NETSOCAN
Číslo 5 -- KVĚTEN 2009 ---Ročník VIII.
Návrh ustavujícího prohlášení Ateistické platformy ČSSD


Na intratetu ČSSD probíhá diskuse o tom, zda by kromě Náboženské platformy neměla ve straně působit i platforma ateistická. Níže je publikován návrh ustavujícího prohlášení eventuální Ateistické platformy ČSSD, který autor předložil k diskusi. O výsledcích této iniciativy bude Netsocan průběžně informovat.

My, níže podepsaní členové i nečlenové České strany sociálně demokratické,

ustavujeme tímto Ateistickou platformu ČSSD, jejímž prostřednictvím hodláme navázat na slavné ateistické tradice našich sociálně demokratických předků. Domníváme se, že nejenom fakt sociálního bezpráví, ale i jejich vysoce statečný a humánní ateistický postoj přispěl k obrovským úspěchům v jejich úsilí o sociální spravedlnost, demokracii i kulturní rozvoj prostých lidí.

„Uhlířské víře“ socanů dali za pravdu čas i vědci: v anketě provedené v roce 1998 časopisem Nature mezi vědci z americké Národní akademie věd (NAS), věřilo v existenci boha pouze 7% respondentů. Agnostiků bylo 20,8% a celých 72,2% z těchto elitních vědců v existenci boha nevěřilo (osloveno bylo 517 členů NAS, odpovědělo jich 50%). zde . Zmínit nutno i slavný dopis A. Einsteina filozofovi Eriku Gutkindovi, z 3. ledna 1954. zde .

Přesto všechna význačná náboženství – od staroegyptského a antického polyteismu, přes judaismus, křesťanství a islám až po buddhismus – považujeme za úctyhodné kulturní a civilizačně-tvorné projekty, vytvořené geniálními mudrci. Náboženství dokázala věřící sjednotit, dala jim nezbytné mravní i praktické návody k přežití jejich kmenů i národů a současně jim poskytla pevnou psychologickou oporu jak v jejich boji s tajemnou a nepřátelskou přírodou, tak tváří v tvář faktu individuální smrti.

Projekty oněch mudrců, se kterými se v mnoha obecných humanistických ideálech či standardech shodujeme, tudíž chápeme jako výzvu, kterou by měl ateismus v tom nejlepším i nejhumánnějším smyslu přijmout. Také z těchto důvodu se zármutkem sledujeme morální úpadek Západu i nynější tragický střet stoupenců židovsko-křesťanské a islámské víry a zároveň věříme v jeho brzké a humánní řešení.

Pozornosti si zaslouží i zajímavou výzva akademika J. Charváta, který v roce 1974 ve své knize Člověk a jeho svět píše: "Člověk potřebuje ideologii a musíme tedy náboženství nahradit jinou koncepcí. Život bez ideologie vede ke ztrátě zájmů, k frustraci, k poklesu etických hodnot, nežádoucímu únikovému řešení v agresivitě, omamných látkách, existenčním vakuu, atd. Ateismus nemusí nutně znamenat popření jakéhokoliv vyššího vodítka. Dnes se patrně náboženství častěji nahradí ideologií politickou, kulturní, uměleckou, apod., ...než filosofickou."

Abychom byli poctiví, jsme povinni se vyjádřit i k nejatraktivnější vizi každé církve, k vizi věčného a rajského života. Ve zmiňované anketě se elitní US vědci k otázce, zda věří v lidskou nesmrtelnost, vyjádřili následovně: pouze 7.9% řeklo, že ano, a celých 76.7% odpovědělo záporně. Jiný slavný (a prokletý) ateista si na otázku filosofa A. Reye, „Co se… stane s nesmrtelností ducha, zvláště s jeho osobní nesmrtelností, vždyť ta je už po dva tisíce let pro nás věcí daleko nejdůležitější…“ podtrhl i jeho odpověď, že teorie nesmrtelnosti duše si může, „…podržet jen tu formu, kterou jí dali již Sokrates a Platón: je to dobrodružství odvahy, v něž je nutno se vrhnout – je to výzva k neznámému, výzva, jež má málo naděje, že kdy bude zodpovězena." (V. I. Lenin, Filosofické sešity).

Chceme však upozornit na naději jinou, která náš postoj mění v ateismus moderní a humanistický.

Když Jan Neruda před 130 lety snil v Písních kosmických o cestě do vesmíru, jistě netušil, že za necelou stovku let přistane člověk na Měsíci a 40 let poté se vydají do vesmíru dokonce i jeho vlastní prorocké verše. Kdyby věděl o divech genetického inženýrství, počítačové techniky či kybernetiky, nazval by naši dobu jitrem kouzelníků. Dnešní fantastové však již píší o věcech, na které duchovní tvůrci religiózních rájů nebyli schopni ani pomyslet: o vesmírných cestách do minulosti i budoucnosti, o teleportaci, o lidských hologramech, o vyspělých kosmických civilizacích s netušenými schopnostmi.

Dnešní ateisté tak mají jednu jistotu: potrvá-li existence naší civilizace třeba milion let, budou naši potomci disponovat schopnostmi a prostředky, které si neumíme ani ve snu představit. Druhá (tentokráte „jen“) téměř jistota znamená, že budou vědět, že jsme to byli i my, kdo onen štafetový kolík pomohl posunout. A podobná jistota třetí znamená, že naše úsilí adekvátně ocení….

Program a praxe humanistického ateismu jsou tudíž zjevné: bude to podpora a rozvoj všech prostředků, které přispívají k přežití a ke zdárnému etickému i technologickému rozvoji naší civilizace. Zahrnuje to i racionální předvídání, vyhledávání a humánní řešení všech rizik a problémů, které by její vývoj či dokonce existenci mohly ohrozit; a rovněž stop plýtvání drahocennými lidskými, přírodními, materiálními i finančními zdroji.

A ke spolupráci na tomto projektu zveme všechny lidi dobré vůle – ateisty i stoupence všech náboženství.

Za zakládající členy Ateistické platformy...

17. 5.: Původní text změněn dle připomínky Mgr. V. Černika


František Stočes
16. května 2009


14. 6. byl opraven zaniklý link na dopis AE.
NETSOCAN