NETSOCAN
Číslo 5 -- KVĚEN 2010 ---Ročník IX.
Ideální občan

Před nějakou dobou jsem viděl na YouTube video s třináctiletým chlapcem Mikolášem. V sobotu byl v Právu článek o studentských volbách po celé republice. Akci organizoval Člověk v tísni, „humanitární“ organizace jež známa svými politickými názory.

Třináctiletý Miky mě už tenkrát zaujal, a chtěl jsem o něm napsat. Ale když jsem si to dal dohromady s výsledky studentských voleb byl jsem ohromen.

Rodí se nám nový kapitalistický člověk. Nám kdysi říkali, že se rodí nový socialistický člověk, ale mýlili se - nový člověk bude kapitalistický. A jaký to bude člověk? Bohužel - mám z toho velké obavy.

Miki se o politiku zajímá od svých pěti let. Informace sbírá ze zpravodajských serverů a v podstatě ze všech zdrojů, které existují v této zemi. Denně čte také dvoje nebo troje noviny. Od první třídy býval hodně na internetu a názor si udělal sám. Nečte jenom politiku, ale sleduje i ekonomiku, včetně burzovních indexů, kterým snad normální smrtelník ani nerozumí. Přečetl si programy všech stran. Stal se příznivcem ODS. Líbí se mu jejich program, nemají tam prý žádné blbosti. Nechtějí zvýšit daně lidem, kteří pobírají plat nad sto tisíc korun. Není dobré trestat přehnaně vysokou (38%) daní schopné lidi. I patnáct procent z jejich platu je obrovská suma. Ale ví, že pokud se nezvýší daně, tak budeme mít 230 miliard schodku, to znamená katastrofa, která přijde už v příštím roce. Ale ODS na rozdíl od ČSSD představuje řešení. Myslí si, že sociální demokraté vsází na populistické věci. Jejich požadavek na zvýšení důchodů? "Nesplnitelný populistický krok," míní třináctiletý kluk z Prahy. Po volbách by ODS měla uzavřít koalici s TOP09 a „možná i s lidovci“.

Malý Miki má jasno. Není vám to známé, neslyšeli jste to už někde?

Pokud si čtenář pomyslí, že to není normální, má pravdu. Miki je autistické dítě. To je důvodem, že jeho zájmy neodpovídají jeho věku. Je mi Mikiho strašně líto. Nepozná žádné radosti obyčejného kluka, se svými vrstevníky si nerozumí. Protože nemá žádnou zpětnou vazbu, jsou jeho názory takové jaké jsou. Z našich médií jiné získat nemohl. Je to otřesné jak naše média lámou charaktery. Řekl bych, že z Mikiho naše média vytvořila dokonalého občana. Občana, jakého si přejí mít. Občana, který je pravicový, věří všemu co napíšou a hlavně o ničem nepřemýšlí. Stačí mu, co si přečetl a to je svaté. Takoví bychom měli být všichni. Hlavně nepřemýšlet!!

„Myšlení bolí“ říkával Masaryk a je to pravda. Svět není jednobarevný. Každý máme své názory a každý je má trochu jiné, podle svých zkušeností. Ale to je špatné – to se musí vymýtit. Naše média pro to udělají všechno. Člověk by mohl říci – co se o to dále starat. Ale to nejde. Studentské volby nám ukázaly, že vymývání mozků v Česku dosáhlo dokonalosti. Mladí se o politiku moc nezajímají, přesto když dostanou otázku, odkudsi zdola, se vynoří, co se jim vrylo do mozku. Dennodenní propaganda našich médií může slavit úspěchy. Naše mládež - naše budoucnost – je pravicová, přímo demagogicky. Podle nich by volby vyhrála TOP09 a ODS. Socdemáci horko těžko dostali 3 - 5% hlasů. O trochu méně komunisté. Ale ne všichni studenti patří do stejné kategorie – svědčí o tom hlasy pro pirátskou a dělnickou stranu – dohromady tvoří asi pětinu voličů. To jsou ti chytřejší, ti mají vlastní názor, těm naše média mozky nevymyla.

Líbí se mi výsledky těch voleb. Dokazují mi, že je možné lidem dokonale vymýt mozky. Našim mladým je všechno jasno. A jejich duševní úroveň je stejná jako Mikiho. Jsem mladý, zdravý. A mladý a zdravý budu pořád. Zdravotnictví nebudu potřebovat, nezaměstnaný taky nebudu, do důchodu nepůjdu. Tak co je mi do těch socek. Ať si klidně chcípnou. Nemohu si v této chvíli nevzpomenout na slova pana podnikatele Bláhy, který se na stránkách BL těšil až po vítězství ODS začnou lidi chcípat na schodech nemocnic. Až se naši mladí dostanou k moci stane se to realitou.

To je naše mládí, naše budoucnost. Musím říci, že jsem šťastný, že se toho nedožiju a nikomu to nezávidím.

Když slyším ty pravicové bláboly v televizi (noviny nečtu) tak si říkám, ať si klidně kecají - stejně jim nikdo nebude věřit. Vždyť přece lidi mají rozum. Asi jsem se mýlil. Stejnou situaci jsme zažívali ve svém mládí. Ale tehdy jim nikdo nevěřil. Všichni věděli, že komunisté lžou. Bylo mezi námi pár svazáků, ale ti nám byli pro smích. Jak je možné, že dnešní mladí jim to baští? To jsme tenkrát my byli chytřejší? Asi ano, a měli jsme (z komunistických škol) lepší vzdělání. Oni nás tenkrát učili kritickému myšlení. Dobře nás to naučili, až jsme jim zazvonili v listopadu 1989 klíči. No, dneska by těch, co zvonili už tolik nebylo.

Nikdy bych nevěřil, že je možné tak ovlivňovat lidi. Vždyť vzájemnou komunikací bychom měli získávat zpětnou vazbu. Druzí lidé by nás měli ovlivňovat, měli bychom stále korigovat své názory. K oficiálním názorům bychom měli být kritičtí, tak jako jsme byli my za komunistů. Bojím se, že názory těch mladých se jen tak nezmění. Jenom krutá realita je může změnit. Stejné názory měl i syn mého souseda, před půl rokem ztratil práci a nemá šanci novou získat. Bude volit komunisty. Smutné probuzení mladého pravičáka. Nepřeji těm druhým, aby zažili totéž. Ale přál bych si, aby získali více sociálního cítění, více soucitu s těmi, co nejsou mladí, trápí je nemoci a jdou do důchodu. Měli by si uvědomit starou pravdu: co jsme my, budete i vy. Potěš vás pánbůh.


Ing. Josef Vít
16. května 2010

NETSOCAN