NETSOCAN
Číslo 2 -- ÚNOR 2007 --- Ročník VI.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
 Americký radar v ČR znamená existenční hrozbu!!!
AKTUALITY
 Před sjezdem jako po pohřbu?
 Internet v ČR – těžké fiasko ČSSD
 Ad/ Rádio svobody nebo Velký Bratr?
DUEL
 Duel na webových stránkách týdeníku RESPEKT
 Ne radaru! pod zorným úhlem humanistického ateistického pacifismu
ČLÁNKY
 Nebudeme se třást před Putinem
o Josef Vít
 Totální úpadek zastupitelské demokracie
 Bushovo a Havlovo "irácké dobrodružství"
NETSOCAN MONITOR
 Výběr článků o radaru
 Z per a klávesnic naši hrdinných novinářů
 Ve hře jsou i "známá jména"
 Podstatná Evropa
 Ať za nás zase nerozhodují jiní
 Ústavní stop radarové základně
 Dluží omluvu za irácké dobrodružství jenom Bush?


Duel na webových stránkách týdeníku RESPEKT


o Na webových stránkách týdeníku RESPEKT můžete sledovat duel na téma americké protiraketové základny.
o Za Mladé konzervativce a současně jako aktivista iniciativy Pro základnu zde diskutuje Václav Voseček. Jeho oponentem, vystupujícím jako aktivista iniciativy Ne základnám, je František Stočes.


Duel probíhá na adrese:
http://www.respekt.cz/duel/Ma-byt-v-Cesku-radarova-zakladna_Vosecek-vs-Stoces.html


Před sjezdem jako po pohřbu?


o Blíží se sjezd ČSSD a nejsilnější opoziční strana se chová jako mrtvý brouk, přesněji řečeno dle hesla Eine Partei – Ein Führer! Jediný kdo dal najevo svoji kandidaturu na předsedu strany byl Jiří Paroubek a všichni ostatní mlčí. Jakoby sociální demokracie měla pouze jedinou a bezkonkurenční osobnost, nebo jakoby ucházet se o post jejího předsedy bylo hanbou. Nebo se mlčí a o to více se – což by bylo ještě horší – v kuloárech intenzívně (a po bolševicku) intrikuje?
o Jiří Paroubek se sám – a říká to nahlas a poctivě – definuje jako pravé křídlo sociální demokracie. M. Zeman přitom neustále – a volební výsledky mu daly za pravdu – naléhal, aby volební program ČSSD byl co nejvíce levicový! Jak to, že JP nečelí ani protikandidátovi středovému – třeba L.Zaorálkovi či Z. Škromachovi – nebo soupeři z křídla opačného – např. J. Kavanovi či I. Davidovi? Nebo i někomu méně známějšímu z regionů?
o Je snad konkurence na post předsedy ČSSD politickou chybou? Přesně naopak! Lze považovat za nejvýše žádoucí, aby takových kandidátů bylo více, aby se mohli ve vzájemné konfrontaci a v té nejlepší víře mezi sebou utkat o nejlepší vnitrostranický i společenský program. A pokud by v souboji s JP přesto nikdo neuspěl, v každém případě by ovlivnil, byť třeba částečně program vítěze ve prospěch svých - jistě upřímně míněných – projektů.
o Vlastně pravda. Kde se ostatně mají před svou stranickou základnou utkat, když partaj nedisponuje žádnou adekvátní tiskovinou (i ve smyslu svobody slova). No tak alespoň v „Ruďásku“...
o Dlužno dokonce dodat, že JP by měl v tuto chvíli na post předsedy ČSSD vlastně sám rezignovat! Ne však proto, že mu dva zrádcové podlomili nohy: prohrál přece v souboji s ODS volby! Byť s vynikajícím volebním výsledkem pro ČSSD. Onen nadějný volební pat totiž byl již pouze dílem Štěstěny, když ta půvabná víla na sebe vzala podobu D´Hontovy metody, aby pak byla brutálně znásilněna nemravnými skutky politiků ODS, dvou poslanců ČSSD a dokonce i prezidenta.
o ČSSD si tudíž musí – i přes onen zmíněný volební výsledek – především přiznat, že prohrála volby a provést sebereflexi. (Že nejde o konjunkturální postoj může autor dokázat svým článkem Poctivá hra sociálních demokratů v Lidových novinách 12. 6. 1996 s ostrou kritikou M. Zemana za jeho tehdejší prohru ve volbách na http://www.netsocan.cz/lidovenoviny
/poctihra.html#poctihra)
o Pravda, JP může oprávněně poukázat na dlouhodobou a naprostou nepřízeň a zaujatost médií vůči své osobě. Ale v úplně stejné situaci byl i M. Zeman, byť jeden velmi významný rozdíl by neměl být zamlčen: M. Zeman zvítězil až na druhý pokus a ve velmi výhodné situaci opozičního politika v prostředí hroutících se bank a „sarajevským atentátem“ rozdělené ODS, které odebrala hlasy secesí (z ODS) vzniklá Unie svobody. JP šel do voleb jako premiér vládní ČSSD s pověstí notně pošramocenou skandály i pádem dvou sociálně demokratických premiérů.
o K volební prohře ČSSD - kromě neustále zmiňovaného Kubiceho podrazu – významně přispěly i vlastní chyby.
o Tou první bylo Škromachovo snižování nemocenské – které postihlo především sociálně slabší, poctivé a skutečně nemocné potenciální voliče ČSSD – za současného snižování plateb pojistného těm nejbohatším nevoličům ČSSD. V obou případech jde o antisociální demokracii prohlubovanou pozdějšími úvahami o platbě za pobyt v nemocnici.
o Pokud v solidárním systému vznikají poruchy v podobě obrovských finančních ztrát - jako důsledku amorálního chování občanů či institucí v systému – pak sociálně demokratické řešení musí spočívat v kultivaci onoho systému! To zahrnuje jednak osvětu a současně i prevenci v podobě citelných trestů nepoctivcům! ČSSD se nechala dotlačit k liberálním reakcím, které mohou vést pouze k poklesu kvality směřující k pozdější demontáži solidárních systémů.
o ČSSD dále nedokázala včas a adekvátně reagovat na stávky a demonstrace soukromých lékařů a lékárníků: například razantním prosazením opatření, která by umožnila lékařům vydávat svým pacientům vhodné a pojišťovnou hrazené léky již v ordinaci (jako se to běžně praktikovalo dříve)!
o Dalším lapsusem byla v podstatě apatická i opožděná reakce na zcela nehorázné stamilionové odměny, které si rozdělil management ČEZ. Takováto nemravnost – navíc předcházená zdražením elektřiny - musela obrovské množství udřených - a přesto z ruky do úst žijících - občanů zcela demoralizovat! A že takoví lidé nepůjdou k volbám? To už nějak okecá analytické oddělení, že, a PR odborníci vyhledají a vyzvednou klady předchozí heroické práce analytického a PR oddělení...
o Sociálně demokratická odpověď na takové případy je jediná a znamená co nejvyšší daňovou progresi nemorálně vysokých příjmů. Ale jak to vypadá, sociálně demokratičtí oligarchové by si raději nechali vrtat kolena, než by se k něčemu podobnému odhodlali.
o Jistě by se dalo pokračovat i přesto, že hrozí replika: Inu, po bitvě je každý frajtr generálem!
o ČSSD však prohrála předchozí volby zcela zákonitě! Vůbec není strukturovaná na konkurující si ideologicko-programové proudy, spíše lze hovořit o obludné atomizaci - bohužel především v důsledku zcela subjektivních zájmů. ČSSD zoufale chybí sebereflexe a skutečná celostranická diskuze, která by mj. nepochybně vyústila v obrovský gejzír námětů a nápadů. Zde se však již naráží na problém skutečně chronický, na problém systémový!
o Vedení ČSSD dosud nebylo schopno pochopit, že celostranickou diskuzí 18 000 finančně přispívajících členů v žádném případě není konverzace několika desítek jednotlivců na intranetu! A že než střední a nižší vrstvy členů, občanů a zároveň potenciálních voličů ČSSD získají přístup k internetu nezbývá jiné řešení než vnitrostranický deník! Jeho možné realizační varianty již byly předloženy k diskuzi (viz např. NETSOCAN č. 1/2007 nezbytnosti moderního stranického deníku ČSSD); diskuze se však nekoná. Realisticky vzato, ze všech možností se v současné době zdá nejvhodnější uctivá žádost vedení ČSSD jinému stranickému deníku (Haló novinám) o poskytnutí tiskové stránky pro ČSSD...
o Program nadcházejícího sjezdu bude opravdu nabitý: prohrané volby, kauza Altner (který nespěchá, a kam by spěchal, když mu den co den a bezpracně na kontě naskočí pár milionů...), úplatkářská aféra Grippen, utajování a absence postoje k americké protiraketové základně ve volebním programu... Spíše to ale vypadá tak, že všichni výzmnamnější členové již na sebe něco vzájemně vědí a tudíž jsou nuceni držet společně basu, jinak se elita ČSSD anihiluje v důsledku dominového efektu...
o Rovněž odpudivé vyvržení J. Kavana - jako otráveného sousta - z parlamentní půdy připadá signifikanrní - blíží se hlasování o americké základně a neúplatný Kavan by v hemžení mezi poslanci a lobisty firmy Halliburton jenom překážel! Je s podivem, že osobnost, která vykonávala jednu z nejvyšších funkcí v OSN není v klientelistickém systému ČSSD vhodná ani pro funkci poslance...
o Takže se možná na sjezdu bude zcela mimořádně a o to déle diskutovat o stanovách, a po vášnivé debatě se možná přijmou jejich kosmetické úpravy. Že by snad mělo být o svolání vnitrostranického referenda rozhodováno i sdola? No to snad ne - co si to ti kmáni o sobě vůbec myslí!?
o Zadumané ticho nastává po pohřbu obvykle proto, že teprve nyní si pozůstalí počínají uvědomovat absenci nebožtíka. S ČSSD to tak daleko ještě nezašlo, avšak metastázy její zhoubné choroby jsou již diagnotikovány.


Frs, 7. března 2007

o
o
o
Americký radar v ČR znamená existenční hrozbu!!!

o Následující text přináší některé informace o projevu ruského prezidenta V. Putina, proneseného 10. února na 43. mnichovské konferenci o bezpečnostní politice.
o Pak následují (volněji interpretované) reakce i závěry, které v této souvislosti uvedl F. William Engdahl, ekonomický konzultant a mj. autor knihy Století války: Anglo-americká ropná politika a nový světový řád . ( A Century of War: Anglo-American Oil Politics and the New World Order, ),.
o Zmíněná studie z 18. února má titul V. Putin a nová světová geopolitika aneb Co se děje, když kovbojové nestřílí rovnou, jako kdysi... (V. Putin & the Geopolitics of the New Cold War: Or, what happens when Cowboys don't shoot straight like they used to...) která byla publikována na:
http://www.financialsense.com
/editorials/engdahl/2007/0218.html

o Americký analytik upozorňuje, že po mnichovském projevu ruského prezidenta Putina rozpoutala pravicová západní média včetně politiků kampaň, obviňující ruského prezidenta ze zahájení konfrontační politiky, připomínající novou obdobu někdejší studené války z let 1943-1991.
o Avšak mnohé detaily ve vývoji politiky USA a NATO od roku 1991 signalizují, že studená válka zahájená proti poslednímu vážnému soupeři USA – Rusku - již dávno zuří.
o Právě v tomto kontextu se Putin vyjadřil velice upřímně a otevřeně. Jeho kritika mířila na washingtonskou vizi světovlády, kde jediná mocnost bude rozhodovat o všem, což se stane zhoubným nejenom pro civilizaci, ale v závěru i pro samotného dominanta.
o Dle Putina v současné fázi již zuří spousta konfliktů, které USA – za sílícího pohrdání elementárními principy mezinárodního práva - řeší výlučně vojenskou silou a skutečné komplexní politické řešení oněch problémů se pak stává nemožné. Svět je tím vrhán do propasti permanentních konfliktů a vlastně probíhá pokus o politickou, právní, hospodářskou i kulturní amerikanizaci celého světa.
o Putin upozornil i na destabilizující účinek nových antiraketových komponent umisťovaných v Evropě jejichž cílem, jak – po vyloučení Íránu a Severní Koreje - nepřímo naznačil, mohou být jedině ruské balistické rakety. Což v dnešní jaderné éře povede jedině k novému kolu závodů ve zbrojení, které se rozšíři i do vesmíru.
o Engdahl ve své studii posuzuje snahu vybudovat v Evropě do roku 2011 mohutnou americkou protiraketovou obranu - počínající základnami v Polsku a v ČR - která má údajně chránit USA před jadernými zbraněmi „problémových států“, z dalšího úhlu.
o Proč zrovna v Polsku, diví se Engdahl, když ze zveřejněných argumentů plyne, že daleko efektivnější by bylo posunutí antiraketové ochrany co nejblíže Íránu a budovat ji pak v Turecku, Kuvajtu či Izraeli.
o Takováto protiraketová obrana tudíž připadá nelogická, zvláště když americké bombardéry jsou připraveny svými jadernými bombami vrátit Írán do doby kamenné již při pouhém podezření, že by se jenom pokusil vyvinout zbraně ohrožující USA. Logickou se však pro Engdahla stane v případě, pokud by chránila USA proti omezenému raketovému útoku ze země, která balistickými raketami s jadernými hlavicemi disponuje!…
o Pro americkou administrativu – ať byla u moci kterákoli politická strana – vlastně studená válka nikdy neskončila. Probíhá nevyhlášena a za zdánlivě iracionálními a svévolnými vojenskými kroky spočívá hlubší strategie, které minimálně Moskva a Peking dobře rozumějí. Přepadení Iráku a příprava útoku na Írán pak představují spíše detaily celkového plánu, který riskuje i zánik pozemské civilizace.
o Cílem úsilí USA o globální kontrolu ropných a dalších energetických toků, včetně zřizování a rozšiřování amerických vojenských základen v celém euro-asijském regionu a jejich přibližování k Rusku, je maximální izolace Ruska.
o USA zároveň zdokonalovaly své balistické rakety i jejich hlavice, modernizovaly vybavení a operační možnosti bombardérů B-52 vyzbrojených střelami s plochou dráhou letu s jadernými hlavicemi, modernizovaly rovněž ponorkovou flotilu a její rakety – podobně jako rakety předešle uvedené - byly osazeny atomovými hlavicemi na ničení železobetonových raketových sil. To vše asi těžko dělo kvůli teroristům…
o To vše dává smysl jedině jako součást úsilí o jadernou dominanci, která by ukončila dlouholetou éru jaderného patu. Skončila by epocha, kdy se žádná jaderná mocnost neodvážila jaderného útoku kvůli možnosti zničující jaderné odvety protivníka a klíčovou roli v tom hrají právě antiraketové komplexy (jejichž součástí mají být základny v Polsku a v ČR).
o Engdahl připomíná slova ředitele americké protiraketové obrany R. Bowmana, který označuje protiraketovou obranu za nezbytný článek prvního úderu a vyvozuje, že pokud by USA byly – po napadení a zničení ruských raketových základen – schopny protiraketové obrany proti již zcela omezenému ruskému odvetnému úderu, získají jadernou dominanci a z její pozice budou moci diktovat nejen Rusku (a Číně), ale celému světu. Jaderná válka se v této koncepci stává poprvé v historii myslitelnou.
o Celý vývoj probíhal nejprve pod rouškou Partnerství pro mír a později kamuflováno bojem proti terorismu a zlotřilým státům (v období šoku z útoků 11. září USA v tichosti vypověděly smlouvu ABM). Tato koncepce měla samozřejmě zůstat tajná do doby než USA – obrazně řečeno – utáhnou svoji jadernou smyčku kolem ruského krku. Proto je budování základem v Polsku a ČR všemožně bagatelizováno a Putinovy obavy medializovány jako blud či paranoia, ačkoliv by oněm politikům a novinářům měly spíše vstávat vlasy na hlavě hrůzou již při pomyšlení, že USA o prvním jaderném útoku vůbec uvažují.
o Engdahl připomíná i některé kroky americké administrativy, zapadající do předchozího kontextu, jako je odmítnutí názorů v dopisu 49 amerických generálů a admirálů americkému prezidentovi(!), kteří Bushe v roce 2004 žádali, aby pozastavil vývoj protiraketových systémů a tyto finance věnoval na budování skutečné protiteroristické ochrany.
o To samozřejmě nezapadá do plánů neokonzervativních jestřábů a jejich politického tria Bush, Rumsfeld a Cheney na světovou dominanci USA. Takže přesně naopak: pár týdnů po oné výzvě 49 generálů schválil ministr obrany Rumsfeld směrnici nejvyššího stupně utajení, zvanou Conplan 8022, která dává prezidentovi pravomoc, aby bez schválení kongresu vydal rozkaz k preventivnímu útoku kdekoli na světě; což radikálně mění tradiční washingtonské pojetí války - jako v zásadě obranné - na válku agresívní, která může vypuknout na základě prezidentova vnímání bezprostřední hrozby. Proti nejmenovanému nepříteli má být zaútočeno jadernými raketami, bombami a elektronickými prostředky.
o Nevypukne pak Armagedon v důsledku omylu, nebo poté co amerického prezidenta napadne spusrit jaderný útok na Rusko, aby mu zabránil kompletizovat protiobranu?
o Rusko reaguje vývojem mobilních balistických raket i raket schopných měnit dráhu letu. Potřebné finance - k zoufalství tria Bush, Rumsfeld a Cheney – paradoxně získalo z růstu cen ropy po přepadení Iráku…
o Po dobudování americké protiraketové obrany, která může eliminovat ruskou jadernou odvetu, však ruskému medvědovi mj. nezbyde, než mít své adekvání jaderné rakety v nejvyšší pohotovosti 365 dnů v roce a dvacet čtyři hodin denně, aby mohl reagovat ještě před zásahem svých základen. A jen tak mimochodem, jedním z významných  terčů se stane i eventuální americký radar v ČR!
o Tyto rakety pak musí být odpáleny nejdéle v řádu desítek minut poté, co ruské družice a další výstražné prostředky zjistí start raket amerických. Riziko chybného vyhodnocení situace ruskou stranou, situace navozené i poruchou, nehodou, provokací atp. je děsivé.
o Celý tento vývoj vrhá svět zpátky do nejrizikovějších dob hororu zvaného studená válka a znovu je v sázce osud pozemské civilizace!!!


