NETSOCAN
Číslo 4 -- DUBEN 2007 --- Ročník VI.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
 Kdo vlastně jsi - ČSSD?
AKTUALITY
 Pozvánka na 1. máj v Děčíně
 Zakládající prohlášení
 Írán - nebezpečí nukleární války
ESEJ
 Pohled zdola
o Autor si přeje zůstat anonymní
ČLÁNKY
 Nemocné zdravotnictví - jak z toho ven?
o Ing. Josef Vít
 Rezoluce stydlivých militaristů a válečných štváčů?
 Matení o radarové základně a úpadek západních elit
 Metamorfózy agresora v mírotvorce, mírotvorce ve špiona a…?
 Komunisté připravují ozbrojenou revoluci
o Ing. Josef Vít
NETSOCAN MONITOR
 Lidské velikášství je směšné
 Soros: Dolar je slabina USA
 Hodnoty a zájmy v současné české společnosti
 Americký radar a český esprit
 Politici se hrozí poplatků
 Po návratu zajatých Britů vypukl souboj propagand
 Výběr článků o radaru



Írán - nebezpečí nukleární války


o Informujeme o zajímavém článku, jehož autorem je vedoucí mezinárodního oddělení ruského ministerstva obrany generál Leonid Ivašov. Článek se jmenuje Írán: hrozba jaderné války a jeho kompletní verzi v angličtině lze nalézt po
ENTER



o Autor tvrdí, že USA se svými spojenci zahájili psychologickou kampaň, která má připravit veřejné mínění na použití taktických jaderných zbraní v blížícím se americko-íránském konfliktu.
o Na počátku roku 2007 se dostaly na veřejnost – a nepochybně záměrně s cílem zpracovat veřejné mínění - informace, že Izrael připravuje užití tří jaderných náloží proti Íránu. Vzhledem k nepřátelskému okolí, kterým je Izrael obklopen, Ivašov soudí, že role židovského státu v konfliktu již byla rozhodnuta.
o USA zamýšlejí vpád do Íránu s cílem zničit asi 1500 vojenských a hospodářských cílů a pro některé se připravují „chirurgicky přesné“ jaderné exploze, které by neměly způsobit rozsáhlejší ekologické škody ani vysoký počet civilních obětí (samozřejmě dle pojetí agresora).
o Ivašov poznamenává, že tento útok nicméně povede nejen k nasazení všech pro Írán dostupných zbraní hromadného ničení, včetně biologických, chemických a dalších průmyslově vyráběných otravných látek, ale dojde i k rozšíření konfliktu.
o Nasazení jaderných zbraní bude signálem, že USA svou jadernou dominanci hodlají použít k vydírání, což může v důsledcích znamenat změnu světového řádu. Do hry patrně vstoupí i další země, ať již jaderné zbraně vlastní oficiálně či nikoli.
o Ovládnout tak rozsáhlou zemi, jako je Írán, nebude možné bez masivní pozemní operace, která vyvolá mobilizaci armád muslimských států a vzedmutí globální vlny rozhořčeného veřejného mínění podporujícího trpící Írán a současně namířeného proti USA a Izraeli.
o Poněvadž USA jsou si vědomy, že přepadení Íránu povede k oslabení amerických pozic ve světě, je třeba za jejich rozhodnutím hledat i další adekvátní cíle.
o Oficiální záminka pro útok – snaha Íránu získat jaderné zbraně – je z technického hlediska neseriozní. Írán není schopen v dohledné době schopen něco podobného realizovat a jeho eventuální snahu lze řešit politickými prostředky.
o Za aktivitou USA která by mohla znamenat globální důsledky, lze spíše hledat pokud o řešení nějakého globálního problému, jímž by mohlo být hrozící zhroucení globálního ekonomického systému spočívajícího na dolaru.
o Ivašov tvrdí, že hodnota všech vydaných dolarů dnes desetinásobně překračuje hodnotu veškerého majetku USA. To představuje dluh, který nemůže být nijak vyrovnán, takže sumy na dolarových účtech jednotlivců i institucí po celém světě vlastně tvoří virtuální realitu. Na druhé straně lze říci, že Američanům v USA vlastně nic nepatří…
o Zbankrotovaný „strýc Samuel“ se patrně pokusí ze svých problémů vybřednout formu nějaké globální akce, jejíž rozměry mohou být vskutku epické.
o Ivašov se domnívá, že USA patrně obětují i Izrael, jehož angažovanost v útoku proti Íránů rychle přeroste v  konflikt a krvavou lázeň mezi islámem a judaismem ve všech rozvinutých zemích planety, kde jsou obě víry současně vyznávány větším počtem věřících, a do tohoto střetnutí budou – bez šance na neutrální postoj, vtaženi i ostatní obyvatelé. Že značný počet lidí již předvídá, co se bude dít, vyvozuje Ivašov z rostoucího masového počtu žádostí občanů Izraele o získání pobytu v Rusku a na Ukrajině.
o Současné akce světových politických hráčů na poli OSN, kritizující Írán, autor srovnává s Mnichovským diktátem, kdy je oběť v pokusech o appeasement předhazována agresorovi, který své záměry ani neskrývá.
o Ivašov se domnívá, že děsivému scénáři - který z hlediska počtu angažovaných států, rozsahu výzbroje a hloubky i intenzity náboženských střetů - považuje za děsivější než byla druhá světová válka, lze zabránit jedině hrozbou totální (tzn. politické, vojenské, hospodářské i kulturní) izolace americko-izraelského tandemu státy celého světa v případě, že zahájí jadernou válku. Navíc se domnívá, že nepřímé signály naznačují, že útok by mohl být zahájen již letos v dubnu
o Ruský generál vyzývá světové vůdce i osobnosti z politiky, vědy, kultury i religiozity, aby daly svůj budoucí postoj jasně a koordinovaně najevo a splnily tak svou povinnost vůči lidstvu. Poněvadž již v případě prvního jaderného výbuchu se lidstvo může ocitnout ve zcela novém a naprosto nehumánním světě.


