NETSOCAN
Číslo 4 -- DUBEN 2010 ---Ročník IX.
Ústavní soud je hladový vlk – dejme mu nažrat!

Již dvě rozhodnutí ÚS v průběhu jednoho roku vyvolala všeobecné pozdvižení. Prvním bylo schválení žádosti Melčáka, tvrdícího, že mu ústava zaručuje jako poslanci čtyřleté funkční období, které mu bude předčasnými volbami zkráceno. ÚS, přestože Melčákovo tvrzení bylo zcela nekorektní, poněvadž ústava zná ústavní kroky k předčasnému rozpuštění parlamentu, žádosti vyhověl a termín předčasných voleb zrušil. Měl však Melčákův návrh odmítnout jako neoprávněný. Jinou věcí byl fakt, že předčasné volby nebyly vyhlášeny zcela v souladu s ústavou, neboť parlament byl rozpuštěn aniž by zachoval ústavní proceduru tří pokusů o sestavení nové vlády po svržené vládě Topolánkově. I v této kauze se ÚS zachoval jako byrokratický idiot. Je-li totiž porušován kdekoli a kýmkoli zákon či lidské právo, je povinností každého občana tomu zabránit. Když se tedy rodil plán zrychleného rozpuštění poslanecké sněmovny, ÚS měl oficiálně vyhlásit, že takový pokus není v souladu s ústavou a bude ÚS zrušen; ušetřil by tím partajím i společnosti stamiliony, vynaložené na předvolební kampaň. Což nic nemění na skutečnosti, že pokud strany plýtvají, a ještě v období hospodářské krize, stamilionovými částkami na předvolební cirkus, chovají se rovněž jako marnotratní zoufalci. Jistě není daleko doba, kdy ČSSD prošustruje i Lidový dům, podobně jako ČSNS svůj Mellantrich...

16. dubna ÚS zase rozhodl, že výše důchodů musejí odpovídat výši příjmů a tedy i vyšším platbám pojistného, kterým bohatší občané do systému přispívají. Pokud je tudíž například průměrná penze 44% hrubého příjmu, pak by občan, vydělávající 100 000 korun měsíčně, měl pobírat důchod 44 tisíc korun. Levice omdlévá a předpovídá zhroucení penzijního systému i státního rozpočtu.

Nikdo nevnímá, že ČR je klasickou buržoazní republikou a tudíž buržoazii, jako dalšímu vychrtlému vlkovi, je nutno dát nažrat. Jádro pudla je v tom, jak to udělat, aby podvyživená koza, kterou český „sociální stát“ představuje, zůstala celá.

ÚS jistě rozhodl v souladu se všemi právně relevantními ustanoveními minimálně z Listiny lidských práv a svobod a aplikoval je do podmínek buržoazního státu. Ale i v buržoazním státě má občan právo na to, aby pobíral např. zaslouženou mzdu (čímž nejsou míněny nezaslouženě nízké mzdy občanů vykonávajících práce, mající zotročující charakter). A on tu mzdu skutečně dostane, i nedostane... Jeho mzda je totiž snížena o daně, které musí zaplatit státu! Pokud by ÚS trval, že každý musí dostat zaslouženou mzdu, musel by zrušit daně!

Takže kritizované rozhodnutí ÚS z 16. dubna lze uspokojit tak, aby se vlk-ÚS nažral a podvyživená koza-penzijní systém, zůstala celá. Lze tedy upravit penzijní systém dle rozhodnutí ÚS, ale zároveň bude třeba zavést novou daň – daň ze starobního důchodu. A její progresi lze nastavit tak, že bohatší budou do systému přispívat ještě více, ale penzi budou pobírat ještě nižší než dnes.

Nakonec z etického hlediska připadá nemravné, když člověk, vydělávající ročně miliony a může si tudíž na stáří pohodlně našetřit (ti chudí by si rádi našetřili, ale nemají z čeho) a ještě pobírá nadstandardní starobní důchod. I přestože do solidárního systému nadstandardně přispíval. V jeho případě by ona solidarita začala fungovat například tehdy, že by prokázal, že veškerý svůj majetek prohrál v kasinu a zbylo mu jen nějakých mizerných stotisícovek na účtu.

Rovněž je nutno do tohoto systému zabudovat prvky podporující tradiční rodinu jako základ společnosti, čili zainteresovat do péče o rodiče např. jejich zazobanější potomky. Dříve žádná penze neexistovala, a nebyla vlastně ani zapotřebí, poněvadž o prarodiče se dokázaly postarat jejich děti, a i proto se moudřejší občané snažili mít dětí co nejvíce. Také nebylo zapotřebí dětských a mateřských škol, neboť o děti pracujících rodičů se spolehlivě postarali prarodiče, pro případ rodinné tragédie byly v záloze role kmotrů a kmotřiček

Dnes je tradiční rodina fakticky rozpadlá a Západ se vydává po stopách dekadentního vývoje antického Říma. Nikoho to v podstatě nezajímá, ale socialisté by měli dokázat rozlišit, které společenské procesy jsou důsledkem objektivních jevů a příčin, jako třeba urbanizace, nacionalizace, industrializace, ženské emancipace či globalizace, a které jevy jsou čistě úpadkové. Nakonec vyjma industrializace se s ostatními potýkal i antický Řím (byť globalizace byla spíše mikroglobalizací v rámci tehdejšího známého světa). Ale to už je úplně jiná "pohádka".


František Stočes, Praha
20. dubna 2010

NETSOCAN