NETSOCAN
Číslo 6 -- ČERVEN 2009 ---Ročník VIII.
Írán: skončí Ahmadinežád jako Mosaddeq?

Současné politické turbulence v Íránu připomínají rok 1953 a operaci Ajax, kdy byl v důsledku akcí americké CIA a britské MI6 svržen demokraticky zvolený íránský prezident Mohammed Mosaddeq. CIA zkorumpovala tamní vládní činitele, podnikatele i novináře a nějaké drobné dala i prostým Íráncům se zdvořilou prosbou, zda by se nestali „profesionálními demonstranty“ proti režimu. Zuřila studená válka a USA si chtěly připoutat Írán dříve, než to udělá SSSR; a drzý Mosaddeq především znárodnil íránskou ropu. Čekaly ho pak 3 roky žaláře a doživotní domácí vězení

Nynější pouliční demonstrace nesou rovněž znaky záměrné manipulace. Mladí demonstranti mávají transparenty s nápisem „Where is My Vote?“ (Kde je můj hlas?). Anglický text (místo perského) tedy zjevně není určen Ahmadinežádovi, ale západním médiím! A údajná absence jejich volebního lístku tyto demokraty motivuje ke skandování: "Death to the dictator, death to Ahmadinejad." (Smrt diktátorovi, smrt Ahmadinežádovi!). Ahmadinežád by si měl zjistit, kolik těch mladých a zanícených demonstrantů proti falšování volebních výsledků se vůbec účastnilo voleb... Také by bylo zajímavé vědět, kdo v Teheránu sehrál roli "studenta Růžičky" a v čích službách působil

Poněvadž západním médiím poskytují rozhovory v perfektní angličtině pak nepochybně vědí, že Ahmadinežád, zvolený ještě demokratičtěji než americký president, nemá s diktaturou nic společného a i jeho ideologický vůdce, ajatoláh Chameneí je jmenován a odvolatelný vládním orgánem. I přes tato fakta (eventuálně) zaplacení demonstranti snadno zagitují další mladé, nesouhlasící např. s tamějšmi normami pro odívání, feministky apod. Íránská mládež disponující internetem je samozřejmě terčem masívní facebookové a twitterové ideologie ze zahraničí, na tradiční Hlas Ameriky nehledě. Zda se tím mládež obrátí ve zralí a pevné demokraty nebo spíše sehraje roli užitečných idiotů, zůstává otázkou.

Skutečným smyslem těchto demonstrací je diskreditace vlády a ovlivnění veřejného mínění na Západě (včetně OSN), aby byl Írán nahlížen podobně jako před časem Irák; a pak bude nucen čelit mezinárodním sankcím včetně rizika vojenského vpádu.

Načasování je rovněž perfektní: Ahmadinežád kritikou ajatoláhů, kterým vyčítá zkorumpovanost a nadměrné bohatství i moc, si proti sobě duchovní popudil a jeho pozice je oslabena. Mocenská rivalita mezi ajatoláhy vede k tomu, že ti ambiciózní (např.Montazeri) vidí v demonstracích navíc příležitost ke zpochybnění a svržení vládnoucího Chameneího. Rozpory mezi íránskou elitou tak dávají šance pro realizaci druhého scénáře, na kterém pracují US media..

Ke zpochybnění volebních výsledků může dojít v kterékoli demokracii, např. v amerických prezidentských volbách 2000 v USA jmenoval vítěze, J. W. Bushe, až Nejvyšší soud. V případě Íránu však americká media, hájící místo pravdy íránské zájmy US establišmentu, prohlásila volby za zfalšované aniž měla potřebné důkazy (a v rozporu s předvolebními průzkumy, dávajícími vysoké šance na cítězství Ahmadinežádovi). Pokud by byly volby prohlášeny za zmanipulované a tímto způsobem zbaven moci Ahmadinežád, došlo by pochopitelně ke zpochybnění samotné íránské revoluce a vznikla by šance pro moc politika nakloněného vice americkým zájmům.

To bude pak ona životodárná voda pro liberální mlýn USA, které prostřednictvím “demokraticky zvolených loutkových vlád” tradičně prosazují své “životní zájmy” tam, kde se jim právě zamane.


Zdroj: Paul Craig Roberts, Iran Faces Greater Risks Than It Knows .


František Stočes
30. června 2009

NETSOCAN