Kalousek v peněžence
Když chcete snížit daně i schodek, budou ty škrty muset být o to výraznější. Nepochybně. Ale je to dosažitelné a to sociálně citlivými kroky... Pokud budeme dál pokračovat v šíleném trendu deficitů, můžeme se nakonec octnout až v takzvané dluhové pasti. A cesty z dluhových pastí jsou různé, ale jedno mají společné, vždy je nejvíc odskáčou ti nejslabší a nejchudší. Takže paradoxně: ten, kdo pod heslem sociálna odmítá reformy... ...je podle vás asociál... ...připravuje složitou situaci pro ty nejslabší, tedy chová se dramaticky asociálně. (MF DNES, 31. března).
Inu, tak jsme se z odpovědí ministra financí na otázky R. Čásenského dozvěděli, že chudý a slabý občan je vlastně finanční oporou státu v dluhové pasti! Bratr Kalousek, který "reformuje" zadlužené veřejné finance tím, že bohatým radikálně snižuje veškeré daně a pojistné platby, zatímco těm nejchudšm daně naopak zvyšuje a navíc jim zdraží i základní potraviny zvýšením sazby DPH, vůbec nevnímá, že jedná jako antikřesťan! Takže titulek měl spíše znít - Kalousek krade v peněženkách chudých. Bratr Kalousek vlastně bezděčně "reformuje" i křesťansví v tom smyslu, že boháč - dle Ježíše asociál patřící paušálně do pekla - se v Kalouskově pojetí mění v pilného občana jemuž náležejí nejnižší daně i nebe současně. Zatímco prodavačky v supermarketech, aby byly "pilné" alespoň jako bratr Kalousek - pobírající dnes "zhruba devadesát tisíc čistého" - budou muset pracovat zhruba 1700 hodin měsíčně, čili více než 70 hodin denně...
Život v pravdě lidé potřebují jako potravu
...ta první a skutečná autorita, které je člověk zodpovědný, je zcela intimní, je to vlastní svědomí, pro lidi věřící pak Bůh... Seznam tolerovaných lží nelze přijmout, podobně jako nelze přijmout kdysi oblíbenou radu "zatloukat, ztloukat, zatlouat"... Život v pravdě je jednou ze základních lidských existenciálních hodnot, je srovnatelný s potřebou potravy a vztahu. Potřeba života v pravdě bývá též formulována jako potřeba smyslu lidského života. Člověk se celý život ptá, "kde je můj smysl opravdu?" - vždy znovu se ptá a znovu si odpovídá... Absence života v pravdě vede k nemoci - společnosti, jedince, obou. (LIDOVÉ NOVINY, 30. března).
K moudrým slovům psychoterapeutky Heleny Klímové není co dodávat. Snad jenom stesk na skutečnost, že místo aby takovíto úctyhodní lidé co nejvíce diskutovali v hlavních vysílacích časech veřejnprávní televize, musejí diváci místo nich poslouchat pokleslé plky nejrůznějších, ale nejspíše dobře placených bavičů.
Konec neokonzervativních snů
Někdy touto dobou už měli sklízet plody svého vítězství. Čtyři roky od invaze a svržení ditátora Saddáma Husajna měl být Irák idylickou oázou demokracie, "majákem svobody", který by svým zářným příkladem inspiroal celý širší Blízký východ... Místo toho jejich vize vybuchly spolu s Irákem jako sud střelného prachu. Vsadili na jedinou kartu a po fiasku v Iráku, který se změnil v dějiště nejkrvavější současné občanské války, zdiskreditovali své ideje alespoň na jednu generaci. (LIDOVÉ NOVINY, 30. března).
William Kristol, Robert Kagan, Richard Perle, Dick Cheney, Donald Rumsfeld, Paul Wolfowitz, Lewis Libby, Douglas Feith, John Hanah, J. D. Crouch, Elliot Abrams, Michael Rubin, John Bolton... To jsou jména hlavních ideologických a politických duchovních otců válečného zločinu, spáchného na téměř dvoustech tisících iráckých civilistů. A zatímco by v civilizovaném státě měli být - po vzoru Norimberského procesu soudícího i Goebbese - odesláni k podání vysvětlení příslušným soudcům Haagského tribunálu, místo toho odcházejí na zajímavě placená místa v National Institute for Public Policy, Center for Security Policy, Enterprise Institute nebo byli, jako např P. Wolfowitz, "vyhozeni" do čela Světové banky. Alespon maličkým zdostiučiněním může bát informace, že poslední materiály na oficiálních stránkách www.newamericancentury.com, propagujících jejich ideje o světovládě, prý jsou z roku 2005.
Chtělo by to novou krev, není tu nějaká mládež?
Jestli se vůdcové všech stran, hnutí a spolků v něčem shodují, tak je to touha získat mládež. Kdo dbá o své zítřky, ten si zakládá všelijaké juniorky, kde se z nepoddajného materiálu vykřesávají postavy s planoucím zrakem a tepajícím srdcem. Výsledkem má být příchod modernizace, výkonnosti a flexibility, jak tomu říkají oblíbené pohádky pro dospělé… Stejnou vášní prahla čachtická paní po krvi dívek… Stalin, Mao měli k mládeži též vřelý vztah – především tedy v případě, že šlo o mladé a oddané soudružky… Ale to nevadí, až bossové pocítí potřebu transfúze a modernizace, už si nějakou mládež k puštění žilou najdou Komu není rady…(MF DNES, 24. března).
Komentátor MF DNES Jan Jandourek připomíná selhání mladých politiků všech stran a za všech režimů. Z kapitalistického světa jmenuje šestřicetiletého vůdce britských konzervativců Williama J. Haguea, amerického viceprezidenta Dana Quaylea a z českých politiků připomíná zejména plejádu jmen z řad ČSSD – Grosse, Březinu, Buzkovou (na Teplíka asi "zapomněl") – a z tábora liberálů Mlynáře a Němce. Pražského primátora Béma opomenul rovněž; poněvadž pokud si politik ve věku 43 let v jeho funkcích jednoduše vyrazí na dva měsíce do Himálaje s úmyslem výstupu na Mt Everest, pak tím signalizuje evidentní nezralost i určitou schopnost přeceňovat vlastní síly (mementem by mu přitom mohla být tragická smrt jedenapadesátiletého J. Vavrouška, který zahynul v lavině při výstupu na „roháčské kopečky“). Smyslem této glosy je především upozornění, zda si politikové, volající po mladé krvi, nepletou politickou stranu fotbalovým klubem.
Irák čtyři roky po začátku války: beznaděj
Není pochyb, pesimismu v Iráku přibývá a dokládá to i rozsáhlá studie veřejného mínění zadaná stanicí BBC a dalšími vlivnými médii... Skoro dvě třetiny Iráčanů sice věří svým jednotkám, přes osmdesát procent z nich konstatuje: Američanm a Britům nevěříme. Stejně tak varující číslo je 31 procent těch, kteří právě koaliční jednotky považují za hlavního viníka současné situace. A mírě děsivý je úda, že 51 procent dotázaných víceméně schvaluje útoky na ně... Jen jedno procento by však chtělo, aby západní vojáci zůstali navždy. (MF DNES, 20. března).
Nejlépe asi bude znovu zarecitovat z článku Skuteční zasvěcenci
(MF DNES, 15. dubna 2003)
ENTER
(dále NETSOCAN Monitor a Skuteční zasvěcenci)
Následující glosa sice připadá jako politická fikce, ale vypadá to tak, že kdyby Saddám v druhé polovině osmdesátých let dovolil firmě Bechtel Group ze San Franciska postavit Akabský ropovod, byl by dnes - i přes svůj známý kádrový profil - váženým arabským státníkem a téměř sekulární Irák by byl mohutnější o provincii Kuvajt...
"Evropa nepotřebuje nové rakety"
"Americký protiraketový štít by mohl vést k novým závodům ve zbrojení v Evropě," napsal v komentáři pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszitung německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier... "Naší největší prioritou zůstává odzbrojení, ne další zbrojení," uvedl Steinmeier... Správným místem pro diskusi o základnách je podle něj Severoatlantická aliance. "Výsledkem debaty pak musí být řešení, které nebude nikoho provokovat... Tak se posílí důvěra - a odstraní se staré úvahy vyvěrající z logiky studené války." (LIDOVÉ NOVINY, 19. března).
Podobně tvrdě kritizoval americký plán na výstavbu protiraketového štítu v Polsku a v Česku i šéf německých sociálních demokratů Kurt Beck, který za SPD odmítl americkou koncepci, fakticky posazující, aby se nové kolo válečného zbrojení mezi Ruskem a USA odehrálo na evropské půdě. Zato stanovisko sjezdu ČSSD k radarové základně USA na území ČR sdělující, že "ČSSD nesouhlasí s umístěním radarové základny protiraketového systému USA na území České republiky pouze na základě bilaterální smlouvy mezi ČR a USA," nepřímo naznačuje, že kdyby protirakectovou základnu posvětili feldkuráti NATO, pak by delegáti klidně učiinili z ČR terč jadernýh zbraní...
Pochmurné vyhlídky
Konečným cílem je podle všeho nárůst kvalitativních i kvantitativních vlastností systému, tedy to, že bude schopen zachytit daleko větší počet hlavic a s velkou přesností. Čímž začíná potenciálně neutralizovat, a tudíž ohrožovat, nejen Čínu, ale i Rusko, jež se ze svého hlediska zcela pochopitelně zlobí. Strategie jaderné války totiž vychází z celkem jednoduchého pravidla: chceš-li zaútočit, musíš to udělat tak, aby se protivník na odvetu už nevzmohl. Z čehož logicky vyplývá, že účinný protiraketový systém usnadňuje jeho držiteli též útok a činí z protivníkova arzenálu hromadu železa k nepoužití… Máme tedy říci radaru ne, abychom nedráždili Rusko či aby se předešlo novému kolu „závodů ve zbrojení“? To sotva… (LIDOVÉ NOVINY, 12. března).
Autor komentáře, politolog Josef Mlejnek jr., sice konečně přišel s faktem, že protiraketový štít je strategický systém prvního úderu… Ale možná díky svému mládí a nezkušenosti se děsí především „šíleného světa roku 2050“, kdy prý bude jaderné zbraně vlastnit kdekdo, a proto musí být i protiraketové štíty! Myšlenku, že by svět začal naopak jaderné zbraně likvidovat si jaksi nepřipouští. Až pan politolog navíc pochopí svůj omyl spočívající v názoru, že budovaný americký protiraketový systém učiní z protivníkova arzenálu hromadu železa k nepoužití, začne se děsit věcí daleko reálnějších. Rusko totiž na americký antiraketový štít bude muset reagovat tak, že začne své strategické raketové síly udržovat v nejvyšší bojové pohotovosti po 24 hodin denně a 365 dní v roce… Zjistí-li pak ruské družice odpálení většího počtu amerických raket, nezbude, než v řádu několika desítek minut reagovat odpálením co nejvyššího počtu ruských raket na americké cíle, tzn. ještě dříve než americké rakety doletí k cílům ruským. Americký protiraketový štít tak bude znamenat vyhození stovek miliard dolarů na protiraketový šrot… Až pak politolog Mlejnek jr. pochopí, že onen Armagedon může vypuknout i v důsledku technické poruchy, omylu či provokace, měla by se mu zježit hrůzou nejen kštice, ale i ochlupení po celém těle a svůj komentář pak slavnostně zpopelní.
Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR. Výběr pochází převážně z Britských listů.
Posledním titulem je zajímavá přednáška na téma globálního kapitalismu.
ENTER
Přestaňte se schovávat a přestaňte lhát, brigádní generále! (Štěpán Kotrba)
ENTER
Postranní laloky budou hlavním předmětem diskuze
ENTER
Sociálně demokratičtí europoslanci se obrátili na Kongres USA kvůli protiraketové obraně
ENTER
Radar, který funguje na každém větším letišti - omyl ministra zahraničních věcí (Václav Exner)
ENTER
Americká protiraketová obrana v Evropě Co se o tomto problému říká a ví v Čechách (Pavel Gavlas)
ENTER
Boj o radar“ vstupuje do další etapy (Pavel Čámský)
ENTER
Pokus o jiný rámec diskuse o raketách (Jakub Wolf)
ENTER
Americký neoimperialimus a iniciativa Ne základnám (Milan Valach)
ENTER
THE LIBERAL VIRUS. Permanent War and the Americanization of the World (Samir Amin)
ENTER
GLOBAL CAPITALISM AND THE HEGEMONY OF THE TRANSNATIONAL ELITE (William I. Robinson)
Vybírá a glosuje: František Stočes