NETSOCAN
Číslo 3 --BŘEZEN 2013 ---Ročník XII.

Jak utvářet více než socialistický stát?


(Photo: Fernando Llano/AP Photo)

Aneb

Válka médií a reality!

Čili

Hugo Chavez nadále?

 

Josef Mikovec

 


 

Události v Latinské Americe nejsou pouhou snahou o postup a posílení v rámci eticky, kulturně i ekonomicky korodujícího Systému, i když to je pro některé země tohoto regionu nutným předpokladem pro konečnou, důslednou a nenávratnou dekolonizaci, ale jsou snahou o překonání a odsunutí tohoto Systému a návratu ke společenství lidí osvobozených od nutností utlaku.”

 

Na Chaveze zleva

Jižní Amerikou obchází strašidlo… strašidlo Chávéze. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Ameriky – venezuelští magnáti i kolumbijské loutky, George Bush i Alvaro Uribe, Globovision i RCTV.“

Igor Blanský

 

Ke svaté štvanici na toto strašidlo se nespojily jen všechny mocnosti staré Ameriky – venezuelští magnáti i kolumbijské loutky, George Bush i Alvaro Uribe, Globovision i RCTV “ a dnes jejich nástupci a zástupci ze Severu a globálních elit, ale přímo, nebo pasivně i nemalá část ztrnulé, nebo naopak velmi přizpůsobené levice. Spolu s úctihodnými, zčerstva klasickými theoretiky světového /globalizujícího/ formátu a putovními estrádními marxisty propagujícími rozbití Jugoslávie, humanitární bombardování a agrese NATO, také mládež nekompromisně revoluční. Mnohdy není ze samotných článků jisté, zda je napsal neo-konzervativec pravicový nebo levicový. Rozlišitelné jsou někdy pouhým závěrem, ve kterém je Chavezovi vytknuto, že neuskutečnil socialismus snadno a rychle za tři dny, nebo naopak, že už jej ve vrcholně diktátorské podobě uskutečnil a bolševicky utlačuje demokraty neboli bankstery a olejové ex-prince. V obou případech je socialismus zpravidla chápán pouze jako ekonomický a v podstatě mocenský, eurocentricky univerzalistický skelet, závislý na teoretické redukci a selektivnímu schématu jednosměrných, jednorozměrných a nevrstvených dějin bez historií.

Pro mnohé autory kritické vůči chavismu pouze pozičně a doktrinálně, platí: …these writers fail to separate the strategic interests and tactics of the capitalists from the strategic interests and tactics of the revolution. They myopically measure the strategic political decisions by the Chávez-led government against their own 19th Century Marxist orthodoxy… President Hugo Chávez and 'The Caviar of the Left'

Článek obsahuje důležité údaje a odpovědi na řadu námitek ..

 

Znovu zemřel

Chavez byl za mrtvého prohlášen několikrát, měl by tedy mít dle moudré lidovosti šanci dožít se vysokého věku. Když se po devět dnů neukázal veřejnosti  byla zase pokusně  24. dubna  rozseta zpráva o jeho úmrtí.  Dle tehdejších zpráv (?)  měl rakovinu v konečném stadiu. a voleb se nezúčastní.  Optimistická Eva Gollingerová  to popírala Rather’s False Reporting on Venezuela & President Hugo Chavez”………CNN: The Latest Outlet for Roger Noriega’s Paranoid Speculations , zpochybnila zdroj a považovala celou záležitost za předvolební propagandu. Což se ukázalo jako pravdivé.

Když Chavez 12. června  oficiálně zaregistroval svoji kandidaturu nepůsobil dojmem člověka  na pokraji smrti nebo pod  dávkami léků 1OO x silnějšího nežli morfium. Volby přesvědčivě 7. října vyhrál. Jeho boj s nemocí však neskončil a musel se podrobit další operaci, tentokrát jsou obavy o jeho zdraví a život mnohem oprávněnější.

Zavedené označení diktátor bylo dočasně staženo z oběhu, pouze v ČR se s tupou vytrvalostí občas objevuje.. Také prezident Obama se v interview pro WLTV Univisio 23 v Miami, vyjádřil, vzhledem k situaci značně nevhodně a nevkusně zde. Proti tomu Venezuela ostře protestovala a ministr informací Ernesto Villegas prohlásil, že Venezuela je autentickou demokracií a Venezuelané mají více svobody a práv nežli je v USA dosažitelné. Viceprezident Maduro označil Obamovo vyjádření za nepřijatelné zde . Mezitím se konaly volby ve 23 státech Venezuely, z nichž ve 20 zvítězili strany socialismu 21. století a prezident se zotavil natolik, že mohl, tehdy jen telefonicky, řídit stát a zdálo se, že 10. ledna bude schopen složit přísahu a pokračovat v práci. Ministr pro vědu a technologii Jorge Arreaza prohlásil Comandante už nám opět udílí instrukce k vedení státu,“ Zprávy o Chavezově zdravotním stavu se však různí od optimistických po zcela pesimistické. Oficiální prohlášení vlády z té doby říká, že jeho zdravotní stav je křehký., ale zlepšující se.

Venezuelan Government Officials Increasingly Confident on Chavez Recovery zde

Novější zprávy uváděly výrazné zlepšení...“Nicolas Maduro noted that Chávez have a "gigantic force"Venezuelan Vice-president Nicolas Maduro offered another update on Chavez’s recovery. Maduro is Chavez’s chosen successor should he be unable to assume the presidency and new presidential elections have to be called.

Speaking in an interview with Telesur from Havana, he said that, “We have trust and faith in God and the doctors that our comandante Hugo Chavez will continue improving and sooner rather than later he will move out of this complex and delicate situation, that is the post-operatory stage”.zde

 

Psychologická válka odvedla pozornost od venezuelské reality a  soustředila se na osobu prezidenta a jeho politický styl způsobem nejčastěji mimořádně trapným. Zároveň vyvolávala katastrofickou představu budoucnosti v případě zvolení  Chaveze a jeho neschopnosti vykonávat své povinnosti. Nemoc a smrt, politická nekrofilie a taktika znejistění  měly posloužit  ve volbách a mají ubezpečit o závislosti utvářeni socialistického státu na Chavezově osobě nyní. Politická sabotáž má impulsivně i regulovaně následovat. Nutností pro venezuelskou oligarchii je rozložit to co bylo uskutečněno dosavadním plánem “Utváření socialistického státu“.

v iz Lee Artz: Socialismus 21. století: utvářet revoluční stát ( obkličování kapitalismu a role komunikace)

 

Politická nekrofílie

Čerstvé formy této vychladlé studené války pokračují .

Španělská ABC v pondělí oznámila, že prezident Chavez „upadl do navozeného komatu, kdy jsou jeho životní známky velmi slabé a je udržován na přístrojích… zdroje ABC v pondělí ujistily, že bylo naplánováno odpojení od přístrojů… toto odpojení, s předvídatelným důsledkem smrti, by mohlo proběhnout kdykoliv.“ Tento článek dále tvrdil, že „mu byl odstraněn asi půl metr střev“ a že Chavez od té doby nejí pevnou stravu.ABC také spekulovala, že představitelé venezuelské vlády „zdá se, připravují zemi na zprávu o jeho (Chavezově) smrti“. Zpráva byla přetisknuta a okopírována dalšími oficiálními médii („Venezuelská vláda odsuzuje „psychologickou válku“ u Chavezova zdraví“, Venezuelanalysis) zde.

Objevila se také, prokazatelně “pravá “ fotografie umírajího Chaveze.

Spanish Paper El País Makes a Fool of Itself zde a řada nepravdivých zpráv o Chavezovi a vládě.

Odpověd na tyto mýty - Exposing Five Key Media Myths about Chavez’s Health and Swearing-in zde

Zpráva a fotografie ze dne 13.2. daly za pravdu spíše optimistům.zde

(prensa presidencial)

Objevila se pochopitelně a vzhledem k úrovni propagandy nutně, tvrzení, že Chavez je ve skutečnosti zcela nebo téměř opětovně mrtev a na snímku je jeho mrtvé tělo. Připadně že jde o fotomontáž. Protože

trapnost nezná hranic

byly s přiměřenou nechutností dodány i nejčerstvější snímky “mrtvého “ prezidenta Chaveze v rakvi .

