NETSOCAN
Číslo 3 -- BŘEZEN 2004 ---Ročník III.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

AKTUALITY
 Čeští váleční štváči v boji proti terorismu
 Nejsme připraveni zesměšnit se s touto koalicí
 Obrana práva na život v míru...

ČLÁNKY
 Proč nepíší pravdu o Karlu Krylovi?
 Svobodní zednáři a demokracie
 Skalpování ruského medvěda...
 Vraždí-li děti své učitele - pak do blázince patří politikové!

NETSOCAN MONITOR
 Krvavá izraelská "cesta k míru"
 S terorismem musíme bez váhání bojovat
 Protesty vysokoškoláků odloží reformy
 Poradce obvinil Bushe, že kvůli Iráku...
 Španělé ustupují teroristům
 Evropa je v šoku...
 Těžký úděl jedné reformátorky...
 Patafyzická diskuse o Kotli...
 Kotel - eintopf špatného kuchaře
 Jílková a Čaban se vyhýbají pravdě



Nejsme připraveni zesměšnit se s touto koalicí

o Jde o samotný smysl existence ČSSD, neboť pokud jakákoliv politická strana ve jménu sebepřijatelnějších cílů opustí své voliče, nechrání jejich zájmy a neprosazuje je v politickém životě, pak ztrácí smysl své existence a bude dříve či později nahrazena stranou jinou. Není žádnou výjimkou v Evropě, a to jak západní tak postkomunistické, že sociální demokraty nahradili reformní komunisté všude tam, kde dokázali lépe hovořit s občany, lépe prosazovat levicovou politiku, lépe hjit zájmy obyčejných lidí, kteří se jinak nemohou domoci svých práv. Stále více a více se nemohu ubránit dojmu, , že to se právě děje v ČSSD. Nejsem ekonom a nemohu posoudit nezbytnost, oprávněnost a relevanci některých kroků veřejné reformy a také jsem v rámci zachování jednoty vládní koalice pro všechny reformní zákony v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasoval. Velmi se obávám, že toto již nadále nebude možné.
o ...zcela zřetelně vidím, že se reforma obrací proti těm nejpotřebnějším, že z chudých dělá ještě chudší a na hranici chudoby posunuje rodiny, které dosud své potřeby hradily bez větších problémů. Za situace, kdy náš státní dluh patří k nejnižším v Evropě, a za situace, kdy růst ekonomiky je tažen spotřebou domácností, nevidím nic racionálního v tom, když právě spotřeba domácností je radikálně omezena ve prospěch financí státu. Kde jsou naše sliby nejen z volební kampaně, ale i sliby o podpoře rodin s dětmi?
o Stále více a více našich členů i voličů je přesvědčeno, že vláda s většinou ČSSD realizuje reformu veřejných financí podle návrhů US-DEU... Nejde o volební preference, nejde o výsledky voleb, ale jde již o samotný smysl ČSSD v naše, politickém systému.

(Autorem je poslanec JUDr. Stanislav Křeček. Text převzat z revue 3D, číslo 51, 22. března 2004 a redakčně zkrácen).



Obrana práva na život v míru:
Papež o právu - Bush o moci

o Český přístup k "novému" pojetí mezinárodního práva.
Česká republika vzhledem ke své velikosti a kapacitě je v mezinárodním postavení objektivně omezena. Nestojí však osamoceně. V mezinárodních vztazích existují dva základní faktory, které chrání, resp. umocňují právě postavení malých států a podporují jejich mezinárodní nezávislost a zájem. Jedná se předně o zásady a ustanovení mezinárodního práva v současné podobě. Dále je to členství a aktivní účast v mezinárodních organizacích či jiných mezistátních smluvních vazbách. Mezinárodní právo je univerzální a stojí na zásadě suverenity tj. svrchované rovnosti mezi státy. Vývoj jednotlivých norem procházel dlouhodobým a složitým procesem, aby nakonec našel výraz v dokumentu Charty OSN. Odklon od těchto zásad, v podstatě k teorii "práva mocných", který je základem americké doktríny preventivních úderů, musí v našem případě zákonitě vést k omezení vlastní suverenity a s ní se pojícího národního zájmu
o Pokud by praktická politika vybočila z koncepce respektování ustálených mezinárodních zásad a dala prostor přístupu novým teoretikům a úvahám o bezvýznamnosti mezinárodního práva a státní suverenity, jednalo by se o neodpovědnost, přesněji řečeno o projev servility.

