NETSOCAN
Číslo 2 -- ÚNOR 2008 --- Ročník VII.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
o Lidový dům nebo Pavilon oranžgutánů?
AKTUALITY
o Česká otázka, jež je i otázkou světovou
ČLÁNKY
o Levice na rozcestí - socialisté na konci cesty
o Ing. Josef Vít
o Strana jako firma
o Mgr. Miloslav Štěrba
o Kočky
o Petr Štursa
Glosa
o Vrána k vráně sedá
o Ing. Josef Vít
Služba svobodě slova
o Multikulturalismus si rozvracet nenecháme
o Petr Štursa
o Šalina propagující rasismus
o Petr Štursa
o Náckové
o Petr Štursa
o Rasistický přívrženec na blogu iDNES
o Petr Štursa
NETSOCAN MONITOR
o V. Filip o V. Havlovi ve Španělském sále
o Ministr vnitra ve Španělském sále
o Místopředseda vlády ČR Martin Bursík si zaemailoval
o Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a poslanec Zdeněk Maršíček
o Poslanec Rath v parlamentu
o Premiér Topolánek v parlamentu
o Česká politická miss
o Jsme krok od mafiánského režimu
o František Čuba: Dotace nejvíce demoralizují zemědělce
o David Harvey: Alternativy
o Reader´s Digest





















Lidový dům nebo Pavilon oranžgutánů?

o Když byl 25. dubna 2005 Jiří Paroubek po zvolení předsedou ČSSD designován V. Klausem českým premiérem, stal se malý zázrak: kolika náměstkům v celém světě, původně pracujících v podniku jako jsou Restaurace a jídelny, se podaří získat premiérské křeslo! Dlužno dodat, že JP rozhodně nebyl kariéristou. Sám se označil za pravicového sociálního demokrata a za své pojetí politiky ČSSD bojoval v čele Rakovnického proudu prakticky ztracenou bitvu s M. Zemanem.

Druhý "zázrak" se udál za jeho premiérování. Po Špidlově a Grossově fiasku se předvolební preference ČSSD – vítěze předchozích parlamentních voleb – potácely u dna; v květnu to bylo 11,4% (dle agentury STEM). Od Paroubkovy inaugurace začala obliba ČSSD téměř plynule růst (a dlužno dodat, že se tak dělo za naprosté nepřízně až nenávisti většiny médií vůči JP): červen 15%, červenec 20,9%, září 21,1%, listopad 25,6% a vrcholu dosáhly v lednu 2006 na hodnotě 27,2%! Málokdo již pochyboval, že s příchodem jara bude předstižen i dosavadní a permanentní lídr tohoto žebříčku, ODS! Zde však celá pohádka končí.

Poté totiž počaly preference ČSSD zdánlivě nečekaně klesat – únor 24,5% – až na dubnových 21,3%. S blížícími se volbami se však volební průzkumy stávaly nevěrohodnými: ODS získávala od 20,0 % v průzkumech Factum Invenio po 27,4 % v průzkumu SC&C a ČSSD od 16,7 % v průzkumech Factum Invenio po 23,0 % ve výsledcích CVVM. Dle posledního předvolebního průzkumu Factum Invenio z období 18. – 24. 5 by ČSSD a KSČM měly dohromady získat 101 mandátů ovšem při prognóze účasti 56,5 % oprávněných voličů (místo skutečných 64%).

Tragikomickým intermezzem se stal rozhovor s redaktorkou M. Jílkovou (MF DNES, 15. března 2006), kde JP neprozřetelně prohlásil "Já vycházím z toho, že mám něco jako poslání. A o tom jsem nikdy nepochyboval." Na otázku užaslé redaktorky: "Poslání od koho," premiér vysvětlil: "Poslání. To znamená možná od nějaké nejvyšší bytosti. Takže předpokládám, že dokážu sociální demokracii vyvést ze situace, ve které byla."

V červnu 2006 přišla hodina pravdy (předcházená fackou Macka Rathovi, volebním sjezdem ČSSD, televizní diskusí volebních lídrů se slibováním hor a dolů a zakončená akcí plukovníka Kubiceho): parlamentní volby! ČSSD dosáhla nejvyššího volebního výsledku v historii – 32,3% hlasů a 74 poslanců! (volby 2002: 30,2% a 70 poslanců). Přesto JP volby prohrál! ODS získala 35,3% a 81 poslanců (volby 2002: 24,47% a 58 poslanců). Sluší se dodat, že volební prohře nezabránila ani obětavá předvolební pomoc M. Zemana svému někdejšímu sokovi.

o Dokončení


(František Stočes)


o




NETSOCAN MONITOR


V. Filip o V. Havlovi ve Španělském sále
...slibů v této společnosti od roku 1990 padlo mnoho a v prezidentské volbě snad ještě více. Mimo jiné ve volbě v prosinci roku 1989 vystoupil před poslanci tehdejšího Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Václav Havel a podotýkám, že dnes jde o nejtrapnější a možná i nejsměšnější veřejné prohlášení, které je, žel, symptomatické pro následující vývoj v České republice. Dovolte mi, abych odcitoval slova Václava Havla: "Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků. Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte." (PSP, 8. února)

Jak to vypadá, Španělský sál byl snad zbudován výhradně kvůli trapasům. Zajímavého trapasu se dopustil sám Vojtěch Filip: V. Havel nemohl v roce 1989 vystoupit před poslanci Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, neboť v tomto roce se tato republika ještě jmenovala ČSSR (Československá socialistická republika).



Ministr vnitra ve Španělském sále
Ty prostě seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom? Jo? Ty jsi schopnej absolutně udělat cokoliv, jít přes mrtvoly, přes to, aby si dosáhl svýho. Respektuji to, že máš svého kandidáta, nicméně máš taky nějakou povinnost respektovat, aby došlo k nějaký shodě. Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet! (MF DNES, 11. února)

To je vrchol špiclování za hranicí vkusu,“ „Je mi úplně ukradené, co si o tom kdo myslí,“ dodal Langer. Langer označil za pochybení, že jeho slova pronikla do éteru i po skončení jednání. (Lidovky, 12. února 2008 | 7:38



Místopředseda vlády ČR Martin Bursík si zaemailoval
Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci silou, Kaťuško. Políbení Martin. (MF DNES, 11. února)

To je vrchol špiclování za hranicí vkusu. Je mi úplně ukradené, co si o tom kdo myslí! - dodal by asi opět ministr vnitra Langer. No jo, on to má snadné, jemu nikdo nezahýbá. Ale co si má o tom myslet paní Bursíková? Zvláště když Kaťuška v tisku tvrdí, že je zamilovaná. Táta Bursík prohlásil, že ze svého mailu vyvodí politickou odpovědnost. Zřejmě tak učiní po vzoru Topolánka a Paroubka: odpovědně zůstane ve všech funkcích!



Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a poslanec Zdeněk Maršíček
Jiří Pospíšil: ...věznice jsou přeplněné, mnoho odsouzených pobíhá po svobodě a bohužel je nemáme v dnešní době kam umístit a oni se vyhýbají nástupu výkonu trestu odnětí svobody.
Zdeněk Maršíček: Vážený pane ministře, má interpelace bude stručná. Vláda, jejímž jste členem, si do svého programu vytyčila jako prioritu boj proti korupci. Loni zveřejnila média tato fakta o korupci v České republice: 50 % firem prý přišlo o zakázky, protože nedalo úplatek, 38 % podíl na hospodářské kriminalitě, 30 % firem dostalo nabídku na úplatek, 50 % hospodářských zločinů mají na svědomí střední a nejvyšší manažeři, 70 % firem za poslední dva roky nezavedlo žádná protikorupční opatření. (PSP, 31. ledna)


