NETSOCAN
Číslo 2 --ÚNOR 2013 ---Ročník XII.
Nová koncepce by měla zachránit Schleckerův obchod

Nový nápad by měl pomoci tomu, že po zániku Schleckerova obchodu bude obchodování přesto pokračovat. V duryňském Meiningenu by z Schleckerovy filiálky mohl být družstevní obchod.

Doreen Kriegová této myšlence věří. „Musíme se vydat této cestou. A pak budou další odvážní následovat,“ říká duryňská žena. 37- letá Doreen stála 12 let za pokladnou Schleckerovy filiálky v Meiningenslém rezidenčním sídlišti Jerusalém a tak přispěla k budování obchodu. Naděje, že se bude nějak pokračovat, se nevzdala. V pondělí se koná schůzka v duryňském ministerstvu pro hospodářství. „Chtěli bychom tam prodiskutovat myšlenku, jak by měli zaměstnanci Schleckerovu filiálku převzít a sami ji dále vést,“ píše se v pozvánce odborů Verdi.

Doreen Kriegová doufá, že se setká s co největším počtem svých kolegyň – v důsledku kolapsu drogistického řetězce jich téměř 300 ztratilo práci jen v samotném Duryňsku, na spolkové úrovni to pro ženy bude do konce června bude znamenat konec asi 13 000 míst. K převzetí těchto filiálek „nám samotným chybějí peníze,“ říká Kriegová. Je nezbytné poskytnout co největšímu počtu zákazníků podíly v novém družstvu a současně prostřednictvím jejich loajality k obchodu usilovat o maximální obrat.

Kromě Verdi je tu jako poradní orgán připravena i Ústřední německá družstevní asociace. „Podmínky jsou příznivé. Máme kompetentní prodavačky a obchody zející prázdnotou minimálně ve venkovských oblastech,“ říká vedoucí sdružení Gerald Thalheim. Ale varuje, aby se ústředním problémem stalo zřízení pracovních vyhlídek pro ženy pouze u Schleckera. Základem by měl být „udržitelný obchodní model“. „Jestliže zaměstnanci podniku nebudou obchod považovat za vlastní, pak to v dlouhodobém horizontu nebude fungovat,“ říká Gerald Thalheim.

Podle údajů svazu by podíl v takovém měšťanském obchodu měl činit například 50 euro - podle přání členů. Zásadou je – jeden člen = 1 hlas; každý může mít svůj vlastní názor, zcela nezávisle na vloženém kapitálu. Thalheim v tom vidí opačný koncept oproti kapitalismu zaměřenému výhradně na zisk. Socialistické noviny “Neues Deutschland“ už jásají předem – Jako za Schleckera, ale lépe! – píší o nápadu z Meiningeru.

Ale dosud není nic definitivní. Ještě v tomto roce se musejí otevřít nové prodejny, jinak bude výluka příliš dlouhá. říká Doreen Kriegová. Družstevní téma pro ni bylo ještě před několika dny velmi vzdálené. Vím ještě, že dříve jsem byla na „lepidlo“ takové obchodní značky zvyklá, říká. Tyto obchodní značky se již delší dobu nevyskytují, v oblastech Východního Německa zčásti v Lipsku nebo v Drážďanech ale konzumy přežily – jako družstva. Ale družstevní myšlenka má příznivce i na západě. V Bádensku – Württembersku přinesl Verdi tento model v souvislosti se Schleckerem již v březnu – ale za jiných okolností. Tehdy se jednalo o záchranu řetězce, po nich přijdou zastřešené plochy. Ze všech modrobílých obchodů jsou nyní průchodná jen decentralizovaná řešení.

Také v Sasku je „významný zájem“ na družstevních prodejnách, říká Thomas Voß, oblastní manažer Verdi, ale o konkrétních místech ještě nic neříká. Odbory vidí povinnost i u zemské vlády. Duryňský ministr hospodářství Matthias Machnig (SPD) pro to již vícekrát garantoval svou podporu. Ale také říká, že pro vykupování nebo přejímání prodejen přichází v úvahu jen omezený počet bývalých Schleckerových filiálek. „Možnosti a rizika takového kroku musejí být vzájemně a pečlivě zváženy.“

Sasko ministerstvo poukazuje na to, že za určitých podmínek mohou smlouvy o ručení postačovat i pro družstva. Ministerstvo zemědělství již pozvalo na přespříští týden na setkání odbory, družstevní svaz a zástupce pro přímý marketing (?) (Direktvermarkter). „Chceme prodiskutovat možnosti, jak takové obchody dále provozovat ve venkovských oblastech,“ uvádí mluvčí ministerstva Frank Meyer. Spolupráce s přímým marketingem by mohla být důležitá u komerčně přínosných koncepcí

Doreen Kriegová si vzpomíná na dobrý obrat v její Schlecker- filiálce. Tehdy se sešlo v pokladně obchodu denně až 1 600 euro, měsíčně až 40 000 euro. V Meiningenském Jerusalemě jsou administrativní pracovníci, studenti, důchodci a příjemci sociálních dávek z projektu Hartz-IV, vypočítává Doreen Kriegová. „Když úřad zemského rady ve čtvrti nefungoval, země se třásla,“ říká někdejší náměstek vedoucího obchodu o náporu lidí odkázaných na přesný termín. Také o školních přestávkách byl obchod přeplněný. Kdyby to tak mělo pokračovat, sortiment by se přizpůsobil potřebám, míní Kriegová. Možné jsou i průzkumy potencionálních zákazníků.

Nyní visí přes výkladní skříně folie. Chodci je spěšně míjejí. Také Doreen Kriegová už nemá žádný klíč. Stará se o zřízení instituce – zda by byla k dispozici pro nový začátek. Její kolegyni z jedné Thüringerské filiálky nabídl pronajímatel 400 euro; to by šlo, míní Kriegová. Když přišla do obchodu, pozdravil ji téměř každý. A mnozí se dokonce zastavili, popovídali si s ní a chtěli vědět zda věc pokračuje. “Doreen“, radovala se jedna starší dáma a objala ji. Nebyla to příbuzná ani přítelkyně. „Byla to jen jedna naše zákaznice,“ vysvětluje Kriegová.

Je to také tím optimistickým povzbuzováním, které jí dává pocit jistoty. I když již také dostala studenou sprchu. Odstoupení ze soutěže o převzetí Schleckerovy filiálky v Meiningenu-Jerusalemě. Stále skeptičtější kolegyně. Ale Kriegová je zvyklá bojovat. Potřebovala více než dva roky na to, aby přemluvila své kolegyně ze Schleckerovy filiálky k založení odborové rady. Dokázala to. Někdy za to musela Schleckerovi zaplatit svou daň. Ale Kriegová je také realistkou. I přes družstevní ideje již členka odborové rady již napsala i reklamní slogan: „Každý z nás chce mít práci!!


Z německého Neue Idee soll Schlecker-Laden retten volně přeložil František Stočes
frs
3. března
NETSOCAN