o ...Tyto "teoretické" úvahy, ale nejenom ony, mají nyní ospravedlnit vojenské akce USA. Setkáváme se s obdobnými argumenty i v české akademické komunitě i při vysokoškolské výuce i v nově zakládaných školách odborného zaměření na mezinárodní vztahy. Ty překvapivě hledají svoji novou integritu spíše ve spojení s výhodnou tendencí moci, než v akademické nezávislosti na ní. "Odborné lekce" o nefunkčnosti mezinárodního práva a meznárodních organizací svědčí o tradičně zakořeněné servilitě. Odmítavé reakce studentů vyjadřují přirozené podezření a nesouhlas nepřizpůsobivé mladistvé logiky a citu pro spravedlnost. Neměli bychom zapomínat, že toto nové přehodnocování se pojí i s takovými akty, jako byl Mnichov, pokud si uvědomíme, že i tam se jednalo o zájem mocných při ochraně německé menšiny o čemž svědčí dobové dokumenty i nadšení jak byly Dohody na západě přijaty. Že pravda byla jiná a brzy o tom dala svědectví historie není podstatné.

o Zcela zvláštní kapitolou je přístup naší koaliční vlády k posledním závažným mezinárodním událostem. Nejde o "chytrou horákyni", ani o náš poměr k mezinárodnímu právu a zda jsme se přitom stali-nestali podporovateli americké politiky. Tak se jeví sice pozice vlády a premiéra, který se vyjadřuje dle potřeby vždy jinak. MZV však oproti tomu zaujímá jednoznačnou pozici, která účelově opomíjí základní předpokldy českého národního zájmu. Odklání se od právních norem, a dostává se tak do rozporu se společenským zájmem, tak jak je formulován nejenom právními ustanoveními, ale i účelem a smyslem mezinárodních organizací, včetně univerzálnosti OSN. Vyjádření Kofi Annana je jednoznačné. Náš "křesťan" na MZV jedná velmi snaživě, aby se odklonil od křesťanského, ale i alarmujícího a opět jednoznačného postoje vyjádřeného Vatikánem. Motivy k tomuto jednání jsou rozhodně mimo rámec českého zájmu a pro odpovědného člověka před zákonem i společností k nepochopení.


(Původní a kompletní článek je uveřejněn v revui 4D, Dnešek, Diskuse, Dokumenty, Demokracie, č. 2, 2004, ročník II. Autorem článku je Miroslav Polreich).




Čeští váleční štváči
v boji proti terorismu

o Některá naše média se zdají nepoučitelná. Poněvadž na ně nedopadl žádný postih za škody, které napáchaly svým neseriozním a neprofesionálním přístupem ke společensko-ekonomické transformaci Československa, nelámou si hlavu nad vlastní neseriozností a neprofesionalitou i dnes.
o Bez výčitek svědomí, bez stínu sebereflexe z předchozího fiaska, beze studu z děsivé absence profesionální etiky, z tupé pýchy jako by spolkly všechnu moudrost světa - a podobni fašistům - šturmují do totální a nesmiřitelné války proti terorismu.
o Jejich zaujatost a neserioznost jim brání pochopit elementární civilizační fakta: především to, že agresí USA, VB a spol. proti Iráku příslušní političtí vůdcové demonstrativně pozvraceli podpisy svých zemí pod Chartou OSN a rozervali jemné a křehké předivo důvěry mezi světovými kulturami a ze Západu učinili podlého a neseriozního partnera, který pod záminkou exportu demokracie sleduje především ekonomickou loupež, ne-li rovnou světovládu.
o Nyní nechť následuje delikátní faktografie nashromážděná jako výsledek nikterak systematického sledování některých médií.
o Zajímavou formu dezinformování vykazuje kupř. MF DNES (16. března): událostem souvisejícím s madridským masakrem věnovala celých 24 titulů a podtitulků; a přesto tu bije do očí šokující rozpor mezi informacemi sdělovanými oněmi titulky a fakty - mnohdy dokonce uvedenými v témže článku!
o Největší nápis titulní strany zní: "Španělé ustupují teroristům" a jeden z podtitulků tvrdí, že "Po vražedných útocích teroristů chce nová španělská vláda stáhnout své vojáky". V samotném článku ovšem vítěz španělských voleb Zapatero sděluje něco poněkud jiného než oznamují titulky: že odvolání vojáku z Iráku se strachem z teroristů nesouvisí, neboť to měla jeho strana ve svém volebním programu...
o Také další podtitulek burcuje tvrzením, že "Spojenci jsou znepokojeni" a nad názvem jiného článku titulní strany se zněním: "My vojáky z Iráku neodvoláme, říkají čeští politici", asi odpovědný redaktor zaslzel dojetím. Skutečnost je ovšem taková, že znepokojenými "spojenci" jsou míněni agresoři, tzn. USA, VB a Polsko; a také, že Česko svých pár gerojů odvolávat nemusí, neboť se díky moudrému usnesení Sjezdu ČSSD agrese naštěstí nezůčastnilo, navzdory válečnickému ryku exprezidenta Havla.
o Na straně 8 pak následují titulky: "Z války s terorem nelze utéct" a ještě: "Bomby? Ustupujeme zlu". Podtitulek na str. 10 hlásá, že "Protiirácká koalice je oslabena" a vše korunuje poslední hit: pod titulem "Stažení vojáků by oslabilo koalici" se trpělivý a vzácným časem plýtvající čtenář na samém konci své anabáze doklopýtá ke konstatování šéfa Evropské komise Romano Prodiho, že "...válka v Iráku podle něj jen posílila terorismus."
o Jak vidno, názory "šéfa Evropy" nestojí následníkům někdejší svazácké Mladé fronty ani za titulek nebo podtitulek...
o Vzhledem k úctyhodnému objemu MF DNES a také k faktu, že mnoho čtenářů denního tisku - zajímajících se spíše o sport, kulturu či lokální dění a bojujících s časovou tísní - nezřídka titulky o dění v zahraničí jen letmo přeběhne zrakem a jejich obsah považuje za nejpodstatnější informaci, pak výsledkem může být nejenom úděsná dezinformace čtenářú, ale i (patrně cílený) zrod nových válečných štváčů...
o Za povrchní čtenáře MF DNES lze patrně považovat i následující dvě osobnosti, které stažení španělských vojsk z Iráku - v naprostém rozporu s fakty - shodně posoudily jako zbabělost. Tím prvním byl v novácké Sedmičce poslanec za ODS M. Říman; druhou personou, která považuje španělský postup za nešťastný, neboť se zcela pomýleně domnívá, že jde o řešení dle vzoru - my se odněkud stáhneme a vy (teroristé) nás necháte na pokoji (viz interview v MF DNES 20. března) - je vysoký úředník české rozvědky kněz Bublan!!!
o Vysoce emotivním výrokem hodným válečného štváče - a hodícím se spíše do pořadu Politické harašení než do seriozního diskusního pořadu - se blýskl i moderátor nedělní Partie na TV Prima (21. března): podle něj Španělé vyhrožují, že stáhnou své vojáky z Iráku...
o Poslední válečný štváč zhruba na úrovni populárního Švejkova bacilonosiče - kadeta Bieglera - se pokusil týž den ve večerním diskusním pořadu na ČT infikovat i předsedu Senátu tím, že mu zarecitoval vybrané šovinistické výroky z Koránu. P. Pithart se hrdinně ubránil mdlobám a ač sám semita prokázal, že vůbec není farizejem: válečnému štváči "Bieglerovi" diplomatickou formou vysvětlil, že bude-li méně líný či více seriozní, pak podobné výroky objeví i v Bibli.
o Pokud čeští váleční štváči veřejně sdělují polopravdu či dokonce nepravdu a nejsou opraveni ani novináři, kteří si naopak ještě přisazují, pak zjevně žijeme ve zcela děsivé společnosti, kde si elity při komunikaci zcela svévolně manipulují s pojmy, fakty a pravdou. Agresor není agresor ale spojenec! Okupant není okupant ale koaliční voják. Zbytečné ničení infrastruktury Iráku není barbarství ale osvobozování. Atd.
o Kdyby se takovýmto způsobem komunikovalo a nakládalo s pravdou a fakty v technické sféře kde zákony kauzality fungují bezprostředně, pak by se většina staveb zřítila ještě před kolaudací.
o Ve společenských procesech se následky nekorektního a subjektivního vyjadřování a jednání sice neprojevují tak akutně a očividně, nicméně poruchy i škody v důsledku toho vzniklé jsou rovněž obrovské i tragické.

Redakce




NETSOCAN MONITOR

Krvavá izraelská "cesta k míru"

Výbuch, který před týdnem otřásl pásmem Gazy, ztělesňuje každodenní představu o stabilní budoucnosti izraelského státu a jeho mírumilovném vztahu k původnímu palestinsko-arabskému obyvatelstvu. To je stěsnáno na minimálním prostoru a neustále pronásledováno represemi a diskriminačními opatřeními. V těchto snech se s ním samozřejmě nepočítá. Jeho odolnost a vytrvalost je však pro tyto izraelské představy a úsilí živené radikální myšlenkou vybudovat Izrael od Nilu po Eufrat, a hlavně bez arabského obyvatelstva, nepřekonatelnou překážkou... Ariel Šaron, nesmlouvavý odpůrce jakýchkoliv dohod s Araby, zastánce radikálního hnutí, které si již v 70. letch vytklo za cíl prohloubit kontrolu nad okupovanými územími a osídlit je s cílem anexe... Jeho cíl znají všichni Palestinci - vymazání jejich národa z mapy i historie světa... Šejch Ahmad Jasín odmítal mírové urovnání s Židy, neboť by tak legitimizoval uznání Státu Izrael a podporoval obranný boj. Nebyl však nikterak radikální... několikrát nabízel uzavření příměří, ale vždy bez odpovědi. Jeho proslovy pronášené také během věznění nenesly stopy útoku na židovství ani se nikdy nezabýval vymýcením židovstva z Palestiny. Jeho cílem bylo osvobození Palestiny a vytvoření islámského státu... Nyní je díky izraelskému premiérovi mučedníkem. (MF DNES 30. března).

Lze nepochybně cítit značné pochopení k výhradám palestisko-arabského obyvatelstva vůči OSN za to, jak naložila s jejich někdejším státem. Dějiny samozřejmě nelze vrátit, nicméně rozhodně by bylo zajímavé znát jejich další běh v případě, že by projekt OSN na rozdělení Palestiny byl zrcadlově opačný a Palestincům by připadlo dominantní teritorium téměř shodné s dnešním Izraelem a Židům by zůstaly ony atomizované enklávy, do kterých bylo koncentrováno původní a naprosto většinové obyvatelstvo Palestiny (nehledě na vyhnance a uprchlíky). Právě osud původních obyvatel Palestiny, dále vražda jednoho z nejmírumilovnějších státníků Izraele, premiéra Jicchaka Rabina židovským náboženským extrémistou, farizejská slova A. Šarona o bolestných ústupcích v souvislosti z opuštěním každého kousku okupovaného území a nakonec i fanatický odpor židovských osadníků odmítajících odajít z okupovaného míst musejí u každého nestranného člověka vzbudit pochopení pro zmíněné obavy Palestinců.


S terorismem musíme bez váhání bojovat

Terorismus se šíří jako mor. Nerozlišuje podle rasy, barvy, náboženství. Je to celosvětový jev, s jehož strašlivými projevy se můžeme setkat kdekoli... boj proti terorismu přináší řadu morálních dilemat, ale nelze kvůli němu zapomínat na hodnoty západní liberální společnosti. Neměli bychom se však spokojit s pouhým dodržováním základních pravidel, pokud takové chování už od začátku vede k zaručené porážce... Žádné krasořečnění bohužel k překonání současné hrozby terorismu nestačí a politika appeasementu Izraeli v sebeobraně nepomůže. Pokud má Izrael chránit své občany a své demokratické hodnoty, nemůže se spoléhat na prázdné sliby pomoci zvenčí. I my jsme se poučili ze situace Československa v r. 1968. (MF DNES 30. března).

Autorem článku je generální ředitel Ministerstva zahraničních věcí Izraele a upřímně řečeno, předložil čtenářům namixovanou směs problémů, kterou on sám nazývá světový terorismus; bohužel nezmínil příčiny, které tento celosvětový jev zrodily. Jeho poučení z důsledků politiky appeasementu vůči Hitlerovi je vysoce moudré. Problém se jaksi objeví v okamžiku probuzení a poznání, že ke stejně moudrému a rezolutnímu poučení dospěli i politikové palestinští potažmo arabští neřkuli muslimští a kupodivu ve zcela opačném gardu... Navíc se od doby Mnichovské dohody objevil nový "detail", totiž zbraně hromadného ničení! Nejúčinnější forma obrany proti takovým zbraním - a zejména v případě tak malých zemí jako Izrael - je civilizovaná mírová koexistence a nikoli velkovýroba teroristů. Jak může takovýto politik nevidět či ignorovat co všechno Izrael (v bratrském spojení s USA) svou desetiletí trvající lhostejností vůči civilizaci - reprezentovanou OSN a kritizující faktickou izraelskou anexi palestinských území - vlastně způsobil: vehnal mnohé arabské země do hlubokého náboženského fundamentalismu, stal se stimulem pro vznik Al-Kajdy, "sjednotil" muslimské státy do celosvětového boje proti Židům, a přes obrovský vliv kterým jeho soukmenovci či souvěrci disponují ve světové politice, ekonomice i médiích vyvolal explozi antisemitismu i přesvědčení, že tato země je jednou z největších hrozeb pro světový mír!


Protesty vysokoškoláků odloží reformy

...v rámci OECD patříme k zemím, které z veřejných prostředků vydávají na vysoké školství nejméně. Málokdy se však konstatuje, že totéž platí o financování ze soukromých zdrojů, tj. ze školného, z výsledků výzkumu realizovaných v partnerství vysokých škol se soukromými firmami, z darů atd. Z tohoto hlediska jsme na tom dokonce ještě hůře než z vládních dotací. A výsledek? Přestože je průměrná dotace na jednoho studenta u nás ve srovnání s průměrem v OECD poloviční, přijímáme zhruba jen polovinu těch, kteří o studium na vysoké škole stojí, a v podíu osmnáctiletých, kteří studují na vysoké škole jsme na jednom z posledních míst. (MF DNES 29. března).

Liberální pojetí vysokoškolského vzdělávání usilující zabezpečit vysokoškolské vdělání pro všechny zájemce je nutno akceptovat. Žádný státotvorně uvažující politik by neměl ignorovat neurofyziologické výzkumy, dokazující, že mozek absolventa vysoké školy prodělává neurofyziologický rozvoj a dostává se na vyšší vývojovou úroveň než u lidí, kteří vysokou školu neabsolvovali. V tomto smyslu lze akceptovat i zavedení školného. Odmítnout však je třeba právě liberální koncepcí školného, která ve svých důsledcích vede k sociálnímu rasismu. Solidární koncepce školného tuto nerovnost odstraňuje a znamenala by, že plátci školného by byli rodičové studentů a platba by představovala určité procento z příjmů rodiny. Jinou otázkou je, že vysoké školy i naše společnost nedokážou své "mozky" efektivně investovat například dle vzoru, jakým vychovávají a prodávají své hráče fotbalové kluby.


Poradce obvinil Bushe, že kvůli Iráku neviděl Usámu

Clarke ve své knize píše, že Bushova poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleezza Riceová "se tvářila skepticky", když jí těsně po nástupu Bushovy administrativy začátkem roku 2001 varoval před hrozbou Al-Kajdy. "Z výrazu její tváře se zdálo, že nikdy to jméno neslyšela."... Clarke řekl, že Bush si ho den po 11. září 2001 vzal stranou a nařídil mu, aby se podíval na to, "jestli to udělal Saddám (Husain) a jestli s tím je jakkoli spojen". Clarke řekl, že odpovědná je Al-Kajda... I poté však ministr obrany Donald Rumsfeld podle Clarka navrhoval bombardování Iráku. Všichni poradci na této schůzce údajně odpověděli: "Ale ne! Al-Kajda je v Afgánistánu." "V Afgánistánu nejsou žádné dobré cíle a v Iráku jich je plno," reagoval prý Rumsfeld. (MF DNES 23. března).

Poněvadž v tomto volebním období bylo území USA včetně Pentagonu poprvé v dějinách napadeno, lze konstatovat, že tato vláda se americkým voličům opravdu nepovedla. I když elektorát v tom je tentokrát vlastně nevinně, neboť J. W. Bush vyhrál jak známo volby i přesto, že získal menší počet hlasů než jeho protivník... Takže sorry and corrections: americkému volebnímu systému a americkým právníkům se tato vláda opravdu nepovedla.


Španělé ustupují teroristům

Po vražedných útocích teroristů chce nová španělská vláda stáhnout své vojáky. Spojenci jsou znepokojeni. My vojáky z Iráku neodvoláme, říkají čeští politici. Protiirácká koalice je oslabena. Stažení vojáků by ztížilo situaci... Příští španělský premiér Zapatero však slíbil stažení španělských vojáků z Iráku už před volbami a hned po svém vítězství slib zopakoval. Také šéf Evropské komise Romano Prodi se nyní přidal - válka v Iráku podle něj jen posílila terorismus. Volby ovlivněné krvavými madridskými atentáty ukázaly, že ani velká většina Španělů nikdy nevěřila, že Irák je opravdu dějištěm protiteroristické války. Údajně až devět desetin Španělů bylo proti vojenskému angažmá v této zemi. Proto je rozhodnutí o stažení vojsk populární a není divu, že socialisté na něm trvají. (MF DNES 16. března).

Všechny tučně vytištěné věty jsou titulky z jediného čísla MF DNES. Povrchní čtenář denního tisku - a takových rozhodně není málo již vzhledem k značnému rozsahu dnešního denního tisku - často titulky zběžně přelétne, považuje je za zásadní informaci a dozví se z nich v tomto případě následující: Zbabělí Španělé se zalekli atentátů a proto stahují své vojáky z Iráku (což je evidentní lež). Spojenci jsou znepokojeni ("spojenci" - vpodstatě agresory - jsou zde míněny dnes již pouze USA, VB a Polsko; v žádném případě se nejedná o NATO). Hrdinná ČR své vojáky neodvolá (díky moudrému usnesení posledního sjezdu ČSSD se ČR neúčastnila agrese a žádné okupanty v Iráku nemá). Protiirácká koalice je oslabena - jde opět o již zmíněnou koalici agresorů. Atd. Jak tomu skutečně je sděluje v této MF DNES poměrně nenápadný článeček - viz. text normálním písmem za titulkem Stažení vojáků by ztížilo situaci; text je ovšem o úplně jiných a podstatnějších věcech. Tento výtisk MF DNES je vskutku význačnou ukázkou buď profesionální neschopnosti anebo úmyslné a zcela odsouzeníhodné manipulace čtenářů. Ano, je tomu tak! Dnešní MF DNES se už musí číst téměř stejne jako někdejší Rudé právo! Congratulations! Poněvadž ministr kultury mlčí, buďto tyto noviny nečetl, nebo je nepochopil, nebo četl pouze titulky, a nebo se nechá rád oblbovat.



Evropa je v šoku: teroristé zabili na nádražích v Madridu 192 lidí

"Je to masová vražda," prohlásil zjevně otřesený španělský premiér José Maria Aznar po včerejším krizovém jednání vlády... Španělský ministr vnitra včera prohlásil, že za masakrem stojí baskičtí separatisté z organizace ETA. Ti ale zodpovědnost odmítli. Večer se postřednictvím britských arabsky psaných novin Al-Kúds Al-Arabí k atentátu přihlásila "revoluční brigáda", která je údajně úzce napojena na Al Kajdu. (Lidové noviny, 12. března).

Zdá se, že bude asi nutné uvažovat i o nějaké formě zodpovědnosti odpovědných ale nezodpvědných politiků. Pokud totiž spáchala masakr ETA, lze se ptát, proč politikové nedopřejí Baskům samostatnost, když o ni tak stojí; Československo bylo podstatně menší země než Španělsko a dokázalo se bez problému rozdělit dokonce na dva téměř stejné státy, které spolu výborně koexistují. Pokud spáchala atentát Al Kajda, která agresorským státům v Iráku pomstu slíbila, měl by se Aznar zodpovídar za to, že nedokázal zajistit bezpečnost občanů proti předem anoncovanému útoku. Přitěžující okolností pro něho je dále skutečnost, že jako španělský premiér porušil Chartu OSN, kterou se jeho země zavázala respektovat.



Těžký úděl jedné reformátorky zdravotnictví

... bez obalu řečeno, zdravotnictví se stalo také velice výhodným byznysem. Je to tvrdé, ale je to tak. Existuje velké množství zájmových skupin, které spotřebovávají velkou část výše uvedeného koláče finančních prostředků, aniž by to vedlo k odpovídajícímu efektu, a které vůbec nemají zájem na tom, aby se do systému vnesl nějaký řád. Proto se každý, kdo jeví snahu tento řád nastolit, stává terčem jejich útoků. Proto i ti seberazantnější reformátoři končí znechuceni, mnohdy eliminováni mateřskými politickými subjekty, které nehodlají riskovat střet s mocnými lobbistickými skupinami. Současná vláda nalezla jako první odvahu k nepopulárním krokům reformy veřejných financí. (Lidové noviny, 12. března).

Bude to patrně opět vina médií, že skvělé myšlenky a odvážný boj čacké paní ministryně i české vlády proti mocným lobbistickým skupinám zůstal veřejnosti jaksi utajen. Občané si totíž spíše pamatují zarputilé pokusy paní reformátorky o zavedení plateb pacientů při návštěvě lékaře či snížení nemocenské v prvních dnech nemoci. Dosud jak vidno spíše uvažovala o kolektivním potrestání poctivých a churavých občanů...



Patafyzická diskuse o Kotli a diagnóza syndromu intelektuál

Pořad z komerčního hlediska výtečně moderuje paní Michaela Jílková a Kotel má samozřejmě obrovskou sledovanost... Ona to není "politická žurnalistika", ale zábavní pořad od samého začátku... pan režisér Ladislav Smoljak zase naříká: "Demokracii nepoškozuje masová zábava sama, ale to, že se divák nováckým Kotlem utvrzuje v přesvědčení, že ´masově zábavně´ se mohou řešit i velmi vážné otázky." A to ještě neviděl Tele-Tele! Všichni zúčastnění intelektuálové však dávají ve svých textech znát, že onen hrůzný a nevkusný Kotel na komerční televizi velmi dobře znají, sledují a že je fakt pohoršuje... A stran vašeho zájmu o Kotel: Nechcete si alespoň na rovinu přiznat, že na Kotel koukáte a čekáte, až (jak píše pan Smoljak) "paní Jílková přistoupí s výhrůžně předsunutými ňadry...?" (Lidové noviny, 4. března).

