NETSOCAN
Číslo 2 --ÚNOR 2007---Ročník VI.
Bushovo a Havlovo "irácké dobrodružství"

ooo Když USA přepadly 20. března 2003 Irák, bylo možné v přímém přenosu CNN sledovat téměř nepřetržitou zář explozí, tvořící jenom zlomek masívních bombových a raketových útoků na Bagdád (tehdy asi 5 milionů 700 obyvatel) a další irácká města či průmyslové objekty.
ooo Dodnes není znám počet civilních obětí americké agrese. Americký generál Tommy Franks se k tomu – přezíraje ženevské konvence - vyjádřil po způsobu Čapkova Maršála z Bílé nemoci, „...my mrtvoly nepočítáme.“ Mrtvoly vlastních vojáků však tento "zelený mozek" sčítal s až puntičkářskou přesností…
ooo V roce 2004 se tedy o celkovou bilanci masakru pokusili zdravotníci pod vedením Les Robertse z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v americkém Baltimoru, a jejich konzervativní odhad, zveřejněný v časopise The Lancet uvádí, že oběťmi amerických bomb, raket a pušek se stalo téměř 100 000 civilistů (vycházelo se z rozsahu 8000 až 194 000 a nebyly započteny oběti bojů ve Fallúdži).
ooo 30. ledna zveřejnilo Právo článek Dluží omluvu za irácké dobrodružství jenom Bush? Autor, historik Jan Eichler, v něm připomíná čtyřleté výročí tzv. dopisu sedmi evropských premiérů a jednoho prezidenta – britského premiéra Blaira, španělského Aznara, italského Berlusconiho, dánského Rasmussena, portugalského Barrosa, maďarského Medgyessyho, polského Millera, slovenského Dzurindy a českého prezidenta Havla - ve kterém jeho signatáři vyzvali Radu bezpečnosti OSN, aby dala souhlas k válce proti Iráku. Oč tehdy šlo?
ooo V dopise jeho autor (Mario Aznar) chaoticky spojil teroristické útoky z 11. září 2001, obavy o transatlantický svazek a obavy o svobodu, které dle nich smrtelně ohrožuje Saddám Husajn…
ooo „Útoky z 11. září ukázaly, jak moc jsou teroristé - nepřátelé našich společných hodnot - odhodláni tyto hodnoty zničit… Transatlantické svazky jsou zárukou naší svobody. To platí dnes více než kdy dříve… Transatlantický vztah se nesmí stát obětí trvalé hrozby, kterou představuje pro světovou bezpečnost nynější irácký režim…“
ooo Vida, Saddám prý ohrožoval dokonce světovou bezpečnost!... Jak mohl něco tak neuvěřitelného, jako je ohrožení světové bezpečnosti irácký diktátor provést? Inu, přece svými zbraněmi hromadného ničení, o kterých ví každé malé dítě!
ooo „Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení jsou jasnou hrozbou pro světovou bezpečnost,“ burcují svět signatáři a staví se do čela tohoto spasitelského úsilí:
ooo „… chceme svět zbavit nebezpečí, které pro něj představují zbraně hromadného ničeni Saddáma Husajna…,zaříkávají se mesiášové.
ooo Trapný problém, že zbrojní inspektoři OSN - kteří v Iráku prohlédli všechna podezřelá zařízení, která se jim prohlédnout zachtělo, včetně Saddámova prezidentského paláce – existenci zbraní hromadného ničení v Iráku nepotvrdili (ačkoliv výběr pro inspekci byl nepochybně proveden dle nejlepšího svědomí špionážních agentur USA a Izraele), signatáři velkoryse přehlédli a zdůvodnili Saddámovou orientální lstivostí:
ooo „Inspektoři OSN však bohužel tento týden potvrdili, že jeho dlouho známý způsob chování, založený na klamání, lhaní a neochotě podřídit se rezoluci Rady bezpečnosti OSN, se nezměnil.“
ooo Inu, kdopak by se – je-li obviněn z ohrožování světové bezpečnosti, kterou garantují velmoci jako USA, Rusko, Čína EU atd. – nevzpíral; zvláště když ví, že jde o obvinění lživá a nechal by si bez jakéhokoli vzdoru vpustit do země zbrojní inspektory, fungující - byť bezděčně – jako agenti nepřátelské velmoci… Signatáři pak apelují na ušlechtilé poslání OSN mj.následujícím výrokem:
ooo "Charta Spojených národů zavazuje Radu bezpečnosti, aby udržovala mír a bezpečnost ve světě. Aby mohla tento úkol plnit, musí si Rada bezpečnosti zachovat věrohodnost, což znamená, že bude pevně stát za svými rezolucemi."
ooo Pokud jde o věrohodnost RB obecně, pak je silně zpochybněna chováním jednoho malého státu, který fakticky akceptoval pouze rezoluci jedinou – rezoluci OSN o rozdělení státu Palestina na palestinskou a židovskou část… Všechny ostatní (jen od roku 1974 jich bylo 24) - jako např. č. S/17769 z ledna 1986, v níž OSN vyslovuje hluboké politování nad neochotou Izraele plnit dřívější  rezoluce RB a žádá Izrael, aby začal tyto rezoluce plnit a stejně tak aby dodržoval normy a mezinárodní zákony týkající se vojenské okupace, jako např. 4. ženevské konvence) vždy jako jediné vetovaly USA. Takové "detaily" ovšem pan Aznar se svými signatáři velkoryse ignorují a ani fakt. že Izrael vlastní jaderné zbraně, je nzajímá. Zato na Saddámovi, "ohrožujícímu bezpečnost na této planetě“, nenechali niť suchou: V tomto kontextu by celý dopis mohl nést titul - Osm farizejů:
ooo „Nemůžeme dovolit diktátorovi, aby tyto rezoluce systematicky porušoval. V opačném případě Rada bezpečnosti svou důvěryhodnost ztratí a výsledkem bude oslabení světového míru.“
ooo Rada bezpečnosti ovšem vsadila spíše na víru v poctivou práci svých inspektorů než na fantasmagorie (či snad lži?) signatářů, a i přes tvrdý nátlak USA nedala zmocnění „k užití všech nezbytných prostředků“, čili k válce proti Iráku. USA byly spolu s VB při hlasování dokonce v menšině.
ooo Nyní krátce k charakteristikám některých signatářů. Aznarovo chování po odvetných teroristických útocích v Madridu 2004 (za účast Španělska na přepadení Iráku) komentuje J. Eichler slovy: „Aznar po teroristických útocích bezostyšně lhal a k témuž nutil ministra vnitra i ministryni zahraničí.“
ooo O Blairovi se vyjádřil jeho spolustraník a labouristický poslanec G. Galloway tak, že celou labouristickou vládu nazval Blairovým strojem na lži.
ooo O Berlusconim zase (Lidové noviny, 23. března) v interview Dariny Křivánkové bývalý agent CIA Robert Baer (autor předlohy k filmu Syriana a knihy Blow The House Down) poznamenal, že „Berlusconi byl také jedním z našich lidí“…
ooo Nu, to by pro tentokrát k „ctihodné společnosti“ signatářů mohlo stačit. Jenom v případě V. Havla lze vyslovit naději, že jednou snad historikové nebudou z desítek jeho ocenění (spojených s finančními odměnami) přepočítávat, kolik z nich vlastně představovalo dekorativní výplatní pásku někdejšího Baerova zaměstnavatele…
ooo Irácké dobrodružství J. Bushe pokračovalo tak, že žádné ZHN nebo rezolucemi OSN zakázané zbraně nalezeny nebyly. Saddám nařízení OSN respektoval a USA věrolomně přepadly vojensky bezbranný stát! Třebaže to bylo patrné již v roce 2003, dnes lze s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že skutečnými důvody agrese USA byla irácká ropa a prosazení vojenské přítomnosti USA v regionu.
ooo Kvílení onoho povedeného okteta o západních hodnotách a Saddámových ZHN představovalo maximálně kouřovou clonu; anebo - což je značně nepravděpodobné - vrchol politické naivity.
ooo Historik J. Eichler svou otázkou, zda omluvu za irácké dobrodružství dluží jenom Bush, celý problém vlastně eufemizuje.
ooo Za irácké "dobrodružství" ve svém článku taxativně označuje zápory agrese USA proti Iráku: "Jde především o vylhané důvody intervence, žalostný neúspěch při poválečné správě Iráku, tři tisíce zabitých amerických vojáků, desetitisíce mrtvých Iráčanů, postupné putošení jejich země v důsledku občanské války, destabilizace celé oblasti."
ooo Pokud jde o počet mrtvých Iráčanů, pak k oněm 100 000 přímých civilních obětí americké agrese (ze zmíněného výzkumu z roku 2004) dlužno připočíst padlé irácké vojáky a hlavně další desetitisíce obětí iráckého odboje mj. z Fallúdže) a současně občanské války (např. letos 16. ledna oznámil zástupce OSN pro Irák Gianni Magazzeni, že nepokoje za loňský rok připravily o život 34 tisíc civilistů).
ooo Počet iráckých obětí se tak již blíží 200 000 a nelze již mluvit v řádu desetitisíců, ale stotisíců obětí.
ooo Ptát se za takových okolností, zda by se oni signatáři neměli omluvit?... Nu, pokud se skutečně mýlili a podepsali dopis v nejlepší víře, budiž. Mýliti se je lidské, byť v tomto případě se zcela nehumánními důsledky. Ovšem slušný člověk by na jejich místě chodil domů kanálem a slušný politik by rezignoval na politiku...
ooo Vezmou-li se však v úvahu moderní civilizační kritéria - u jejichž zrodu stál nepochybně Norimberský proces, který jako válečného zločince (byť ani nestřílel, ani nevydával rozkazy) odsoudil i pouhého ideologa J. Goebbelse, a která vrcholí Chartou OSN - pak lze říci, že náš samozvaný ideolog "pravdy a lásky" to vlastně dopracoval ke kandidatuře na prvního, malého - ale českého - válečného zločince!
ooo V úplně jiné situci se ovšem nachází J. W. Bush! Tuto personu nutno podle zmíněných civilizačních kritérií hodnotit zásadně jako válečného zločince! Že dosud nebyl postaven před soud (onen belgický, který se o to pokoušel, tamější vláda na tvrdý nátlak USA zrušila), je ostudou USA i Západu jako civilizace.

František Stočes
6. března 2007

NETSOCAN