NETSOCAN
Číslo 3 -- BŘEZEN 2003 ---Ročník II.
Realizuje ČSSD sociálně demokratickou variantu
amerického ESOPu?

oooooo Zaměstnanecké akcionářství je patrně poslední vývojovou fází v podnikání. Autorem jeho americké varianty je tamější senátor Louis Kelsos; jím navržený zákon zachránil krachující podniky na americkém Středozápadě tím, že zaměstnanci těchto podniků získali od státu výhodné půjčky na nákup zaměstnaneckých akcií a stali se tak investory i spolumajiteli těchto podniků. Viz např. články Kulturní evoluce kapitalismu a ESOP - bajka nebo vrchol kapitalismu? v nultém čísle měsíčníku NETSOCAN.
oooooo U nás byl po Sametové revoluci nejvýznamnějším propagátorem zaměstnaneckého akcionářství a současně největším kritikem Klausovy ekonomické reformy M. Zeman. Tehdy se objevovaly i nejrůznější verze ve smyslu selfmanagementu (podnikové samosprávy) "vyšperkované" "skvosty" v podobě "dělnických rad" atp. M. Zeman však poté, co získal moc v ČSSD i ve státě, toto "bojiště" v tichosti a potupně opustil. Potupně proto, že to byl jeho ústřední argument proti Klausově koncepci. (Společenské důvody tohoto fiaska budou nejspíše zcela "pragmatické": "soudruzi", tzn. nomenklaturní kádry bývalé KSČ, kteří v malé i kupónové privatizaci získali nejtučnější sousta, se už prostě nechtěli dělit...).
oooooo V propagaci a realizaci zaměstnaneckého akcionářství v ČR pokračuje již jen Klub za samosprávné podnikání, kterému se podařilo odstranit jednu z nevýhod americké varianty. V ní moc akcionáře tradičně rostla s počtem vlastněných akcií, takže se posléze veškeré moci v podniku zcela zákonitě zmocnil management, který vyšachoval ostatní akcionáře ze hry. KZSP tento nedostatek řeší logicky tak, že jedna fyzická osoba má pouze jeden hlas bez ohledu na počet vlastněných akcií. Zdá se, že ani podniky s tímto typem řízení ani KZSP nemají u nás na růžích ustláno. Nezájem politiků je zřejmý a intelektuálů rovněž. Např. prof. O. Krejčí - viz jeho přednáška a následující diskuze zapsaná v revui 3D č. 38 ze 17. ledna 2003 - soudí, že ESOP mohl mít význam ještě tak v období 50. let a nikoli v soudobé fázi nadnárodních společností. Otázkou je co do těch 50. let skutečně patří - ESOP nebo spíše pan profesor?
oooooo Nicméně americký ESOP i jeho pojetí dle KZSP mají jednu společnou vadu, kvůli níž jsou více či méně amorální. Jedná se o rozdělení zisku - tzn. rozdílu mezi příjmy a náklady podniku za určité období. (Vpodstatě jde o onu nadhodnotu objevenou Marxem, který ovšem navrhl zcestné řešení v podobě sociálního - třídního - šovinismu jehož konečným cílem je znárodnění ekonomiky. Marx - spolu s bolševiky i neobolševiky - ve skutečnosti projektuje dvojí krádež: nejprve obere legitimního vlastníka - kapitalistu - o majetek a posléze zabaví onu nadhodnotu i zaměstnancům. Zestátněním podniku si totiž zaměstnanci vůbec nepolepší, neboť v tomto případě jim jejich nadhodnotu odejme zase stát...)
oooooo V obou zmíněných případech ESOPu si zisk mezi sebe rozdělují akcionáři formou dividendy a jejich podíl je tím větší, čím větší počet akcií vlastní. Nebo - je-li onen zisk reinvestován - příslušně vzroste i hodnota jejich akcií. Jenže v obou případech je tu kdosi ošizen...
oooooo Na tvorbě děleného zisku se totiž podíleli všichni zaměstnanci podniku, kteří zde v daném období pracovali - akcionáři i ti co akcie nevlastní (např. proto, že nemají na jejich nákup). A vhledem k tomu, že individuální míra příspěvku každého zaměstnance - od pomocné síly až po ředitele - byla vyjádřena a vyplacena formou mzdy, měl by každému zaměstnanci vlastně náležet stejný podíl ze společně vyprodukovaného zisku!
oooooo. Závěr je tudíž zcela prostý (a vpodstatě vychází nastejno i v případě, že se posoudí role investorství, které náleží do sféry nákladů): zisk vyprodukovaný za určité období by měl být rozdělen stejným dílem mezi všechny zaměstnance, kteří v podniku v tomto období pracovali. V případě, že je tento zisk reinvestován, měl by být (jako předešle) opět "vyplacen" všem zaměstnancům - akcionářům i neakcionářům; tentokráte ovšem ve formě akcií!
oooooo.Podnik, kde by se zisk rozděloval dle tohoto klíče, a který by fungoval dle modelu kde jeden zaměstnanec = jeden hlas, patrně představuje historický vrchol ekonomické spravedlnosti i demokracie z hlediska pracovní síly a v případě, že by se tento typ podnikání rozšířil, znamenal by i velice příznivé kulturní implikace pro soudobou konzumní společnost. Vezme-li se kupř. v úvahu jen otázka sponzorství, pak lze očekávat, že zaměstnanci by podporovali spíše komunální, ekologické a podobné projekty nežli populárnější sportovní akce a patrně by se zvrátil současný amorální trend, kdy např. bohatí sportovci sponzorují chudé vědce luštící záhady rakoviny, atp.
oooooo. Lze dokonce použít historickou analogii při níž tato sociálně demokratická forma ESOPu může představovat stejně významnou historickou roli, jakou sehrály při transformaci feudalizmu v kapitalizmus první středověké manufaktury a továrničky; neboť právě tyto ekonomické prestruktury kapitalizmu se nepochybně staly posly nové éry...
oooooo. Opustí-li se tyto vzletné úvahy pak důvody pro aktuální a co nejrozsáhlejší rozšíření sociálně demokratické formy ESOPu jsou ryze pragmatické: s poukazem na skutečnost, že americká forma ESOPu dokázala zabránit krachu velkého množství podniků na americkém Středozápadě - tzn. i vysokému nárůstu tamní nezaměstnanosti - lze téměř s jistotou předpokládat, že zmíněná forma podnikání by sehrála vysoce příznivou roli nejen v regionech s vysokou nezaměstnaností, ale i v ekonomice celé ČR.
oooooo. ČSSD by měla tomuto typu podnikání věnovat co největší pozornost i pomoc - a nejenom v ČR, ale i v rámci SI. Jednalo by se o vytvoření adekvátní legislativy, která by uvedla v soulad zájmy zaměstnanců a investorů, která by chránila ESOP-podniky před nekalými praktikami konkurence i vlastního managementu. Důležitá by byla i právní pomoc a aktivní formování i ekonomická podpora při vzniku ESOP-podniků nebo při jejich transformaci z podniků krachujících a majících jiný typ vlastnictví. Nezbytná by byla i přímá finanční podpora sociálně slabých či mladých zaměstnanců, která by jim umožnila nákup prvních zaměstnaneckých akcií.
oooooo. Tento stát vydal stovky miliard korun na podporu tradičním formám soukromého podnikání, a nutno říci, že s velice nízkým konečným efektem. Vláda ČSSD by nyní měla upřít pozornost k skutečně perspektivním a demokratickým formám podnikání a poskytnout jim co největší podporu.

František Stočes
březen 2003

NETSOCAN