Pokud J. X. Doležal psal zmíněný článek pod vlivem své oblíbené marihuany, pak je zajímavé, že - buď přesto nebo právě proto - jeho podání nepostráda vtip; a pak by tím bylo možné vysvětlit barvité výtvory slovesné či výtvarné také dalších autorů. Bohužel mu však uniká podstata věci: pánové Pehe, Just i Smoljak především projevují fóbii ze skutečné demokracie a svobody slova. Chápou zcela evidentně, že ony miliony diváků sledujících Kotel jsou zároveň voliči a tudíž mají obavy především o to, aby se politický vkus diváků nelišil od politického vkusu jejich. Panu Doležalovi prostě uniká fakt, že právě TV Nova - jako informační médium - rozbila někdejší informační totalitu veřejnoprávní televize a nesmrtelně se zasloužila o to, že i bloud Just mohl prohlédnout a přestal nekriticky celebrovat modlu "neviditelné ruky trhu". Lhostejno zda je pan Doležal stále ještě experimentátor nebo již závislák, měl by se do vážných a exaktních záležitostí pouštět se zcela jasnou hlavou.



Kotel - eintopf špatného kuchaře

Nevím ovšem co si myslet o jídelním lístku sestaveném paní Jílkovou na 5. březen: jako hlavní chod tu budou - potraty. Musíme se zřejmě připravit na švandovní věty jako: "To si to mám snad udělat sama pletacím drátem?!" Nebo: "Je to vražda!" Anebo: "Do mýho těla vám nic není!" A nato paní Jílková předstoupí s výhrůžně předsunutými ňadry k zpovídanému a s jízlivým úsměvem se zeptá: "Pane Politiku, už jste někdy rodil?"... Demokracii nepoškozuje masová zábava sama, ale to, že se divák nováckým Kotlem utvrzuje v přesvědčení, že "masově zábavně" se mohou řešit i velmi vážné otázky... Na závěr nechť mi paní Jílková dovolí jeden dotaz. Ve své polemice říká, že Jiří Pehe by rád "manipuloval veřejným míněním sám beze svědků z přítmí vědeckých institucí... když už to nejde z přítmí politického kabinetu bývalého prezidenta." Ptám se: politické přítmí patří k prezidentskému kabinetu obecně, nebo panovalo jen za prezidenta Václava Havla? To jen abychom věděli, za koho paní Jílková kope, když si neodpustí kopnutí do Václava Havla. (Lidové noviny 2. března).

L. Smoljak patrně miluje svého Timura láskou tak čistou, bezelstnou a sahající až za politický hrob, že mu odpouští i vlastní manipulaci z přítmí Timurova prezidentského kabinetu; nebyl-li ovšem dokonce on sám členem party. Otázkou zůstává, co mu brání vystoupit v Kotli a posvítit si tam na přítmí i dalších prezidentských kabinetů.



Jílková a Čaban se vyhýbají pravdě

Pehe psal o banalizaci demokracie, jíž je Kotel jen "bizarní metafora". Jádro stati je však jinde: v konstatování zájmové shody mezi reprezentanty moci a bulváru, v jejich klientelistické koalici proti svobodné kritice. Stať varuje před prorůstáním svobodných médií, politiky a ekonomických kartelů. Před takovým smrtelným nebezpečím pro demokracii varoval už před lety nás Čechy, tehdy nekriticky celebrující kolem modly "neviditelné ruky trhu", filozof otevřeného společenství K. R. Popper (Moc televize, LN 14. 12. 1994). I já bloud tehdy myslel že to s tím strašením nekontrolovatelnou mocí televize starý pán přehání. Dnes jeho slova podepisuji. (Lidové noviny 2. března).

Pan Just bojuje za svobodnou kritiku sice udatně, bohužel, útočí proti větrnému mlýnu. Nicméně již správně tuší, že novináři v této podivné demokracii obvykle nevyjadřují svůj vlastní názor, nýbrž především názor vlastníka média. Jak bude asi tepat mediální svět poté až se dozví, kolik procent světových médií vlastní několik soukromých magnátů, zejména nějaký hodný pan Murdoch.



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor). Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Uzávěrka tohoto čísla je z technických důvodů posunuta na 12. dubna 2004.
NETSOCAN