NETSOCAN
Číslo 5 --KVĚTEN 2004---Ročník III.
Civilizační vývoj zdravotnictví

oooPrakticky všechny evropské státy dnes reformují své veřejné finance, což se - mimo úpravy daní a penzijního systému - projevuje zejména tlakem na snižování státních výdajů na zdravotnictví a na vzdělání.
ooo Probíhající proces lze označit i jako tendenci směřující k demontáži sociálního státu, který měl ve Východní Evropě vzhledem k tamějším možnostem rysy jisté velkorysosti, zatímco v západních státech sloužil spíše jako hráz zadržující eventuální revoluční choutky chudších vrstev a tím i riziko importu sovětského režimu. Pádem SSSR toto nebezpečí pominulo takže původní motivy realizace sociálního státu vpodstatě zmizely a bohatší vrstvy, které formou daní do systému pochopitelně adekvátně přispívaly, logicky nevidí důvod k dalším výdajům. Ideologicky celý proces zaštiťují liberálové svým dogmatem, že tyto peníze budou použity na investice, tzn. účekněji.
ooo Tristní je přístup sociálních demokratů, kteří ve své pseudostátvorné horlivosti demonáž sociálního státu mnohdy realizují (mj. Německo, Velká Brtánie, ČR); a za pochvalného mručení liberálních médií a kolapsu vlastních volebních preferencí sehrávají roli polických chaotů, kteří komplikují přístup k základním lidským právům zejména svým vlastním voličům.
ooo Skutečným důvodem proč se sociální stát stává stále "marnivější" a mizí v něm neúčelně obrovské sumy je totiž především rostoucí mravní devastace společnosti. Na Východě je nadměrná úroveň mravního úpadku neblahým plodem lumpenkomunistických režimů, (kde se velké popularitě těšilo rčení "Kdo nekrade, okrádá rodinu!"); zatímco západní společnost, která takové mravy nechápala a odsuzovala, kráčí od deseti k pěti z příčin poněkud jiných nicméně stejně přesvědčivě (dokonce i v tradičně ctnostné Anglii tisk lamentuje nad chováním gentlemanů, kteří si např. vlatnoručně zničí svůj rybářský prut a nestydí se žádat od pojišťovny finanční náhradu použitou na nákup prutu modernějšího).
ooo A pod zorným úhlem těchto aspektů je nutno posuzovat i všechny pokusy o reformu zdravotnictví. Výsledkem reformy zdravotnictví totiž musí být lepší kvalita a dostupnost zdravotní péče pro nejširší občanské vrstvy! V opačném případě by se nejednalo o reformu nýbrž o asociální deformaci dosavadního systému..

ooo Péče o zdraví obyvatel a snaha pomoci nemocným jsou stejně staré jako lidstvo samo a stejně tak staré je i zneužívání této péče.
ooo Její financování dříve záviselo na milodarech bohatých altruistů a plynulo na stavbu špitálů a podporu církevních řádů pečujících o nemocné. Příjemcem této péče byla pochopitelně chudina.
ooo Ti bohatší o své zdraví pečovali dle tržních principů a jejich terapeuti - šarlatáni, léčitelé a později lékaři - svého postavení od nepaměti a často zneužívali: mj. i tím, že si své pacienty sami "vyráběli". Mezi nejpůsobivější kritiky těchto nemravností patří kupř. Moliére se svou slavnou komedií Zdravý nemocný. Děje se tak nezřídka i dnes a osten despektu míří především na USA a tamější módu i praxi: co (movitější) Američan - to vlastní psychoterapeut.
ooo Vývoj životní úrovně umožnil vznik pojistných systémů, které přístup k zdravotní péči značně rozšířily a jako dosavadní civilizační vrchol se ukazuje solidární pojistný systém, kde individuální platba do systému představuje percentuální část měsíčního výdělku každého občana plus nezbytná spoluúčast státu. Žádný jiný předchozí systém (ať tržní či klasický pojistný) totiž neumožňuje zabezpečit právo na zdraví - jako základní lidské právo - v tak širokém a komplexním rozsahu.
ooo Nevýhodou tohoto systému (stejně jako všech pojistných systémů obecně) je poměrně malá imunita vůči jeho zneužívání; neboť na rozdíl od tržního systému, kde "moliérovští" terapeuti pouze zneužívají bohaté pacienty, zde se nabízí více možností i finančních prostředků.
ooo Zneužívání systému se děje dvěma nejzávažnějšími způsoby: prvním případem, který způsobuje škody spíše morální než ekonomické, je korupce při snaze dosáhnout na nejmodernější, nejatraktivnější, a samozřejmě i nejůčinnější ale ne všeobecně dostupné formy zdravotní péče.
ooo Ekonomicky zdaleka nejzávažnější problém tvoří neúčelné a samozřejmě zcela egoistické a nezřídka i nelegální odčerpávání peněz ze systému. Zneužívání se dopouštějí příslušníci prakticky všech subsystémů:
ooo Patří sem samozřejmě příjemci zdravotní péče (kdy předstíráním nemoci řeší např. problém nezaměstnanosti atp.); tím však role pacientů vpodstatě končí. Další ztráty vznikají neetickou realizací ekonomických zájmů - ať již v bilaterální či multilaterální interakci - ostatních subsystémů mezi něž patří: poskytovatelé zdravotní péče (lékaři, zdravotnická zařízení), dodavatelé (farmak, lékařské techniky, technologie, staveb atp.), zdravotní pojišťovny, a samozřejmě i státní úředníci. Výsledkem pak je ekonomicky nákladný a pro stát nesmírně zatěžující systém zdravotní péče.
ooo Specifikem ČR navíc zůstává potřeba transformace někdejšího - objektivně vzato celkem velkorysého avšak z ekonomického hlediska ne zcela racionálního (nicméně z vývojového hlediska onoho nejvyššího, tzn. solidárního typu) - "reálně socialistického" zdravotnictví na co nejefektivnější a nejmodernější systém. Dlužno poznamenat, že dosavadní transformační pokusy znamenaly spíše další ekonomické škody: například cesta pluralizace zdravotního pojištění sice znamenala explozi nových pojišťoven, jejichž provozní náklady odčerpaly ze systému další významné prostředky (které chybějí jinde), při nijak významném zdravotnickém přínosu. Existence jediné pojišťovny s širokým sortimentem pojistných variant by byla zjevně efektivnější.
ooo V demokratickém státě si ovšem legitimně a tvrdě konkurují třeba i zcela protichůdné koncepce, prosazující zájmy svých vrstev a v ČR (samozřejmě v kontextu s procesy v EU) právě probíhá ostrý střet mezi stoupenci koncepce liberální a solidární.
ooo Liberálové, usilující o co nejmenší přerozdělovací roli státu - aniž by vnímali fakta z kolébky liberalismu, USA, kde jsou radikálně omezené výdaje na sociální systémy a přesto je stát astronomicky vnitřně zadlužen - vpodstatě tvrdí, že zdraví je věc osobní svobody a zodpovědnosti každého občana a zdravotnictví hodlají podřídit tržním principům v kombinaci se zdravotním pojištěním standardní péče. Nadstandadní (či spíše "nadstandardní") péči, která by fungovala jako ryze komerční záležitost se pokoušejí navíc vyšperkovat perličkami v podobě zavedení osobních účtů pojištěnců s možností výběru nevyčerpané částky pojistného ve formě bonusů.
ooo Korupci ve zdravotnictví pak hodlají odstranit tak, že ti, kteří dnes korumpují - aby přednostně získali nějakou nedostatkovou terapii či diagnostiku atp. - si budou moci své zájmy realizovat legálně: prostě si je koupí.
ooo Liberálové tak - ať již vědomě či intuitivně - prosazují formu asociálního a dekadentního státu s obrovskými a neetickými rozdíly v bohatství, kde bohatí budou ještě více bohatnout na úkor těch chudších a kde se budou zmocňovat stále většího podílu jejich občanských i lidských práv.
ooo V klasickém liberálním státě - s liberalizovaným školným, zdravotnictvím, nájemným atd. - pak mohou nezbytné zdravotní platby finančně zruinovat i příslušníka střední třídy, zatímco bohatý člověk si může takové výdaje snadno kompenzovat např snížením mzdy svým zaměstancům. Amorálnost, asociálnost i nestátotvornost liberálů asi nejlépe ilustruje následující hororový, a ne zcela teoretický případ kdy existuje pouze jediný životně důležitý dárcovský orgán vhodný pouze pro dva následující příjemce: tím prvním je učitel se dvěmi dětmi a s těhotnou manželkou a jeho konkurentem je svobodný, bezdětný eventuálně homosexuální majitel kasina... Zatímco liberál jen pokrčí rameny poněvadž jej zajímá pouze aspekt jediný a tím je - cash (a nad jím kázanými aspekty osobní svobody a zodpovědnosti v této souvislosti raději nedumá), státotvorně (civilizačně) uvažující humanista se v takové situaci ocitá na pokraji infarktu...
ooo Stejné cíle sleduje již zmíněná idea o zavedení osobních účtů s možností výběru nyvyčerpané částky či jejich části. Zde se totiž jedná o další zjevný servis bohatým spoluobčanům formou, která nepředstavuje nic jiného než nepřímý tržní princip. Pokud si totiž budou moci zdraví pojištěnci své nevyčerpané pojistné platby vybrat, pak již zůstane solidarita těch méně nemocných chudých s jejich ještě více nemocnými spoluobčany. Nejvíce na tom pochopitelně opět vydělá vrstva bohatých.
ooo Takovýto koncept může navíc přispět k dalším závažným poruchám zdravotnického systému: a nejen formou "fluktuací", kdy ti co si vybrali své pojistné poté náhodně a vážně onemocní, utrpí úraz atp. Metoda vybrat si nejprve své pojistně - a teprve potom přistoupit k nákladné léčbě nějaké chronické choroby, atp. se totiž může stát přímo národním sportem.
ooo Nejedná se vůbec o fantazii a jako důkaz nechť poslouží všeobecně známé informace o obrovské korupci u klasických forem pojištění - ať již formou uplácení agentů likvidujících pojistné události, nebo dokonce trestnou činností (zakládáním požárů pojištěných objektů) a tím zneužívání základní ideje pojistného systému, který pojišťuje občana proti tragédii, která by jej mohla existenčně zlikvidovat. V případě nečerpání zdravotního pojištění je občanovi tou největší odměnou vědomí že je zdravý, i vědomí jeho solidarity s nemocnými a trpícími.
ooo Právě vysoká pravděpodobnost zneužívání brání vážným úvahám o sociálně spravedlivější i zdravotně daleko efektivnější modifikaci bonusové metody, která by stimulovala k zdravému životnímu stylu především nejpočetnější chudší vrstvy, a která by spočívala v tom, že by každý pojištěnec, který v určitém časovém intervalu ze systému nečerpal obdržel jako bonus stejnou částku, bez ohledu na absolutní výši jeho příspěvku.
ooo Jako jedinou technickou změnu, kde by se občan mohl skutečně svobodně a zodpovědně rozhodovat, si lze představit pouze oddělení systému standardního a nadstandardního pojištění, avšak při zachování současné solidární platby! To znamená, že k "x" procentům platby z platu na standardní pojištění by si občan zcela dobrovolně připlácel "y" procent na nadstandardní péči, přičemž všeobecná procentuální hodnota "y" by se vypočítala z koše předpokládaných nákladů na nadstandard pro určitý časový interval.
ooo Zcela zvláštní a zvláště ostudnou kapitolu představují pokusy o zavedení poplatků při návštěvě lékaře. V Německu sociálně demokratická vláda takové opatření zavedla a eufemisticky řečeno, rozhořčila tímto byrokratickým opatřením pakticky všechny své voliče.
ooo Zavedení takovýchto poplatků ale především způsobí vysoce vážné zdravotní i ekonomické důsledky, neboť chudší lidé budou návštěvu lékaře odkládat a pokusí se léčit sami či chorobu přecházet (a podobně budou postupovat i v případě nemoci jejich dětí). Zdravotními i ekonomické důsledky plynoucí z přechození i obyčejné chřipky taxativně vyjmenuje každý lékař; eventualitu, že by byla takto zanedbána například infekce invazívním meningokokem atp. snad není třeba ani zmiňovat. Podobné reakce i důsledky pochopitelně plynou i ze snížení nemocenské v počátečních dnech nemoci.
ooo Zavedení poplatků při návštěvě lékaře i snížení nemocenské v prvních dnech onemocnění lze pokládat za opatření antihumánní, politicky neprozíravé a poškozující základní lidská práva zejména voličů sociálně demokratických stran.
ooo Cesta k vyšší efektivitě zdravotnictví a jeho co nejširší dostupnosti občanům tutíž rozhodně nevede přes liberální fiskální inženýrství. Český zdravotnický systém - který chápe právo na zdraví jako základní lidské právo - je z vývojového hlediska tím nejmodernějším co může reálně existovat jak z hlediska ekonomické tak civilizační úrovně naší společnosti. Cesta k "tržnímu zdravotnictví" by pak představovala stejnou dekadenci, jako kdyby se poruchy demokratické společnosti "řešily" návratem ke konstituční ne-li dokonce absolutistické monarchii.
ooo Skutečné koncepční řešení tudíž musí vycházet z pochopení hodnot o které se zde hraje. Pokud někdo vandalsky ničí krásnou stavbu, občané se právem rozhořčí a žádají jeho potrestání. A za naprosto stejné vandalství je nutno považovat i ničení solidárního zdravotnictví liberálním inženýrstvím; a na druhé straně je nutno trestat jeho barbarské ničení, ať již má podobu zneužívání nemocenské, korupce či finančních podvodů odčerpávajících obrovské sumy ze systému.
ooo V takovéto situaci se tudíž jeví jako nezbytná cílevědomá a efektivní kultivace občanské společnosti a současně i pružná a účinná ochrana systému před oním všeobecným vandalismem. Dlužno podotknout, že reálné úspěchy na tomto poli se blahodárně promítnou i do ostatních společenských sektorů.
ooo Předpokládalo by to adekvátní a flexibilní legislativu (pokud by to stávající forma nezajišťovala), umožňující odhalování těchto poklesků - a zejména korupce způsobující astronomické finanční škody - i formou řízené provokace. Zneužívání nemocenské pak trestat veřejnými pracemi, krátkodobým vězením či pokutami (vyměřovanými jako procentuální část výdělku!), spolu s co nejpřísnějšími tresty za korupci.
ooo Iniciativu i praktickou činnost - podáváním podnětů vyšetřovatelům - by měly projevit zejména pojišťovmy, které by se měly chovat jako zodpovědní správci svěřených financí a samy odhalovat podvody, které jim odčerpávají finance, sloužící k ochraně zdraví i životů občanů. Pojišťovny se však chovají spíše jako bezedné pokladny, které pouze natahují dlaň směrem k ministerstvu financí, aniž by prokázaly jak účinně si svůj poklad střeží.
ooo Současně by měla probíhat vpodstatě permanentní a medicinsky i ekonomicky podložená i realistická přesvědčovací kampaň, která by motivovala co nejširší občanské vrstvy k praktikování co nejzdravějšího životního stylu i k efektivní zdravotní prevenci.
ooo Právě takováto reforma by byla skutečně účinná, humanistická i progresívní - zvláště ve srovnání s nestátotvorným fiskálním inženýrstvím liberálů.
ooo V praxi se ovšem děje něco zcela opačného a vinu za to nesou především politikové a elity vůbec.

František Stočes
Květen 2004

NETSOCAN