Mrtvý” Chavez zde a zde

"Někteří říkají, že už zemřel. Já vím, že 30. prosince prodělal první smrt, mozkovou smrt," řekla Berenice Gomézová Velázquezová v rozhovoru pro Radio 10...... Pokud vláda neukáže Cháveze, tak "lže", řekl den před zveřejněním snímku opoziční lídr Henrique Capriles. Na tiskové konferenci řekl, že je krajně nepravděpodobné, že Chávez hovoří se svými ministry a podepisuje dokumenty, když není možnost ho alespoň vyfotit “,

To fotil Fidel, ne? Nový Chávezův snímek z nemocnice vzbuzuje nedůvěru

K tomu symptomatické, ale snad, doufejme, že nesdílené komentáře, z nichž některé lze nazvat “z českého chléva a hnojiště ”. zde a zde.

Chavezův návrat 18.2. umlčel opozici i tiskovou žumpárnu. Mrštný Capriles Chavezův návratuvítal “.

Venezuela's Chavez in surprise return from Cuba

Chavez flew in at about 2:30 a.m. 0700 GMT) from Havana and was in a military hospital in Caracas, where a crowd quickly gathered, chanting slogans and dancing….zde

Venezuela President Hugo Chavez’s sudden return to Venezuela on Monday was met with numerous criticisms and demands from leaders of the opposition parties. celý článek.

V kontaktu se Chavezem a Madurou je Oliver Stone, který je však diskrétní. Rovněž nesdílí obavy o budoucnost Venezuely a považuje případného nástupce prezidenta Chaveze, N. Maduru za schopného pokračovat ve vedení země v duchu bolivariánského socialismu.

 

Film Director Oliver Stone Defends Hugo Chavez And Reflects On Untold History Of The U.S.

 

 

 

 

Novější zpráva

Health update

The Venezuelan government released another update on Chavez’s health yesterday as he is recovering from a cancer operation undergone last December.The official statement informed that “[Chavez’s] respiratory insufficiency, emerging in the course of the post operatory phase, persists and its tendency has not been favourable, due to which it continues to be treated”.zde

Prezident však je při plném vědomí a politicky aktivní.

Venezuela`s Chavez to Africa  South America Summit: We Must Unite 

In the letter, Chavez called for “an authentic and permanent link of joint work” .zde

 

Dle zprávy ze dne 1. března je zdravotní stav Chaveze krajně kritický.

Stejný den jiná, ne přátelská TV stanice oznámila, že zdravotní stav je stále zlepšující se a Chavez je v dobré náladě.

Dle Čs. rozhlasu - „Podle oficiálních informací Chávez těžce dýchá pomocí tracheální trubice, ale pracuje, sepisuje dekrety a na lůžku ve vojenské nemocnici v Caracasu dokonce přijímá ministry ... viceprezident tvrdí, že zprávy o Chávezově smrti jsou předčasné a jde o lži, které se šíří se skrze Facebook a Twitter záměrně.

podrobnosti ke zdravotnímu stavu Huga Cháveze přinesl Martin Dorazín ze zhraniční redakce.“. 

Maracaibo, March 3rd, 2013 (Venezuelanalysis.com) – Venezuelan Vice President Nicolás Maduro announced on Friday that Venezuelan President Hugo Chavez has begun new rounds of chemotherapy treatments after an improvement in his overall condition after cancer surgery...... .zde

zde  

Chavez opravdu bojuje o život a pravděpodobně svou poslední bitvu.

 

Capriles neváhá

Capriles left for the United States on Friday, along with two other opposition leaders, for reasons that have not been publically announced....Government officials assure that they have information that the opposition leaders are meeting with right-wing leaders from the US and Venezuela to receive instructions and funding for their activities in Venezuela.  

 

Další vítězství Latinské Ameriky

Mezitím Rafael Correa vyhrál volby v Ekvádoru.

Obdržel 57 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, bankéř Gullermo Lasso pouhých 24.6 %. K těmto volbám a hodnocení vývoje v Latinské Americe,probíhajícího i nezávisle navůdcícha silných mužích a ženách, podrobněji The Real News Correa wins re-election and says banks and mass media don't rule anymore .

Komentáře na You Tube ZDE a ZDE

 

Re-election of Correa a “Victory for Socialist Forces

Correa dedicated his victory to Chavez, saying, “It’s worth taking this opportunity to also dedicate this victory to this great Latin American leader who has transformed Venezuela”.   ZDE

Snad Correa najde kratší cestu k levici ZDE a ZDE. Vynikající ekvádorská ústava je aktualizována příliš pomalu a kompromisně. ZDE

 

 

Legalita a legitimita

Dle venezuelské ústavy pokud prezident během prvních čtyř let šestiletého mandátu opustí úřad, musejí být do 30 dnů vypsány nové volby. Na to ovšem opozice, oligarchové domácí, zahraniční, nadnárodní i zcela cizokrajní netrpělivě a neskrývaně čekají. Podrobněji zde

V případě nových voleb by protikandidátem nynějšího viceprezidenta byl s největší pravděpodobností znovu (viz). Henrique Capriles Radonski - Představitel koalice pro útěk před budoucností a návrat bez vize, i když v opozici dochází ke sporům , bojům o první místo a obvyklému politickému tření.

Capriles oficiálně propaguje tzv. Třetí cestu a free market se sociální zodpovědností a tvrdí, že jeho vzorem je bývalý a možná budoucí, brazilský prezident Lula a Lulova politika jeho programem. Což nebylo v Brazílii přijato a i oficiálně ostře kritizováno a odmítnuto. Velice zdůrazňuje, že nechce zbavit Venezuelany v sociální oblasti ničeho dosaženého za doby Chavezova vedení země. Tomu ovšem sotva větší část občanů uvěří. Připomíná to Havlovovo zaklínání pro bezelstné a víry chtivé a víry potřebné "Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu....." Venezuelané by však, na rozdíl od obyvatel Československa a následnických států, nepřijali postupnou destrukci svého státu, participační demokracie, úrovně politické kultury a perspektiv socialismu pro 21.století, v hospodském poklidu a divácky.netečně.
Venezuela, ač stále kapitalistickým pachtýřským státem dosáhla nemála úspěchů nejen v materiální oblasti, ale také vytvořením předstupňů a enkláv socialismu.
Bolivariánská Venezuela a 4.světová válka!

Mezitím chavisté ve volbách guvernérů dosáhli ve většině států vítězství, které rovněž vyvrací některé obavy o osud chavismu.

"Socialists Sweep Venezuelan State Elections as Chavez Recovers in Cuba

municipiálních volbách lze rovněž předpokládat vítězství chavismu, i když zde je řada problému a překážek ze strany místních velikanů, starostů a všech těch, kteří mohou ztratit.

Hugo Chavez už znovu řídí stát

Článek „ Hugo Chávez už znovu řídí stát „ v Literárních novinách nás seznamuje s předpovědmi, názory, spekulacemi a tvrzeními o tom, co bude následovat v případě Chavezovi smrti nebo neschopnosti vykonávat funkci prezidenta.

Většina spekulací, které se kolem případných nových prezidentských voleb objevily, přitom konstatuje, že Chávezův režim není příliš pevně zakořeněn ve společnosti, stojí a padá s postavou charismatického lídra a opírá se hlavně o spravedlivější přerozdělování zisků z vývozu ropy pro všechny občany. Tento stav je podle všeho ovšem neudržitelný a dříve nebo později bude muset dojít na politické a ekonomické reformy, byť v současnosti není příliš jisté, kdy by se tak mohlo stát.“

Toto tvrzení je ovšem těžko doložit a je spíše přáním než realitou. Chavismus není na Chavezovi tak závislý jak se uvádí ve většině komentářů; a zcela nepostradatelně v komentářích českého rozhlasu, kde jsou předkládány zpřízněné naděje, viz Karel Wichs: Guvernérské volby ve Venezuele i když pochopitelně prezidentova charismatická osobnost hraje velkou roli. K problémům, které mohou nastat v případě Chavézovy smrti nebo neschopnosti vést Venezuelu, udržet tempo tvorby socialismu a konfrontace s odpůrci se vyjadřuje Steve Ellner z Universidad de Oriente, autor knihy Rethinking Venezuelan Politics: Class, Conflict and the Chávez Phenomenon zde.

Rozpad těla a Hnutí ?

Všeobecně je sice pravdou co napsal Jakub Horňáček ve svém článku Na cestě k socialismu 21. století? v Socialistické solidaritě ; Narušení těla či skonání lídra sice může rychle vést k rozpadu hnutí, ale sotva je pravděpodobné, že tak tomu bude v případě Chaveze. Naprostým omylem je však Horňáčkovo tvrzení, že toto téma bylo skrýváno .a bolivariánské hnutí bylo na tuto alternativu nepřipraveno.

Předčasná „relevantní“ odpověď by nebyla relevantní, pouze předčasná. Nyní může prezident Chavez složit přísahu případně i v nemocnici.

Yo soy Chavez!

"We are Chávez" was one of the main slogans during Thursday´s rally. (Photo Jesus Olarte/Univision)

 

Spravedlivější přerozdělování zisků je neudržitelné ?

Spravedlivější přerozdělování zisků z vývozu ropy pro všechny občany je tedy /a ovšem/ neudržitelné, jak tvrdí Karel Wichs a musí dle této logiky dojít na politické a ekonomické reformy, které logicky zavedou nespravdlivé přerozdělování.

Armáda podle všeho nebude podporovat neústavní převzetí moci a opozice, aktuálně sjednocená kolem neúspěšného prezidentského kandidáta Henrique Caprilese, si to zřejmě uvědomuje, tím spíš, že podle některých názorů levicová Brazílie, která už není mocností jen regionální, nějakou nestabilitu ve Venezuele nedopustí....zájmem domácích politických stran i regionálních sil je, aby se přechod k postchávismu odehrál co nejklidněji.“ „..magazín Energy Tribune, který se věnuje Venezuele coby významnému členovi ropného kartelu OPEC, soudí, že více voleb než mezi socialismem a sociální demokracií, Venezuela beztak nemá. Oba proudy se od sebe ve Venezuele liší ve sféře sociálních a politických svobod, nikoli ale v hlavním směru hospodářské politiky. Jakákoli postchávezovská vláda navíc bude muset vyřešit dva základní problémy: z čeho nahradit většinu Chávezových veřejných výdajů a jak oživit ropný sektor země.“

.Oba proudy se od sebe opravdu liší ve sféře sociálních a politických svobod, které by byly v případě výhry politického manekýna Caprilese, nebo jiného posluhy, omezeny.

Také možností je samozřejmě a bohužel více, než Energy Tribune podsouvá a těch proudů a podstatných rozdílů také. Bolivarský socialismus je především více nežli pouhý směr hospodářské politiky, která ostatně nikdy není systémově a eticky neutrální a nepodstatná pro míru sociálních a politických svobod. K jeho zpomalení a likvidaci by mohla být zvolena jiná cesta, než ta nejklidnější. Brazilie a Unie jihoamerických národů bezpochyby nemohou nestabilitu Venezuely a případnou intervenci na jakýkoliv způsob připustit, i když patrně plány na to existují. K tomu se za jiné vyjádřil nekompromisně a jednoznačně Fidel Castro :Obamův omyl může za této situace ve Venezuele způsobit potoky krve. Venezuelské krve, ekvádorské, brazilské, argentinské, bolivijské, chilské, uruguayské, středoamerické, dominikánské a kubánské krve.”

Kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu

Autopoiesis (from Greek αὐτo- (auto-), meaning "self", and ποίησις (poiesis), meaning "creation, production") literally means "self-creation" and expresses a fundamental dialectic among structure, mechanism and function Wikipedia, the free encyclopedy

 

to make structural change, to change society, is to make history.To make history it is necessary to retain empowered imagery of the past which condemns the distortions of humanity that are wrought normal by objective pretensions of present. It demands, as Benjamin says,to seize hold of memory as it flashes up in a moment of danger. For as Herbert Marcusse remind us," all reification is a process of forgetting.” Art fights reification by making the petrified world speak, sing, perhaps dance.”

Michael T. Taussig, The Devil and Commodity Fetishism in South America

Nejde však jen o strategii, taktiku, přizpůsobení místním podmínkám ani dokonce o pouhé oživení původního neimportovaného latinsko-amerického marxismu. Jde o radikalismus ve vlastním slova smyslu, návrat ke kořenům, k podstatnosti. V Latinské Americe je viděn evropský vývoj také jako kolonialita počínající Renesancí, pokračující plochým a mechanizujícím, nadřazujícím se, despotickým Osvícenectvím, kantovským znehodnocujícím kosmopolitismem, karteziánským Cogito postrádajícím určující Ubi, hegeliánskou filosofickou rozpínavostí legitimizující imperiální theo-ego politiku, ale také marxismem, v míře poplatné tomuto vývoji a zdrojům, na které a jak, se odvoláva.

Současně s obnovující dekolonialitou následující po dekolonialismu a neokolonialismu, je nutností vytvoření kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu, větší rozsah a zesílení revoluční etiky.

Mimo monologickou monokracii kapitalismu

Pro Západ a „Euro-Atlantidu“ stále více platí, že

Socialism was not able to replace the desire that nourishes and makes capitalism work…. The desire for accumulation and possession is stronger than the desire for distribution that was the socialist alternative, although within the logic of capitalism….. socialism emerged as an alternative within an alternative that changes the content of the conversation and maintains the terms of capitalistic production …It is crucial for the ethics, politics, and epistemology of the future to recognize that the totality of Western epistemology, from either the right or the left, is no longer valid for the entire planet. Walter D. Mignolo, The Geopolitics of Knowledge and the Colonial Difference

 

Co dělat ?

Why socialism then? The primary reason is because capital by its very nature is incapable of adressing the perilious problems of its structural problems” Isván Mészáros

1) Ve zcela prozaické rovině zjevné nutnosti platí, že politický kontrapunkt a souhra zemí Latinské Ameriky jsou dúležitější nežli cestovní průvodci po revoluci z předvčerejška a stylové Prokrustovo lože pro budoucí kandidáty teoretického následnictví.

viz Marta Harnecker a optimismus rozumu i vůle Interview with Marta Harnecker on the Latin American Left

Understanding the Venezuelan Revolution. , Hugo Chavez talks to Marta Harnecker

Venezuela má své místo v Unii jihoamerických národů, procesu zabezpečení nutných systémových předpokladů jejich emancipace a svůj úkol a povinnosti z toho vyplývající. U kritiků zleva většinou zůstává zcela nepovšimnuta i prostá nutnost politické, ekonomické a technologické transformace v rámci statu quo a posílení v rámci globálního systému.

Chavez nemíní jednat tak, jak si přejí jeho protivníci a nepřátelé.

Což je odpověď na většinu námitek zleva.

2) „Jameson pociťoval jako skandál, že se kapitalismu podařilo proniknout i do samotného podvědomí; skutečnost, že si kapitalismus dnes podmanil niterný život veškeré populace je pokládána za něco tak triviálního, že si nezaslouží dokonce ani komentáře. Bylo by nebezpečné a zavádějící namlouvat si, že nedávná minulost byla jakousi zlatou érou hýřící politickými alternativami, a není tedy vůbec od věci připomínat si klíčový podíl, jaký měla v průběhu dvacátého století na kulturní produkci komodifikace. Nicméně stále ještě bylo podle všeho možné hrát starou osvědčenou hru mezi alternativou a mainstreamem, mezi subverzí a následnou reintegrací subverzivních prvků do středního proudu. Dnes však k zpětné integraci podnětů, které by mohly disponovat subverzivním potenciálem, nedochází; namísto toho jsme svědky jakési předintegrace: předběžného formování tužeb, aspirací a nadějí pozdně kapitalistickou kulturou......„Bez věrohodné alternativy a koherentní alternativy ke kapitalismu bude kapitalistický realismus i nadále ovládat politicko-ekonomické nevědomí.“

Mark Fisher, Kapitalistický realismus

3) Pochopení možností a nutnosti přesáhnout marxismus, nejen nedostačující..klasický, ale do jisté míry i současný ( bez jeho popření ) a pochopení komplementarity a principů jihoamerické autopoiesis , dewesternizace, korektivní a integrující dekoloniality, demodernity, kulturní a epistemologické reflexe a revoluce, je naprostou vzácností. Ti, kteří hodnotí Latinskou Ameriku z evropského a severoamerického „univerzálního světonázoru“, by tento limitovaný nadhled měli rozšířit o pohled Latinské Ameriky na Evropu a USA..

4) Důraz, který je kladen na pedagogiku utlačovaných a naděje, pedagogiku revoluce, mnohovýznamové hermeneutiky a kulturu je na Západě nesprávně pochopen, pokud je vůbec vnímán.

Viz Paulo Freire a zde,   Raquel Almeida, Moraes a zde Ansio Teixeira Dermeval Saviani, Michael Apple, Peter McLaren a zde, Douglas Kellner, Henry Giroux, Andrew Feenberg, Manuel Castells, Donaldo Macedo Enrique Domingo Dussel Ambrosini / Enrique Dussel/, Walter D. Mignolo, (Andeanizing philosophy)   Maria Helena, Moreira Alves, Rodolfo Kusch a další

5) Menší míra kolektivity a role kultury a tradice indigenních a afro-venezuelských společenství, nežli je tomu v jiných latinskoamerických zemích na cestě k socialismu, venezuelský individualismus a dosud silné působení ideologických prostředků kapitalismu vývoj samozřejmě brzdí. Proto konstrukce a tvorba socialismu nemůže být lineární a monocentrická. Pro Západ a v menší míře i pro část obyvatel Latinské Ameriky doposud westernizovaných, platí poznatek Madana Sarupa: naléhavě potřebujeme model, který překlene opozici mezi individuálním a sociálním, poněvadž žádná politická revoluce nemůže dovršena dokud charakterové struktury zděděné po předrevoluční společnosti nebyly transformovány“. Pokud jde o jihoamerickou realitu, která má nejen pouhé modely pro transformaci charakterových struktur předrevoluční společnosti, viz Návraty do budoucnosti

Chavisté jsou si vědomi významu kultury, která musí předcházet, provázet a následovat ekonomické a politické změny.

více Nikolas Kozloff, Revolution! South America and the Rise of the New Left

 

The Hugo Chavez Phenomen,Anti-imperialism Above or Radical Democracy from Bellow zde in Empire and Dissent, The United States and Latin America  

-Venezuela: Hugo Chávez and the Decline of an Exceptional Democracy zde

 

Svět mnoha světů a demokracie jediného

Nežijeme v epoše změn, ale ve změně epoch“ Raffael Correa

V rámci Světa mnoha světů tyto modely mohou být realizovány a koexistovat a doplňovat se navzájem s rozvojem a rozprostraněním společenství, která tyto vlastnosti uchovávají po staletí a tisícileti.

 

Sociální struktury a mentální a kulturní kategorie.

The gradual conquest of true freedom leads to the creation of a new humankind and a qualitatively different society. This vision provides, therefore, a better undestanding of what in fact is at stake in our times"

"Poverty is not fate, it is a condition; it is not a misfortune, it is an injustice. It is the result of social structures and mental and cultural categories, it is linked to the way in which society has been built, in its various manifestations."

Gustavo Gutierrez

The new organizational forms we see in action are not substitutes for old formulas - Leninist or social democratic.They provide something different: inspiring examples of worktable solutions to the post-socialist problem of revolutionary organization and struggle”
Harry Cleaver

Venezuela je nyní ve stádiu a situaci, kdy pro ni platí: „Přechod k socialismu ve Venezuele je dialektickým politickým procesem, v němž se spojují objektivní podmínky se subjektivními materiálními možnostmi.... Od prvého výrazného přihlášení se k socialismu v roce 2006 bylo strategií vlády vedené Chávezem využívat objektivní materiální moci k demontování a zlomení kapitalistického státu, při současném vzrůstu participační demokracie občanů – organizovat a mobilizovat „nové síly a nová zaujetí“, kapitalistickou společností až dosud spoutávané (Marx 1867).....Venezuelská strategie využívání „revolučního státu“ postupuje podél dvou vzájemně se prolínajících linií s odpovídající taktikou vytvářející hnutí nátlaku na kapitalismus, na třídu kapitalistů a na kapitalistické vztahy. Předně, revoluční vedení využívá svou pozici jako legitimně zvolené vlády k takové politické správě a praxi, která je výhodná pro dělnickou třídu a současně oslabuje kapitalistické společenské vztahy.  Státní moci v rukách Cháveze a bolívarských socialistů je využíváno k podkopávání kapitalistických vztahů a k rozvoji socialistické demokracie, zvláště k účasti na rozhodování....

Bezprostřední využívání vládní moci bylo ve venezuelském „revolučním státu“ doprovázeno druhým, doplňujícím přístupem: paralelismem...

Paralelismus je nepochybně prospěšnou strategií umožňující formování nové hegemonie, utváření vedení, praxe, společenských vztahů a ideologie – které na úkor zisku upřednostňují novou kulturu solidarity, spolupráce, participace a potřeb lidí. Paralelní instituce ve formě společenských misí se vyhýbají přímé konfrontaci s existujícím kapitalistickým státem, ale současně anticipují, že jakékoli příští pokusy tyto mise zrušit či narušovat jejich působení, se pravděpodobně setkají s angažovanými, sebejistými a zkušenými komunitními aktivisty, kteří nebudou ochotni se svých práv či mocí vzdát..... Strategie „revolučního státu“ je cílevědomým procesem výstavby nezávislých institucí dělnické třídy, které mají moc rozhodovat a kontrolovat.  Tato strategie má tři vzájemně spjaté prvky, jež odpovídají třem složkám charakterizujícím státní moc, jak byly uvedeny dříve: výrobě a vlastnictví; politické moci; kulturním normám. “

Socialismus předpokládá...

participační kulturu určující, jak bude společenské bohatství aplikováno v zájmu posílení humanity (nahrazující kulturu konzumpce, hyper individualismu, etnocentrismu a soukromého zájmu).“

Lee

V toto je chavismus doposud v přehledném, ale nutném, počátečním stádiu pouhé dewesternizace.

Nepoučeni z krizového vývoje?

John Riddell, "From Marx to Morales: Indigenous Socialism and the Latin Americanization of Marxism" zde

Teodor Shanin's Late Marx and the Russian Road, Marx and the Peripheries of Capitalism zde a zde

Kevin B. Anderson , Marx's late writings on Russia re-examined zde

 

 Tom Keefer, Marxism, Indigenous Struggles, and the Tragedy of "Stagism" zde

Letter To Vera Zasulich by Karl Marx zde

Je kapitalismus planetární dějinná nutnost a nevyhnutelné fatum, nebo jen přijatý, zdánlivý úděl?

Hledání alternativ mimo Systém

Evropa své zraky ale stále upírá na Severní Ameriku. Přitom se stačí podívat trochu jižněji a pod dojmem viděného by možná bylo možné zlepšit životní podmínky prostých obyvatel Evropy“

Tariq Ali: Proc Latinská Amerika podporuje WikiLeaks

Kapitalismus zcela prohrál v oblasti kultury, ale dokázal v podřízeném prostoru kulturu nahradit lacinou a lehce stravitelnou, konzumovanou, manipulativní a kastrující pseudokulturou. Spiritualita existuje v 1. světě téměř výhradně v neškodné a relaxující podobě. Skutečnou životnou kulturu uchovávají a předávají především a převážně přehlížená etnická a kulturní společenstvi, takřka hermetické kruhy kulturních “citlivců” a nezištných kurýrů hodnot mimo masu, izolovaní a izolující se jedinci, podobní mnichům z počátků anticko-křesťanské civilizace a rozptýlení “neškodníosamělci, spadající do kategorie vyloučených. Ve většině nezplanýrovaných zemích dělnická, kultura, původní, ne pouze vnesená workerizovaná, ale dělnická původem, charakterem, rozsahem i významem, zatím čeká na svou příležitost nebo početí. V Latinské Americe existuje díky přistěhovalectví z venkova, především Indiánů také v etnické a lidově náboženské, převážně katolické a synkretické formě, ne uměle, ale přirozeně transformovaná a asimilující. Ryze .městský folklór, existuje a je vnímán, ale bývá v nebezpečí zkomercializování a zpoplatnění. Větší schopnost rezistence má latinskoamerická lidová a oprávněně populární kultura. A nesčetné subkultury. Současný marxismus Internacionál je v posouzení významu a role těchto faktorů poplatný době svého vzniku a závislosti na buržoazním hodnocení kultury. Juchající svazáci ve svérazu k tomu patří také. Kapitalismu tak zbývá poslední možnost. Boj o zdroje jako podmínka přežití.

Tlak kapitálu v krizi je bitvou o zbývající zdroje. A není potřeba brát ohledy na pracovní sílu, která už z hlediska ekonomického není příliš potřeba (v případě finančních trhů už ani jako zadlužený spotřebitel). Přeci jen ale krize přináší pro kapitál určité ohrožení: prozření lidu. Propaganda už tolik nefunguje, protože ji může přebít reálná sociální situace, která vede k demonstracím, nepokojům a co je pro kapitál nejděsivější: hledání alternativ MIMO systém.

Neoliberální kapitalismus DEMOKRACII, kterou můžeme v nejširším pojetí chápat jako právo volby, nepotřebuje. Ba co víc, demokracie ohrožuje jeho hegemonii a jeho infrastrukturu, kterou si pracně během posledních cca třech dekád vytvořil.

Současný neoliberální kapitalismus má totalitní povahu a je proto s demokracií nekompatibilní a bude se ji snažit (i za pomoci autoritářských fašizoidních režimů) odstranit, jako poslední překážku svého nekonečného rozvoje“.

Ilona Švihlíková, Demokracie jako překážka rozvoje kapitalismu

V komentáři ke článku Bolivariánská Venezuela a 4. světová válka! v Outsider media poznamenal PPK - 4. 10. 2012

;Ohledně Venezuely stačí stručný pohled do wiki: Země významná jedním z nejkvalitnějších druhů ropy a zemního plynu v lokalitách těžby ropy. Země ložisek železné rudy, zlata, bauxitu, diamantů, černého uhlí, azbestu, asfaltu, magnezitu, niklu, zinku, olova, mědi, stříbra, rtuti, manganu, uranu, titanu, soli, fosfátů, sádrovce. Země, kde 70 % energie se přitom klidně vyrábí jen ve vodních elektrárnách. Země, kde jsou ropovody, hutě a rafinerie, montují se tam auta a staví lodě, kde je chemický a farmaceutický průmysl, gumárenství, průmysl skla a keramiky, stavebních hmot atd. Země, kde gramotnost obyvatel dosahuje 93 % a průměrná délka jejich života je 73,45 let. Nesvědčí to náhodou (vedle nerostných zdrojů) také o rostoucí inteligenční vyspělosti obyvatelstva, a o jeho rostoucí životní úrovni? .. Je možné se potom divit, že Chávezova politika, která brání venezuelskou národní suverenitu, samostatnost a soběstačnost vadí finančním elitám USA, když je tam tak obrovské bohatství zdrojů, které už tak snadno nemůže být koloniálně vykořistěno, jako tomu bývalo v minulosti?”

Skutečná i limitovaná demokracie, která /pokud/ by se mohla vymknout z kontroly oligarchií byla vždycky překážkou a hrozbou kapitalismu, proto se v nemálo případech volilo jako řešení její omezení i nahrazení diktaturami a totalitarismem. Co však bylo pouze taktikou stává se strategii a trendem. Současně s bitvou a válkami o zdroje se vede bitva a bezkonečná válka jako prostředek kontroly, modelování a směrování mas.

 

Kissinger má zkušenosti

Jestliže US nedokáží kontrolovat Latinskou Ameriku, jak mohou dominovat světu?"
Henry Kissinger

 

Kissinger má zkušenosti s Latinskou Amerikou a Latinská Amerika má zkušenosti s Kissingerem a jeho klóny. Prozatím jsou volná sdružení a shluky pinochetů i spříseženectva pretendentů na vládu pevné ruky a pěstí, u ledu a v záloze. Upřednostňují se metody, které se osvědčily ve většině evropských zemí, /především tzv, post-komunistických a částečně i v některých post-sovětských/ a trochu jinak v Paraguay, jsou ovšem vyjímky, jakou je Honduras. Kontrola Latinské Ameriky dnes už není pouze otázkou zdrojů, levné pracovní síly a vojenských předností, ale mnohem podstatnější. Pravice si to uvědomuje, levice nemá většinou jasno. Předzkouška

 

The transformations that Venezuela is making toward the creation of another socio-economic model could have a global impact if these projects are successfully carried out,"

Noam Chomsky

Mezi vyjímky patří i umírněný Chomský, který na rozdíl od „radikální“ levice vidí význam a účinek venezuelského socio-economického modelu zcela jinak nežli předstižení žalobci chvátající k budoucnosti konzervované dle neměnitelných receptů. Stejně tak přísný, pravověrný marxista I. Mészáros, za jiné.

István Mészáros, The Challenge and Burden of Historical Time
Socialism in the Twenty-First Century
zde

Pathfinder of Socialism zde

Structural Crisis of Capital zde

Revolutionary Democracy In The Economy? Venezuela’s Worker Control Movement zde

From Cooperatives to Enterprises of Direct Social Property in the Venezuelan Process zde

Realizaci těchto alternativ a špatným příkladům, které by mohly vyvolat domino efekt i mimo Latinskou Ameriku, je tedy třeba rozhodně zabránit.

Nové fantazie a nové Utopie.

Chceme-li změnit naši sociální realitu nebo se z ní alespoň vymanit, musíme ze všeho nejdříve odvrhnout fantazie, které nás činí součástí této reality.“

Zaujetí pozice vyloučených rozbíjí systém, který vytváří jejich neutěšenou situaci; je to zaujetí pozice, která nemůže být uznána, má-li systém pokračovat a přežít. Úkolem strany je zpochybňovat hegemonické ideologické koordináty, problematizovat a prolamovat převládající způsoby myšlení, aby tak byl vytvořen prostor pro něco nového”.

S. Žižek

SOK - Jodi Deanová: Žížek o významu strany a revoluce

 

..reflection of human life in nature is not a relationship of cause and effect but one of analogy ...”

 “The individual terms are not viewes atomistically. They do not conform to the Newtonian corpuscular paradigm or what A.N. Whitehead calls philosophy of external relations. Instead they conform to an organic philosophy of internal relations in which each of of separate terms embodies the total set of relationships of which it is a part”

Michael Taussig,The Devil and Commodity Fetishism in South America

 

To ovšem není práce pro klasické partaje, které mnohdy i ve svém “revolučním” zápalu dělají pravý, v tomto smyslu kontrarevoluční opak, nežli je odvržení fantazie, které nás činí součástí této reality. Dosahují tedy toho, že vlastně v volbu “místa, zbraní a taktiky” ponechávají protivníkovi, kterého napodobují, následují a posilují. Což zatím neplatí tak docela nebo někde i vůbec, mimo za účelem historické neplodnosti podvázaný ( Severo) Západ. Ovšem prostor, který kulturně a spirituálně vyschlý kapitalismus ztratil, ani tyto strany nedokáží obsadit a zúrodnit. zde . Chavismus a PSUV nemůže příliš a nesmí schváceně přespříliš / překročit daný a dosud pevný rámec kapitalismu, může zatím jen postupovat v tomto rámci a využívat jej jako beranidlo, dokud tento rámec nebude uvolněn a trouchnivějící. Venezuela je stále ve stádiu vytváření předpokladů, předstupňů, struktur a podmínek. Pak teprve může přijít čas akcelerace kulturní revoluce, ne v podobě čínské kulturní revoluce, ale synchronizací koexistujících nekapitalistických forem a částí společnosti a jejich kultur.

 

Na cestě k socialismu 21. století!

Jedním z příkladů kritiky chavismu a Chaveze zleva je zmíněný článek Jakuba Horňáčka Na cestě k socialismu 21. století? Horňáček hodnotí Chaveze, chavismus a socialismus 21.století, nebo pro 21.století, oceňuje jeho výsledky a kritizuje skutečné nebo zdánlivé nedostatky a nedůslednosti. Vyslovuje pochybnosti o tom zda změny ve venezuelské společnosti a hospodářství opravdu mohou vyjadřovat zárodek socialismu dnešního věku. Protože tyto změny vidí z povzdálí bez osobní zkušenosti a znalosti latinsko-indoamerické reality, kultury, jeho hodnocení vycházející z pouhých dostupných údajů a patrně ideologických předpokladů není vždy přesné a jdoucí k podstatě. O Chavezovi tvrdí nepřiměřeně a bez důkazů, že je spíše jen posledním pokračovatelem tradice progresivních caudillů tolik typických pro tyto části světa. Z čeho tak usuzuje není jasné. Patrně je třeba připojit upřesñující poznámku. Pojem caudillo zpravidla bývá u Evropanů spojován s frankismem, případně přímo fašismem a vůdcovským principem v negativním smyslu, vylučujícím demokracii. Jistý odór zůstává, i když jde o caudilla progresivního. Tak tomu není v Latinské Americe. Chavez však není ani přibližně posledním pokračovatelem tradice progresivních caudillů. Není totiž vůbec caudillem. Venezuelané ho po jihoamericku nazývají Comandante, tzn. velitel. Tím je Chavez nejen jako voják a vrchní velitel, ale také jako revolucionář. Rozhodnost není autoritářství, které je obsedantně Chavezovi přisuzováno. Velitel velí, ale Comandate Hugo, který je socialistou v kapitalistické zemi, předává více a více moci lidu. Média nejen ve Spojených státech se shodují na dvou tématech: prezident Hugo Chávez je caudillo, populistický diktátor, který tento svůj charakter skrývá za opakovanými pseudovolbami a obyvatelstvo uplácí sociálními programy těžícími z naftového bohatství země; Chávezovo protidemokratické působení prokazují jeho autoritářské útoky na média a na svobodu projevu, přičemž sociální problémy zůstávají neřešeny. Tato témata ukazují přezíravost Spojených států vůči veškeré participační demokracii a zamlžují fakt, že ve skutečnosti v této zemi existuje demokracie pro občany a dělníky, kteří ve zdrcující většině schválili ústavu se "závazkem k solidaritě, společenské odpovědnosti a humanitární pomoci". Reálným problémem pro média v USA a pro severoamerický kapitál je, že Venezuela demonstruje před celým světem, že demokracie může skutečně fungovat, nikoli však v podmínkách neoliberálních, tržních vztahů. Demokracie vyžaduje socialismus.

