NETSOCAN
Číslo 2 --ÚNOR 2008---Ročník VII.

Kočky
Kočky tady, kočky tam,
co já s nimi udělám?
Jedna smutně hladem mňouká,
druhá zpoza okna kouká

Třetí v křesle tiše přede,
žrát a spát, víc nesvede.
Kotě má v mé botě skrýš,
zrovna tam dojedlo myš.

Prsty mé jsou od krve,
Ačkoli jsem nejprve
Vysvětloval, že jedlá
Je jen šunka vybledlá.

Kocour kousl, škrábl
a můj oběd zdlábl.
Příště už leda v helmě
dávat maso téhle šelmě.
Bez svářečských rukavic
nekrmím ji nikdy víc

Kočky zlobí, neposlouchají, nenaučí se „sedni, lehni panáčkuj“, nejsou věrné, nedají se vlastnit. Nejsou jako hodný pes, milující svého pána, jsou vypočítavé a záleží jim jen na jejich vlastním pohodlí. Přesto dovedou potěšit a svou roztomilostí dát člověku pocit, že je jedinečný. Co mi to jen připomíná…?


Petr Štursa
petrstursa@email.cz
2. února 2008

NETSOCAN