František Stočes, 5. března 2007



NETSOCAN MONITOR


Výběr článků o radaru
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR. Výběr pochází převážně z Britských listů.

ENTER Proč Rusy dráždí americký radar v Brdech? (Stanislav Kaucký)
ENTER Protiraketová obrana USA: XBR a SBX radary (Stanislav Kaucký)
ENTER Cizí protiraketová základna v Česku? (Stanislav Kaucký)
ENTER Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy? (Stanislav Kaucký)
ENTER Odvahu odmítnout mnichovanství a říci základně NE (Jan Kavan)
ENTER Rakety a jejich dvojí politická funkce (Miroslav Polreich)
ENTER Pátá kolona spojené Evropy (Milan Daniel)
ENTER Radarová základna: dezinformace znehodnocují občanskou debatu (Š. Kotrba)
ENTER Velké problémy malé základny raketové rozvědky (O. Krejčí)
ENTER NATO - spojenectví bez závazků (Miroslav Polreich)
ENTER Občanská debata o míru a válce není seminář z matematiky pro první třídu (Štěpán Kotrba)
ENTER Americké radary na českém území? Byznys s hloupostí (Luboš Wišniewski)
ENTER Pod raketovým cedníkem Česko a Polsko jedno jsou (Milan Daniel)
ENTER Maginotova linie nad oblaky aneb Pro pocit jistoty (Karel Dolejší)
ENTER Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary (Egon T. Lánský)
ENTER Lhali vám, občané, lhali. A lhali vám skoro všichni...: Harmonogram jednání českých představitelů o americké základně na území ČR (Štěpán Kotrba)
ENTER Nóta Velvyslanectví Spojených států Ministerstvu zahraničních věcí ČR ve věci umístění radaru Spojených států amerických na obranu proti balistickým střelám
ENTER Archivní svědectví: Tvrdík chtěl smlouvu s Američany podepsat už v roce 2002 (Štěpán Kotrba)
ENTER Radarová Pandořina skřínka (O. Krejčí)
ENTER …. a karavana jde dál …. (Pavel Čámský)
ENTER
V. Putin & the Geopolitics of the New Cold War Or, what happens when Cowboys don't shoot straight like they used to... (F. William Engdahl)



Z per a klávesnic naši hrdinných novinářů
Pokud jde o informování o všech aspektech souvisejících se zřízením americké radarové základny v ČR, čeští novináři svým čtenářům nepředávají ani tak informace - natož úplné a vyvážené - ale spíše vystavují na odiv vlastní statečnost, což v situaci, kdy jim nic nehrozí, budí až úsměv. Takže nyní bude následovat procházka vpodstatě letmým výběrem z titulků některých seriozních českých deníků, které opravdu, ale opravdu, svou "seriozní" diskuzí na toto téma svou serioznost docela úspěšně zpochybňují. Lidové noviny 9. února titulkem Ať za nás zase nerozhodují jiní uklidňuje, že když nám tu Bush postaví základu, čeká nás už pouze světlá budoucnost, a jako by zapomněly, že jsme do NATO vstupovali se zárukou, že v ČR nebudou cizí vojenské základny, burcují naši uvědomělost titulkem Své závazky prostě musíme plnit. Poté co ruský generál Solovcov oznámil, že Rusko bude reagovat namířením svých raket středního doletu na radar v militarizující se ČR, MF DNES uveřejňuje titul s názorem neohroženého náčelníka generálního štábu - Šedivý: Moskva hrozí a doufá, že nás zastraší a pak si si vesele zarýmuje titulkem Ruské ne, Rusku ne (20. února). Den poté (21. února) Solovcova "deklasuje" titulkem Rada Putinovi: Ten generál svému řemeslu nerozumí. aby za dva dny pod titulkem Když car káže demokracii Putinovi de facto vysvětlily, že pokud si myslí, že demokracie znamená vládu lidu, pak je car! Lidové noviny (22. února) přizvukují titulkem Havel: Rusové se nás snaží zstrašit a zdůrazněním Riceová: Češi se rozhodli sami vpodstatě informují, že americké ministryně zahraničí je poněkud dezinformovaná... a dokumentují to dalším titulkem . 3. března MF DNES maličkým a na čtvrté straně zastrčeným titulkem sděluje nepodstatný detail 61 procent Čechů nechce radar. Karel Havlček Borovský musí ve svém vyšehradském hrobě snad rotovat. 28. února pak MF DNES zveřejnila půlstranu s dopisy čtenářů na téma americké základny. Tři čtenáři byli pro radar, dva proti - čili úplně opačný poměr než ve veřejnosti. Stránku lze tudíž nazvat agitační ve prospěch radaru. Zodpovědní čeští politikové by se měli v tuto chvíli ptát: Čí zájmy (poněvadž českými tyto zájmy rozhodně nazvat nelze) tato periodika vlastně hájí? Vypadá to tak, že mezi české vlastence nepatří ani čeští politikové, poněvadž je protičeská mediální scéna nijak nezajímá. V neděli 4. března STEM oznámil výsledky svého posledního výzkumu a ke zděšení militaristických agitčíků počet odpůrců radarové základny stoupl na 70%! MF DNES na to 7. března reagovala salvou jungefrontovní (subjektivní) publicistiky skvící se pod titulky Hoom: Radar ochrání vás i zbytek Evropy, Mahátma Gándí a americký radar, Tahle debata není ani o raketách. Je o nás. Pokud tou poslední větou mínil autor MF DNES a Lidové noviny - pak se strefil přímo do černého.


Ve hře jsou i "známá jména"
Podle informací MF DNES si britské úřady, které prověřují podezřelý šedesátimiliardový tendr na nákup stíhaček, sestavily jmenný seznam těch, kteří měli při rozhodování vliv a mohli se teoreticky stát terčem korupce. "Jsou na něm i velmi známá jména," řekl zdroj obeznámený s průběhem vyšetřování... Podle nejnovějších informací přišli vyšetřovatelé při prověřování české stopy stejně jako předtím v řadě jiných států na to, že BAE Systéms prostřednictvím anonymních firem v daňových rájích vyplácel mimo své účetnictví vysoké provize lokálním spolupracovníkům. (MF DNES, 20. února).

Pokud jde o možnou korupci, chovají se čeští insideři jako jeden muž, samozřejmě včetně žen. Nejvýznačnější tuzemský obchodník se zbraněmi R. Háva (dle MF DNES) eventuální korupci považuje za holý nesmysl, rozhodně k němu nedošlo v případě jeho firmy. Expremiér M. Zeman za jehož vlády se o tendru jednalo prohlašuje, že on žádné peníze nedostal a pochybuje, že by v tak průhledném tendru byl korumpován někdo další. Zato senátora P. Sobotku prý s nabídkou oslovili na ulici dva úplně neznámí lidé... Anonymní telofonát z budky prý přijal senátor M. Žantovský. Senátorku J. Seitlovou prý zase oslovola osoba blízká, ale formou, jež se nedala považovat za skutečnou nabídku úplatku... Jediný, kdo o korupci našich ústavních činitelů v této kauze hovořil jako o veřejném tajemství - byť se jaksi proti své vůli zpovídal nesprávnému zpovědníkovi - J. Kavan, byl z útrob sociálně demokratické "ligy gentlemanů" vyvržen jako otrávené sousto. Správně! Lidový dům si pozvracet nedáme! Dokud ho ještě máme... A navíc, blíží se další nadílka - schvalování amerického radaru... Samozřejmě, že i v této tak průhledné kauze bude vše opět v nejlepším nepořádku.



Podstatná Evropa
Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek a celá řada takzvaných eurooptimistů naopak hodlají v „hlavním evropském proudu“ hájit text euroústavy aspoň „zachováním jeho podstaty“ (Paroubek), když už ne do posledního písmenka. A pokračovat v jeho ratifikaci do posledního dechu. Jenže i tohle je projev ignorance téměř klausovsko-ekologických rozměrů. Projev slepoty před obsahem euroústavy, před realitou Evropy. ... nezpochybnitelný euroobránce Richard Falbr - napadnuv právem Klause za kecy o superstátu - nádherně se přeřekl: „... další státy učinily další pokrok v procesu privatizace“ (chtěl říci: ratifikace euroústavy). To je ono! Přesně o tom celá ta Smlouva o Evropě je. Míní nezměnitelně upevnit určitý typ ekonomických politik. Ústavně zakotvit, aby sociální standardy jednotlivých států stály proti sobě v nelítostné konkurenci - a aby boj za sociální Evropu stal se protiústavním... „Evropo, buď podstatná!“ zvolal včera Karel Schwarzenberg. Trochu jí tím křivdil: ona je. (Právo, 10. února).

Autor, Martin Hekrdla, poukazuje na závažný jev, který se časem - až své percentuální zastoupení v EP posílí evropská pravice - může stát až neuralgickým. A nemělo by nikoho mást, že o Evropské ústavě vedou diskuze politikové, u nichž není jisté zda právě neblábolí ze spaní (škoda, že se toho nedožil V. Benda). EU by měla být především evropská, čili postavená na své národní pestrosti. Bohužel, vzhledem k neschopnosti dohodnout se na jednom evropském komunikačním jazyku - a jakém asi jiném než na angličtině - připomíná spíše stavbu Babylonské věže poté, co její budovatelé byli ztrestáni zmatením jazyků.



Ať za nás zase nerozhodují jiní
Až vznikne spor mezi USA a Evropskou unií, jakože k němu dojde, jestli už neprobíhá, budeme považováni za americkou zónu. Pro teroristy bojující proti USA se staneme jedním z velmi atraktivních cílů. A to pomíjím, že Rusko už teď vyhrožuje odvetou. Kdo tvrdí, že americká základna přispěje k obranyschonosti státu, ten je buď pošetilý, nebo vědomě lže a prodává nás potřetí!... Udivuje mě, s jakou lehkostí hovoří Mirek Topolánek o vybudování americké vojenské základny v Česku... Jenže ti, kdož se pro nás rozhodli, jen položili prst na mapu. Srdce Evropy. Strategický bod. Vůbec je nezajímá charakter překrásné, hustě obydlené české krajiny, na hony vzdálený územím texaských prérií či sibiřských stepí. Natož potřeby a vůle lidí, kteří v té krajině přebývají. Škoda, že to nezajímá ani naši vládu. (Lidové noviny, 9. února).

Autorka, publicistka Marta Davouze, by měla okamžitě vystřídat svoji ženskou kolegyni, která momentálně a bůhví proč trůní na ministerstvu obrany, ačkoliv vojenské problematice vůbec nerozumí. Paní Davouze sice rovněž nevystudovala vojenskou akademii, ale na rozdíl od paní Parkánové chápe elementární zájem České republiky. Kde jsou ty doby, když se ministry obrany stávali vojevůdcové, kteří svou kompetenci, založenou na statečnoti, vojevůdcovském umění a lásce k vlasti, prakticky prokázali. Nejstrašnější je, když naše generalita - i při vědomí, že se po postavení radarové základny jejich vlast stane terčem ať již preventivního či odvetného jderného útoku - tvrdí nehoráznosti a bláboly typu, že základna zvýší naši bezpečnost! Je nám líto, bezpečni jsme již byli, ale pod velením takovéto generality bude nejbezpečnější emigrace.



Ústavní stop radarové základně
Vojenské zařízení cizího státu, jehož provoz je zcela v pravomoci tohoto státu a do něhož orgány ČR nemohou nijak ingerovat, nemůže být proto na území ČR zřízeno bez změny příslušných ustanovení Ústavy... Pokud by snad vláda postupovala v rozporu s platnou ústavou a sjednala mezinárodní smlouvu s USA o radarové základně, bude se muset touto věcí zabývat Ústavní soud ČR... Jsem přesvědčen, že ÚS by musel konstatovat nesoulad... Zdá se, že Topolánkova vláda, jež je nekiticky nakloněna této bilaterální smlouvě s USA, až dosud vládu USA o této ústavní situaci neinformovala. (Právo, 5. února).

Profesor Zdeněk Jičínský sice poukazuje na zajímavý ústavněprávní oříšek, ale paní Talmanová, pan Dalík, firma Halliburton a další už panu Topolánkovi něco kulantního poradí. Zajímavé by bylo, kdyby ona smlouva pak obsahovala v případě vypovězení za strany ČR nějaké zajímavé finanční sankce pro české daňové poplatníky. Svůj zvláštní postoj k vážným věcem jako jsou např. rodina, etika českého premiéra nebo Ústava ČR ostatně M. Topolánek nejlépe demonstroval v předvečer svého beznadějného prvního ústavního pokusu, kdy M. Jílkové věštecky sděluje (MF DNES, 5 října), "Já si dovedu představit, že po demisi vlády pověří prezident Václav Klaus obratem znovu Mirka Topolánka…,“ A na dotaz konsternované novinářky, „Pochopila jsem to dobře? Vy připouštíte možnost, že by prezident Klaus podruhé jmenoval vás premiérem,“ Topolánek reaguje se suverenitou adolescenta: „A proč ne?“… Ústava - neústava...



Dluží omluvu za irácké dobrodružství jenom Bush?
Jde především o vylhané důvody intervence, žalostný neúspěch při poválečné správě Iráku, tři tisíce zabitých amerických vojáků, desetitisíce mrtvých Iráčnů, postupné pustošení jejich země v důsledku občanské války, destabilizace celé oblasti. ...právě dnes si připomínáme čtvrté výročí tzv. dopisu osmi. Tento významný dokument se pateticky dovolával nejvyšších hodnot zápdního světa, aby s dramatickou dikcí popsal nebezpečí, které pro celý tehdejší svět měly představovat "zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna... Pod dopis se podepsalo celkem sedm tehdejších evropských premiérů, čtyři z nich zastupovali západní Evropu: Tony Blair, José Maria Aznar, Silvio Berlusconi, Anders Fogh Ramussen a José Barroso. Čtyři další měli být z bývalé východní Evropy. Postupně se podepsali Maďar Medgyessy, Polák Miller a slovenský premiér Dzurinda. Tehdejší český premiér Vladimír Špidla tak neučinil, ale Česká republika se v této společnosti nakonec přece jen ocitla. Pod dopis osmi se totiž doslova v posledních dnech svého úřadování podepsal prezident Václav Havel. (Právo, 30. ledna).

Autor, historik Jan Eichler, sice napsal záslužný článek, ale - asi proto, že si špatně přepočítal mertvé irácké civilisty, mj. ženy a děti, které o životy připravily americké bomby a raketa - patrně dochází k nepřesným závěrům. Ta nepřesnost pak spočívá v obrovském rozdílu, který leží mezi společenským fux pas a válečným zločinem...



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 7. března v 17:20.
NETSOCAN