Poslanec Rath v parlamentu
Myslím si, že je potřeba, aby pan ministr zde jasně deklaroval svůj záměr, jak chce privatizovat zdravotní pojišťovny. On chystá tuto změnu. Dámy a pánové, to je privatizace 200 miliard veřejných prostředků, zdravotní daně. Vím, že to tady spoustu lidí vůbec nezajímá, máte pocit, že to není vašich 200 miliard. To ale bohužel je našich 200 miliard. To je našich 200 miliard, které platíme povinně ze zdravotní daně... Běžte se prosím... podívat na Slovensko, kde něco takového již realizováno bylo... jak fungují a působí čtyři zprivatizované zdravotní pojišťovny a co jim to přináší... soukromí majitelé si logicky odříznou z těchto 200 miliard částku, kterou si sami určí, a vyvedou ji třeba mimo zdravotnictví. A nejen mimo zdravotnictví. Třeba na Slovensku ji vyvádějí i mimo Slovenskou republiku. Takže slovenští občané platí zdravotní daň, z této zdravotní daně si někdo uřízne desítky miliard a desítky miliard pošle mimo Slovenskou republiku. Ne už mimo zdravotnictví, ale mimo Slovenskou republiku. Toto chceme tady aplikovat? To je skutečně náš cíl? Slovenská vláda, když to dnes chce nějakým způsobem řešit, omezit, tak tito investoři hrozí arbitrážemi, hrozí žalobami, chtějí po slovenské vládě desítky miliard. (27. schůze, 29. ledna 2008)


Premiér Topolánek v parlamentu
Ti beztak už nejbohatší v žádné zemi většinou daně neplatí, protože je platí buď v jiné zemi a najdou tisíc způsobů, jak je neplatit. Těm daňové změny určeny většinou nejsou. Ti beztak už nejbohatší právě začínají platit daně tehdy, když je pro ně přijatelné je platit, jinak je neplatí vůbec. To je zkušenost z celé řady zemí, které takovou daňovou operaci, jako jsme udělali my, provedli. Možná ještě razantnější, protože my přece jenom jsme byli mírumilovní... á nechci zlehčovat situaci lidí, kteří opravdu mají v peněžence průvan a kteří se k tomu dostali ne vlastní vinou... (27. schůze, 31. ledna 2008)


Česká politická miss
Máme tady novou soutěž krásy, zvanou „Česká politická miss“ … jako zákusek.. nám soutěž předhodí průhledné politické školení lidu... Soutěžící slečny souhlasí s americkým radarem v Brdech, slečny chtějí za prezidenta Václava Klause a poplatky u lékaře jim pranic nevadí... Samozřejmě nechyběly ani zlomyslné urážky politiků. Otázka moderátorů : „Co se Vám zdá nejvíce sexy na p. Paroubkovi ?“. Soutěžící slečna pohotově odpovídá : „ Na panu Paroubkovi je něco sexy ?“... Jejich výkon samozřejmě pochválil jak jinak sám čestný host soutěže, předseda vlády a předseda ODS Mirek Topolánek, který prohlásil, že děvčata jsou velice inteligentní... Mozkem a šéfem soutěže je Michaela Maláčová,.. Její přítel je miliardář a uhlobaron Zdeněk Bakala, vlastnící mimo jiné společnost OKD skrze společnost New World Resources se sídlem v Amsterodamu . Perličkou tohoto páru je jistě Bakalova stavba luxusního sídla v Šumavském národním parku ve vesničce Modravě za 150 milionů korun... Spolu s... Karlem Schwarzenbergem.. vlastní prostřednictvím společnosti R-Presse Zdeněk Bakala časopis Respekt... Známá jména najdeme také v TV3, kterou spoluvlasní např. Zdeněk Bakala, exministr a bývalý šéf ODA Jan Kalvoda, Karel Schwarzenberg, někdejší šéf jeho kanceláře a syn vedoucího prezidentské kanceláře za V. Havla Jan Dobrovský a aristokrat Constantin Kinský... Celý článek ZDE (Dan Kučera, blog Ne základnám, 4. února 2008)




Jsme krok od mafiánského režimu
Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?... Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí... Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!... Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší. (Z projevu prezidentské kandidátky Jany Bobošíkové)

Pouze malá poznámka: dnes za nás, přesněji řečeno za zájmy USA umírají čeští žoldnéři...



František Čuba: Dotace nejvíce demoralizují zemědělce
U nás bylo spoustu lidí vyloučených z tehdejší komunistické strany, kteří neměli možnost pracovat v jiných podnicích. Tato skutečnost nám nevadila, pro nás bylo důležité, co umí. A pokud se jedná o vzdělání, bylo nám jedno, jakou má vysokou školu. Důležité bylo, že ji absolvoval, vytvořil si nadhled a my jsme ho potom testovali, pro jakou funkci má dispozice. ... každý nově příchozí absolvoval v podniku půlroční nebo roční praxi a nám šlo o to, abychom zjistili, k čemu má dispozice. Věděli jsme, že dobrých manažerů je jenom půl procenta, takže z dvou set lidí jenom jeden byl ten, který byl schopen řídit ostatní. Ale ti další dokázali zase něco tvořit, takže proto jsme museli identifikovat, kdo co umí. Je důležité dát lidi na takové místo, které jim vyhovuje. Ale také jsme se pochopitelně mohli splést, proto jsme všechny pracovníky jednou za čtvrt roku vyhodnocovali. Obodovali jsme je a když někdo dostal více než čtyři a půl bodu, byl přeřazen do vyšší funkční nebo platové kategorie. A naopak, kdo získal méně než tři body, byl přeřazen do nižší funkční nebo platové kategorie. Pochopitelně se mohl dále vypracovat. Jeden z náměstků byl třikrát sesazen a opět se na toto místo dokázal vrátit. (firemní partner č. 10/2007)


David Harvey: Alternativy

Demokratický deficit v nominálně ‘demokratických’ zemích jako jsou Spojené státy je dnes obrovský. Politická reprezentace je v nich kompromitována a zkorumpována mocí peněz, nemluvě o příliš snadno manipulovatelném a korumpovatelném volebním systému. Základní institucionální uspořádání je velmi nevyvážené. Senátoři z dvaceti šesti států s méně než 20 procenty obyvatelstva mají více než polovinu hlasů určujících legislativní agendu Kongresu. Nestoudné machinace s hranicemi volebních obvodů zvýhodňující kohokoli, kdo je právě u moci, jsou navíc označovány za ústavní soudním systémem, jenž se stále více zaplňuje uchazeči neokonzervativních názorů vybíranými podle politických kritérií. Instituce s obrovskou mocí jako Federální rezervní systém jsou mimo veškerou demokratickou kontrolu. Mezinárodně je situace dokonce ještě horší, protože instituce jako IMF, WTO a Světová banka nejsou nikomu odpovědné, o demokratickém vlivu nemluvě, přičemž i nevládní organizace mohou vykonávat svou činnost bez jakýchkoli demokratických vstupů nebo dohledu , byť by byly ve svých akcích vedeny nejlepšími úmysly. To neznamená, že demokratické instituce jsou bez problémů. Teoretické obavy neoliberálů z nemístného vlivu specifických zájmových skupin na legislativní proces velmi dobře dokládají lobbyisté korporací stejně jako otáčivé dveře mezi státem a korporacemi zaručující, že Kongres USA (stejně tak jako legislatury jednotlivých států Unie) jde na ruku peněžním zájmům a nikomu jinému. (David Harvey: Alternativy)

Celý článek: ZDE


Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR, včetně jiných materiálů poukazujících na další zajímavé politické a jiné souvislosti

Podílela se firma STEM na manipulaci veřejného mínění ve věci amerického radaru? (Jakub Rolčík).
Bývalý italský prezident tvrdí, že 11.září je podvod. (Jiří Míka).
Průběh interpelace v PS na téma protiraketová základny (31. ledna 2008).|
Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 6. března ve 21:45.. Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN