dostane příslušný měsíčník definitivní podobu. Uzávěrka tohoto čísla je 28. února 2003.
NETSOCAN