NETSOCAN
Číslo 2 --ÚNOR 2004---Ročník III.
Proč jsou poslanci za KSČM lumpenkomunisté?

ooooooo V nováckém Kotli bylo dvěma poslancům za KSČM - V. Filipovi a M. Ransdorfovi - vysvětleno, že jim demokracie nijak nebrání v tom, aby se pokusili alespoň částečně realizovat Leninovu vizi socialistické demokracie; přesněji řečeno onu část, kde Lenin požaduje, aby všichni vyšší i nižší státní úředníci pobírali "obyčejný plat", čili průměrnou mzdu ve státě: stačilo by, aby si komunističtí poslanci ze všech peněz, které dostanou za výkon poslanecké funkce ponechali pouze částku rovnající se průměrné mzdě ve státě a vše navíc jednoduše vrátili do státního rozpočtu.
oooooo Zatímco poslanec Filip s až estébáckou upřímností navrhl, abychom se o to, co dělají se svými penězi komunističtí poslanci nezajímali a nechali je na pokoji (viz přepis rozhovoru z Kotle v čísle 04/2003), poslanec Ransdorf, který jistě pochopil, že by se mohl docela jednoduše stát fakticky prvním socialistickým demokratem v dějinách, zareagoval jako klasický salónní blb: odmítl tuto ůstřední Leninovu ideu realizovat s tím, že by si nemohl kupovat knihy a naplňovat tak Leninovo heslo "Učit se! Učit se! Učit se!" (Viz opět NETSOCAN: č. 11/2003). Pokud jej snad slyšel Lenin, pak nejspíš hledal klacek a pokoušel se vstát z mrtvých tak zuřivě, že se Mausoleum kymácelo jako Aurora ve větrné smršti...
oooooo Vystoupení poslance Filipa asi netřeba komentovat. Poslanci Ransdorfovi lze pouze přát, aby co nejvíce četl a tak se co nejrychleji dozvěděl názor jiného jemu milého teoretika, tvrdícího, že "Filozofové svět jenom různě vykládají. Jde o to ho změnit."


oooooo Úvodem budiž podtrženo: slovo lumpenkomunista je míněno jako terminus techniccus a nikoli jako nadávka, která by se spíše hodila v případě Klementa Gottwalda, o kterém se traduje, že ze svého prezidentského platu dal něco ženě, něco straně a většinu propil; na rozdíl od Antonína Novotného, o němž se zase neví, že poté co byl donucen k potupné abdikaci vrátil československému státu prakticky veškeré peníze, které pobral za funkci prezidenta.
oooooo Aby bylo možné podstatu onoho lumpenkomunismu přesně a zcela pochopit, nezbývá, než si poněkud zjednodušit stát. Tudíž provést něco podobného jako běžně činí například fyzikové: ti si rovněž zjednodušují, idealizují přírodu v tom smyslu, že nějaké těleso definují jako absolutně černé, absolutně tuhé nebo bodové, atp. Což je sice ve zjevném rozporu se skutečností, nicméně jenom tak mohou odfiltrovat nepodstatné vlivy a pochopit příslušné přírodní procesy, jejich zákonitosti a dokonce je i exaktně matematicky popsat!
oooooo Nechť tedy existuje jednoduchý státeček zvaný Absurdistán, ve kterém mj. žije pouze devět učitelů. Všichni jsou skalní antikomunisté - jmenují se Havlík, Rumlík, Pilípek a spol. a pobírají plat v průměru 10 000 měsíčně. Průměrná měsíční mzda v Absurdistánu ovšem činí 20 000! Poněvadž každý nejspíše uzná, že učitelé si za svoji práci zaslouží minimálně průměrný plat, již teď je zřejmé: v Absurdistánu se děje jakási lumpárna!
oooooo Dále zde žije jeden kapitalista, který dle Marxe, Lenina a Ransdorfa hanebně vykořisťuje x svých zaměstnanců. Nicméně to činí naprosto legálně, strašně ho to baví, a do státního rozpočtu Absurdistánu přispívá formou daní rovných 200 000 měsíčně.
oooooo Nakonec v Absurdistánu funguje jediný poslanec, který sní svůj bolševický sen o tom, jak onoho kapitalistu zestátní a odstraní tak v této zemi vykořisťování... Jedná se samozřejmě o poslance Komunistické strany Absurdistánu (KSA), pobírajícího svůj zasloužený poslanecký plat, který si - jak je u zákonodárců obvyklé - sám navrhuje a schvaluje a který činí, jak si lze snadno spočítat, rovných 110 000 měsíčně!
oooooo Co je na Absurdistánu nejvíce zajímavé? Jednak to, že budou-li se tamější poměry hodnotit z hlediska tradiční demokracie a její etiky - čili té, kterou za obrovských obětí vybojovali francouzští občané při Velké francouzské revoluci (a zároveň tak připravili feudály i o zajímavou výsadu první noci) - pak se v této zemi neděje nic absurdního ani nemorálního! Každý zde pobírá plat podle toho, jaká je jeho cena na trhu práce a kolik si vyboxoval. Poslanec patří mezi elitu státu a plným právem mu tudíž náleží elitní plat!; a zcela to respektují i Havlík, Rumlík, Pilípek a spol. Vadí jim jedině to, že oním poslancem je zrovna bolševik.
oooooo Zajímavost druhá: pokud by si onen poslanec nakrásně ponechal průměrný plat ve státě a oněch 90 000 věnoval KSA, pak ani v tomto případě to s oněmi učiteli nijak nepohne. Havlík, Rumlík, Pilípek a spol. se nanejvýš na sebe významně podívají a jednohlasně prohlásí: "Je to blbec!" Toť vše.
oooooo Lenin tuto demokracii ovšem ostře kritizoval, definoval jako buržoasní a zkoncipoval vlastní tezi demokracie socialistické - viz úvod, která ovšem nebyla nikdy realizována. Nicméně pohled na etiku absurdistánské demokracie se radikálně změní v okamžiku, kdy na ni bude pohlédnuto optikou Leninovy definice vykořistovatelských tříd: Lenin jednoduše tvrdí, že třídy jsou vlastně jen to, co umožňuje, aby si jedna skupina lidí mohla přivlastnít práci (tudíž samozřejmě i peníze! pozn. aut.) skupiny jiné!!!
oooooo V tomto okamžiku je nad slunce jasné: tím nejchamtivějším vykořisťovatelem v Absurdistánu je onen komunistický poslanec, který zcela nestoudně okrádá oněch devět učitelů měsíčně o 90 000 a ročně o více než jeden milion!!!
oooooo A ještě další zajímavost: pokud by si snad tento poslanec ponechal skutečně jen onen průměrný plat ve státě a celých 90 000 měsíčně věnoval KSA, pak v tomto případě Havlík, Rumlík, Pilípek a spol. začnou v okamžiku, kdy jim dojde smysl oné Leninovy teze vřeštět jako paviáni; uvědomí si totiž, že oněmi nedobrovolnými sponzory tamější komunistické strany jsou vlasně oni a unisono spustí: "Pokud si chceš, ty bolševiku, sponzorovat svoji partaj, tak pro nás a za nás klidně. Ale až ze svého průměrného platu! Těch 90 000 však, mizero, vrátíš do státní pokladny!"
oooooo Ačkoliv jsou skutečné proporce v reálné společnosti poněkud odlišné, přesto je zřejmé - alespoň se tak K. Nemo domnívá - že zde byl podán dialektický důkaz onoho lumpenkomunistického počínání, které spočívá ve vykořisťování!
oooooo Poslanci a ostatní vysocí funkcionáři KSČM tudíž mají momentálně možnost výběru ze tří následujících eventualit:
oooooo Mohou příslušné Marxovy a Leninovy teze prohlásit za fantasmagorie a distancovat se od nich. Poněvadž tím fakticky vyprázdní veškerý obsah své vlastní ideologie, nezbyde jim, než se přejmenovat, např. na Stranu pracujících. Taková varianta by se mnoha členům někdejší normalizační KSČ nepochybně zamlouvala.
oooooo Pokud ovšem poslanci a další vysocí funkcionáři KSČM odmítnou považovat Leninovu tezi socialistické demokracie za fantasmagorii, měli by přestat s oblbováním desetitisíců svých dědečků a babiček, členů KSČM, a pokusit se o její realizaci. Samozřejmě s rizikem, že jim nikdo nezaručí, že se skutečně nejedná o fantasmagorii a historická praxe prokáže tuto ideu jako nerealistickou, životaneschopnou. Nicméně "komunistická" elita je povinna onu ideu testu historické praxe podrobit.
oooooo Třetí varianta znamená pokračování v dosavadním trendu "mrtvého brouka" s tím, že občané i členové KSČM mohou komunistickou elitu zcela oprávněně titulovat jako lumpenkomunistickou.
oooooo Pokud by se snad poslanci Filip a Ransdorf pokoušeli omlouvat svoje lumpenkomunistické počínání ideou, že: "V tom případě je lumpenkomunistou také např. senátor Ruml! Heč!" pak jsou na obrovském omylu. Antikomunista prostě nemůže být lumpenkomunistou! Mohou mu nanejvýš vytknout, že zůstal buržoasním demokratem, zatímco on je může zcela oprávněně titulovat jako lumpenkomunisty!

Karel Nemo
Únor 2004
NETSOCAN