FRS, 6. května
















o

o
o
Kdo vlastně jsi - ČSSD?


(1996 - 2007)

o Se vstupem M. Zemana do vedení ČSSD probíhal paralelně jiný a pro veřejnost poměrně nenápadný proces. Byla jím "bolševizace" ČSSD, začínající ovládnutím okresních organizací a končící získáním politické moci ve státě. Což bylo později příznačně ilustrováno výrokem -Tak technologii moci bychom již uměli! Tato úvaha se však zabývá výhradně negativními vnitrostranickými konsekvencemi oné „technologie moci“.
o Konkrétně na Praze 2 se v období 1993 – 1994 tento proces začal mj. tak, že  tehdejší okresní organizace strany zhruba zčtyřnásobila svoji členskou základnu (z asi 25 na 80) a nově příchozí byli téměř všichni členy normalizační KSČ. Zajímavostí byla jejich až fanatická podpora někdejšího - dle vlastních Milošových slov - „pravicového liberála“ Zemana; v tom ovšem problém nespočíval, neboť M. Zeman se těšil většinové podpoře i ostatních členů.
o Ihned však začala reorganizace okresní organizace: nově příchozí se uskupili do dvou místních organizací: první asi s (papírově)  60 členy vedl Ing. V. Dašek, druhá - asi 6 mimopražských (!) členů - sestávala ze zaměstnanců podnikatele PhDr. V. Šlajera. Zbylí - většinou původní členové (včetně nově příchozího M. Zemana a jeho pozdější ženy Ivany) - tvořili organizaci třetí.
o Nově příchozí se okamžitě chopili moci: od výměny tajemníka, přes ovládnutí OVV, až po dosazení vlastních lidí do krajských i celostátních orgánů ČSSD.
o Zdánlivě marginálním faktem se zdálo naprosté pohrdání stranickými stanovami, projevující se zejména v činnosti Daškovy MO, která se snad nikdy nesešla jako usnášeníschopná. Jedna členská schůze jeho šedesátičlenné organizace měla dokonce účast – Dašek, jeho manželka a jeden další člen! Protesty, že usnesení těchto schůzí jsou dle stanov neplatná, a všechny personální a další kroky vycházející z těchto usnesení nelegitimní, byly neprůchodné: měli své lidi ve všech orgánech – v revizních komisích i vedeních všech stranických stupňů.
o Podobný proces neprobíhal pochopitelně jen na Praze 2 a zahrnul i spolupráci celostranického vedení ženské organizace a funkcionářů Mladých sociálních demokratů (motorem této kooperace byla pochopitelně zajištěná volitelná místa na kandidátkách všech stupňů či jmenování do stranických, hospodářských i státních funkcí).
o Miloš Zeman fungoval patrně systémem dosti osamělého vůdce – byť s obrovskou autoritou – a otázky demokracie (viz vstup do NATO se kterým nesouhlasila drtivá většina členů ČSSD) či budování strany (neexistence média umožňujícího celostranickou diskuzi) ležely zcela mimo jeho rozlišovací schopnosti. Celostranickou diskuzi v podstatě nahradila „diskuze“ členů redakční rady (Rudého) Práva. Za této éry cestu ke kariéře zajišťovaly pouze dva faktory: členství v bývalé normalizační KSČ nebo členství u Mladých sociálních demokratů (či kamarádšoft s některým kamarádem z MSD). Samozřejmě nesměl chybět projev oddanosti svému Vůdci a v takovém případě pak byla veliká šance i na přimhouření oka až slepotu při nejrůznějších deliktech.
o Vedle několika jedinců s nesporně sociálně demokratickým přesvědčením - J. Kavan, I. David – se k moci dostávali osoby se zcela bolševickými praktikami (se specifickou afinitou k Ministerstvu vnitra či transformaci ekonomických subjektů) a nebo lidé osobnostně i profesionálně naprosto nevyzrálí a ideově dezorientovaní, nemluvě o personách s fakticky kriminálními sklony, ochotných ke kariéře v jakékoliv funkci. Deník Právo lidu zdegenerovaný do téměř bulvární podoby definitivně zanikl a horizontální forma komunikace členské základny tak byla zcela potlačena. Její vertikální forma spočívala v „diskuzi“ mezi Veličenstvem a jeho poddanými straníky na veřejných shromážděních organizovaných k nějakému výročí.
o Na tomto pozadí pak probíhal politický vzestup ČSSD i uchopení státní moci po parlamentních volbách 1998. Jako ad hoc nástroj mocenské technologie tento mechanismus sice fungoval, ale poněvadž šlo o výhradně účelový postup, který absolutně přehlížel základní principy demokracie, politické etiky i kultury, jeho dlouhodobé negativní důsledky, které se nyní projevují, jsou vskutku zkázonosné.
o Zemanův obr stojící na hliněných nohách totálně zkolaboval a sám Vůdce - okázale zhnusen – ve finále ze strany dokonce vystoupil…
o První ránu do zad Vůdce vpálil Vůdcem jmenovaný následník Špidla, který diletantsky pohřbil jedenáctičlennou levicovou převahu v dolní sněmovně a politicky se vlastně objal s Havlem. Další neméně hlubokou a stále krvácející ránu Zemanovi zasadila část jeho bývalé mladé družiny, která jej za dosud nespočítaný počet stříbrných prodala v prezidentské volbě. Špidla - chaoticky zdražující všechno možné od jídla až po internet - vzápětí utrpěl nevídaná fiaska v několika volbách a byl dle nynějších zákonů soc. dem. kauzality vykopnut do lukrativní „exilové“ funkce eurokomisaře. Jeho nástupce, mladičký Gross, nejen nepochopil, že se musí obklopit moudrými poradci, ale nakonec si ani „nedokázal vzpomenout“ kde k jakému milionu vlastně přišel a za zcela trapných okolností opustil politiku. Za pouhé tři roky po slavném parlamentním vítězství Zemanova koně Špidly se moci ve straně ujal Zemanův úhlavní nepřítel Paroubek, jehož hlavní devízou je patrně slušnost a poctivost… Ten vzápětí prohrává parlamentní volby s ODS mj. i proto, že mu (na rozdíl od Zemana) ambiciózní zemanovci - jako Havel či Škromach - nijak výrazně nepomohli, pokud jej rovnou nezesměšňovali. Paroubkovy naděje na alespoň velkou koalici vzápětí hatí soc. dem. poslanci Melčák a Pohanka, kteří v jakési podivné hře, ve které se patrně snoubí ubohé politikaření s kriminalitou, dávají důvěru ODS…
o V činnosti parlamentních politických stran se navíc odehrála významná změna v tom smyslu, že tyto strany si prosadily faktické financování své činnosti státem, takže z tohoto hlediska vlastně vůbec nepotřebují členy. Tato skutečnost, nehledě na další lukrativní posty při výkonu nejrůznějších společenských či hospodářských funkcí, přitahuje zcela specifické typy lidí, pro které členství v ČSSD znamená poměrně pohodlnou formu obživy a tito lehkoživkové jsou ochotni za své posty bojovat všemi způsoby, mj. i formou obludného klientelismu.
o ČSSD je totálně rozvrácená. Její elitě (či spíše „elitě“) - majetkově již od svých voličů zcela oddělené - chybí ideologie, schopnost operativní reakce i základní sociální cítění. Pro ilustraci poslouží dva zdánlivě nicotné příklady:
o Zatímco i liberálové alespoň verbálně usilovali, aby si občané mohli odečíst z daní náklady na pořízení počítače (což by pomohlo těm chudším, poněvadž ti bohatší si již odečítají nejen počítače, ale i auta a domy), ústřední stranická komise pro informatiku se v průběhu jednoho roku zabývala výhradně lukrativní firmou Kapsch a žije patrně v absurdním přesvědčení, že každý občan, který si chtěl pořídit tak nepostradatelnou věc jakou je dnes internet, si jej již pořídil… Nelichotivé postavení ČR ve světovém  žebříčku hodnotícím rozšíření tak zásadního média, jakým je internet, padá plně na vrub ČSSD.
o Druhým příkladem je tragikomická dezorientace a dysfunkčnost vládnoucí ČSSD v situaci, kdy si manažeři ČEZ naprosto amorálně udělují stamilionové odměny za neustálého zdražování cen elektrické energie.
o Kolorit nynějšího absurdního divadla tvoří na jedné straně hrozba likvidačního soudu o 20 miliard, které - právníky přesycená - ČSSD patrně dluží advokátovi Altnerovi za jeho „výkon“ v kauze Lidového domu. Na druhé straně ČSSD dehonestuje i diskvalifikuje řada kriminálních ekonomických afér od komunální úrovně výše, a poněvadž těch neodhalených bývá mnohonásobně více, trčí zde pouze špička ledovce signalizující, že vnitrostranický boj často tvoří jen boje nejrůznějších více či méně delikventních bratrstev.
o Stranická „elita“ nejenom opustila tradiční růžovou stranickou barvu a - aniž by se ráčila kohokoli zeptat - klidně ji vyměnila za barvu poněkud nahnilého pomeranče čímž způsobila, že se celé generace sociálních demokratů naráz obrátily v hrobech.
o Tito „novátoři“, kteří zánik vnitrostranické diskuze samozřejmě nepostrádají - právě naopak - navíc volají po zavedení manažerského stylu ve stranickém vedení. Jeho horší varianta - podobně jako ve firmě kde manažerský styl a vnitrofiremní demokracie představují poněkud absurdní spojení - v úpadkové politické straně patrně povede k úplnému zániku demokracie: vnitrostranickou diskuzi nahradí výzkumy veřejného mínění a členská základna se buď změní v „zaměstnance“ nebo v přítěž, která - pokud sama zhnusena neodejde - bude postupně vylučována. V rukách vykutálených manažerů se postupně soustředí veškeré stranické peníze, aby pak mohly nerušeně plynout do jejich či jim spřátelených firem.
o V oblasti politikaření zuří boj mezi pravicovým blairistou Paroubkem (jehož guru je ve Velké Británii - s přídomky lháře a válečného zločince - právě politicky popravován) a ideologií či politickou etikou zcela nedotčenými byrokraty Březinou a Hulínským ( jejichž někdejší „guru“ - milion korun českých - se jim stal trapnou žebrotou). Oba přitom - za obrovských finančních nákladů - prohráli volby… Ještě včera vítězící bolševik na to užasle civí, pokud zrovna na Marshallových ostrovech „neobdivuje“ americký radar… Na poněkud juvenilně koncipovaném intranetu osmnáctitisícičlenné ČSSD probíhá „široká“ vnitrostranická diskuze: od 1. do 6. května zde vystoupilo s celkem 11 příspěvky 8 členů!...
o ČSSD nepochybně postrádá moudré politiky… Proto vůbec není vyloučeno, že může brzy postrádat i voliče, poněvadž neustálé zrady poslanců, naposledy Pohanky a Melčáka, povedou v případě opakování (např. při hlasování o americkém radaru) k naprosté ztrátě důvěry v tuto stranu! ČSSD zatím může pohodlně „surfovat“ na vlně preferencí vzedmuté asociálním programem pravicové koalice a napájené permanentními mediálními útoky proti KSČM. Ale byť se to momentálně jeví poněkud utopické, tak oněch 11% preferencí v době Grossova pádu nemusí být ani zdaleka spodní hranicí pokud se - po příkladu zelených - vynoří adekvátní politická síla.
o Zatímco sociální demokraté první generace jaksi „utonuli“ v gigantických společenských vírech majících podobu 1. a 2. světové války, před současnou sociální demokracií stojí zcela nové úkoly. Chce-li úspěšně vést tuto malou zemi v prostředí stále se prohlubující dekadence západní společnosti - s mj. rostoucí kriminalitou násilného i ekonomického charakteru, s klesající populací, s prohlubujícími se ekonomickými rozdíly mezi chudými a bohatými za demontáže sociálního státu - navíc zmítané globálními procesy a střety ekonomické, ekologické a dokonce i náboženské povahy, pak se bude muset nejprve stát stranou skutečně sociální a demokratickou.

František Stočes, 6. května

o



NETSOCAN MONITOR


Lidské velikášství je směšné
Wang chong... dominanci kariérních úředníků a praktiků moci chce vyvážit a navrhuje obsazovat část postů i učenci. Schopnosti a vysokou výkonnost úředníků i obvyklé nedostatky učenců Wang připouští, zároveň neopomene zdůraznit zpravidla přehlížené či vysmívané kvality učenců - otevřenost, cit pro spravedlnost a principiální politiku, schopnost kultivovat a mravně očišťovat okolí, stanovit dobrá pravidla jednání... Vládnutí státu dle Wanga není zas tak moc odlišné od vedení jednotlivců a sílu stát ke svému prostému přežití sice potřebuje, ovšem neméně než ctnost, bez níž jakákoliv společenská formace nebude fungovat... Wang poctivě promýšlí ještě další, i dnes stále reálnou vyhlídku - totiž permanentní válku nebo nedostatek zdrojů k životu... Racionalista Wang Chong... počítal s limity růstu a "rozvoje" více než typičtí evropští sociální inženýři (MF DNES, 28. dubna).

Tlumočník a překladatel Zdeněk Zacpal předkládá velice zajímavou recenzi díla čínského myslitele Wang Chunga, narozeného před 1980 roky. Neméně zajímavé než politické jsou i Wangovy vpodstatě ateistické úvahy v boji proti tehdejším pověrám: "Pokud by už nebe mělo rozumně ovlivňovat chod pozemských věcí, asi by napřed nerodilo nerozumné vládce, kteří se cesty ctnosti nedrží, aby je pak muselo napomínat špatnými znameními, ale rovnou by už mělo dokonalého vládce..." Astrologii pak popírá statiskickým důkazem, kdy při masovém přírodním neštěstí či v bitvě současně zahynou lidé s nejrůznějšími horoskopy.



Soros: Dolar je slabina USA
Podle něj nejsou finanční trhy ani světové hospodářství v rovnováze. Zatímco například Spojené státy spotřebují více, než kolik dokážou vyrobit, čínská ekonomika má problém přesně opačný... Pekingu totiž zůstávají bilionové přebytky z obchodu s USA, za které kupuje americké vládní i firemní dluhopisy... Spojeným státům věští Soros ekonomické zpomalení, zatímco Číně či Indii rychlý růst. "Za vším bude stát dolar - to je slabina USA. Zpomalování tempa růstu americké ekonomiky povede k nižší ochotě investorů držet a kupovat tuto měnu, což ji následně značně oslabí," předpovídá Soros. (MF DNES, 28. dubna).

Soros považuje za příčinu nynější velké spotřeby v USA boom v nákupu nemovitostí. Nicméně se domnívá, že po "splasknutí této bubliny" americká ekonomika sice oslabí, ale nerovnováha se prý vyváží, poněvadž Američané ztratí apetit pro nákup levného čínského zboží. S jinou a zcela katastrofickou prognózou přichází vedoucí mezinárodního oddělení ruského ministerstva obrany, generál Leonid Ivašov, o jehož článku názvaném "Írán - nebezpečí nukleární války" rovněž informujeme na titulní straně.



Hodnoty a zájmy v současné české společnosti
To, že rovná daň slouží větší spravedlnosti, může tvrdit snad jenom člověk, který neumí počítat. Rovná daň v režii ODS slouží zcela jinému cíli. Povede naprosto spolehlivě k tomu, že se definitivně uzavře malá skupinka nejbohatších a zvýší se jejich odstup oproti středním a příjmově nižším vrstvám. Nebudou se už muset s nimi dělit tolik o příjmy jako dříve, zato na ně přenesou větší část financování zbytků veřejného sektoru. Střední vrstvy doplatí na rovnou daň ještě více než ti nejchudší. Ale ani pro nízkopříjmové kategorie nebude žádným vítězstvím. Na snížených sociálních dávkách a zvýšených nepřímých daních přijdou lidé s nejnižšími příjmy o více, než kolik jim toho přibude na výplatní pásce. Navíc budou stigmatizováni. Bude se jim předhazovat, že ve zcela rovných podmínkách si vedou ze všech nejhůře. To bude odměna těm nejméně úspěšným za to, že zhruba třetina z nich volila ODS. Přitom hrubý příjem 80 000 Kč a více má asi 50 000 lidí, z nichž 35 až 40 % žije v Praze, a šest až sedm tisíc zaměstnanců má příjem 150 000 až milion korun, přičemž v Praze žije asi 6500 lidí s příjmem nad 130 000 Kč. Rovná daň je tedy dar Pražanů sobě.

Celou přednášku Jana Kellera ze 16. dubna si lze přečíst na ENTER



Americký radar a český esprit
ooo Ve svém 30. čísle tzv. Studentské listy AGORA v článku Kauza amerického radaru dle osvědčeného scénáře KGB mj. napsaly „Stejně jako v době studené války dnes „mírová“ hnutí proti základnám tvoří z velké části různé komunistické, islámské, antiamerikanistické a latentně antisemitské organizace..." (autor, údajně novinář Jiří Bob Asher).
ooo Vzhledem k tomu, že „studentské listy“ AGORA hanebně nařkly iniciativu z latentního „antisovětismu“, NETSOCAN se vás pokusí potěšit alespoň jednou aktuální a latentně filosemitskou anekdotou:

ooo Americký Kohn a Löwi diskutují, kde žije jejich nejpomýlenější souvěrec.
ooo Kohn tvrdí: „To nemůžou bejt nikdo jinej než americkej sionist!
ooo Dokážou ho, drahej Löwi, vůbec pochopit? Von si tady ve Státech žije v takovým ráji, že by tomu sám Mojžíš nevěřil - ale to mu nestačí! Von místo toho vodjede do Izraele a tam vede život dobrodruha!“
ooo Löwi oponuje. "Drahej Kohn, nechoděj na mně s takovou banalitou! Kam se americkej sionist hrabe na českýho Roubíčka!...
ooo Něco tak strašnýho si, drahej Kohn, nedokážou ani představit!
ooo Jenom povážej: Roubíček prej chce v Česku povolit stavbu americký raketový základny – a úplně grátis!"



Politici se hrozí poplatků
Snad všichni odborníci se shodují, že stát si nemůže dovolit luxus platit prakticky veškerou zdravotní péči z pojištění. Když však přijde na to, aby s tím politici nco u, převládne obava před ztrátou voličských hlasů. Popltky zdaleka nejsou v reformě to nejdůležitější, mnohem větší význam má vytvoření skutečné konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. (MF DNES, 11. dubna).

Člověk neví, jestli se má trpce smát nebo rovnou brečet. Stát si samozřejmě nemůže dovolit luxus platit prakticky veškerou zdravotní péči z pojištění (!), když si hned na počátku dovolil luxus poskytnout licence téměř třicítce zdravotních pojišťoven, ze kterých jich v už téměř dvě desítky zkrachovaly poté, co jimi protekly miliardy korun pojištěnců. Když se po tomto tunelování zdravotního pojištění pokusil J. Paroubek s D. Rathem udělat pořádek alespoň v té největší (VZP), vedlo to okamžitě k takovým problémům, že nejprve padly Paroubkovy preference a díky stávkám a protestům soukromých lékařů a lékárníků nakonec prohrál volby. Pokud autor volá po skutečné konkurenci zdravotních pojišťoven, pak by si měl položit dvě otázky: za prvé, jak je možné, že v tomto kapitalismu za více jak deset let nefungovala konkurence mezi tolika pojišťovnami, a za druhé, zda by se zdravotním pojištěncům naopak bohatě nevyplatila existence pojišťovny pouze jediné.



Po návratu zajatých Britů vypukl souboj propagand
Mediální válka mezi Íránem a Británií kolem nedávného zadržení britských námořníků propukla naplno. Teherán trvá na tom, že s Brity zacházel dobřa, námořníci ale nyní tvrdí pravý opak... Vojáci ve službě nemohou prodávat své příběhy. Britské ministerstvo obrany ale v neděli námořníkům překvapivě povolilo mluvit o svém zajetí. Prý kvůli obrovskému zájmu médií. "Jde o vyjímečné okolnosti," řekla mluvčí ministerstva.

Okolnosti zajetí britských vojáků byly skutečně mimořádné. Hrdinná vojanda Turneyová tvrdí, že hrdinně hrála (?) roli hloupé blondýny a dopisy, ve kterých napsala, že vojáci byli v íránských vodách a nikoli v iráckých, jak tvrdila vláda Tonyho Liara, prý rafinovaně napsala pod výhrůžkami. Zda jí bylo vyhrožováno o poločase fotbalového zápasu mezi Arsenalem a Liverpoolem, který sledovali v televizi nebo dokonce před servisem pinpongových utkání, kterými zajatci zaháněli nudu? To ať si rozhodne Ahmdidežád! Turneyová má ale za pouhý rozhovor pro The Sun a televizi ITV dostat honorář ve výši pakatele: mizerných sto tisíc liber. Jejímu dvacetiletému spolubojovníkovi se prý Íránci dokonce posmívali, že je Mr. Bean! Navíc si postěžoval, že oblek, který dostal byl nemoderní a darovaná košile značky Hugo Boss prý byla padělkem. Nejsmutnější na tom je, že Íránci mluví "pouze" pravdu, zatímco v Británii vypukla propaganda vskutku goebbelsovská. Ještě smutnějí než nejsmutnější na tom je, že jako mastermind tohoto goebbelsovství funguje sociálně demokratická vláda.



Výběr článků o radaru
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR. Výběr pochází převážně z Britských listů.

ENTER Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny
ENTER Rusko hrozí novou studenou válkou kvůli raketové obraně (Luke Harding)
ENTER Mezinárodní kontroverze o americké protiraketové obraně pokračuje
ENTER Proč aneb další otázky - nejen pro generála Zbořila (Štěpán Kotrba)
ENTER Základny, základny, základny a k tomu ještě přání německých politiků, aneb z čeho se George W. Bush a Mahmud Ahmadinežád těší (Uwe Ludwig)
ENTER Nekvalifikované odpovědi v oficiální brožuře o radaru (Michal Mašín)
ENTER Překvapivý text Bohumila Doležala (Petr Nachtmann)
ENTER Írán: hrozba jaderné války (Leonid Ivashov)
ENTER Britská vláda kriminalizuje pokojné protesty (George Monbiot)
ENTER Velká Konečná Ruská Hra (William Engdahl)
ENTER The Rise of U.S. Nuclear Primacy (Keir A. Lieber and Daryl G. Press)



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 6. května ve 23:45. Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN