NETSOCAN
Číslo 2 --ÚNOR 2013 ---Ročník XII.
Návrh na demokratizaci a socializaci ČSSD


15. a 16. března se v Ostravě koná 37. Sjezd ČSSD. Bude mít tradiční průběh: slavnostní projevy (jejichž harmonii možná trochu naruší novopečený prezident Miloš Zeman), zprávy vedení ČSSD, ze kterých se delegáti (většinou klienti jednotlivých stranických rybářů a velrybářů) dozvědí, jak všichni pilně a perfektně pracovali a na závěr se schválí předložený závěrečný Programový dokument. Svobodná diskuze není žádoucí ani vítaná a vyčerpávající volební maratón - při kterém se obvykle v kuloárech, restauracích a barech dohadují funkcionářské výměnné obchody - způsobí, že nezbyde čas na skutečnou diskuzi ani programovou, ani vnitrostranickou (na posledním sjezdu na projednání stanov jednoduše nezbyl čas...). Všichni, kteří se pokoušeli o nějakou změnu, jednoduše marnili čas. Přesto je zde činěn další pokus o demokratizaci ČSSD i o její návrat ke skutečným sociálně demokratickým ideovým a programovým hodnotám. Sjezd je nakonec skutečným suverénem a není vyloučeno, že při nějaké ad hoc příležitosti nemůže zde předložené návrhy akceptovat. Autor se sjezdu neúčastní, tak jako se neúčastnil krajské a obvodní konference. Nebyl a nemohl být navrhnut, poněvadž místní organizace, jejímž je členem, se za celý rok ani jednou nesešla usnášeníschopná a nemohla tudíž navrhovat delegáty...Tento materiál byl pochopitelně zaslán i stávajícímu předsedovi Programově-analytické komise při KVV Praha.

A) VNITROSTRANICKÉ REFERENDUM

1) Vnitrostranické referendum je ve stanovách ČSSD pojato tak, že je může (ale nemusí) vyhlásit ÚVV a ještě pouze ze své vůle a nikoliv z vůle členské základny. ÚVV ČSSD v tomto směru nemá žádnou povinnost plynoucí z vnitrostranické demokracie. (Viz Stanovy ČSSD, Čl. 37 VNITROSTRANICKÉ REFERENDUM a Řád vnitrostranického referenda v ČSSD). Návrhy změn Stanov, předkládané 37. Sjezdu tento problém neřeší. ZDE .

2) ÚVV by měl mít povinnost neprodleně vyhlásit referendum pokud o něj požádá určité procento stranických orgánů, alespoň tak, jak to má ve svých stanovách KSČM: (Viz STANOVY Komunistické strany Čech a Moravy, 39.  O zásadních otázkách KSČM rozhodují členové strany v územním referendu. Referendum vyhlásí OV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny ZO KSČM, KV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny OV KSČM, ÚV KSČM na žádost nejméně jedné třetiny KV KSČM... Obsahové a organizační zajištění referenda stanoví vyhlašovatel předem).

3) ÚVV ČSSD by měl být analogicky povinen neprodleně vyhlásit celostátní vnitrostranické referendum (k programovým, politickým i personálním otázkám), pokud o něj požádá alespoň jedna třetina všech KVV ČSSD nebo jedna třetina všech MO ČSSD

4) Stanovy ČSSD by měly být demokratičtější než stanovy KSČM v tom smyslu, že ÚVV ČSSD by měl být povinen vyhlásit vnitrostranické referendum i v případě, že o něj požádá (maximálně) 15% všech členů ČSSD. Otázku vždy stanoví žadatel.

5) Návrh znění úpravy Stanov:

„ÚVV ČSSD je povinen neprodleně vyhlásit celostátní vnitrostranické referendum (k programovým, politickým i personálním otázkám), pokud o něj požádá alespoň jedna třetina všech KVV ČSSD, jedna třetina všech MO ČSSD nebo alespoň 15% ze všech členů ČSSD. Otázku formuluje žadatel.“

B) PŘÍMÁ VOLBY PŘEDSEDY A MÍSTOPŘEDSEDŮ ČSSD

1) Lze doufat, že na sjezdu bude vznesena otázka přímé volby předsedy (i vedení) ČSSD. Tato forma přímé demokracie (byť pouze přímá volba předsedy) byla sice přijata za Paroubkova vedení v roce 2007, ale nikdy nebyla realizována prakticky a na nechvalně proslulém „předsjezdu“ 14. února 2009 byla Paroubkovým vedením opět zrušena.

2) Zjednodušeně lze říci, že nepřímá volba vedení levicových stran spolehlivě fungovala v heroické fázi jejich existence, kdy zvolené představitele čekaly perzekuce, V této době do těchto stran logicky nevstupovali kariéristé, vyžírkové apod. Situace se značně mění od doby, kdy se taková strana stane parlamentní nebo dokonce vládní a místo perzekucí začne nabízet „koryta“ a demokracie je značně deformována bujícím klientelismem.

3) Důkazy? V době nejtěžší krize si komunisté v SSSR za svého vůdce vybrali umírajícího Černěnka; jejich protějšky v Československu si zase zvolili zcela neschopného Urbánka. Lze s jistotou tvrdit, že v případě přímé volby by takoví kandidáti v žádném případě neuspěli. Rovněž zvolení mladého, nezkušeného (a neovládajícího aktivně žádný cizí jazyk) Stanislava Grosse do vedení ČSSD již bylo důsledkem klientelismu zejména ze strany stejně nezkušených klientů z MSD.

4) Výhody přímé volby vedení ČSSD:
- Při nepřímé volbě vedení ČSSD se Sjezd – místo aby projednával zásadní politické, programové a stranické záležitosti – mění v pouhou a dvoudenní volební mašinérii a v zákulisní kupčení s hlasy delegátů, kterým, jako na posledním sjezdu, nezbyde ani čas ani síly na projednání Stanov ČSSD či politických a programových problémů. V případě předchozí přímé volby – kdy vítěz by byl předsedou ČSSD a 2 až x-tý v pořadí 1. až x-tým místopředsedou, by sjezd plnil své skutečné poslání.
- Klientelismus se stane nepoužitelným a na sjezd budou vybíráni nikoliv klienti, ale členové, kterým jde o ČSSD i o společnost (prvorepubliková ČSSD například vyhradila celý jeden sjezdový den tématu družstevnictví).
- Uchazeči o vedení ČSSD budou mezi sebou soupeřit vizemi a programovými argumenty a nikoliv v nakupování klientů.
- Lze očekávat, že členská základna vybere kvalitnějšího kandidáta než koupení delegáti sjezdu. Viz nejenom Černěnko, Urbánek či Gross, ale i přímou volbu prezidenta, v níž zvítězil dokonce někdejší a nejvýznamnější polistopadový předseda ČSSD.
- Obecně se takovýto jev vysvětluje poznatky, že informovaný „dav“ dokáže volit lépe, než jeho samotné elity. Viz např. Co potřebujeme? Moudrý dav . (LN, 26. 7. 2007)

C) POLISTOPADOVÁ ČSSD A DRUŽSTEVNICTVÍ

1) Zatímco u prvorepublikové ČSSD patřil rozvoj a kultivace družstevnictví k zásadním ideologickým (družstvo jako socialistický ekonomický subjekt), ekonomickým (družstevnictví jako významný národohospodářský fenomén) i programovým prioritám – dle mých informací pro samotnou družstevní problematiku byl vyčleněn celý jeden den sjezdu!! – ve „Sborníku materiálů 37. sjezdu ČSSD 15. - 16. března 2013, Ostrava“ konkrétně v referátech předsedy i místopředsedy ČSSD, ani v závěrečném Programovém dokumentu se SLOVO DRUŽSTVO ČI DRUŽSTEVNICTVÍ NEVYSKYTUJE ANI JEDENKRÁT!!! ZDE . 2) Není známo, že by problematiku družstevnictví projednával některý z orgánů ČSSD (ÚVV, PÚVV, PG) nebo že by s ní veřejně vystoupil předseda či místopředsedové ČSSD.

3) A to za situace, že loňský rok 2012 vyhlásila OSN jako Mezinárodní rok družstev (se sloganem Družstva budují nový svět), Za situace, kdy „Zpráva MDS Global300 ukazuje, že 300 největších družstev na světě má roční obrat 1,6 bilionů USD, což odpovídá HDP mnoha velkých zemí. Družstva po celém světě poskytují více než 100 milionů pracovních míst a v Brazílii, Rusku, Indii a Africe je členem nějakého družstva asi 15% populace, což je o 4 % méně než těch, kteří jsou tam akcionáři. V Keni družstva přispívají 45% do HDP, zatímco na Novém Zélandu je jejich příspěvek do HDP kolem 22%. Ve Spojených státech 30 000 družstev zaměstnává dva miliony lidí, přičemž ta největší z nich se pravidelně objevují v žebříčku „Fortune 100 nejlepších pracovních míst“. Na evropském kontinentu je ve 160 000 družstvech nejrůznějšího typu sdruženo 120 milionů členů a evropská družstva se významnou měrou podílejí na řešení problematiky zaměstnaností v EU tím, že v rámci svého podnikání vytváření 5,4 milionu pracovních míst.“ (Tisková zpráva Družstevní asociace ČR k loňskému 18. Mezinárodnímu dnu družstev OSN a k 90. Mezinárodnímu družstevnímu dnu ICA (Mezinárodní družstevní svaz).

4) A rovněž za situace, kdy sociální demokraté ve Vídni dosahují ve volbách pravidelně téměř 50%, mj. i díky rozvinutému bytovému družstevnictví.

5) Družstevní podnikání je jedinou cestou do budoucnosti, neboť se diametrálně liší od liberálního individualismu a egoismu zejména přijetím družstevních hodnot (svépomoc, vlastní odpovědnost, demokracie, rovnoprávnost, spravedlnost a solidarita, a etické hodnoty jako poctivost, otevřenost, sociální odpovědnost a péče o jiné) a principů družstevní identity (demokracie při sdílení informací, rozhodování a vlastnictví a v péči o rodiny družstevníků, o komunitu a o region).
Viz Světová deklarace o výrobních družstvech ZDE .

6) Návrhy na řešení situace:
a) Sjezd naváže na prvorepublikovou tradici ČSSD a přijme družstevnictví jako jednu z ideologických, ekonomických i programových priorit.
b) Sjezd se usnese, že družstevní problematika se stane pravidelným a závazným programovým bodem jednání všech stranických orgánů.
c) Sjezd do programu ČSSD zařadí dokument mimořádného historického významu, kterým je zmíněná Světová deklarace o výrobních družstvech.
d) Sjezd vyzve orgány ČSSD aby nepřetržitě sledovaly plnění výzev ve Světové deklaraci o výrobních družstvech, zejména zda je v případech
- privatizace veřejných či státních ekonomických subjektů.
- u ekonomických subjektů v konkurzu.
- u podniků restrukturalizovaných
- u převodů podniků bez dědice.
- u „start-up“ programů,
- u nabídky veřejných služeb a veřejné prokury
vytvořen konkurenční privatizační družstevní projekt a zda jsou zaměstnanci s takovou alternativou seznámeni.
e) V současné době existuje jedna ústřední odborná komise pro bydlení a družstevnictví, zabývající se téměř výhradně družstevnictvím bytovým, o níž se zmiňuje J. Dientsbier ve zprávě pro sjezd následovně: „K nedořešeným personálním problémům patří jmenování nového předsedy komise pro bydlení a družstevnictví. Dosavadní předseda Ing. I. Přikryl odešel z ČSSD.“
d) Návrh na řešení: Sjezd prosadí změnu v rámci odborných komisí v tom smyslu, že bude utvořena samostatná Družstevní komise s příslušnými subkomisemi, která se bude zabývat národohospodářskými ambicemi zemědělských i průmyslových družstev výrobních, spotřebních, odbytových i družstev finančních.

Zpracoval:

František Stočes
Člen programově-analytické komise
při KVV v Praze.
Člen Evropské levicové platformy ČSSD


František Stočes
24. února
NETSOCAN