NETSOCAN
Číslo 3 -- BŘEZEN 2010 ---Ročník IX.
Nejsou peníze

V televizi můžeme sledovat boj poslanců ODS za udržení poplatků ve zdravotnictví, za snížené příspěvky matkám na děti a další "vymoženosti" našeho sociálního zajištění. Zvláště politici ODS dští oheň a síru na politiky socialistů, kteří chtějí rozhazovat peníze na podpory matek s dětmi a dalších vyžírků, kteří čekají s nataženou rukou aby nechcípli hlady. Zavděčují se tím svým voličům, kterým snižují daně.

Politika ODS na snižování daní bohatým přináší své ovoce. Chybí peníze na všechno. Není na platy státních zaměstnanců jako jsou učitelé, hasiči a policisté. Chybí peníze na školství, zdravotnictví. O kultuře je škoda mluvit. Nechybí peníze na betonovou lobby stavící předražené dálnice ani na naše vojáky v cizích misích.

Vzhledem k tomu, že se bohatým stanovují všelijaké stropy na placení daní a vzhledem k tomu, že DPH nahrazuje chybějící daně z příjmů, je možno říci, že se daňová zátěž přesunuje na lidi s nízkými příjmy. Bohatí si spokojeně žijí ve svých satelitních sídlištích obehnaných vysokými ploty a hlídaných soukromými bezpečnostními službami. A chudí musí přispívat, aby ti ještě chudší neskončili jako bezdomovci.

Vezměme třeba zdravotnictví. Stále slyšíme, je málo peněz na zdravotnictví, lidi budou muset sáhnout do peněženek. Tady nejde jen o 30 korun za návštěvu lékaře. Taková TOP09 uvažuje o tom, že za 160 nemocí budou lidé platit plnou taxu za léčení. A chtějí zvýšit spoluúčast pacienta na léčbu na 24%. Přitom je zajímavé, že v devadesátých letech stačilo na zdravotnictví 90 miliard - víc se nevybralo. Dneska nestačí 200 miliard. Obávám se, že kdyby se vybralo 500 miliard, tak také zmizí v té černé díře, kterou představuje naše zdravotnictví. Nakonec to přiznal i jeden diskutující v Otázkách pana Moravce. Slyšel jsem, že vybíráme moc na zdravotnictví (asi 25% ze mzdy) zatímco na Západě stačí polovina - tedy v procentech. Jenže zdravotnictví - a i další - stojí všechno v absolutních hodnotách. A ta britská polovina v procentech představuje v absolutní hodnotě dvojnásobek vybraných peněz. Páni komentátoři by neměli lhát, ale říkat pravdu.

Je to paradox, ale protože pracujeme za velmi nízké mzdy, vybere se málo na daních. Protože vyděláváme málo, musí stát podporovat lidi, kterým schází peníze na živobytí nebo na bydlení. Protože jsme chudí, je chudý i stát. To je kolotoč ze kterého nelze vystoupit.

Nevím, jestli podobné potíže s rozpočtem mají také třeba ve Švédsku. Asi ne, tam jsou totiž daně od 40 do 60% z příjmu. Ale tam a potažmo v celé západní Evropě jsou navíc také mnohem vyšší mzdy. Proč nikdo nenapíše, že kdyby u nás byly vyšší mzdy (na úrovni západoevropských) stoupl by několikanásobně výběr daní. Klesly by mandatorní výdaje pro obyvatele, protože by nebylo nutné vyplácet všelijaké podpory pro chudé. Nebyly by starosti se státním rozpočtem a dokonce by se mohl i splácet státní dluh. Jenže to by byla pohádka.

Proč platit vyšší mzdy, když ti hlupáci pracují za nízké. Zvláště dnes, kdy všude hrozí krize a propouštění. Lidé se bojí protestovat, aby neztratili práci - to poslední co mají aby nechcípli hlady.

V televizi můžeme slyšet - je nezaměstnanost, výroba klesá, ale při tom všem stoupají zisky. Z toho je vidět, že na všem se dá vydělat. A když přitom neplatíte skoro žádné daně, je hej. Skoro by se dalo říci - po nás potopa. To sice říkala madame de Pampadoure, ale neměli bychom zapomínat jak skončila její královna Marie Antoinetta.

U nás kdysi dva umělci pronesli svá varovná slova:

"Myslete si, že jsme jen lůza,
že se nás nemusíte bát.
Jednou však popadne vás hrůza,
až pod okny vám budem řvát."

Už se tak jednou stalo a nikdo by si neměl myslet, že se to nemůže stát znovu. Slova Voskovce a Wericha mají trvalou platnost. Vždyť chudí nemají co ztratit - jen své okovy.


Ing. Josef Vít
21. března 2010


Poznámka redakce. Závěrečná slova autora mohou čtenářům připadat radikální. Ale ještě radikálněji se na podobné téma vyjádřil dr. Čestmír Císař, který v anketě Hrozí Západu osud antického Říma? napsal: "Ti, kdo vyznávají ideál co nejúplnějšího tržního liberalismu se všemi rozpory a riziky bez jakékoliv rozumné regulace, nesou před lidstvem strašnou odpovědnost za příští tragické důsledky. Současně také riskují, že místo uvážené cesty reforem směřujících k odstranění nebezpečí úpadku a zkázy, stanou jednoho dne před hněvem nespokojených lidských mas, jejichž probuzená nelítostnost - jak učí dějiny - nezná mezí." ZDE . (frs)
NETSOCAN