NETSOCAN
Číslo 2 -- ÚNOR 2011 --- Ročník X.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
o 1. velké fórum společenských a ekonomických alternativ
AKTUALITY
o Víte co je Codex Alimentarius?
o Ing. Josef Vít
ČLÁNKY
o Kapitalismus a rakovina
o František Stočes
GLOSY
o Lékaři
o Ing. Josef Vít
Společnost
o Ideové modely firmy a zaměstnanecké vztahy
o FRS
Družstevnictví
o Argentinská družstevní epopej jménem ZANON
o František Stočes
o Převzetí  podniku  zaměstnanci
o František Stočes
o Benešovy dekrety a podniková samospráva
o František Stočes
o Několik faktů o kibbucu Nir Oz
o František Stočes (překlad)
NETSOCAN MONITOR
o Vysloužilci padají ke dnu. Stát jim začne pomáhat
o Cesta teroristické Libye do náruče západních korporací a politiků
o Stín devínského střelce
o Oznamte korupci a zažijete peklo
o Stát nakupoval nepotřebné a předražené zbraně, říká audit
o Sociální demokracie, s.r.o.
o Na startovní čáře si nejsme rovni
o Boj s korupcí není prospěšná činnost, překvapil pražský soud
o Budete-li útočit na Vondru, vláda končí, vzkázala ODS










o

o
o
1. velké fórum
společenských a ekonomických alternativ

12. února se v suterénu pražské novinářské fakulty v Celetné ulici sešlo více než sto zástupců občanských iniciativ z celé republiky. Setkání zorganizovala Alternativa zdola spolu s iniciativou Reforma společnosti a moderoval ho Martin Brabec z Masarykovy demokratické akademie.... Byl tak učiněn prvním krok k zahájení spolupráce velkého množství funkčních, ale atomizovaných občanských iniciativ.

Jejich zástupci nejprve vystoupili s prezentací svých alternativních pohledů na problémy v ekonomice, politice a společnosti. Všechny iniciativy se představily v tomto pořadí: Reforma společnosti , Alternativa zdola , Křesťané za spravedlivý hospodářský řád , Občané proti hluku a emisím , o.s. Podněty , Socialistický kruh (SOK) , Centrum strategických a teoretických studií , Centrum ekologické a globální výchovy , Spravedlivé obecné referendum , Sklenářka Akční spolek nezaměstnaných , Trojčlennost v sociálním organismu (TSO) , Pozitivní svět , Defenestrace 2012 , Občanská sounáležitost 2009 , ProAlt , Masarykova demokratická akademie , Reformy.cz , Resilience , Iniciativa za společenskou změnu , , Sociální trojčlennost , Levicový klub Ostrava , Ne základnám a PragueWatch. .

Po polední přestávce pokračovalo jednání v odborných pracovních skupinách a v pozdních odpoledních hodinách skončilo závěrečným shrnutím výsledků práce workshopů a závěrečným příspěvkem Ing. Ilony Švihlíkové z Alternativy zdola. Videozáznam všech prezentačních vystoupení včetně shrnutí workshopů a závěrečného slova je ZDE .

Smysl setkání vyjádřila za organizátory svým úvodním slovem Ing. Ilona Šviholíková následovně: „Chceme změnu, ale při roztříštěnosti je to obtížné... Budeme také hledat průsečíky, shody v tématech, priority. Čím začít? Především musíme klást ty správné otázky a nedovolit odpovědným osobám, aby se vyhýbaly odpovědi. Nesešly se tu jen skupiny z hlavního města, jsou zastoupeny i další regiony - Plzeň, Jižní Čechy, Pardubice, Brno, Ostrava, Olomouc. Principy jednání budou tolerance a respektování suverenity účastnických organizací, ale to se nevylučuje s kritickým přístupem. Klíčová bude schopnost podpořit i vzájemnou akci... Změnu za nás, občanskou společnost, nikdo neudělá.“

Z mediálních ohlasů na tuto nesporně významnou a ojedinělou akci lze zmínit např. články Zbyněk Fiala: Co přineslo fórum alternativ ZDE , Velké fórum občanských iniciativ: touha po spolupráci a změně zdola ZDE , Reportáž z Fóra ekonomických a společenských alternativ ZDE , Fórum alternativ: nejasná, ale o to větší touha po změně ZDE a Společný hlas proti reformám a vládě. ZDE .


(REDAKCE)

o



NETSOCAN MONITOR


Vysloužilci padají ke dnu. Stát jim začne pomáhat
Za službu v Afghánistánu či Iráku dostal vyznamenání, těšil se respektu kamarádů, ale teď pracuje kdesi na šumavské pile a chlapi v hospodě si z něj utahují, jak nakonec dopadl... Je to typický příběh novodobých válečných veteránů. Takový vysloužilec je podle psychologa Slavomila Hubálka na nejlepší cestě k hluboké frustraci, závislosti na alkoholu či drogách, nebo dokonce k násilí. V lepším případě se začne „jen“ toulat... Armáda se o ně proto chce postarat a za evropské miliony zřídí speciální centra, která vysloužilcům nabídnou psychologické i rodinné poradenství, rekvalifikaci či podporu při hledání nové práce... Jeden ze špičkových chirurgů z války v Zálivu se třeba s armádou rozloučil větou: „Raději budu léčit dobytek než vojáky.“ Manželství se mu rozpadlo a dnes je z něj bezdomovec. (MF DNES, 22. února).

Z hlediska psychiatrie je případ jasný. Jistí magoři ve vládě a parlamentu posílají psychicky vysoce odolné a perfektně vycvičené žoldáky do války proti pastevcům. Ti z té války zmagoří (popř. se v nich ozve svědomí) tak, že jsou zralí na péči psychiatrů. Nu a celou tuto legraci platí další magoři, daňoví poplatníci... Moudří a mírumilovní Rakušané musejí být ze svých severních sousedů úplně perplex.



Cesta teroristické Libye do náruče západních korporací a politiků
List Guardian v těchto pro Libyi horkých dnech otiskl zajímavý článek British government approved sale of crowd control equipment to Libya , v němž autor píše, že v loňském roce britská vláda schválila prodej „výzbroje na pacifikaci davu“ do Libye ve výši 200 milionů liber. Tato výzbroj byla určena pro represivní libyjský aparát a proti civilistům a zahrnovala zásoby slzného plynu či „munici na pacifikaci davu.“ Dodatečný materiál určený plukovníkovu režimu měl obsahovat střelivo do ručních zbraní či pušky pro odstřelovače. Každý, kdo slyšel o hororu, jímž si musel projít a stále prochází libyjský demonstrant proti brutálnímu režimu, se při zmínce o puškách pro odstřelovače musí otřást hrůzou... I když západní politici zběsilé násilí v ulicích Tripolisu chladně odsoudili ( Italy and Czech Republic back Gaddafi despite bloodbath ), snad nejhanebněji se k této situaci vyjádřil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který tyranovi vyjádřil podporu, když prohlásil, že „pokud Kaddáfí padne, nastanou ve světě větší katastrofy.“ Přestože se západní ekonomické a politické elity již drahnou dobu objímají s jejich „zkurvysynem“ z Tripolisu a ani se tím nijak netají, je postoj českého ministra zahraničí naprosto skandální a neomluvitelný. Měl by proto okamžitě odstoupit a Česká republika by se měla oficiálně omluvit obětem libyjského boje proti tyranii /Britské listy 22. února, autor Daniel Veselý).

Český kníže Bilderberg.by eventuální odstranění Kaddáfího a jeho nahrazení „rozumným režimem“ (dle knížecí vize) považoval za velice přínosné. Není divu. Vždyť Kaddáfí si před jednáním OSN postavil v centru New Yorku beduínský stan... Čímž patrně ohrozil demokracii popř. zisky hoteliérů natolik, že místní úřady mu nařídily stan strhnout, přestože se nacházel na soukromém pozemku... Při projevu v OSN pak ohrožoval USA atentátem na prezidenta Kennedyho, podrýval OSN tvrzením, od svého založení že nedokázala zabránit 65 válkám, jejichž oběti o miliony převýšily oběti 2. světové války a kdy agresory byly pouhé 1 – 4 státy. Za takovýchto okolností skutečně není divu, že se lýbijští školáci vzbouřili a hodlají Kaddáfího svrhnout... Jenom není zcela jasné, kterým agresorům jeho pád nejvíce prospěje...



Stín devínského střelce
Do slovenských kin přichází hraný dokument nazvaný Devínský masakr. Spolu s ním se znovu vrátí otázky, na které zatím Slováci neznají odpověď... A přinejmenším jedna se pozorovateli ze sousední země zdá nadbytečná. Kdo byl vlastně obětí? Harman, nebo rodina Slezákových, do jejichž bytu vtrhl se samopalem a stovkami nábojů a začal střílet? ...Nejen na serverech extremistických spolků a organizací se objevila řada úvah o tom, že byl střelec obětí teroru agresivní a hlučné rodiny (podle nových svědeckých výpovědí, které zachytili tvůrci dokumentu, prý Harmanovi třeba nakáleli před dveře a pomazali výkaly kliku), před níž ho státní orgány nedokázaly dost dobře ochránit. Vzal potom spravedlnost do svých rukou a konal tam, kde stát selhal... Na Slovensku to není názor nijak extrémní: v podobném duchu se na půdě parlamentu před týdnem vyjádřila poslankyně nejsilnější strany v zemi, Smeru vedeného expremiérem Robertem Ficem. „Já jsem tam bydlela. Tato rodina působila veřejné pohoršení dvacet let. Ten člověk, kterému povolily nervy, byl mimořádně psychicky vyrovnaný a odolný. Jenže měl smůlu, že byl jejich sousedem,“ prohlásila poslankyně Darina Gabániová na obranu hromadného vraha. Žádné velké vzrušení po jejím prohlášení nenastalo... Řešit sousedské spory krevní mstou je v civilizovaném světě pořád ještě daleko těžší zločin než k nim zavdat příčinu. Tvrdit, že většina Slováků považuje za oběť spíše Harmana, by také bylo značně přehnané. Bohužel je pravda, že tendence k obviňování nebohé rodiny značně neprofesionálně přiživila i slovenská média, která ihned po masakru věrna stereotypům informovala o romském původu zavražděných, což přiklonilo sympatie otevřeně či skrytě xenofobní části veřejnosti na střelcovu stranu. Brzy se ukázalo, že většina mrtvých nebyli Romové... FAKTA Devínský masakr Nezaměstnaný osmačtyřicetiletý Ľubomír Harman, průměrně úspěšný sportovní střelec, se ráno 30. srpna 2010 vyzbrojil legálně drženou automatickou puškou a vyrazil do bytu svých sousedů Slezákových. Zavraždil celkem sedm lidí: majitelku bytu Jozefu Slezákovou (76), její dcery Márii Slezákovou (44) a Ruženu Halászovou (51), vnuka Jozefa Slezáka (12) a Jozefova bratrance Stanislava Slezáka (27). Před domem pak zastřelil druha Márie Jozefa Putíka (49) a Gabrielu Košťálovou (52), která vyšla na balkon sousedního domu. Dalších 17 lidí zranil, než ho zasáhli policisté a on spáchal sebevraždu. Policie dodnes nezjistila přesný motiv jeho činu. Dnes jde do slovenských kin hraný dokument Devínský masakr, který přináší dosud nezveřejněná svědectví. (Petr Kupec. MF DNES, 17. února).

K této kauze by Augustin Husák, známější pod jménem Gustav, asi škodolibě podotkl, že něco podobného by se za jeho státničení stát nemohlo. A měl by svým způsobem pravdu. Za jeho socialistického Československa nezaměstnanost skutečně neexistovala... Dokonce jsme dokázali živit i zde nedobrovolně trpěné stovky tisíc sovětských okupantů.



Oznamte korupci a zažijete peklo
Je od narození nevidomý. To mu však nebránilo, aby vystudoval práva a vypracoval se na vysoký post ve státní správě... na podzim na dvaatřicetiletého Ondřeje Závodského nečekaný obrat... Přišel o místo a čelil drsným výhrůžkám. „Obdržel jsem zcela jednoznačný vzkaz, že budou usmrceni členové mé rodiny,“ vzpomíná... Co se stalo? Závodský se rozhodl postavit proti korupci a rozkrádání veřejných peněz ve státní organizaci Zařízení služeb ministerstva vnitra, kde pracoval jako šéf právního oddělení... Závodskému v jeho těžké situaci nepomohla policie ani ministerstvo vnitra, které vede hlasitý kritik korupce Radek John... Díky němu se odhalily machinace, které státní pokladnu stály miliony. Sám se kvůli tomu však musel bát o život svých dětí... „Jestli toho nenecháš, přijdeš o rodinu.“ Tímto vzkazem začaly Závodskému týdny života v permanentním strachu. Několikrát mu vyhrožovali napadením nebo přímo usmrcením jeho dvou dětí (jeden a tři roky), ...„Oznámil jsem to na policii a požádal jsem ji o ochranu. Tu jsem však nedostal. V tu chvíli bylo jedinou prioritou zajistit bezpečí rodiny. S pomocí přátel se to podařilo, vzniklymi s tím ale značné finanční náklady,“ vypráví... V polovině ledna zveřejnil ministr John výsledky auditu na ZSMV. Kontrola dala Závodskému za pravdu... Závodského by mohl hřát pocit zadostiučinění, zvláště když mu minulý týden nový šéf ZSMV Tomáš Homola nabídl návrat do pozice vedoucího... „Je tu ale stále hodně věcí nedořešených. Lidé, které audit označil za odpovědné, tu zůstávají. Můj kolega, který na rozdíl od tehdejšího vedení neslyšel o pojmech jako morálka naposledy v občanské nauce, přišel o práci..." (autor Antonín Viktora, MF DNES, 15. února).

Vzhledem k faktu, že tento statečný občan pracoval, byl vyhozen a zase přijat k ministerstvu vnitra, tak mu pan ministr John za jeho - na vnitru nebývalou - čestnost a odvahu, udělí alespoň k výročí VŘSR (poněvadž den policajtů neslavíme) pochvalu a tradiční policajtskou odměnu: náramkové hodinky! Sociálně demokratičtí politikové budou na 1. máje při oslavách Svátku práce tradičně kritizovat vládu (poněvadž v ní nejsou) a slibovat, jak by byli skvělí, kdyby v té vládě byli. Od nich onen statečný občan nedostane ani ty hodinky.



Stát nakupoval nepotřebné a předražené zbraně, říká audit
Ministerstvo obrany nakupovalo výrazně předraženou vojenskou techniku, kterou armáda často nepotřebovala. Stát přicházel o miliardy korun. Naopak výrazně bohatli čeští zbrojaři, přátelé politiků, kteří dělali při obchodech prostředníky... Například v roce 2000 koupilo ministerstvo radiolokátor Komár za 67 milionů. Přitom už vědělo, že je pro vojsko těžko použitelný. V roce 2007 ho pak prodalo za cenu více než třistakrát nižší - 188 tisíc... Třeba pořízení letounů CASA bez soutěže za 3,6miliardy. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek upozorňoval ministerstvo na to, že letouny jsou nevhodné. Resort je přesto koupil. A to zřejmě až o miliardu dráž, než musel. „Součástí kontraktu navíc není servis letadel, což je velmi neobvyklé. Na servis uzavřel resort smlouvu s firmou Omnipol, a to v celkové částce 982 milionů korun. Smlouva však platí jen do 30. 11. 2013,“... Dalším příkladem je nákup obrněných vozů IVECO za 3,6 miliardy korun. Ani tady resort vedený Martinem Bartákem nevypsal tendr. Auditoři zjistili, že vozy jsou předražené kvůli třem českým zprostředkovatelům, kteří v zakázce figurují. „Jen cena věží je navýšena o 25 %... (MF DNES, 12. února, autoři Tomáš Syrovátka, Antonín Viktora).

Data z auditu jen dokazují, že je rozpočet ministerstva války neúměrně nafouklý, a když se sníží o 10 miliard, ani se to nepozná. Další miliony se dají do "úsporného" rozpočtu koalice získat dopadením viníků, kteří své provize jistě nezdanili. Ale proč by se měl Nečas takhle snažit, pro něj je jednodušší ty peníze sebrat důchodcům, dětem a na daních včetně DPH těm nejchudším.



Sociální demokracie, s.r.o.
...ani jeden hlavních kandidátů na předsedu ČSSD není programově vyhraněný. Desatero ČSSD nové generace, které předkládá Hašek, je sepsáno, mírně řečeno, neopatrně. Příliš mnoho frází a velmi málo originality. Obdobně na poslední chvíli vytvořený institut CESTA – Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii, se kterým přišel Sobotka, vyznívá příliš účelově. I když je pravděpodobné, že před sjezdem ČSSD vystoupí se zajímavým materiálem, zatím se zdá, že jeho politickým pozadím bude vědomí potřeby upravit image kandidáta, ne kandidátovo spojení s hodnotami, které manifest vyjádří... Programová vyprázdněnost, fráze nahrazující analýzu a prognózu – to je ovšem choroba diagnostikovaná snad u všech parlamentních politických stran. Také vedení většiny z těchto stran je naskládáno z lidí, u nichž se politika změnila v povolání a povoláním je pro ně podnikání v politickém prostoru. Prostoru státních, krajských či obecních zakázek a je doprovázejících lobbystických silokřivek. Tento podnikatelský typ politika vystřídal hrdinské typy politiků první polistopadové generace, kteří měli obecnější, celospolečenské cíle... Pragmatická komerční politika ovšem program nepotřebuje. Naopak, program jí škodí, svazuje ji. Zpochybňování sociálního státu, které tu či onde zazní ze sociálnědemokratických řad, znamená vzdání se i toho nejobecnějšího rámce, který organizoval myšlení. Proto se už téměř nikdo nepozastavuje nad odskoky od stálic levicové politiky, jako jsou požadavky na omezení svévole bank či potravinových řetězců, odmítání privatizace důchodových jistot, protiválečná zahraniční politika, požadavek zrušení Senátu atd. Na příčině je malá přímá ziskovost těchto témat, snaha dohodnout se s mocnými, a nezájem médií. Jenže komercializace politiky znamená znevěrohodnění pro levicové voliče. Ti jsou na nemorálnost a podnikaní v politice mnohem citlivější než voliči pravicoví. (Oskar Krejčí, Britské listy, 9. ůnora).

Problém je zřejmý, zcela prostý a týká se v podstatě všech levicových stran. Je to zejména otázka vnitrostranické demokracie. Dokud staří socialisté bojovali proti kapitalismu a byli tudíž perzekuováni, tak se do funkcí hlásili pouze hrdinské typy, které po zvolení čekal vyhazov ze zaměstnání či kriminál. Dnes, když sociální demokracie funkcionářům nabízí lukrativní kariéru, se o ty posty perou jako psi úplně jiné typy lidí... Kariéristé, lehkoživkové a vyžírkové, kteří si najímají klienty pro udržení svých pozic a partaj se tak mění v mafii. Jednou ze systémových změn, který by mohla vytvořit příznivější vnitrostranické klima by měla být vnitrostranická přímá demokracie.



Na startovní čáře si nejsme rovni
Skupina pod vedením Jiřího Šafra ze Sociologického ústavu Akademie věd v prosinci 2010 sbírala data, aby zjistila, ...zda mají děti ve vzdělanějších rodinách perspektivnější startovní pozici při uplatnění. Závěr je skoro drtivě jednoznačný - pocházet z dělnické rodiny je pro dítě a dorůstajícího člověka svého druhu stigmatem, s nímž se nesnadno přestupuje na vyšší společenské příčky... První důležité zjištění: ve vysokoškolských rodinách je více dětí, nadto jsou „dělnické“ rodiny dvakrát častěji neúplné. Děti vysokoškoláků „výrazně častěji docházejí na různé zájmové kroužky, pěstují individuální koníčky, čtou knihy a pracují s počítačem“... „Dělničtí“ rodiče zřetelně častěji odpověděli, že před koupí knihy dětem upřednostní hračku. Potomci vysokoškolských rodičů „lépe prospívají a mají menší problémy se zvládnutím učiva“... Jakýmsi definitivním stvrzením různých startovních čar je zjištění, že 87 procent vysokoškolských rodin je zaměřeno na to, aby jejich potomek rovněž studoval VŠ, kdežto v dělnických rodinách si to přeje čtvrtina rodičů - jejich aspirace „jsou výrazně nižší a roztříštěnější“. (MF DNES, 5. února).

Zápisník Josefa Chuchmy se nepřímo dotýká poznatku, že vysokoškolské studium má vliv na další fyziologický rozvoj mozku a vede k tvorbě struktur, které zvyšují intelektuální schopnosti, jimiž lidé bez vysokoškolského vzdělání obvykle nedisponují. Proto by mělo vysokou školu absolvovat co nejvíce občanů; a pro ty, kteří VŠ nestudují, a nemají zájem o tradiční externí studium, by mělo existovat fakticky celoživotní všeobecné i odborné vzdělávání v nejrůznějších oborech, a zakončené zkouškou a získáním příslušného certifikátu. V době internetu, by to neměl být problém.



Boj s korupcí není prospěšná činnost, překvapil pražský soud
Svět se zbláznil. Sloganem, kterým jindy propaguje své pivo, teď majitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard komentuje rozhodnutí Městského soudu v Praze... Bernard chtěl spolu s podnikatelem Karlem Janečkem a moderátorem Janem Krausem u soudu zaregistrovat Nadační fond proti korupci. Jeho cílem je finančně odměňovat lidi, kteří v Česku pomohli odhalit závažné korupční případy... Soudní úřednice však návrh na registraci zamítla. Účel nadačního fondu totiž podle jejího odůvodnění „nenaplňuje podstatu obecně prospěšného cíle“... S nápadem založit protikorupční nadaci přišel loni na podzim podnikatel Karel Janeček... Už na konci února chce předat významný finanční dar prvnímu oceněnému člověku. Bude to Libor Michálek, který upozornil na snahu vyvést peníze ze státního fondu životního prostředí na financování politické kariéry exministra Pavla Drobila... (MF DNES, 4. února).

Vtipálek by asi podotkl – možná stačilo dát paní soudní úřednici nějaké drobné všimné, a jistě by změnila názor... Nicméně kdyby k takové situaci došlo v nějaké banánové republice, nebylo by divu; ale ve střední Evropě 21. století jde o něco nepochopitelného a nepřijatelného.



Budete-li útočit na Vondru, vláda končí, vzkázala ODS
Vládní strany TOP 09 a Věci veřejné se v zájmu zachování koalice nakonec rozhodly dál už nehrotit případ ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) neboli kontroverzní veřejnou zakázku během předsednictví EU.. . .nakonec převážil zájem na fungování vlády... Dosud „čistý“ Alexandr Vondra je i tak v krátké době už druhým místopředsedou ODS (po Pavlu Drobilovi), kterému ubírá body politický skandál. Už třeba nebude moci tak snadno pranýřovat lídra VV Víta Bártu za to, že jeho bývalá bezpečnostní agentura ABL má prý až moc velký vliv na ministerstvo vnitra... Z nejužšího vedení strany byl Vondra zřejmě nejambicióznějším politikem. Ostatní místopředsedové totiž působí trochu jako politický „komparz“. ...Jiří Pospíšil má plnou hlavu ministerstva spravedlnosti, Pavla Drobila silně oslabil skandál na ministerstvu životního prostředí a Pavel Blažek je od sporů s Nečasem „neviditelný“... ODS proto před včerejším jednáním Sněmovny varovala koaliční partnery, že pokud jí nepomohou Vondru podržet, hrozí pád vlády. TOP 09 pak místo tvrdého požadavku, ať Vondra problematickou zakázku buď ihned vysvětlí, nebo odejde z vlády, včera přijala mírnější verzi... Svou roli na zdrženlivém přístupu strany hraje i to, že její předseda Karel Schwarzenberg prohlásil, že svému dlouholetému příteli Vondrovi věří... Vzhledem k neschopnosti policie vyšetřit politicky citlivé věci se tak zatím zdá, že kauza míří do ztracena. (MF DNES, 2. února).

Čunkiáda na pokračování alias vláda národní pohromy, složená z malých českých Mubaraků, se opravdu snaží. Takže nejen vrána vráně, ale ani kmotr kmotrovi (Bilderberg je kmotrem Vondrova syna) oči nevyklove... A jak to vypadá, aby si udrželi svá koryta, jsou tito výtečníci ochotni pod bedlivým dohledem českého prezidenta , uzavřít jakoukoli „gentlemanskou“ dohodu. Vždyť v tomto státě pořád zůstává několik lukrativních finančních produktů, které lze rozkrást včetně penzijního a zdravotního pojištění.






.


Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků z nejrůznějších médií ze všech oblastí společenské problematiky mj. i těch, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR, včetně jiných materiálů poukazujících na další zajímavé politické a jiné souvislosti















Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 28. února ve 13:30 a redakce tímto současně děkuje všem autorům za hodnotné příspěvky do únorového čísla. Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN