NETSOCAN
Číslo 4 --DUBEN 2006---Ročník V.
Problémy nejen s ochuzeným uranem

ooo Na Britských listech proběhla krátká diskuse nad článkem amerického žurnalisty Douglase Westermana, který popsal situaci v Iráku, kde lékaři konstatují velký nárůst rakoviny hlavně u dětí. Přitom to není nic nového. Viděl jsem v naší televizi před lety pořad BBC o nárůstu výskytu rakoviny u dětí na jihu Iráku po první válce v Zálivu. Vinu dávali už tehdy lékaři jednoznačně používání granátů s ochuzeným uranem.
ooo Ozval se pan Miroslav Šuta, který velmi zjednodušeně shodil článek amerického žurnalisty Douglase Westermana jako nedůvěryhodný nebo spíše propagandický. Podle něj "hlavním zdrojem informací amerického reportéra jsou lidé jako dr Ahmad Hardan, který byl vysokým funkcionářem iráckého diktátorského režimu". A tím je řečeno vše. Takoví lidé nemohou mít pravdu. Celý článek amerického reportéra je protiamerický. A všechno co je protiamerické je podezřelé. Pan Šuta dobře ví (jak sám napsal - on tam byl a viděl to), že všichni Iráčané "používají doma radioaktivní materiály z iráckých nemocnic a jaderných zařízení. Je přece známo, že místní obyvatelé během války (nebo krátce po ní) taková zařízení (a mnohá jiná) vyrabovali". Potom se nemůžou divit, že jsou nemocní.
ooo Já nejsem odborník ve věci problematiky jaderného zamoření. Ale hodně čtu a hodně si pamatuji, umím analyzovat a mohu vyvozovat závěry. Stejně jako panu Šutovi, i mne je podezřelé číslo 600 dětí denně se symptomy nemoci z ozáření. Řekl bych, že přesahuje kapacitu nemocnic v Basře. Ale to neznamená, že shodím celý článek.
ooo Je spodivem, že stejní lidé (ze zeleného okruhu bojovníků za životní prostředí), kteří jsou proti jaderné energetice, proti jaderným elektrárnám, bagatelizují účinky radioaktivního záření z granátů s ochuzeným uranem. Pro ně je jaderná elektrárna s přísně chráněným režimem ochrany a zabezpečení nebezpečná a musí se zavřít. Ale granáty s ochuzeným uranem, které po výbuchu zamoří okolí na tisíc let, nejsou nebezpečné. Už to slovo "ochuzený uran" nám říká, že se vlastně nic neděje - nic to není. Skutečně, z takových granátů neuniká radioaktivní záření gama jako z atomové bomby. Ochuzený uran produkuje jen záření alfa, které je možno odstínit listem papíru. A navíc má velmi krátký dosah ( i vrstva vzduchu jej zeslabí). Bohužel problém nastává, až když se nadýcháte prachu obsahujícího ochuzený uran. Ten se vám usadí v plicích a dalších orgánech. A tam už má volné pole působnosti. Rakovina plic, lymfatických žláz, je pak rychlý výsledek.
ooo Jenže nejsou to jen Iráčané kdo trpí následky ozáření z ochuzeného uranu. Nakonec čert je vem - stejně si to udělali sami - neměli rabovat nemocnice a jaderné továrny. Pan Šuta asi neslyšel o zprávě ministerstva obrany Italské republiky, kterou uveřejnily Corriere della Sera. Také byla na BBC Monitoring Europe (Political) - April 6, 2006. V současnosti o ní jedná italský parlament. Česky si to mohl přečíst na webu Messin.
ooo Zpráva mluví o zvýšeném výskytu nádorů mezi vojáky na Balkáně. Říká, že bylo ověřeno 158 případů výskytu zhoubných nádorů u vojáků sloužících v Bosně a v Kosovu. 28 už jich zemřelo. Toto číslo vyjádřené v procentech a srovnané s celkovou populací je alarmující. Nemoc má už i název - "balkánský syndrom". Takže po syndromu z Perského zálivu máme i balkánský syndrom. A můžeme mít i další. Bosna, Kosovo, Somálsko, Kuvajt a samozřejmě Irák - tam všude Američané používali granáty s ochuzeným uranem. Na příklad při agresi NATO v Jugoslávii vystřelili z letadel 11000 střel obsahujících ochuzený uran. Tyto střely byly vypalovány k proražení obrněných vozidel. Kdo si vzpomene, že v Kosovu zasáhli jen asi 34 tanků, vidí, že účinnost takových granátů v boji není příliš vysoká. Jejich účinnost při ničení okupantů je vyšší. Jejich počet brzy přesáhne počet zničených tanků. Ale pro tuto zprávu se zkoumali jen okupační vojáci. Nikdo se nestará o oběti. Nikoho nezajímají osudy srbských dětí - obětí uranové munice. Stejně jako v Iráku, tak i v Srbsku jsou nejvíce ohroženy děti, které si hrají na postižených místech a rozviřují při tom prach. Je jasné, že na jednoho okupačního vojáka musí onemocnět mnohem vyšší počet civilního obyvatelstva. A o ty se nikdo nezajímá. Úmrtnost mezi nimi musí být mnohem vyšší, protože tyto oběti nemají tak vyspělé nemocnice ani léky. Umírají bez zájmu médií a naděje.
ooo Jenže ochuzený uran si nevybírá. Zabíjí i agresora. V tom je spravedlivý. Váleční plánovači jsou nepoučitelní. Toto totiž není první případ, kdy zbraně zabíjí nejen nepřítele, ale i útočníka, který chce zabíjet. My starší si pamatujeme na Agent Orange. Říkali tomu defoliant. Herbicid, který měl zničit úrodu a odstranit listí ze stromů, aby letci mohli dobře vidět bojovníky Vietcongu a tak je zabíjet. Posypali s ním miliony hektarů půdy. Zůstala jen pustina a otrávená země, na které nic nerostlo. A miliony mrtvých Vietnamců. Agent Orange byl neobyčejně účinný - zabíjel všechno s čím přišel do styku. Včetně amerických vojáků, kteří jej dopravovali a kteří jej nakládali do letadel. Po skončení vietnamské války se mezi nimi začala objevovat ve velké míře onemocnění rakovinou. Jediní, kdo z toho měli užitek, byli filmaři, kteří o těchto obětech natočili film. A stejný film natočili o syndromu z Perského zálivu. Určitě se dočkáme i filmu o následcích války v Iráku. I na smrti se dá vydělat.
ooo Používání takových zbraní je zločin. Kulka nebo obyčejný granát zabije a dále je neškodný. I děti si s nimi mohou hrát. Ale Agent Orange nebo ochuzený uran zabíjí i dlouho po skončení bojů a co víc - zabíjí civilisty. To už by se dalo označit za válečný zločin. Agent Orange byla v podstatě biologická Zbraň Hromadného Ničení. Ale nikdo se neodvážil ji tak nazvat. Američané jsou velkými bojovníky proti ZHN. Nakonec vedou války proti těm, co by je chtěli použít. A zřejmě v takové válce je možno použít všechno.
ooo Vždyť vítěze nikdo nesoudí.
ooo Zatím.


(Britské listy tento článek odmítly publikovat).

Ing. Josef Vít
1. května 2006

NETSOCAN