NETSOCAN
Číslo 5 -- KVĚTEN 2009 ---Ročník VIII.
Boj proti vnitřnímu nepříteli

Studená válka je termín označující boj kapitalismu proti myšlenkám socialismu. Pokusím se vysvětlit metody, jakými prostředky bohatí udržovali svoji moc nad lidmi, kteří na ně museli pracovat. Už v dávné minulosti se některým lidem nelíbilo dělat na své pány. Přestali poslouchat pana faráře, který jim kázal o pokoře a začali se bouřit. Už ve středověku vznikaly selské bouře, ale lidé v nich dopadli jako sedláci u Chlumce. Přesto feudalismus udělal první velikou věc. Zavedl na vesnici školy, do kterých mohly chodit děti sedláků. Tím připravil nastupujícím kapitalistům potíže. Se vzrůstajícím vzděláním rostla nechuť lidí pracovat pro své pány.

Politika je svinstvo - říkal klasik a asi měl na mysli hlavně pravicovou politiku, protože ve své době o socialismu ještě neslyšel. V celé své historii se kapitalisté neštítili žádných prostředků vhodných k uchopení a udržení moci.

V moderní historii bychom mohli začít atentátem v Chicagu v devadesátých letech 19. století. Tehdy byly v oblasti obrovské stávky zbídačelého dělnictva, které už nemohlo dále snášet nelidské pracovní podmínky. Tehdy policejní provokatéři vhodili do řad policie bombu a zabili několik policistů. Následovaly obrovské represe proti dělníkům, které vyvrcholily odsouzením několika anarchistů k trestu smrti. Pravda vyplula na povrch až mnoho let potom, život jim ale nikdo nevrátil. Stalo se to v květnu a od té doby dělníci slaví 1. máj jako svátek práce a dělnictva. Pro naši pravici je příznačné, že ODS chce tento svátek zrušit. Až potud jde více než o studenou válku o boj za udržení moci. Přesto to má všechny rysy studené války. Ostouzení a likvidace protivníka v sociální oblasti.

Skutečná studená válka začala až po zrození prvního socialistického státu.

Po první světové válce vznikl v Rusku první stát dělníků a rolníků, kteří si vládli sami bez otrokářů. A tak začala studená válka - dá se říci, že dvacáté století bylo století války proti komunismu. Kapitalisté neustále útočili na nový stát - z počátku jen propagandisticky. Měli totiž dost starostí doma. I pod vlivem ruské socialistické revoluce v dobách mezi světovými válkami pokračovaly dělnické stávky za lepší životní podmínky. A co dělaly pravicové vlády? Daly střílet do stávkujících dělníků. I u nás tatíček Masaryk nechal střílet do dělníků, jak nám škodolibě připomínali komunisté. Na mostecké stávce byly mezi oběťmi i ženy a děti. Ale střílelo se vesele v celém světě. Tehdy byli ve Spojených státech odsouzeni k smrti a popraveni Sacco a Vanzetti. Dva odboráři. Až opět se později zjistilo, že byli nevinní.

Dalším slavným případem je požár Reichstagu. A opět z něj byli obviněni komunisté. Tehdy obžalovaný bulharský komunista Dimitrov z procesu udělal obrovskou politickou aféru a roztrhal obžalobu na cucky. Požár zaplatil svým životem poloimbecilní Holanďan. A opět brzy vyšlo najevo, že požár založili policejní agenti přímo z příkazu Göringa, říšského ministra pravicové vlády. V Mnichově v roce 1938 si kapitalistické vlády zadělaly na druhou světovou válku. Výsledkem bylo rozšíření socialismu do východní Evropy. Kapitalistům tak vyrostl nový silný nepřítel, který by mohl být vzorem i pro jejich dělníky. Tím dostala studená válka nový rozměr.

Po druhé světové válce se zdálo, že už dělnická třída rezignovala na svůj boj. Poslední vystoupení dělnictva bylo asi v únoru 48 v Praze. Potom už všechno organizovala jen pravice. Protesty dostaly jinou formu - místo masových protestů dělníků to byly malé tajné organizace militantních fanatiků, označovaných jako ultralevicové. Jenže - jak si dále ukážeme - všechno je jinak.

V té době byly založeny v zemích NATO za účelem tzv. vnitřního boje s komunismem nadnárodní, extrémně pravicové paravojenské jednotky Gladio. Gladio bylo jméno použité v Itálii. V Rakousku šlo o operaci Schwert, v Belgii Sdra 8, v Británii Stay Behind, Francie Glaive, Řecko operace Sheepskin, v Holandsku a Švédsku Sveaborg, Švýcarsku P26 a Turecku Special War Department. Operace Gladio byla organizována "fašisty" uvnitř tajných služeb Západu. Záměrem bylo zabíjet nevinné lidi a pak z toho obvinit někoho jiného. Gladio mělo za cíl udržet elitu pravého křídla u moci.

Lidé v nich byli vyzbrojeni a vycvičeni vojenskými tajnými službami. Dokument Pentagonu Field Manual FM 30-31 B (Operační manuál FM 30-31 B) popisuje metody pro spuštění teroristických útoků. Milice pravého křídla prováděly prostřednictvím fašistických součástí NATO z Washingtonu akty terorismu a podvracení voleb ve státech jako jsou Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Turecko a Západní Německo.

V Itálii objevil existenci Gladia italský premiér Gulio Andreotti. Následovalo parlamentní vyšetřování v Itálii, Švýcarsku a Belgii, které potvrdily správnost zpráv.

V listopadu 1990 EU vydala rezoluci, odsuzující tyto akce prováděné pod pláštíkem NATO.

Mezi jejich nejznámější akce patřila série atentátů v Itálii 70. a 80. let, připisovaná levicovým extrémistům. Atentát v Bologni si vyžádal v srpnu 1980 na boloňském nádraží 85 mrtvých a 200 raněných. Noviny byly plné zpráv o italských Brigade Rosso. I naše noviny tak psaly. A byli to tenkrát "hlídací psi demokracie" - novináři, kteří začali poukazovat, že za masakrem nestály Rudé brigády, nýbrž neofašisté napojení na tajné služby a spolky jako byla lóže P2. Nakonec za atentát byli v listopadu 1995 odsouzeni dva z organizátorů, velmistr lóže P2 Licio Gelly a agent CIA Francesko Pazienza na deset let vězení. Směšný trest za 85 mrtvých a 200 raněných. Ale signifikantní je spojení neofašistů, finanční oligarchie v P2 a americké CIA. Toto spojení v budoucnu bude stát za všemi podobnými případy.

Podle italského senátu bylo po vyšetřování v roce 2000 zjištěno, že atentátníci byli "lidé z italských státních institucí a .... lidé napojení na struktury tajných služeb Spojených států." Atentát v Bologni byl součástí "strategie napětí" plánu Gladio - podněcování strachu k udržování obyvatelstva v područí "silných lídrů", kteří ochrání národ od všudypřítomné komunistické teroristické hrozby. O co při zmíněných teroristických útocích v Itálii šlo, vyšlo najevo při procesu s atentátníky. Ve všech těchto případech musely být obětí ženy a děti. A důvod byl jediný - donutit národ, aby se bál a aby neprotestoval proti omezování lidských práv, kterých už bylo dosaženo.

Švýcarský vysokoškolský pedagog a spisovatel Daniele Ganser ve své knize Tajné armády NATO (Kniha "NATO's Secret Armies: Operation Gladio and Terrorism in Western Europe,") rozebírá období po 2. světové válce, v němž USA řídily a prostřednictvím svých spojenců v Západní Evropě realizovaly stovky teroristických akcí, ze kterých byla obviňována evropská levice. Pouze málo obyvatel Evropy a světa má představu o tom, jak strategie napětí prostřednictvím krvavých masakrů široce nabízených sdělovacími prostředky ovlivňuje jejich emoce a vědomí.

Tajné struktury NATO vznikly v průběhu studené války. Byly vyzbrojovány, financovány a cvičeny tajnými službami - americkou CIA a britskou MI6 - k záškodnické činnosti proti armádám Varšavské smlouvy. Od počátku bylo jejich skutečným cílem diskreditovat a oslabovat komunistické a dělnické hnutí a zabránit mu získat politickou moc. Tajné teroristické sítě jsou dodnes řízeny Plánovacím výborem pro utajování a Spojeneckým výborem pro utajování, které jsou součástmi velení NATO.

Generál Geraldo Serravalle, který stál v čele tzv. GLADIO (gladiátorský meč) v Itálii, zdůraznil, že příprava příslušníků GLADIO vedená agenty CIA, nebyla nikdy zaměřená na vedení partyzánského odboje v případě sovětské okupace, ale pouze na boj s komunisty. V 50. letech se USA obávaly, že komunisté zvítězí v Itálii, Řecku a Francii. Proto byly atentáty, realizované tzv. pod cizí vlajkou (tj. byly přisouzeny levicovým bojůvkám) v rámci strategie napětí orientovány nejen k zastrašení komunistů, ale i na donucování centristů a pravice k přijímaní zákonů k omezování občanských svobod.

V Itálii byla tajná armáda GLADIO zlikvidována. Rovněž ve Švýcarsku, kde tajná armáda působila pod názvem P26, došlo podle zprávy švýcarského parlamentu z listopadu 1990 k jejímu rozpuštění a likvidaci jejích skladů zbraní a munice.

Operace Northwoods je název tajného dokumentu, který vytvořil americký generální štáb USA v roce 1962. Dokument obsahoval návrh vojenské operace, iniciované armádou Spojených států. 13. března 1962 jej ministru obrany Robertu McNamarovi předložil předseda sboru náčelníků štábů, Lyman Lemnitzer. McNamara tento návrh ovšem zamítl. Plán viděl i prezident John F. Kennedy, osobně ho zamítl a navíc zbavil Lemnitzera velení. Operace Northwoods nebyla nikdy realizována. Po čtyřiceti letech byly její plány odtajněny.

Tento plán patří mezi tzv. false flag psy-op - psychologické operace, jejichž cílem je manipulace veřejného mínění vlivem nějakého neočekávaného nebo např. traumatizujícího podnětu. Účelem akcí, které Operace Northwoods plánovala, bylo získat všeobecnou podporu americké veřejnosti pro vojenskou invazi na Kubu. Uvedené prostředky zahrnovaly i fingované teroristické akce na území USA proti vlastním obyvatelům, počítající s až stovkami obětí.

Pod prismatem takových plánů je kapitolou samou pro sebe atentát na WTC v New Yorku. V tomto případě je mnohem více otázek než odpovědí. Oficiální zprávě nikdo nevěří. Přesto v médiích je ticho po pěšině. Kde jsou hlídací psi demokracie? Můžeme říci, že po 9/11 chcípli. Zacpali jim hubu řečmi o vlastenectví a národní jednotě. Američané jednotně a nadšeně opakují fráze o vlastenectví a jejich Vlastenecký zákon (Patriot act) umožňuje stále více kontrolovat občana, zatímco pohyb podezřelých financí a "vypraných" peněz zůstává tabu. Média - tisk a televize - nesmí pochybovat ani se ptát. Jen na internetu je možné se dočíst, že v newyorských dvojčatech bylo uskladněno zlato za 160 miliard dolarů. Našlo se jen za 200 milionů a to ještě na nákladním autě připraveném k odjezdu, které už nestačilo poklad odvést. Nikdo nezkoumá, proč stranou pozornosti vyšetřovatelů zůstaly obrovské burzovní obraty akcií leteckých společností United Arlines a American Arlines několik dnů před samotnou událostí. Kšefty s akciemi společností, které byly postiženy událostmi.

Atentát na dvojčata byl přirovnáván k Pearl Harbour. Strategie napětí prošla od 11. září 2001 procesem renesance.

Tohle všechno je obraz stavu společnosti. Začalo to vytvořením bipolárního světa po druhé světové válce. Na polovině světa vznikl nový řád odmítající kapitalismus jako zlořád moci bohatých nad chudými. To bylo obrovské nebezpečí, a proto kapitalisté museli jednat. Proto vytvářeli jednotky jako Gladio. Finanční oligarchie začala připravovat a provádět svůj plán na ovládnutí světa. K tomu jim měl pomoci staronový liberalismus. Teze, že člověk musí být svobodný a může si dělat co chce. Rozdíl je jen v tom, co může dělat člověk, který dělá 10 hodin denně ve fabrice nebo v supermarketu a co může dělat bankéř se stamiliony dolarů za zády.

A výsledkem je nástup tohoto neoliberálního (tj. řádu programově usilujícího o podřízení veškerého společenského života zájmům finančního kapitálu s ohledem na jeho maximální ziskovost - jak říká Robert W. McChesney), který znamená, že finanční oligarchie neomezeně vládne a diktuje svoje podmínky těm méně úspěšným. Následky všichni známe - strach o práci, flexibilní pracovní podmínky a ostatní atributy dnešní společnosti. Neoliberalismus je zločinný konglomerát finanční oligarchie a pravice, která jí slouží.

K udržení tohoto stavu je dobrý každý prostředek, třeba i teroristické útoky, jako byl ten v New Yorku na budovy WTC . Velmi podezřelý atentát, který vzbuzuje více pochybností než bylo poskytnuto vysvětlení. A stejnou ruku a stejnou režii jsme viděli i na následujících atentátech v Madridu, Londýně. A vždy následuje i stejný scénář - omezování lidských práv, neomezené odposlechy, kontrola pošty, vězení bez soudu. Španělský deník El Mundo začal uveřejňovat investigativní články, ve kterých prokázal spojení madridských atentátníků na španělskou policii, tajnou službu CNI a marockou tajnou službu. Dokázali, že policie o připravovaném útoku předem věděla. Následovalo vyzvání Národním soudním dvorem k okamžitému vydání všech podkladů a materiálů. A tím celá akce skončila. Od té doby je ticho po pěšině a nikdo nic nevyšetřuje. O celé akci se nesmí mluvit. Demokracie vstupuje do své konečné fáze.

Po newyorských atentátech je tady nikdy nekončící boj proti terorismu. Na jeho základě je možno drasticky omezovat lidská práva, umožňuje vojensky zasahovat kdykoli a kdekoli, mimo mandát OSN a bez ohledu na mezinárodní právo a právní stát. Jeho předností je, že může trvat věčně. Problém, proti kterému bojuje, svými metodami sám zvětšuje a vyvolává. Při tom všem se z něho stala modla, kterou nelze zpochybňovat. Studená válka neskončila - má jen novou tvář a nové jméno.

Výsledkem je nelichotivý pohled na vládu pravice. Socialismus se dopustil mnoha zločinů na jednotlivcích, ale nikdy neprováděl atentáty na nádraží, nevraždil ženy a děti jdoucí z práce nebo ze školy. To je výsledek zvráceného morálního profilu těch, co chtějí vládnout za každou cenu. Vše ve jménu obrovských zisků. Peníze se pro ně staly bohem, kterému slouží. Slouhů mají dost stejně jako hlupáků, kteří je volí.


Ing. Josef Vít
23. května 2009

NETSOCAN