NETSOCAN
Číslo 2 -- ÚNOR 2013 --- Ročník XII.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
o Prezidentské volby – oslava českého občanství
AKTUALITY
o Zaměstnanci převzali kontrolu nad továrnou v Řecku
o FRS
o Návrh na demokratizaci a socializaci ČSSD
o František Stočes
GLOSY
o Komu důvěřují lidé v Evropě
o Ing. Josef Vít
ČLÁNKY
o Srovnání nacismu a kapitalismu
o Ing. Josef Vít
Družstevnictví
o Nová koncepce by měla zachránit Schleckerův obchod
o FRS
Zahraničí
NETSOCAN MONITOR
o Kampeličky táhnou, Češi si v nich uložili už 34 miliard
o Ve Španělsku se opět konaly velké demonstrace
o Nacionalismus jako řešení
o Demokratické volby a demonstrace proti KSČM
o Lékař Barták dostal 14 let vězení, přísedící při čtení rozsudku zkolabovala
o USA chtějí soudit agenturu Standard & Poor´s za špatné ratingy
o Sobotka se po deseti letech setkal se Zemanem, na tykání nedošlo
o Reader´s Digest
o Máme se začít bát?














o
o
o
Prezidentské volby – oslava českého občanství


o Co ukázaly prezidentské volby? Mj. zdůraznily některé velice významné aspekty České republiky i české společnosti. Zmínit nutno média, politologické dětinství některých politiků a fenomén zvaný moudrost davu.
o Masmédia by měla být téměř paušálně obviněna z vlastizrady. Prakticky všechna se podílela na podpoře vlastizrádného kandidáta: počínaje podprahovými praktikami, jsouce přes otevřené sympatie a současně vyvoláváním podprahové až otevřené averze vůči jeho konkurentovi. Světlou výjimkou byly pouze Halo noviny. Skutečnost, že ČSSD nedokáže – vůči tiskovému zákonu úchylná – česká média ani věcně kritizovat, natož reformovat, svědčí o naprostém intelektuálním úpadku socdem elit. Vlastizrádně se chovali i mnozí členové kulturní fronty, kteří nemohli neznat vlastizrádné aktivity svého politického milce. Skutečnost, že jeho stařecký portrét, zprzněný pankáčským chocholem, nosila nic netušící mládež ukazuje, že pokud mají česká média v programu debilizaci české společnosti, pak se jim jejich odporné dílo daří.
o Vítěz prezidentských voleb, Miloš Zeman, svým způsobem dokazuje, že dějinná spravedlnost existuje. Jednak ponížil socdem papaláše, kteří ho, jako nejvýznačnějšího člena polistopadové ČSSD při prezidentské volbě v roce 2003 zradili, a ještě po vzoru Jidáše, neb stříbrné šekely v tom nepochybně sehrály roli. Druhým dílem dějinné spravedlnost je to, že Zeman si na Hrad jako poradce pro zemědělství povolal doc. F. Čubu, jehož slušovický Agrokombinát zničil dvojnásobný český hradní kašpar (viz kniha Pražské pověsti, kde se píše: „Sám Otec vlasti měl na svém dvoře celou skupinu kejklířů a šašků, z nichž nejoblíbenější byli Václav a Havel...“). Kéž by se toho dožil, Timurovou pravdoláskařskou tlupou perzekuovaný, Karel Kryl.
o Nejvýznamnější politickou porážku si ovšem uštědřil nadějný prezidentský kandidát za ČSSD, Jiří Dientsbier. Byť do finálového klání nepostoupil, jeho bramborová medaile – v situaci, v níž se nachází politicky bezzubá ČSSD a mediální debilizací przněný český volič – byla přijatelná. Ovšem jeho chování k nejvýznačnějšímu polistopadovému členu ČSSD nelze označit než jako politickou dětinskost až chuligánství. Jestliže Zeman není levicový politik – tak kdo je potom Bilderberg? A přiznání, že nemůže volit za prezidenta Zemana už proto, že na něho sám vylil kýble špíny, to už je opravdu politický debakl!
o Vítězem první přímé prezidentské volby se fakticky stal český volič. Nejen potvrdil výsledky bádání sociologa Surowieckého o tom, že správně informovaný dav se dokáže rozhodnout lépe, než jeho elity; navíc ukázal, že český volič, vědomý si svých zájmů, se dokáže rozhodnout lépe než jeho elity i přes dezinformační a debilizující mediální masáž.
o Ale poražené kníže sdělilo – Skončila jedna bitva, náš boj pokračuje! Je jasné, že pravdoláskařská tlupa v boji za zradu českých zájmů svou agresi dále vystupňuje.
(Redakce)


o



NETSOCAN MONITOR


Kampeličky táhnou, Češi si v nich uložili už 34 miliard
Češi důvěřují kdysi zatracovaným kampeličkám stále víc. Objem vkladů spravovaných členy Asociace družstevních záložen (ADZ) vzrostl v loňském roce bezmála o polovinu na celkových 33,7 miliardy korun. Lidé tak svěřili loni záložnám dalších 11 miliard korun. Úročení vkladů nejen na běžných, ale i na termínovaných účtech v bankách je nyní prakticky na nule... V kombinaci s nejrůznějšími poplatky i vzhledem k rostoucí inflaci tak lidé na těchto bankovních produktech značně prodělávají... Rostoucí důvěru lidí v kampeličky dokumentuje i skutečnost, že se počet jejich klientů za minulý rok téměř zdvojnásobil na 70 tisíc. Celkový zisk kampeliček se loni proti roku 2011 více než zdvojnásobil na 328 miliónů korun... V devadesátých letech otřásla důvěrou lidí v kampeličky série jejich krachů. Analytici se ale shodují, že dnes díky velmi vysokému kapitálu, solidní bilanční likviditě i identickým podmínkám regulace a dohledu včetně systému pojištění vkladů do výše sta tisíc eur jsou záložny pro klienty stejně bezpečné jako banky... Záložny na rozdíl od bank také nedrží žádné dluhopisy předlužených států, nemohou provádět spekulativní derivátové operace a ani nejsou ohroženy nově zaváděnými evropskými pravidly tzv. bankovní unie, v rámci kterých existuje podle některých odborníků reálné nebezpečí regulatorně nezamezitelných přesunů peněžní likvidity i zisků v rámci jednotlivých nadnárodních finančních skupin. (Novinky, 27. února).

Zdá se, že EU je ještě debilnější a prohnilejší než byla bolševická RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) se svým plánovaným hospodářstvím. EU – a zřejmě ovlivněná nejrůznějšími lobbyistickými šíbry – produkuje idiotské normy pro jednotný rozměr cirkusových stanů, nafukování balónků nebo zakřivení banánů a okurek apod. Na druhé straně, a patrně vědomě, zcela ignoruje takové absurdity jako např. banky, neposkytující střadatelům fakticky žádné úroky a naopak ještě odírající klienty formou absurdních poplatků. Fakt, že jde na ruku nadnárodním finančním skupinám a povoluje předpisy, které mohou zlikvidovat již tak chatrnou finanční stabilitu zadlužených států v Evropě, dokazuje, že EU hodlá Evropany místo do ráje, zavléct do novodobého otroctví.



Ve Španělsku se opět konaly velké demonstrace
...ve španělských městech se v sobotu znovu konaly obří demonstrace. Většina sdělovacích prostředků mimo Španělsko o nich však už neinformuje,.. Sobotní demonstrace v mnoha španělských městech protestují proti "puči, který provedly finanční trhy"... Protestů se účastnili pracovníci z nejrůznějších sektorům, učitelé, zdravotní sestry, lékaři, studenti a horníci, stejně jako ekologové a aktivisté z malých politických stran... Ve Španělsku se pravidelně konají každý týden protesty proti vládním škrtům a zvyšováním daní, které ve snaze snížit státní deficit zavádí pravicová vláda Mariana Rajoye. .. Nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla 26 procent a nezaměstnanost mladých lidí přesáhla 50 procent. (Britské listy, 24. února).

Situace v Řecku, ve Španělsku i způsob, jakým US establishment postupoval proti hnutí Occupy Wall Street dokazují, že Západu fakticky vládnou korporace, zejména finanční, a že zastupitelská demokracie je pouze fíkovým listem, který má zakrýt hanebnost těchto novodobých diktátorů. Ty, kteří si dovolí se těchto nestvůr a jejich zlatého telete dotknout, končí v lepším případě jako MUDr. D. Rath. Viz jeho článek Krize a odvaha , mj.: „...Pod záminkou boje s korupcí jsme zákonem nuceni své peníze dát do bank. Větší hotovostní platby nejsou prakticky možné.. Banky ročně vytvoří zisky v řádu desítek miliard, které mizí do zahraničí. Mobilní operátoři nás také pěkně dojí, stejně jako různí provozovatelé přenosových soustav, ať to jsou dráty či trubky. Všichni pohádkově vydělávají a platí směšně nízké daně... Jak vyrovnat státní rozpočet a nezadlužovat příští generace, a přitom mít i na potřebné investice do infrastruktury státu a postupně zvyšovat platy i důchody? Celkem jednoduše. Ty firmy, které mají výsadní postavení oligopolu zdanit drastickou daní. Třeba 50% nebo 70%. Rázem by náš stát měl ročně nějakých 150 -200 miliard navíc... Mám obavu, že se bude jen velmi těžko hledat ten, který něco takového prosadí. Jde o střet s těmi, kteří skutečně vládnou. Politici jsou jen dočasné figurky, které média veřejnosti předhazují jako ty, kteří za vše mohou. Mohou za to, že skutečné strůjce problémů kryjí a pomáhají jim k čím dál vyšším ziskům. Za to dostanou pár měsíců na pozlaceném cirkusovém nebi politiky.“



Nacionalismus jako řešení
Národ není ani jazyková skupina ani skupina lidí žijících na daném teritoriu. Národ je kultura, neboli kumulovaný souhrn vědomostí, dovedností, návyků a materiálních statků rozvíjených generacemi, sdílejícími společné hodnotové představy a pocit sounáležitosti. Nepotřebuje ani společný jazyk ani teritorium, protože se odehrává v hlavách, srdcích a v komunikaci. Potřebuje pouze čas a kontinuitu, protože bez nich se společné hodnotové představy ani pocit sounáležitosti jednoduše rozvinout nemohou. Tedy přesně ty podmínky, které v našem vývoji chybí... Na rozdíl od systematizace,... jsou stereotypy pouhou statistickou výpovědí. Říkají, že se určité vzorce myšlení a jednání vyskytují v daném prostředí častěji či výrazněji, než v jiných. Neříkají nic o konkrétních jedincích, ti jsou kolem průměrné hodnoty rozptýleni v širokém pásmu na obě strany. Stereotypy českého smyslu pro humor či německé preciznosti zahrnují právě tak precizní Čechy bez humoru, jako vtipné a lajdácké Němce. Obě skupiny se liší pouze relativní četností jejich výskytu... Všechno co tu máme je výsledkem naší společné činnosti. Pokud si někdo myslí, že něčeho dosáhne sám, ať si klidně odejde někam na prázdný ostrov a bohatne si tam bez omezení, daní, pojištění. Jestli tu ale zůstává, pak zjevně proto, že to sám bez nás neumí a musí se tedy s námi dělit... Braňme se těm, kdo chtějí získávat prospěch na úkor druhých. Materiální i nemateriální. Všechna hodnota je výsledkem směny, při které získávají obě strany. Získává-li jedna a druhá ztrácí, jako celek vždy pouze ztrácíme. Majetek lze získat vytvořením, vzájemně prospěšnou směnou, darem anebo dědictvím. Každá jiná forma je na něčí úkor a poškozuje nás všechny... Nepřipouštějme, aby se někteří z nás dostávali do zoufalých a bezvýchodných situací. Má-li se tu dát žít, musí to platit pro všechny. Nedopusťme, aby si to tu někteří zařizovali jen pro sebe. Tam, kde se dá žít jen některým, se dá ostatním leda proti nim bojovat... Země, ve které žijeme je naše, jinou nemáme a mít nebudeme. Jak s ní zacházíme a co z ní uděláme dnes je to, kde a jak budeme žít zítra. My, naše děti a jejich děti, ne děti podniků a firem. Starejme se, aby se tu dalo žít i jim... Vyjmenované principy bývají – v té či oné podobě – také obsahem normativních náboženských systémů. Setkáme se s nimi ve všech fungujících kulturních společenstvích. Jsou to obecné systémové podmínky toho, aby trvalá společenství lidí vůbec mohla vzniknout, přežít a fungovat. Všichni je dobře známe a emocionálně pociťujeme, o to se postarala již matička evoluce. Náš problém spočívá právě v tom, že se vždy a znovu necháme někým přesvědčit, že platí jen někdy a jen pro některé. (Britské listy, 11. února. Autor: Přemysl Janýr).

Tyto aspekty chápali vždy všichni vlastenci, kteří pro svou vlast, pro zemi svých předků i potomků, neváhali položit i životy. A tato láska k vlasti vedla k pochopení a respektování vlastenectví i v ostatních zemích. EU se tyto hodnoty pokouší rozbít, jakoby v úmyslu vytvořit novou unii, avšak skutečnost, že se kariéristé v Bruselu nedokážou shodnout na společném jednacím/úředním jazyku dokazuje, že EU není dílem vlastenců, jakým byl např. Evropan Jiří z Poděbrad, ale spíše Babylonem jakéhosi hladce vyholeného nicméně přitroublého Ahaswera. Takže Valčík euroskeptiků, , napsaný v roce 2003 a distribuovaný na 1. máje, na své aktuálnosti nic neztratil.



Demokratické volby a demonstrace proti KSČM
...demokracie ve smyslu podstatné jednoty je v současné společnosti neuskutečnitelná. Již před tisíci lety napsal starořecký filosof Platón, že v každé obci jsou obce dvě, obec bohatých a obec chudých, a ty spolu neustále bojují. Historikové Francouzské revoluce pak tento boj nazvali bojem třídním. Britský ekonom David Ricardo poukázal na to, že se společnost v zásadě rozpadá na velké skupiny lidí, lišící se navzájem zdrojem svých příjmů: pozemková renta – vlastníci půdy, zisk – vlastnící továren, obchodníci apod., mzda – námezdní pracující. Všechny tyto příjmy dohromady tvoří celkovou sumu společenského bohatství. Zájem každé z těchto skupin pak je, aby její podíl na tomto společenském bohatství byl co největší, a proto spolu o něj zápasí. Italský renesanční myslitel Machiavelli již dávno před těmito autory na základě shrnutí rozsáhlých historických faktů, a to i z jeho tehdejší Itálie, dokázal, že tyto protikladné zájmy jsou příčinou boje různých skupin ve společnosti mezi sebou. Ono zdánlivě současné rčení, že o peníze jde až na prvním místě, je tak jen opakováním dávno známe, ale nyní pozapomenuté historické pravdy. (Britské listy, 5. února).

Autor M. Valach si klade otázku: „Že bychom byli nyní na prahu obnoveného třídního boje, neoddělitelně spjatého s třídní společností, a jen na čas utlumeného v minulých desetiletích?“ A současně si odpovídá: „Ať je tomu tak či ne, v logice preventivních úderů zahájila pravice ideologický boj již nyní.“ Problémem je, že levice je momentálně zcela dezorientovaná a roztříštěná, takže onen ideologický boj vede pouze pravice. Pokud jde o ideologii ČSSD, zde by se hodil jemně upravený výrok Lestera Thurowa, poradce někdejšího US prezidenta B. Clintona: „Pravice privatizuje, omezuje stát, hlásá kult individualismu a svobodného trhu, a sociální demokracie, dokonce i když sedí ve vládě, se odvažuje tento proces jen tlumit. Přitom programové rozdíly jsou v podstatě bezvýznamné... Jestli se dají vystopovat jakési rozdíly, pak jen v tom, že socdem ze setrvačnosti ještě rozdává jakési drobky blahobytu. Ignorujíce existenci globálního trhu, pokouší se socdem udržet stará sociální privilegia, ale to je cesta, která nikam nevede. Teď, když ČSSD úplně ztratila vědomí historické mise, kapitalisté se nemusejí z této strany ničeho obávat...“



Lékař Barták dostal 14 let vězení, přísedící při čtení rozsudku zkolabovala
Městský soud v Praze poslal ve středu bývalého spolumajitele polikliniky v pražských Modřanech Jaroslava Bartáka na 14 let do vězení za znásilnění svých asistentek. Obžaloba mu kladla za vinu celkem osm trestných činů, jichž se měl v průběhu posledních několika let dopustit na celkem jedenácti ženách. Barták se na místě odvolal. Čtení rozsudku bylo v jednu chvíli přerušeno, protože zkolabovala přísedící soudu... Státní zástupkyně Jana Murinová navrhla pro Bartáka přísnější trest... Za adekvátní považovala trest 15 let nepodmíněně. Soud jí tak téměř vyhověl... Bartáka usvědčují podle soudce především výpovědi poškozených žen. I když se na policii obrátily s velkým časovým odstupem, neznamená to podle soudu, že by byly nevěrohodné. Dříve se totiž Bartáka bály a domnívaly se, že je díky svým známostem nedotknutelný. "Nevyplynulo nic, že by kterákoliv z poškozených vypovídala tendenčně," uvedl soudce Stanislav Králík s tím, že naopak Barták nepředložil soudu žádné důkazy o údajném spiknutí proti své osobě... Podle žalobkyně lékař celou dobu lhal, ať už o svých asistentkách, nebo o spiknutí, které proti němu měli zorganizovat bývalí členové Lvího klubu... Také pro již uvedené spiknutí nepředložil žádný důkaz... Senát také rozhodl, že Barták musí poškozeným zaplatit 1,5 miliónu korun. Pět z nich však požadovalo finanční odškodnění celkem ve výši 13 miliónů korun. (Novinky, 6. února).

Bez znalosti soudního spisu se lze samozřejmě obtížně vyjadřovat, nicméně vzhledem k tomu, že jej žádná z žen neoznámila na policii bezprostředně po spáchání násilí, a tím vlastně posilovala sebejistotu eventuálního zvrhlíka, lze rozsudek označit téměř za exemplární. Lze jen doufat, že ani soudci, ani prokurátoři nejsou členy Lions clubu, neboť Wikipedie na téma Barták píše: V roce 1990 založil Lions Club Praha - Orel[ a po dlouhá léta byl jeho generálním sekretářem.[ Tento klub považuje Barták za pokračovatele Svobodných zednářů. 20. června 2008 se konal na Vltavě již pošesté Lví parník, na němž se sešli Lvi, rotariáni a svobodní zednáři, tentokrát na oslavu 20. výročí prvního českého Lvího klubu Praha Orel, 50. narozenin jeho zakladatele a tajemníka Jaroslava Bartáka, 35. narozenin jeho choti Lenky a 55. narozenin pravoslavného arcibiskupa Kryštofa. Zúčastnilo se kolem 200 hostů, z toho 20 velvyslanců. Za diplomatický sbor promluvil velvyslanec Vatikánu arcibiskup Diego Causero a izraelský velvyslanec Yaakov Levy, za svobodné zednáře herec a velmistr Martin Štěpánek, prezidentka a velmistr lóže B‘nai B'rith. Přítomni byli i expremiér Miloš Zeman, poslanci, senátoři a hejtmani. Součástí byla i charitativní aukce pro zrakově postižené s výtěžkem 30 tisíc Kč.



USA chtějí soudit agenturu Standard & Poor´s za špatné ratingy
Ratingová agentura Standard & Poor´s oznámila, že očekává civilní žalobu od amerického ministerstva spravedlnosti kvůli vysokému hodnocení hypoték v roce 2007. Právě špatné hodnocení rizikových hypoték bylo před pěti lety jednou z hlavních příčin finanční krize. Agentura ale podle BBC uvedla, že případ nemá žádný faktický ani právní význam... Půjde o první proces v proti ratingovým agenturám v USA za jejich jednání před hypoteční krizí.V Austrálii už byla tato agentura odsouzena k povinnosti odškodnit investory... Standard & Poor´s i další ratingové agentury čelí tvrdé kritice za to, že přidělovaly nejvyšší ratingové ohodnocení AAA tisícům rizikových hypoték. Byly navíc provázané se společnostmi, které hypotéky a úvěry vydávaly. Agentury se brání tím, že jejich ratingy jsou pouhými názory... Když se ukázalo, že lidé nejsou schopni hypotéky splácet, v roce 2008 se v USA zhroutil hypoteční trh a následně i trh s nemovitostmi. Už v roce 2011 vyšetřovací komise uvedly, že ratingové agentury byly klíčovým kolečkem v soukolí finanční destrukce, právě ony stály za vznikem hypoteční krize. (Novinky, 5. února).

Wikipedie na téma ratingových agentur uvádí: Ratingové agentury jsou společnosti, které přidělují ratingová hodnocení jak emitentům, tak i jednotlivým emisím určitých instrumentů. Za nejvýznamnější ratingové agentury můžeme v současné době považovat Moody's, Standard & Poor's a Fitch Ratings, které jsou označovány jako "velká trojka". Jde o agentury z USA, které působí na celém světě, a jejich hodnocení je mezinárodně uznáváno. Pro činnost těchto agentur jsou nejdůležitější nezávislost a důvěryhodnost. Nezaměřují se pouze na soukromé společnosti, ale provádí i hodnocení jiných subjektů – například států... V souvislosti s finanční krizí byla hodnota ratingů velmi zpochybněna. Agentury byly kritizovány především za to, že udělovaly nejvyšší ratingy i instrumentům, které těchto kvalit nedosahovaly. Mnoho investorů například věřilo, že vlastní zajištěné dluhové obligace (CDO), které jsou zcela bezrizikové (AAA). Ty však později ztratily hodnotu a staly se zcela neprodejné... Agentury jsou také často kritizovány za to, že nepřistupují ke všem hodnoceným společnostem zcela nezávisle a nezahrnují do hodnocení všechna známá rizika... Rating je odhad, ale může zpětně působit na hodnocený subjekt: snížení ratingu jeho situaci na trhu obecně zhorší a může působit jako "sebenaplňující proroctví".



Sobotka se po deseti letech setkal se Zemanem, na tykání nedošlo
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se ve středu večer po deseti letech setkal s Milošem Zemanem, který zvítězil v přímé volbě prezidenta. Zeman věnoval Sobotkovi rekordní dvě hodiny a půl. Ještě před tím se setkal s prvním místopředsedou ČSSD Michalem Haškem, který očekává nadstandardní vztahy s novou hlavou státu... Sobotka během jednání řekl Zemanovi, že bude na březnovém sjezdu prosazovat, aby soc. dem. kandidovala ve volbách samostatně... Odmítl tak koncept místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha jít do předvolebních koalic s levostředovými stranami nebo Zemanův plán na sjednocení levice po slovenském vzoru. „Soc. dem. by měla kandidovat jako samostatná politická strana. Součástí mého konceptu nejsou předvolební koalice soc. dem.,“ řekl Sobotka. (Novinky, 6. února).

Utvoření předvolební koalice ČSSD s levicovými stranami, které nemají velkou šanci se dostat do parlamentu (a v tom případě odčerpají ČSSD důležitá procenta) je mj. důkazem, zda chce ČSSD realizovat svůj program, a nebo zda jí jde jen o koryta. Klasickým příkladem jsou volby 1998: Utvoření předvolební koalice ČSSD s levicovými stranami, které nemají velkou šanci se dostat do parlamentu (a v tom případě odčerpají ČSSD důležitá procenta) je mj. důkazem, zda chce ČSSD realizovat svůj program, a nebo zda jí jde jen o koryta. Klasickým příkladem jsou volby 1998: Parlamentní pravice dosáhla 45,54% (KDU-ČSL 9%, ODS 27,94%, US 8,60%)/ Parlamentní levice: 43,34% (ČSSD 32,31%,, KSČM 11,03%) Kdyby ČSSD uzavřela předvolební koalici se stranou Důchodci za životní jistoty (3,06%), mohla mít levice 46,40% a nemusela uzavírat koaliční smlouvu. Otázkou samozřejmě je, zda a jak by přitom fungoval synergický popř. redukcionistický efekt a jak by se zachovala Strana zelených (1,12%), zda by nešla do předvolební koalice s ODS apod.





Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků z nejrůznějších médií ze všech oblastí společenské problematiky mj. i těch, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR, včetně jiných materiálů poukazujících na další zajímavé politické a jiné souvislosti


Máme se začít bát? Věra Říhová, Britské listy 4. února

...dnešní povolební hysterie je projevem strachu ze ztráty drog, na kterých jsou mejdanoví účastníci závislí. Nemáme pro tuto skupinu občanů, kterou já pro sebe označuji jako vlčí smečka, neboť se vyznačuje stejnou charakteristikou, žádné pojmenování. Tato vlčí smečka sama sebe označila za jedinou správně pravicovou a svobodomyslnou společnost a nastolila diktát svých názorů, svá vlastní nepsaná práva a pravidla a naprosto žádné povinnosti... Pokud se nechceme prát nebo se rovnou navzájem střílet, jak se máme proti vlčí smečce bránit? Útočnost a lživost jsou základní složkou panovačných jedinců, zaútočit a po té tvrdit, že útočníkem je napadený, to je základní faktor naší dnešní společnosti,.. Dalším fenoménem této vlčí skupiny je neustálé vyžadování důkazů od druhé oponentní nebo napadené strany, ale sami žádné důkazy pro svá tvrzení podávat nehodlají, protože oni přece mají vždycky pravdu, a pokud někdo tvrdí opak, pak ať je to on, kdo má povinnost důkaz podat... Pravidlem vlčí smečky je nejenom právo na první útok, ale i útok jako obrana proti všem, kteří si dovolují zaútočit na ně, přičemž za útok považují každý pokus o komunikaci... Řvaní, šikana, ponižování, obviňování, vydírání - to jsou nejčastější úkazy našeho dnešního společenského života na některých pracovištích, v rodinách, nebo mezi sousedy, ale hlavně v politice... Vždy se necháme ukřičet panovačnými jedinci a obviňováním z totalitního myšlení. Vždy se pokoušíme inteligentně diskutovat, ale nemáme s kým, protože vlci neposlouchají, smějí se nám do očí a melou svou písničku jako kolovrátek... Obávám se, že právě nyní po pro ně prohraných volbách nastane v naší zemi ten "pravý" boj noblesy s burany a sockami. Úspěšná kauza s paní Baborovou je povzbudí a přesvědčí, že to půjde i bez knížete a že boj proti zemanovcům může být úspěšný... Největším paradoxem naší současné společnosti je likvidace svobody občanů právě od těch, kteří o právu na svobodu nejvíce křičí. To je ukázka jihočeských studentů. Ti, kteří nejhalasněji obhajují své vlastní právo na svobodu rozhodování , svobodu slova, svobodu naplňování svých tužeb a přání, a nenechají si toto právo brát, ti absolutně neuznávají svobodu druhých... Naopak. Své právo na svobodu chápou jako povinnost druhých jim jejich svobodné tužby naplňovat... Obávám se, že to, co se dalo před volbami do pohybu, se již nedá zastavit. Máme se zase začít bát?






Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedena 5. února ce 13:05 a redakce zároveň děkuje autorům za hodnotné příspěvky do únorového čísla. Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN