NETSOCAN
Číslo 5 -- KVĚTEN 2009 ---Ročník VIII.
Jací partneři, takové partnerství

Východní partnerství – poslední summit českého předsednictví pod vedením vlády v demisi. Také tak vypadal. Nikoli kvůli nepřítomnosti hlav zemí jako je Francie, Británie, Španělsko, Itálie, Rakousko, ale zejména kvůli absenci zástupců Ruské federace, prezidentů Běloruska a Moldavska. Jaký smysl má vtahování do Evropské unie kavkazských států Arménie, Gruzie a Azerbajdžánu? Jestliže pomineme ten hlavní: naštvat Ruskou federaci. Zejména, když NATO současně pořádá v Gruzii své vojenské manévry. Neleží snad Azerbajdžán spíše v Asii? Příště zamíří evropští emisaři i do zbývajících ex-satelitů SSSR? Ale už s koránem v diplomatce. Ostatně, Američané ve Střední Äsii mají základny pro vedení války v Afghánistánu. Tudíž, vhodní zájemci o členství v NATO. A nesmíme zapomenout na Ukrajinu. Julija Tymošenková nepřijela do Prahy, prý, jak sdělovala česká média, kvůli požáru hracích automatů s obětmi na lidských životech ( 9 uhořelých ). Věřte této výmluvě nebo nevěřte. Škoda, že se novináři nezeptali prezidenta Juščenka, proč jemu nevadila smrt jeho spoluobčanů, a do Prahy přiletěl. Berlusconi měl jediný reálnou omluvu – vypověděla mu věrnost jeho partnerka. Už měla po krk jeho nevěr.

Miloslav Štěrba, Zlín
8. května 2009

NETSOCAN