Lee Artz

Volební klání... bylo, tak jako i všechna předchozí, jednoznačně a nepochybně demokratické a nepříznivé prognózy byly často  způsob jak volby ovlivnit. Pochybnosti, které má část levice a zcela postrádá pravice, zda změny ve venezuelské společnosti a hospodářství opravdu mohou vyjadřovat zárodek socialismu dnešního věku..není nesnadné vyvrátit. J.Horňáček uvádí k jakým sociálním změnám  za Chavezova velení došlo. To ponechme bez dalších poznámek, i když těch pozitivních změn bylo mnohem více. K ryze ekonomickému hodnocení se, doufejme, vyjádří ekonom-ka znalý- znalá venezuelké ekonomiky. Stačí tyto jednoznačné úspěchy na poli sociálního zabezpečení, dostupnosti vzdělání a zdravotnictví k tomu, aby se dalo mluvit o "socialismu 21. století", nebo se jedná spíše o určitou paternalistickou formu sociálního a pečovatelského státu? De facto již zmíněné úspěchy mohou být jen určitými druhotnými výrazy socialistické politiky, u níž je středobodem politické akce strukturální přeměna hospodářství...ptá se autor. Jistě nestačí, máme-li na mysli socialismus ekonomický, politický, kulturní a eticky fundovaný systém nebo jako určitý stav společnosti . Také nikdo netvrdí, že socialismus v tomto smyslu  ve Venezuele existuje. Existuje však určitý zárodek socialismu, jeho enklávy, předsunuté tvrze a socialismus jako hnutí, požadavek, projekt a úsilí. V rámci kapitalismu a v obklíčení  pravá otázka zní..čeho  mohlo být dosaženo. Zaměstnanecká samospráva existuje ve větší míře, než by se zdálo podle J.Horňáčka, ale není vynucována. 

Po příslibu vysokého stupně zaměstnanecké samosprávy ve znárodněných podnicích nakonec vláda přistoupila k centralizaci jejich řízení pod záminkou, že se jedná o "strategická odvětví". Byla to opravdu jen záminka, nebo jde skutečně o strategická odvětví, která prozatím nemohou být řízena jinak. Na některé námitky si odpovídá J.Horňáček sám. Druhým problematickým rysem byla okolnost, že některá vyvlastnění byla provedena vyplacením odškodného soukromým vlastníkům. Tento krok jde souběžně s rozhodnutím bolívarské vlády, že neprovede audit veřejného dluhu a že uzná celou jeho výši, a to nezávisle na tom, k jakému účelu byly využity vypůjčené prostředky. Bylo by však nespravedlivé nevidět, že vyvlastnění bez náhrady a zpochybnění dluhu by vedly k ještě hlubší izolaci Venezuely na mezinárodních trzích. Vyvlastnění bez náhrady a zpochybnění dluhu by  skutečně vedly k ještě hlubší izolaci Venezuely na mezinárodních trzích, takže není co vytýkat. Neobstojí také, že Socialistická politika by se měla co nejvíce snažit o alespoň částečné plánování hospodářství a o to, aby se ve společnosti demokraticky rozhodovalo o vytvořené nadhodnotě. Ani jedno se zatím nepodařilo. Demokratické, participační plánování se zatím podařilo nakolik mohlo. Odpověd na to už v tomto článku byla několikrát. Vláda však při každém závažném rozhodnutí organizuje dialog a vyhledává souhlas veřejnosti.  Pokud jde o povinné zaměstnanecké rady ve všech soukromých podnicích s více než pěti (?) zaměstnanci, není nutné a možné je plošně prosazovat a oprávněné vnucovat bez ohledu na zájem dělníků a okolnosti, včetně politických, a na dosažení nezbytných předpokladů.

Oprávněná snaha Cháveze hledat spojence na mezinárodním poli někdy vede bolívarskou vládu k přešlapům, které lze chápat jen v optice "nepřítel mého nepřítele je můj přítel". Styky s Ahmadínežádem jsou sice vizuálně odpudivé důsledku zatím neškodné...“optická odpudivost“ je předsudek zavánějící poněkud arogancí držitelů pravé univerzální ideologie a je jakoby vyčteno z neo-konzervativního severoamerického tisku. V čem by měly tyto styky být nebezpečné a pro koho a  proč je třeba aby byly „zatím neškodné“ není řečeno. 

Méně kontroverzní, ale společensky nebezpečnější je přiblížení k Číně a k jejímu modelu společenského a hospodářského uspořádání: již teď celá řada byrokratických elit neboli takzvaná bolívarská buržoazie (boliburžoazie) sní o "čínské cestě" k dosažení ekonomického rozvoje. Jinými slovy, sní o kapitalismu bez přívlastků a bez práv pro zaměstnance a životní prostředí v prostředí monokracie vládnoucí strany.“ Sny o čínské cestě mohou být sny bezvýznamné nové a staronové skupiny zbytnělých byrokratů a neadekvátní odhad autora. Vývoj ve Venezuele nenasvědčuje, že by je bylo třeba brát vážně a v čem se bolivariánská Venezuela, třeba jen náznakem, přiblížila čínskému modelu společenského a hospodářského uspořádání je záhadné, o kapitalismu bez přívlastků a bez práv pro zaměstnance a životní prostředí v prostředí monokracie vládnoucí strany...sní spíše kapitalisté, nejen v Latinské Americe. Komunální a komunitní  rady nejsou na ústupu a je jasné, že jsou vládou i Hnutím, jehož jsou nutnou součástí, podporovány.

Communes are a structure of community self-government. Adopted into law in 2010, they are the latest part of the Chávez government’s efforts to build a separate, participatory state apparatus referred to as the ‘communal state.
The idea of the commune is inspired by the experiences of indigenous and Afro-Venezuelan people, as well as socialist ideas and the work of Latin American Marxist thinkers such as Peru’s José Carlos Mariátegui

Learning to Govern Ourselves: Venezuelas National Network of Commoners

Comrade Chavez, If You Want to Know What Happened to the Communes, Ask the People zde

Upřílišněné jsou obavy z nichž vychází požadavek „aby strana vyšla ze stínu svého prezidenta, aby byla schopna autonomně formulovat svou politiku, nebyla jen převodovou pákou své vládnoucí vrstvy. Avšak i v tomto ohledu se PSUV jeví v zajetí vnitřních byrokracií, určitých forem klientelismu a jejímu vnitřnímu demokratickému životu nepřispívajíani neustálé mobilizace proti nepřátelům bolívarské revoluce. Všechny tyto fenomény tvoří překážky k tomu, aby se PSUV stala místem lidové participace na formulování cílů, programů a prostředků bolívarské revoluce.“ Strana je sotva pouhou převodovou pákou a zcela nemístné je hovořit o  její vládnoucí vrstvě. Problém stranické a státní byrokracie existuje jako vedlejší efekt, kterému lze zábranit v zemích, kde tento problém není pouhý vedlejší efekt, ale součástí systému a vžití každodennosti, stejně jako klientelismus a korupce.Chavez zdědil státní aparát se všemi chorobami, který nemůže změnit ze dne na den. Na místě je prostý návrh...co dělat ?...a srovnání s dobou před Chavezem a opozicí ! Byrokracii lze prozatím pouze zadržovat, vyvažovat, odzbrojovat, především aktivitou ve straně a hnutím zdola... a využívat.

Socialistický stát ma menší nároky na množství úředníků, protože politiku a praxi iniciují, uplatňují a hodnotí dělníci a společenstevní organizace sami a samostatně....

Kapitalistický stát podněcuje atomizaci konzumentů ( a udržuje konzumentství kultury atomizovanými konzumenty. poznámka jm), privatizaci společenských aktivit a zavádí tržní pravidla....

Socialistický stát by měl spoléhat na lidskou solidaritu, kolektivismus, rovnost, participaci a veřejnou transparentnost; prosazuje veřejné disputace a diskuse, veřejné vlastnictví a spolupráci, demokratické rozhodování....Možná, že už více než 8 miliónů dělníků dá přednost továrním výborům. Více než 30 tisíc dělníků může být členy dělnických milicí. Přesto Venezuela zůstává kapitalistickou zemí. Zatím .“Lee Artz

In theory, the ‘communal state’ is supposed to eventually replace the bourgeois state. The new state will be subordinate to ‘popular power’ and overcome the division between ‘civil society’ and ‘political society’ that underpins the capitalist system. The emphasis on grassroots participation is also seen as a departure from the undemocratic, centralist tendencies of some previous socialist experiences” zde

Tím nezamlčujeme problémy a neidealizujeme skutečnost.

Docela jistě jsou na místě „mobilizace proti nepřátelům bolívarské revoluce“, ti nepřátelé totiž existují, jsou ekonomicky  i mocensky silní a vlastní 80% masmédií. Strana a Hnutí nesmí ztratit tempo a energii. Odbory vzhledem k participační demokracii a ekonomice nemusí hrát roli jaká by měla nebo mohla být potřebná v jiných zemích. Jejich význam a autonomii však J. Horňáček podceňuje. Demokratická jednota revoluční fronty a soustředění sil v tomto stádiu je zcela namístě; významem převažuje negativní důsledky a nevylužitelná zanedbání. Jistá forma personálního propojení může naopak přispět k prosazení požadavků odborů. Odborové organizace ve Venezuele  pochopitelně jsou nejen socialistické a chavistické, ale také silně opoziční. Obavy z jejich podřízení vládnoucí vrstvě strany nebo vládě jsou tedy nepřiměřené zde.

Program i činy  Chaveze a chavistů jsou jednoznačné a  tvrzení /osočení/, že  „spojovat Cháveze se snahou vytvořit socialismus 21. století je nadsazené a v mnoha ohledech mylné.“ se nezakládá na ničem. Utváření revolučního státu a socialismus 21. století není jen záležitost ekonomiky, řízení a rozdělování nadhodnoty. Jde o více. V Latinské Americe jde dokonce o více nežli socialismus, obzvláště kodifikovaný a cizorodý. Na závěr J.Horňáček usuzuje, že pro Chavezehlavním cílem je zajistit relativní blahobyt nejchudších vrstev, omezit vliv Spojených států v regionu, posílit vlastní mezinárodní prestiž a vytvořit z Venezuely mocného regionálního hráče. Jedná se o cíle legitimní a v mnoha ohledech progresivní, jež byly v různé míře naplněny. Avšak bylo by chybou hledat v dnešní Venezuele a politice jejího prezidenta zárodky, nebo dokonce naplnění socialismu 21. století, který by měl být vzorem pro radikální levici.“ Zajisté se jedná o cíle legitimní a nutné pro další vývoj revoluční reality.

Pro Chaveze je nejdůležitější zajistit všem lidskou důstojnost. Odstranění chudoby je samozřejmou podmínkou a součástí tohoto úkolu, ale nejde o “ konzumní socialistickou“ společnost, gulášový socialismus nebo gruntovní blahobyt, jakoliv relativní, ale o lidskou důstojnost, z toho vylývá ostatní.

V dnešní Venezuele pochopitelně dosud není a nemůže být naplnění socialismu 21. století a sotva si to někdo ve Venezuele myslí. Co má být vzorem pro krátkozrakou levici bez vize, která se považuje za radikální a zůstává v zajetí lokálních a dobových schémat, podle kterých posuzuje skutečnost  vycházející z jiného, podstatnějšího a transformujícího vidění a vědění, je problém této levice.  

Chavizmus je jen počátek a ve Venezuele předpoklad více - než socialismu.


 

Ariana Cubillos/AP Photo

 


Dodatky, doplňky, zdroje a doporučení (V případě nefunkčních linků lze zdroj vygooglovat dle titulu).


 

Venezuela a Hugo Chavez (Britské listy)

 

The Meaning of 21st Century Socialism for Venezuela

The second way in which the government is shaking loose the influence of private capital is by introducing participatory democracy in numerous areas of the state. This is happening through local planning councils, citizen participation in social programs, and a variety of other institutionalized mechanisms for civil society involvement in government (referenda, selection of high-level state officials, and citizen audits of state institutions).

In Venezuela, Conditions for Building Socialism of the 21st Century Have Been Created

Ecology and Venezuela: A program for 21st-century socialism

Venezuela: Can the Revolution be Liberated from the Oil Economy?

Grace Livingstone, Zadní dvorek Ameriky: USA a Latinská Amerika od Monroeovy doktríny po válku s terorem

James Petras, Cultural imperialism in the late 20th century

 

 Most within the National Network of Commoners would subscribe to what Azzellini calls the ‘bottom-up’ perspective, which views the Chávez government as creating the enabling conditions for building popular power, but sees the ultimate goal as moving beyond the (bourgeois) state form.

 See this article by Atenea Jimenez ( Spanish, English translation). Following the October 2012 elections, Chavez reprimanded his cabinet for the lack of progress on stimulating the construction of the communes and asked his newly nominated Vice President, Nicolas Maduro, “Where are the communes?” In this piece, Jimenez responds that the communes are alive and well but that their work has been under-recognized for various reasons. They also discussed the creation of a communal state department to articulate with other organizations in the region and globally, with the goal of combating imperialism and working to create socialism at the global level.” zde

 Rebecca McMillan and Calais Caswell

 

Clara Irazábal and John Foley, Venezuela Communal Councils and the Role of Planners

The “Assemblies of Revolutionary Militants in Solidarity with Chavez”, held throughout the country, also aimed to raise awareness of the contents of the national constitution, especially articles dealing with the presidential inauguration and the declaration of absences.

Organisers indicated that this exercise of mobilisation and consciousness-raising was in reaction to the stance of the right-wing opposition, who claim that the delay in Chavez’s inauguration amounts to a “violation” of the constitution and a “coup d’état”, and have called for a “massive” demonstration in protest.

In this capacity, Dario Vivas, PSUV Coordinator of Mobilisation, made a call “to all revolutionaries to be very aware, organised, disciplined and united…to defend the nation”.

http://venezuelanalysis.com/news/7612

Planning the Next 6 Years of Venezuela

Chavez’s plan is available and Capriles

The Ministry of Popular Economy became the "Ministry of Communal Economy" in 2007, and was merged into the Ministry of Communes and Social Protection on 3 March 2009, along with the Ministry of Participation and Social Protection. Consejos Locales de Planificación Pública

ECONOMIC AND SOCIAL DEVELOPMENT

http://venezuela-us.org/economic-social

These skills regulation, formulation and monitoring of policies, planning and implementation of activities of the National Executive on citizen participation in the area of ​​the communes. The completion of the analysis of the management of the communal economy in the country and making recommendations to the competent organs and bodies. Regulation, formulation and monitoring of policies, planning and implementation of activities of the National Executive as it pertains to the operational rules and instruments of promotion, self-management and co-management of the population under the state's economy, which harmonizes the action of the entities involved in such sectoral policy, and the efficient use of resources for financing.

Venezuelan Ministry for Communes and Social Protection

http://www.venezuelasite.com/portal/Detailed/28173.html

 

 

Comrade Chavez, If You Want to Know What Happened to the Communes, Ask the People

...Comrade Chavez, if you ask us directly we will tell you that the communes and the workers’ councils/workers control are a concrete possibility for everyday socialism which can be carried out through instruments and tools that we must also create, because they still don’t exist, that have not been created, we have to do this, to unmake and remake, guided by certain basic signals which point us in the right direction, knowing that the struggle is against the exploitation of the human being and for the construction of a popular and permanent constituent process, participatory and protagonistic democracy, solidarity, mutual-support, legitimacy over legality, new socialist ethics, the strengthening of our ability to co-manage and self-manage, participatory planning, collective leadership, balancing our accounts, fraternal debate and opening up a dialogue on knowledge, amongst others things.

http://venezuelanalysis.com/analysis/7392

 

Obstacles and Opportunities to a Socialist Transition

Building socialism or a new productive capitalist economy is a complex and difficult journey in any rentier economy, including Venezuela.

Reaffirming the socialist objective of the Bolivarian Revolution as a strategic goal depends first of all making the Ministries and their sub-officials accountable to their constituents via empowered citizens councils and professionally trained oversight committees of ‘users of the services’. Current abuses, corruption, inefficiencies, non-delivery of services are chronic, politically costly and mock the socially progressive projects promised by President Chavez. Periodic ‘renovation’ and replacements of Ministers, civilians by military, provide at best a temporary respite: but under conditions of unchecked power, the rentier culture and mentality promptly reasserts itself in the same dysfunctional behavior. Citizen oversight with the power to sanction errant officials provides a more permanent corrective. Elections of citizens’ oversight councils would represent a ‘revolution within a revolution’ – because it will result in greater accountability and the implementation of some of President Chavez’s initiatives.

The Official James Petras website Beyond President Chavez Electoral Victory: Socialism in a Rentier State

Article 231 of the constitution only states that the new president should take the oath in front of the national assembly on that date, but “if for any supervening reason, the person elected President of the Republic cannot be sworn in before the National Assembly, s/he shall take the oath of office before the Supreme Court”. No date is specified in that case.

http://venezuelanalysis.com/news/7575

 Actually, the October 7 election has not allowed the bourgeoisie and imperialism to halt the Bolivarian revolution. The country continues to pursue an orientation of relative independence in relation to imperialist domination. The bourgeoisie has not managed to gain the space that would allow it to restore its neo-liberal policies and its direct control of the state, of which it was deprived by the revolutionary process.

Gonzalo GómezWith regard to the regional impact, with the victory of Chavez, the relationship of forces in Latin America continues to be favourable to the revolution and the so-called “regional integration”. The interventionist imperialism option was weakened and delayed, which opens the way to other strategies which they attempt to use to neutralize the Bolivarian revolution on the Latin American geopolitical scene.

http://venezuelanalysis.com/analysis/7576

 

Marina Sitrin , Everyday Revolutions: Horizontalism and Autonomy in Argentina - Excerpts from New Book

http://upsidedownworld.org/main/argentina-archives-32/4127-everyday-revolutions-horizontalism-and-autonomy-in-argentina-excerpts-from-new-book

Socialism in the Twenty First Century

The Challenge and Burden of Historical Time

by István Mészáros

A breakthrough in the development of socialist thought, The Challenge and Burden of Historical Time is both a companion volume to Mészáros’s seminal Beyond Capital and a major theoretical contribution in its own right. Mészáros, one of the foremost Marxist thinkers of our age, focuses on the tyranny of capital’s time imperative and the necessity of a new socialist time accountancy, and provides a strong refutation of the popular view that there is no alternative to the current neoliberal order.… | more |

http://monthlyreview.org/press/books/pb1696/
The Challenge and Burden of Historical Time

Structural Crisis of Capital     http://monthlyreview.org/press/books/pb2082/                                                        Steeped in the philosophical roots and revolutionary world outlook of early Marxism, broad in scope and stunning in its erudition, Beyond Capital brilliantly challenges the European-based conceptual framework of socialist theory and begins the urgent task of elaborating a new socialist theory of transition.

http://monthlyreview.org/press/books/pb8812/

Peter McLaren,Che Guevara, Paulo Freire, and the

Politics of Hope: Reclaiming Critical Pedagogy

http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/mclaren/mclaren%20and%20che.pdf

 

 Paulo Freire, Pedagogy of the Opressed 

http://www.justinwyllie.net/essays/pedagogy_oppressed.pdf

 

Pedagogy and emancipations in Bolivarian Venezuela: education policies for the 20th Century socialism

http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0101-73302011000200009&script=sci_arttext

Critical Pedagogy and Empowering in Teacher Education in Venezuela [microform]
  Carmen T. Chacon and Luisa Cristina Alvarez

http://catalogue.nla.gov.au/Record/5685483

 

Venezuela's higher education: a model of real social inclusion political battle over education has necessitated the establishment of a new system, known as Bolivarian education.

http://directaction.org.au/issue9/venezuela_higher_education_a_model_of_real_social_inclusion

Michael Baker,Teaching and Learning About and Beyond Eurocentrism

http://www.academia.edu/1516858/Teaching_and_Learning_About_and_Beyond_Eurocentrism_A_Proposal_for_the_Creation_of_an_Other_School

 

Eurocentrism, Modern Knowledges, and the "Natural" Order of Global Capital

http://muse.jhu.edu/login?auth=0&type=summary&url=/journals/nepantla/v003/3.2lander.pdf

 

Rodolfo Kusch, Indigenous-Thinking-western-Canon-or-another-kind-of-commemoration

https://globalstudies.trinity.duke.edu/wp-content/uploads/2010/11/Indigenous-Thinking-western-Canon-or-another-kind-of-commemoration.pdf

Anibal Quijano, Coloniality of Power, Eurocentrism,and Latin America

http://www.unc.edu/~aescobar/wan/wanquijano.pdf

 

Boaventura de Sousa Santos, Another Knowledge is Possible: Beyond Northern Epistemologies

http://www.boaventuradesousasantos.pt/pages/pt/livros/another-knowledge-is-possible-beyond-northern-epistemologies.php

 

http://www.boaventuradesousasantos.pt/media/Introduction(3).pdf

 

Madina V. Tlostanova a Walter D. MIgnolo, On Pluritopic Hermeneutics, Trans-modern Thinking and Neokolonial Philosophy.

Decolonial Aesthetics (I) | TDI/Transnational Decolonial Institute

http://transnationaldecolonialinstitute.wordpress.com/decolonial-aesthetics/

 

 “The hegemonic Eurocentric paradigms that have informed western philosophy and sciences in the "modern/colonial capitalist/patriarchal world-system" (for the last 500 hundred years assume a universalistic, neutral, objective point of view.”

Rámon Grosfoguel, Transmodernity, border thinking, and global coloniality. Decolonizing political economy and postcolonial studies

http://www.eurozine.com/articles/2008-07-04-grosfoguel-en.html

Garcia Linera,De demonios escondidos y momentos de revolución: Marx y la

revolución social en las extremidades del cuerpo capitalista (On Hidden Demons and Revolutionary Moments: Marx and Social Revolution in the Extremities of the Capitalist Body),

http://blogs.newschool.edu/janey-program/files/2011/10/BOSTEELS-Janey-Fall-10-Lecture.pdf

 

Field Environmental Philosophy and Biocultural Conservation

http://digital.library.unt.edu/ark:/67531/metadc102296/m1/4/

 

 Jan Keller: Globalizace pokračuje v logice vývoje systémů moderní společnosti za posledních zhruba dvě stě let. Obnovila to, co bylo zřetelné už někdy v polovině 19. století, to znamená, že zisky jdou těm nahoře a rizika padají na ty dole. Globalizace k tomu přidala jen to, že vytvořila mocenskou asymetrii mezi vším, co se může rychle pohybovat, a tím, co zůstává fixováno na národní teritorium. To, co se může rychle pohybovat – investice, části nadnárodních firem, – to si přisvojuje zisky jako v 19. století, zatímco to, co zůstává vázáno teritoriálně – krajina, komunita, zaměstnanci, odbory, - na to padají všechna rizika.

Zásadní zvrat by mohl nastat jen za předpokladu, že by se tato logika zlomila. To znamená, že to, co zůstává fixováno lokálně, by získalo větší možnost rozhodovat o svém osudu. Je třeba vytvořit nějaký systém, kde by tato asymetrie mezi pohyblivým a stabilním byla narovnána.

http://www.vasevec.cz/vip-blogy/jan-keller-pro-vasi-vec-je-jedno-jestli-je-dogma-cervene-nebo-modre

 

Ecology: Socialism v. Capitalism --Chris Williams http://www.youtube.com/watch?v=8TqmZEK3bos


Ecology & Socialism
http://www.youtube.com/watch?v=HMx-AH4iByY


Marxism and ecology John Bellamy Foster Marxism 2011
http://www.youtube.com/watch?v=IwIb4Mb8xVo


“Human activity is altering the dynamics and functioning of the Earth system to a degree never before seen. The capitalist system is the principal cause of the imbalance because it puts the rules of the market and the accumulation of profit above the laws of nature. Nature is not simply a sum of elements, it’s not a source of resources that can be exploited, modified, altered, privatized, commercialized and transformed without any consequences.......
A socialist society is not only a necessity that arises from the growing scarcity of resources and the imperative of conservation of the natural basis of life, it is also desirable if we consider equality, justice, co-operation, solidarity and freedom to be highly important values. A solidary and peaceful coexistence of individuals and the peoples of the world requires an eco-socialist society, in all countries of the world.”


Saral Sarkar / Bruno Kern, Eco-Socialism or Barbarism. An up-to-date Critique of Capitalism
http://www.oekosozialismus.net/en_oekosoz_en_rz.pdf

 


Josef Mikovec, Brazílie
9. března
NETSOCAN