NETSOCAN
Číslo 2 --ÚNOR 2006---Ročník V.
V čem se neo-darwinisté mýlí


Vladislav Běhal



ooo Současný omyl neo-darwinistů spočívá v tom, že si neuvědomují skutečnost, že 600 milionů let je příliš krátká doba na to, aby se náhodnými mutacemi mohla DNA prodloužit o téměř tři miliardy bází a tyto báze aby náhodně zmutovaly na funkční bílkoviny, které by se následně náhodně zorganizovaly na všechny složité formy života. Vývoj života, způsobem uvažovaným neo-darwinisty, je v reálném čase nereálný.

ooo V současné době se dostává opět do popředí otázka vývoje života na Zemi v důsledku zpochybnění vývoje jako výsledku náhodných mutací v DNA organismů (neo-darwinismus). Odpůrci neo-darwinismu argumentují zejména nepravděpodobností náhodnosti při vývoji, ukazují na rozpory v teorii a za vývojem vidí "inteligentní záměr" (intelligent design). S odporem se setkávají zejména u ateistů, protože ti přichází o významný argument, že přírodní vědy jsou v rozporu s vírou v Boha. Jaké jsou výhrady proti neo-darwinismu?
ooo Darwin předpokládal, že vývoj se děje postupnými změnami v dědičnosti organismů a změny, které organismus zvýhodňují, se upevní přirozeným výběrem. Vývoj druhů pravděpodobně probíhal; Bůh by byl diletant, kdyby musel každý druh tvořit zvlášť. Přirozený výběr také funguje. Otázka je, co jsou postupné změny. Do tohoto problému vneslo světlo objev, že za dědičnost je odpovědna DNA, která kóduje složení bílkovin, zejména enzymů řídících životní pochody. Ke změně dědičných vlastností, tedy k vývoji, může dojít jenom změnou v DNA, tj. mutací. Trojice ze čtyř bází (adeninu, guaninu, cytocinu a tyminu) kóduje vždy jednu aminokyselinu, z aminokyselin jsou složeny enzymy a jiné bílkoviny a jejich funkčnost závisí na přesném pořadí aminokyselin z nichž jsou enzym nebo bílkovina složeny. Pořadí aminokyselin pak je určováno pořadím bází v příslušné DNA. Změní-li se v trojici bází jedna báze, pak tato trojice kóduje již jinou aminokyselinu. Pokud tato změna nenastane v oblasti DNA, která kóduje životně důležitý enzym, může být uchována do další generace a hromaděním těchto mutací může teoreticky vzniknout nový enzym, což lze považovat za základní vývojový krok. Seřetězením několika desítek nově vzniklých enzymů a bílkovin by vznikl nový útvar, třeba bičík u spermie nebo bakterie, anebo syntáza nějakého antibiotika. Další kumulací nových enzymů by pak měly vznikat nové typy buněk, nové orgány atd. Podle, v současné době převládající teorie (neo-darwinismu), takovými náhodnými mutacemi a při přemístňování částí DNA v genomu organismu, probíhal vývoj od jednobuněčných organismů až k člověku. Vývoj náhodnými mutacemi v DNA organismů je však v rozporu s počtem pravděpodobnosti, což je matematický zákon. Vznik nového enzymu o velikosti 330 aminokyselin znamená zmutovat 1 000 bází tak, aby byly v přesném pořadí. Pravděpodobnost takovéto mutace je 1 : 41000 to je 1 : 10600, což je pravděpodobnost mizivá. Pravděpodobnost vzniku nového útvaru s 30 bílkovinami náhodnými mutacemi je 1:1020000. Organismus, u kterého by takováto mutace probíhala, by neměl žádnou výhodu oproti ostatním, protože útvar by byl funkční až po ukončení poslední mutace. Pokud dochází ke změně bází v DNA při dělení buňky, ať zárodečné nebo vzniklé při růstu těla, buňka chybu opraví. Geneticky zachovatelná mutace nastane až po 1 miliardě dělení. Díky vysoké přesnosti replikace a reparace se DNA i po stovce milionů let u savců (velryba - člověk) změnila jen nepatrně. V současné době za vznik nových genů je považováno především náhodné přeskupování genů uvnitř genomu. Představa, že by mohl vzniknout nový vysoce efektivní orgán náhodným přeskupováním genetického materiálu je opravdu absurdní. Tímto způsobem vznikají různé genetické vady. Hezký dům s důmyslným vnitřním vybavením může být postaven jen podle inteligentního plánu a nevznikne náhodným přeskupováním materiálu a bezplánovitým přestavováním.
ooo Náhodné mutace v přírodě probíhají, jinak bychom neměli rasy a odrůdy, jenže ty se uplatní hlavně zásahem člověka. O tom jak jsou časté můžeme usuzovat z četností jakou se objevují bílé vrány, u kterých zmutoval gen pro enzym tyrozinázu, čímž byla přerušena metabolická dráha vedoucí ke vzniku barviva melaninu zbarvujícího živočichy.
ooo Další problém související s vývojem je prodlužování řetězce DNA. V posledních letech byl rozluštěn genom člověka a jiných živočichů i organismů a spočítán počet párů bází (bp) v jejich DNA. Zatímco jednoduché jednobuněčné organismy si vystačí s milionem bp, moucha Drozophila jich má 180 milionů, pes 2,4 miliardy bp, myš 2,6 miliardy bp a člověk a lidoopi 2,9 miliardy bp. Je evidentní, že otázka prodlužování DNA, je pro vývoj primární, protože pokud v genomu nejsou nadbytečné báze nemohou ani mutovat. Život vznikl na Zemi před 3,8 miliardami let. Víc jak tři miliardy let oživovaly zemi jen bakterie a sinice, které produkovaly kyslík. V Kambriu tj. před 570 miliony lety nastal ohromný rozvoj různých forem života a během 5-10 milionů let se objevilo na zemi 35 kmenů ze 40. Jestli před 600 miliony lety žily organismy mající genom dlouhý několik milionů bp, pak se musel řetězec prodloužit za tuto dobu o téměř 3 miliardy bp, což je v průměru o 5 bází za rok a cca 10 bází za generaci. Jestli první obratlovci, jejichž genom jistě nebyl větší než 1 miliarda bp, se objevily před 400 miliony roky, pak je to opět cca 10 bází za generaci. Je-li rozdíl mezi psem a lidoopem 500 milionů bp, pak rozdíl mezi prvním savcem, který se objevil někdy před 100 miliony roky je ještě větší, museli tedy savci svůj genom prodlužovat nejméně o 10 bp za generaci, což je vyloučeno. Nic takového v přírodě nepozorujeme. Počet bází v genomu rostlin a živočichů může být zvýšen včleněním bází virů způsobujících rakovinu nebo množením transponovatelných úseků DNA, jehož četnost není velká a ztěží tento mechanismus můžeme činit odpovědným za tak rychlé prodlužování řetězce DNA. V současné době neznáme jiné mechanismu, jímž by vyšší organismy mohly v přírodě zvyšovat počet bp ve svém genomu, alespoň ne v měřítku ve kterém by během vývoje musel probíhat a to v celé šíři v Kambriu objevivších se kmenů. To znamená, že neo-darwinismus je v rozporu se současnými poznatky přírodních věd a přírodními i matematickými zákony. Problém prodlužování řetězce DNA není neo-darwinisty řešen. Teorie, která ani neřeší problém, na kterém je založena je nevědecká. Navíc nově vzniklé báze by musely zmutovat tak, aby kódovaly funkční enzymy a bílkoviny. Jak je uvedeno výše tato pravděpodobnost je mizivá. Omyl neo-darwinistů spočívá v tom, že si neuvědomují, že 600 milionů let je příliš krátká doba na to, aby náhodnými mutacemi mohlo dojít k takovému rozvoji života ve vší jeho rozmanitosti. Náhoda a miliony let jim slouží jako Deus ex Machina tam, kde jsou v rozporu v poznatky přírodních věd. Jejich víra v dogma vývoje náhodnými mutacemi je tak silná, že je ani nenapadne, že by to nemohla být pravda. V učebnicích napsaných špičkovými molekulárními biology se dočtete, že díky opravným mechanismům nedochází ke změnám v genomu savců a že přeměna člověka v opici náhodnými mutacemi je nesmysl, přitom opačný proces předpokládají.
ooo Podle darwinistů se člověk vyvinul ze společného předka s opicemi. Jako jeden z důvodů se uvádí, že lidé mají genom z víc jak 98 % shodný se šimpanzy. Jenže ta necelá 2 % jsou asi 55 milionů bází, které by musely zmutovat za zhruba 6 milionů let, čili asi 10 bází za rok a v průměru 100 bází za generaci, což je nesmysl. Při takové četnosti mutací by se nám musely opice měnit před očima. Pokud by v dvouprocentní části genomu zmutovalo každou generaci 100 bází, pak by v celém genomu muselo zmutovat 5000 bází, z nichž velká část by vyřadila životně důležité enzymy, takže by šance na narození životaschopného mláděte byla nulová. Jak je známo malé a zdravé opičky se denně rodí.
ooo Je logické, že lidé mají shodné geny s ostatními živočichy vždyť jejich tělo je složeno z orgánů, které syntetizují enzymy se stejnou funkcí, stejná potrava je využívána stejným způsobem. Pokud se člověk vyvinul z opičího předka, pak by jen velmi malá část těch 55 milionů bp kódovala naši schopnost abstraktního myšlení a možnost řeči, protože většina genů by musela kódovat rozdíl v jejich tělech. Logicky myslící člověk může stěží věřit, že několik stovek enzymů, čili několik desítek bílkovinových komplexů, může být zodpovědných za naše abstraktní myšlení a schopnost řeči. Pokud ano, pak přenesení těchto genů do šimpanze nebo i jiných živočichů, by mělo být pomocí genového inženýrství proveditelné a na zemi by žila myslící a mluvící zvířata jako v Lewisově Narnii nebo v Ladových Hrusicích. Jaká příležitost pro darwinisty podat důkaz o pravdivosti jejich teorie a získání grantů pro takovýto projekt. V rozporu s názorem, že myšlení je produkt exprimovaných genů je i skutečnost, že člověk má svobodnou vůli. Na tomto předpokladu je založena i justice v demokratických zemích.
ooo Problém, co je člověk, není, jak vzniklo jeho tělo, ale zda je jen výše vyvinutý živočich, anebo tvor Bohem obdařený nesmrtelnou duší, čímž má nesrovnatelně vyšší cenu než ostatní tvorové, ve které kvalita těla hraje nepodstatnou roli. Má-li člověk Stvořitele, neurčuje sám sobě co je dobré a co špatné a za svoje chování je zodpovědný Jemu. Darwinovi následovníci hodnotu člověka zrelativizovali, což podpořilo vznik rasismu. E. Haeckel hlásal: "Němci se od společného opičího základu vzdálili nejvíce. Po psychologické stránce mají nižší rasy blíže k zvířatům než k civilizovaným Evropanům. Je proto nutné přiřadit jejich životům jinou hodnotu". Nietzscheho učení o "nadčlověku," o právu silnějšího potlačovat a využívat slabšího, o právu silnějších národů likvidovat slabší národy a rasy, vycházelo rovněž z darwinismu.
ooo Neo-darwinismus je přírodovědci všeobecně akceptovaný, takže bude ještě nějakou dobu trvat, než bude tato teorie opuštěna. Jak napsal Max-Planck: "Pravda ve vědě nikdy netriumfuje, ale její odpůrci vymírají". Způsob a jakými mechanizmy probíhal vývoj nevíme. Vyřešit tento problém, to je úkol pro vědce v 21. století. Aby jej vyřešili musí nejdříve opustit falešnou stopu, kterou neo-darwinismus je.



26. února 2006


Článek Ing. Vladislava Běhala, DrSc. je pokračováním diskuse na téma kreacionismus versus neo-darwinismus, zahájené v lednovém čísle článkem Opice není pramátí kreacionistů. Jen pratetou.
NETSOCAN