NETSOCAN
Číslo 2 -- ÚNOR 2010 --- Ročník IX.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
o Důchodový systém jako volební hit
AKTUALITY
o Německý hospodářský zázrak
o Ing. Josef Vít
ESEJ
o Quo vadis (evropští) socialisté?
o František Stočes
ČLÁNKY
o Absurdistán: Perzekuce českých patriotů v ČR!
o František Stočes
GLOSY
o Obstrukce jsou pitomost
o Mgr. Miloslav Štěrba
o Řeč titulků aneb netřeba komentáře
o Mgr. Miloslav Štěrba
Regiony
o V pátek jsem hovořil s legendárním Čubou
o Mgr. Miloslav Štěrba
Strana práv občanů
o Čuba není Kožený, říká Zeman
o Mgr. Miloslav Štěrba
o Zbytek získá pro svého lídra hlasy našich emigrantů
o Mgr. Miloslav Štěrba
NETSOCAN MONITOR
o Svobodný zednář Karel Čapek
o Britští zednáři se dali do boje s parlamentem
o Jde po krku Berlusconimu
o Berlusconi, evropský diktátor
o Nepohodlně angažovaný mistr tichého obrazu
o Premiér Gordon Brown hysterčí v Downing Street
o Vrah Roubal se soudí o punčochy
o Britští vězni vyhrožují na Facebooku a vysmívají se obětem
o Který poplatek se vám nelíbí?
o Reader´s Digest
o Dělnická strana dovršila absolutní rozvrat dem. soudnictví
o Nevyhnutelnost globalizace je pouhý mýtus
o V BBC to chodí jinak


o

o
o

Důchodový systém jako volební hit

V úvodu je nutné poukázat na historický vývoj. Začíná tím, jak Klaus důchodcům ukradl a v rozpočtu rozpustil jejich fond z důchodové kapitoly státního rozpočtu, který zbyl po bolševikovi, s tím, že důchody budou vypláceny průběžně ze státního rozpočtu. Tehdy ten fond obsahoval několik desítek miliard, čili v přepočtu dnes několik stovek miliard. A poté, dokud byly platby soc. pojištění stále ještě přebytkové, byly tyto přebytky všemi vládami důchodcům opět ukradeny; a místo aby se zvýšily důchody na důstojnou úroveň, jaká je na Západě, byly opět rozpuštěny ve státním rozpočtu a utraceny. Důchodci tak po dvě desetiletí financovali vyrovnaný státní rozpočet a samozřejmě i předražované státní zakázky.

Když se odvody a platby na důchody vyrovnávají, tak jsou všichni najednou chytří a včetně Nečase volají po osobní zodpovědnosti... Kde však má většina lidé živořících z podprůměrných platů ty peníze brát, již neprozradil.

Ano, zodpovědnosti a šetrnosti je třeba jako soli. A začít by se s tím mělo nejlépe od Nečase! Jemu by v případě odchodu do důchodu vůbec žádná státní penzi neměla být vyplácena, poněvadž si na důchod jistě zodpovědně naspořil a může tedy klidně žít jako důchodce-rentiér. Pokud by začal protestovat a poukazovat, že platil vysoké daně, mělo by mu být vysvětleno, že sociální pojištění platil pro případ, kdyby mohl prokázal, že nemá ani korunu, že mu to děti rozfofrovaly a šouply ho do domova důchodců. V takovém případě by se o něho stát nepochybně a otcovsky postaral, a dostával by řádnou státní penzi! A podobně by šlo argumentovat i v případě zdravotního pojištění, atp. Zodpovědnost a šetrnost, ano, to je správný počin. Ale je třeba ho vyžadovat nejprve u bohatých! Neboť, jak pravice s oblibou říká, právě oni jsou solí této země. Tak by snad měli i solit!


(František Stočes)


o



NETSOCAN MONITOR


Svobodný zednář Karel Čapek
O tom, že Karel Čapek (a jeho bratr Josef) patřil mezi svobodné zednáře psal Walter Jacobi v knize se zjevným protizednářským zaměřením Golem metla Čechů... Další zmínku o zednářích a Karlu Čapkovi lze nalézt v memoárech V. M. Havla (1897 – 1979) Mé vzpomínky... Otec současného prezidenta píše, že to byl právě Karel Čapek, kdo ho roku 1923... uvedl do společenství svobodných zednářů. Čapkova činnost v lóži Národ (vytvořené roku 1919 lidmi kolem časopisu Národ a deníku Národní listy), respektive v Národní Veliké Lóži československé, ustanovené 25. 2. 1923, jako by skončila „náborem“ mladého V. M. Havla: „Karla Čapka jsem po vstupu do lóže nenašel. Prý zednářsky ´kryl´, což znamená, že vystoupil z řádu se závazkem mlčenlivosti. Jaké k tomu měl důvody, jsem se nedověděl.“ ...už roku 1922 se v knižním vydání Čapkovy knihy Továrny na absolutno... objevil satirický obraz zasedání zednářské lóže... „Ano, my, kdo hledíme takříkajíc jenom k Prospěchu Lidstva, musíme prohlásit všechny ty politováníhodné zázraky, osvícení, záchvaty lásky k bližnímu a jiné poruchy za události, ...svrchovaně politováníhodné. Musíme s veškerou tajností, jež přísluší našemu Řádu, odmítnout... jakoukoliv souvislost s politováníhodnými fakty, jež... nesouhlasí s tradičními a pokrokovými zásadami našeho Velikého Řádu.“... I po této literární „roztržce“ se zednáři Čapek ještě 16 let opatroval zednářský pas... (Lidové noviny, 28. března 2002).

V každém případě je třeba se před rozhodnutím Karla Čapka - opustit tuto formu netransparentní akrivity - v úctě sklonit, jako před počinem skutečného i statečného demokrata a humanisty. Zevrubněji o historii tohoto tajnůstkářského subjektu se zmiňuje článek Svobodní zednáři a demokracie .



Britští zednáři se dali do boje s parlamentem
Vedoucí představitelé svobodných zednářů... v těchto dnech vedou politický souboj s parlamentem. Nejsou totiž ochotni podrobit se žádosti parlamentního výboru, aby jmenovali své členy, kteří jsou údajně zapleteni do několika policejních a soudních skandálů... V létě loňského roku vyzval parlamentní výbor pro domácí záležitosti Spojenou velkou lóži (UGL), aby identifikovala ty ze 160 lidí, kteří se podíleli na policejním a soudním vyšetřování řady případů, jež skončily fiaskem a vyústily v justiční omyly. K těmto případům, které nesly známky nekompetentnosti, patřily i teroristické útoky IRA v Birminghamu v roce 1974, jež si vyžádaly mnoho obětí. Přitom šest obžalovaných, kteří byli původně usvědčeni a odsouzeni do vězení, muselo být po mnoha lezech za trapných okolností a při obrovských výdajích ze státního rozpočtu propuštěno na svobodu. ...96 jmen na seznamu osob jsou bývalí členové West Midlands Serious Crime Squad..., který byl v roce 1989 rozpuštěn pro korupci... Zhruba 60 osob – mezi nimi i několik novinářů – se podílelo na vyšetřování, které vyústilo v nespravedlivé odsouzení šesti obžalovaných v Birminghamu. Parlamentní výbor vyslechl například svědecké výpovědi policistů, podle nichž zednáři při vyšetřování tohoto a dalších případů postupovali jako „firmy uvnitř firem“... Michael Higham podle zpráv o slyšení v parlamentním výboru prohlásil: „Víme, že mezi námi je několik shnilých jablek, ale ostatní svobodní zednáři jsou slušní chlapi.“ (Lidové noviny 24. února 1998).

A jak si vlastně počínají naši zakuklení stavbaři? No jasně, samí slušní chlapi! Když se ale na druhé straně posoudí úcta k zákonům a míra společenské demoralizace ve Velké Británi a v ČR, pak čistě statisticky vychází, že u nás těch shnilých jablek mohou být klidně i vagóny... Ale poněvadž je pan Pecina v tomto směru naprosto klidný, mohou být klidní i občané. Tak jej nerušme v jeho stíhání delikventní strany, před kterou se česká demokracie doslova třese strachy. A rozhodné skutky pana Peciny (zákon - nezákon) je nutno obdivovat opravdu s vytřeštěnými zraky. Počíná si jako skutečný velmistr! Samozřejmě šachový...



Jde po krku Berlusconimu
Když Antonio Di Pietro před časem postával u svého předvolebního autobusu, jen málokdo si ho všiml... Jeho centristická strana... propadla, nepřekročila hranici čtyř procent. Ještě před devíti lety byl přitom tento nekompromisní prokurátor národním hrdinou. S přehledem vedl všechny průzkumy veřejného mínění. „Di Pietro je bůh,“ psali Italové po zdech soudů. Kde Di Pietro svíral v kleštích žalob mafiány a zkorumpované politiky... Na mušce má především Silvia Berlusconiho, italského premiéra, kterého tíží desítky žalob. Di Pietro si však na rozdíl od mnoha jiných nemyslí, že by se od televizního magnáta odvíjely všechny problémy Itálie... „Berlusconi není v Itálii jediným politikem, kterého straší kostlivec ve skříni.“... Je přesvědčen, že jednoho dne musí každý odhalit, jakou hrozbou je korupce a konflikt zájmů... Tento problém nevyřešila ani vláda levice. Ta se podle Di Pietra nakonec zachovala stejně jako její pravicoví rivalové. Také proto akce „čisté ruce“ (mani pulite) po některých úspěších vyšuměla do ztracena. „Vyšetřování bylo úspěchem,“ míní Di Pietro. „Co selhalo, bylo soudnictví.“ Levice podle něj za svého panování zcela promarnila šanci vrátit zpět Italům důvěru ve vládu zákona... Země je tam, kde byla, říká. Mafiáni jen o poznání skrytěji páchají zločiny a politici už nepodvádějí tak okatě. O to více musel cítit trpkost, když proti němu stanul jako protikandidát Gianstefano Frigerio. Tedy muž, kterého Di Pietrův tým zatknul v roce 1992 a obvinil z korupce. Snad nevyhraje tento člověk, který kandiduje jen kvůli získání poslanecké imunity? Zhrozil se Di Pietro. Stalo se. (MF Dnes 28. srpna 2001).

Zdá se, že i italská demokracie rozkvétá do žaludečních vředů. A elita levice, která se v boji proti korupci a střetu zájmů chová jako její pravicoví rivalové, by snad měla být nejlépe rozpuštěna a odeslána do politického důchodu. Samozřejmě po posouzení, zda by se v takovém případě nenacházela na nesprávné straně vězeňské mříže.



Berlusconi, evropský diktátor
Konec žertů, Itálií se šíří puch diktátorského režimu. Premiér Silvio Berlusconi (73), který v zemi ovládá většinu médií a nutí je, aby mu domalovávala na fotografiích vlasy, si odklízí z cesty soudy... Záměr zákonů, které jeden z nejbohatších Italů posílá do parlamentu, je jasný: chci vládnout a nechci k soudu. Ten ho obviňuje z falšování účetnictví a daňových podvodů, ale i z podplácení svědka nebo spojení s mafií... „Nemůžu, vládnu,“ dvakrát vzkázal Berlusconi. Až se nakonec tento týden, ve středu večer, tato výmluva stala zákonem. Poslanci ji přijali v poměru 316 ku 239... Kdo je ve vládě, bude moci na soudní obsílku odpovědět, že nepřijde a že má „zákonnou zábranu“. Výmluva vydrží půlrok a dá se zopakovat třikrát... Jenže, Berlusconi má mandát až do jara roku 2013... Premiér filuta má i pro tento případ v kapse justiční zásah, kterému říká modernizace soudnictví. V Senátu je návrh zákona o takzvaném „krátkém procesu“. Ten má dát časový limit soudním procesům. Jde o to, protahovat Berlusconiho soudy až do doby, kdy vyprší jejich „lhůta“... Obvinění totiž bude muset soudce předložit do dvou let od podání žaloby. Když se to nepodaří, soud skončil. Limity se vztahují i na sérii odvolání. Proces ve výsledku nepřesáhne šest let... Podle týdeníku The Economist se zástupci italských soudů děsí. Účinek zákona bude podle nich „devastující“. Odhaduje se, že víc než sto tisíc kauz skončí v prázdnu... Soudci mají mediálního magnáta Berlusconiho v merku od roku 1994, kdy se stal premiérem poprvé. Obvinění je řada – od praní peněz přes pletky s mafií, daňové úniky, podíl na vraždě, ale i uplácení politiků, soudců a finanční policie. Berlusconi všechna obvinění odmítá a osočuje soudce z politických útoků... Jak je možné, že při tom všem ho lidé stále podporují? „Itálie není normální země. I anomálii jako Berlusconi musíte vnímat v kontextu. Neudělal nic horšího než jakýkoliv jiný italský podnikatel,“ hájí ho dlouholetý přítel Fedele Confalonieri z Berlusconiho mediální skupiny Mediaset. (MF Dnes 5. února).

Berlusconi je vlastně takovým neo-Lukašenkem Evropské unie. Zatímco Lukašenko ještě pořádně neví jak demokracie vypadá, Berlusconi již ví jak ji zprznit. Nicméně tím hlavním viníkem nejsou italští voličové, dezinformovaní a ovládaní Berlusconiho mediálním impériem. Vina je především EU, která vyrábí jak na běžícím páse nesmyslné předpisy a normy o tom, jak má vypadat syreček, ale normy pro skutečně objektivní informovanost občanů i straníků, jí, zdá se, připadají dosud jako malichernost. Otázkou je, že zda - až to EU možná jednou pochopí - už nebude pozdě. Autorkou monitorovaného článku je Kateřina Koubová.



Nepohodlně angažovaný mistr tichého obrazu
...postupně vznikly celovečerní filmy Zlaté opojenI, Cirkus, Světla velkoměsta nebo Moderní doba , které se začínají výrazně lišit od jeho dřívější tvorby. Chaplinovi už nejde jen o pobavení diváka, jeho filmy (zvláště Moderní doba ) jsou především obžalobou společnosti, která zavírá oči před bezvýchodnou situací sociálně slabších... Sociálně angažovaný přístup vzbuzuje v americké společnosti zájem, ale také obavy, ...zda si Chaplin příliš nezahrává s myšlenkou komunismu. Musí čelit obviněním. Která však rozhodně odmítá: „Nedávám přednost komunistickému režimu a nevím, zda o tom, co má být opravdovou demokracií, mají v Moskvě správnější představu než ve Washingtonu... Evropa, která právě zažívala nástup fašistické ideologie, však měla ve svém vztahu k Chaplinovi celkem jasno. V Itálii a Německu byla Moderní doba zcela zakázána a chladného přijetí se jí dostalo i ve Francii. Když pak v roce 1938 ohlásil Chaplin začátek prací na svém novém, tentokrát už otevřeně protifašistickém zvukovém filmu Diktátor , zvedla se z kruhů německé diplomacie mohutná vlna nevole. Chaplin musel čelit varování i otevřeným výhrůžkám,.. Ani domácí publikum však nepřijalo Diktátora zcela bez výhrad. Objevovala se obvinění z válečného štvaní či neamerickosti... Vlna zdrcujících kritik pokračovala i po uvedení jeho dalšího filmu MonsieurVerdoux , a vyvrcholila v kampani, kterou na konci 40. let rozpoutala tzv. Komise pro vyšetřování neamerické činnosti. Chaplin ještě stačil ve státech dokončit film Světla ramp , ale jeho premiéra se konala už v Londýně. V Americe byl na něho vydán zatykač, pro případ, že by se Chaplin chtěl ještě někdy vrátit. (Lidové noviny, 16. února 2001).

Autor Milan Palán připomíná, že Hitler po zhlédnutí filmu Diktátor prý dostal několikahodinový záchvat zuřivosti. Takové osudy by si měli přečíst nejen nekritičtí amerikanofilové, ale i naši kovaní antifašisté, levicovými anarchisty počínaje a českou vládou konče. Pak možná pochopí, že vznik fašismu probíhá úplně jinými zákrutami než kterými procházejí čeští patrioti v DS, ve svém boji proti všem. Hitlerovský fašismus mohl vzniknout a udržet se jedině díky podpoře domácích i zahraničních elit.



Premiér Gordon Brown hysterčí v Downing Street
Gordon Brown prý řve na zaměstnance, ukazuje na ně vztekle prstem, hází po zemi papíry a kope do nábytku. Ukázky z Pricovy knihy přináší list Independent. Vládní poradci prý svědčí o tom, že Brownovo zacházení s nižšími úředníky je "neodpustitelné". Gordon Brown je podle nich posedlý ovládáním zpráv ve sdělovacích prostředcích, sleduje je každou hodinu, a propadá hysterickým záchvatům, když média zveřejní něco, co se mu nepodařilo zvládnout. Jiní Browna obviňují, že dovoluje svým zaměstnancům, aby zpochybňovali ministry, dávají totiž médiím informace, které protiřečí tomu, co říkají ministři. Svědci obviňují Browna z toho, že je "trapný" a "propadá sebelítosti". "Je psychologicky i emocionálně zcela neschopen zastávat jakoukoliv vůdčí fukci." "Je posedlý krátkodobou taktikou. Nikdo neví, co je dlouhodobější strategie... Jiné vládní zdroje však konstatují, že Pricův obraz je přesný, ale poněkud zastaralý. "Atmosféra se minulý měsíc zlepšila, když konečně byla odstraněna hrozba, že bude Brown z vedení Labouristické strany odvolán. Gordon dělal v minulosti hysterické scény, když se učinily chyby, ale to jen proto, že chce být úspěšný. (Britské listy 11. února).

Inu, socialista až na půdu. Už mu jenom chybí, aby po vzoru Stanislava Grosse oblepil Británii billboardy s nápisy Jsem britský socialista - a myslím to smrtelně vážně! To, že má přes takováto faux pas svou pozici stále udržitelnou, lze vysvětlit jedině tím, že v britské Labor Party již zůstalo jen to pevné a kované jádro. Jak se toho dá dosáhnout? Inu snadno a názorně to ukázaly praktiky při přepadení Iráku: buřičtí Galloways se jednoduše vyloučí, kritičtí Straws sami rezignují - a pak už zbyde samý výkvět...



Vrah Roubal se soudí o punčochy
I soudce Městského soudu v Praze se včera jen obtížně bránil smíchu. Aby ne, když před ním stál na doživotí odsouzený vězeň Ivan Roubal a dožadoval se samodržících punčoch. A nesmějí prý být tělové barvy, nýbrž černé... Městský soud začal řešit žalobu pětinásobného vraha na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Vězeňskou službu. Tvrdí, že mu pojišťovna odmítá bezplatně poskytovat samodržící punčochy na žilní onemocnění. Vězeňská služba mu prý zase způsobila křečové žíly na nohou. Od obou institucí žádá 200 tisíc... Roubal si žalobami krátí dlouhou chvíli ve vězení. Pokouší se je podávat od svého odsouzení. Chtěl například zažalovat stát za to, že někomu, jako je on, dal v minulosti prostřednictvím zaměstnání na železnici moc nad životy tisíců lidí. (Video ze soudu je ZDE . (MF DNES 12. února).

Jestli to z onoho světa vidí Otec vlasti, který jednoho loupeživého rytíře osobně pověsil, tak musí nynější české i euro legislativce označit doslova za hrobníky vlastí. Neboť tolik nespravedlnosti vůči svým obětem, které Roubalův osud i počínání vykazují (a dtto i u ostatních vrahů), snad nemůže žádná civilizovaná země v dlouhodobém horizontu přežít. Bylo by to proti přírodě a tak to zřejmě jednou bude řešit... šária.



Britští vězni vyhrožují na Facebooku a vysmívají se obětem
Britská justice dala z Facebooku odstranit tři desítky stránek, na kterých se vězni vysmívali svým obětem. Podle serveru BBC to řekl ministr spravedlnosti Jack Straw... Ministr chce najít opatření, která by zabránila pašování mobilních telefonů do věznic. Mobily uvěznění používají také k přístupu na internet... Facebook používá třeba vězeň Colin Gunn, který stál za dvojnásobnou vraždou. Zveřejňuje na něm své myšlenky. Uvedl například, že se nemůže dočkat, až vyjde z vězení a uvidí strach v očích lidí... Vrah šestnáctiletého hocha Jade Braithwaite se zas na webu chlubil, že se sice dostal "na dno, ale ne z kola ven". Napsal, že by chtěl mít dálkové ovládání, aby mohl "umlčet nebo vymazat lidi", když by potřeboval. (Lidové noviny 11. února).

Tokováto výchova a napravování provinilců by se snad nelíbilo ani samotnému Makarenkovi. Horší je, že toto chování je jen projevem vrahů idiotů, ti skuteční gauneři spíše řídí likvidaci svědků apod. Inu eurohumanita musí být, i kdyby na chleba nebylo.



Který poplatek se vám nelíbí?
Lidé mohou opět vybírat nejabsurdnější poplatky roku... Zatím největším favoritem pátého ročníku ankety je platba za vklad na přepážce na vlastní účet... „Na dalších místech jsou poplatek za připsání úroku se 14 procenty a poplatek za předčasně splacený úvěr s necelými devíti procenty,“... Mezi dalšími kandidáty jsou... platba za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou... V předešlých letech dali klienti bank nejvíce hlasů poplatkům za příchozí platbu, ...vedení běžného účtu a poplatku za nadměrný vklad. (metro, 2. února).

Když se člověk nádavkem dozví, že banky na takových poplatcích bez sebemenší námahy vydělaly asi 50 miliard korun, které vzápětí odtekly formou zisků do ciziny, takže kupní síla českých občanů obratem poklesla také o 50 miliard, pak se musí ptát: Jak je možné, pane Topolánku, pane Paroubku a Sobotko, pánové Špidlo a Grossi, jak je možné, že vám to nikdy nevadilo!? Bylo to pod vaší rozlišovací schopností, nebo v tom spíše hrály roli vaše osobní i stranické měšce?


Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků z nejrůznějších médií ze všech oblastí společenské problematiky mj. i těch, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR, včetně jiných materiálů poukazujících na další zajímavé politické a jiné souvislosti


Dělnická strana dovršila absolutní rozvrat dem. soudnictví, Dušan Streit, (Blog iDNES, 19. 2.)

Tento rozvrat započal hledáním „duchů zákonů“, pokračoval opuštěním suverenity České republiky a byl dovršen zákazem nepohodlné Dělnické strany... My všichni, z nichž drtivá většina je právních laiků, jsme konzumenty práva. Naše základní právo je, aby právo bylo srozumitelné. Tady největší škody napáchaly levicové „legislativní smršti“, které právo zaneřádily i pro odbornou veřejnost. Nemravné „přílepky“ k zákonům celý pasvil ještě prohloubily. Nikdo neví na sto procent, jak se má chovat, aby jednal po právu. Nad každým z nás visí hůl, s níž nás je možno kdykoliv přetáhnout... Nebylo by to tak zlé, kdyby se soudci velice rádi nechopili oněch Havlových „duchů zákonů“. Jde o odklon od litery zákonů, podle které si může každý přečíst, co se musí a co se nesmí. Těžiště právního myšlení se tak přesouvá do oblasti interpretace. Jeho Veličenstvo Soudce tak získává ohromnou moc na úkor právní jistoty všech ostatních. Místo jasné aplikace práva nastupuje elitářký výklad práva. Cokoliv můře před soudem dopadnout jakkoliv... Takže právo pro občany ztratilo značnou část své předvídatelnosti. A to ještě jsem nerozebíral situaci, která nastala po našem vstupu do EU, kdy unijní právo je nadřazeno českému. Plavou v tom i advokáti a rozhodnutí jednotlivých stupňů soudů si vzájemně protiřečí... Takže předvídatelnost práva se přesunula z oblasti občanské do oblasti politické. ... právo je pro občany neprůhledné, ale je předvídatelné pouze tehdy, existuje-li dostatečně masivní politická objednávka. Ta se často vydává za společenskou objednávku, protože předtím dojde k mohutné mediální „dělostřelecké přípravě“. Odpůrci jsou ostrakizováni jako nepřátele lidstva nebo přinejmenším demokracie...Nebezpečnější je, že byl prolomen Rubikon. Dvacet let po Listopadu se tady vrátil precedent, že stačí někomu přisoudit nálepku extrémismu a je možno zatočit s jakýmkoliv „nepřítelem demokracie“. Ne za trestnou činnost, ale za názory, slova, texty, symboly, gesta a dokonce i písně. A ne dosti na tom, svou úlohu v této kauze hrálo i to, kdo s kým je „propojen“. Strašné! Vrací se mi vzpomínky, jak nebylo záhodno znát nikoho, kdo mohl být označen za imperialistu nebo nepřítele socialismu... Zajímavé je, že soud ve zdůvodnění zmínil i populismus Dělnické strany. To už je doslova fraška. Paroubek by musel běžet v čele všech stran, které by houfně na Nejvyšším správním soudu měly okamžitě odevzdávat zřizovací listiny. A jen bůhví, s kým vším se znají a jsou „propojeni“. Ani to nechtějme vědět...


Nevyhnutelnost globalizace je pouhý mýtus (Bořivoj Hnízdo, Lidové noviny 5. října 2000)

V jihovýchodní Asii je časté obviňování tzv. globálních spekulantů za finanční krizi 1998 – 1999. V Jižní Africe si nedávno povzdechl prezident T. Mbeki, že odmítnutím JAR hostit fotbalové mistrovství světa v roce 2006 stojí „globalizace apartheidu“. Je dnes skutečně těžké najít prominentního intelektuála v kontinentální Evropě, který by byl ochoten plně se identifikovat s globalizací... Mýtus vychází z názoru, že globalizace je přes své negativní projevy, uznávané každým odborníkem zabývajícím se globalistikou, nevyhnutelným projevem vývoje lidské společnosti... Mýtus o nezvratitelnosti globalizace mezi odborníky je opřen o fakt, že v procesech globalizace se příliš zdůrazňuje ekonomický a technologický aspekt a potlačují se faktory kulturní a politické (ty se naopak jednostranně zdůrazňují při upozorňování na negativní stránky globalizace). Problém je, že ekonomové se až příliš často (snad již od Karla Marxe) domnívají, že právě doba, kterou prožívají, je nejpřevratnější. ...rozhodně již od 16. století můžeme ve vývoji světové ekonomiky a politiky postupně pozorovat globalizační prvky... Před sto lety byly světová ekonomika i politika snad stejně globální jako dnes. Kapitál i lidé se pohybovali po světě poměrně snadno (miliony lidí se přestěhovaly na jiné kontinenty)... A stejně jako dnes se tehdy zdálo, že technický pokrok vede k novému světu... K bestselerům roku 1910 patřila kniha Normana Angella „Velká iluze“, ve které se tvrdilo, že se velký globální konflikt nyní, v době globální ekonomické integrace, stal nemožným... Jenže v té době působily také jiné společenské síly... To vše vedlo k protekcionalistické politice a v globálním měřítku k imperialismu... Kritikové protekcionalismu a imperialismu (např. J. A. Hobson nebo jeho pilný opisovatel V. I. Lenin...) byli v menšině... V pozdním létě roku 1914 občané demokratických států svým nadšením nad vypuknutím světové války slavili porážku globalizace. Mír roku 1918 byl také vítězstvím protekcionalismu. I to pomohlo otevřít cestu pro tzv. budování socialismu v jedné zemi... Dnes... přes všechny výroky politiků o globální odpovědnosti stále platí základní pravidlo politického přežití, že všechna politika je lokální. Není nic důležitějšího v politickém životě demokratického politika, než předpoklad být zvolen voliči... Globální ekonomika je méně integrovaná, než se zastánci či odpůrci globalizace domnívají... Vnější obchod tvoří jen 14 % HDP v USA a 11 % v eurozóně... Nebezpečnější je že ekonomický protekcionalismus je podporován i politickými názory... Z historie však víme, že protekcionalismus může znamenat více než ztrátu svobody sledovat v televizi špatné filmy... A... do budoucnosti nevytvoří více pracovních příležitostí... Nacionalismus je bohužel i v době globalizace stále silnou politickou ideou... Jak dokázala nedávno debata v Německu o udělení „zelené karty“ pro tisíce indických počítačových expertů, určitá bigotnost je stále přítomna v politické kultuře nejen německé, ale celkově evropské. ...celá záležitost by byla spíše k smíchu (řada expertů je již se svými rodinami v Kalifornii), kdyby nebyla k pláči (z hlediska Evropy a její schopnosti globálně konkurovat)... Udržet národní identitu nelze v současném globálním světě tím, že budeme mluvit pouze mateřštinou a ignorovat angličtinu. Větší část světa by se o nás, našich názorech a problémech nic nedověděla... Kulturní pluralita spojená s globalizací má dvě jasná pozitiva: učí lidstvo navzájem se poznávat a uvědomovat si vzájemnou závislost... znamená lepší pracovní uplatnění globálně – kdekoliv na světě... To vše by si měli uvědomit odpůrci globalizace. ...bez ohledu na hesla která skandují... může být opakem ke globalizaci jen upevnění současného světa, rozděleného na bohatší a chudší části... Odborníci na globalizaci by zase neměli podceňovat antiglobalizační protesty. Nemusí vždy jít jen o extrémní projevy... Jejich hesla mohou získat za určitých okolností i významnou podporu většinového voličstva v demokratických státech. Před sto lety se to již jednou stalo.


V BBC to chodí jinak (Richard Hunt, Lidové noviny 26. února 2001)

Ve skutečnosti právě neschopnost labouristické strany zvládnout práci s moderními médii byla důvodem, proč se strana nedostala osmnáct let k moci... Novináři, kteří pracují pro BBC, jsou školení profesionálové, jejichž úkolem je prohlédnout „spin“ neboli překrucování faktu a odhalit pravdu. Existují mechanismy, které zabraňují jakémukoliv systematickému upřednostňování... Existuje i systém vyřizování běžných stížností. Ty jsou postupovány přímo správní radě, která může samozřejmě generálního ředitele odvolat, pokud by ji k tomu jeho pracovní výkon opravňoval. Greg Dyke se něčeho takového obávat nemusí... demokratická politika je záležitostí všech občanů. Samozřejmě, že Greg Dyke má nějaký politický názor (i když pochybuji, že v roce 1983 volil labouristy). Má ho většina lidí v Británii. Předchozí ředitel, John Birt, byl obecně považován za příznivce konzervatistů. To ovšem neznamená, že by politické názory ředitele BBC ovlivňovaly jejich profesní praxi nebo že tisíce lidí, kteří pracují pro ředitele BBC, mohou slepě následovat jeho politické preference.






Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 1. března v 18:45 a redakce tímto současně děkuje všem autorům za hodnotné příspěvky do tohoto čísla. Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN