NETSOCAN
Číslo 6 -- ČERVEN 2009 ---Ročník VIII.
Družstevnictví ve straně růže nemá na růžích ustláno…


Následující text zachycuje obsah diskusního příspěvku autora na besedě s místopředsedou ČSSD B. Sobotkou na téma světové hospodářské krize, pořádané MDA 23. června ve Steinerově sále Lidového domu. Příspěvek byl přednesen spatra, a je přepisován po paměti, takže nepůjde o zcela autentický text.

Vážení přátelé, předchozí diskuse byla racionální, nicméně se implicitně pohybovala v rámci sociálního státu. Sociální stát je ovšem doktrínou křesťansko sociální, zavedenou v Německu L. Erhardem. Cílem sociálního státu je sociální smír, petrifikace kapitalismu a dnes je samotný sociální stát stále více demontován.

My jsme však sociální demokraté čili socialisté, a naším krédem by měla být sociální spravedlnost budovaná prostřednictvím socializace ekonomiky. Oč jde?

Bolševik si socializaci ekonomiky představil jako její zestátnění, a také na to tvrdě doplatil. Sociálně demokratický postoj nejlépe vysvětlil v roce 1930 na XVI. Sjezdu ČSSD A. Hampl, a jeho následující slova by měla viset v každé místnosti Lidového domu: „Socialism, toť v podstatě problém zvýšení výroby a spravedlivé distribuce statků... Když se mluví o socialisaci, je nutno tento požadavek definovati jako snahu o právní a hospodářskou změnu majetkového a výrobního procesu, tak, aby každý, i ten poslední dělník, měl vědomí, že pracuje na svém, ať již tato kolektivita je vyjádřena jakoukoli formou družstevní; když si uvědomujeme, že socialisace je naším heslem, tedy onou nebezpečnou cestou, která ohrožuje nepřátelské posice, pak si musíme uvědomit, že ne závist, ne nevraživost musí býti hnací silou, nýbrž hluboké přesvědčení, že dosavadní mzdový systém je v nesouhlasu s demokracií, s kulturní a mravní úrovní dělnické třídy."

Dějiny Hamplova slova potvrdily: zatímco zestátněná ekonomika trpěla nízkou produktivitou a ztrácela konkurenceschopnost, zemědělská družstva, byť násilně vzniklá, se postupně konsolidovala, formou přidružené výroby překonala ztrátové zimní období a poté expandovala i v regionální kolosy ve formě mohutných agrokombinátů, podnikající nejen v zemědělské výrobě, ale i v peněžnictví, počítačové technologii atp.

Přednosti družstevního podniku jsou následující: lze v něm zcela odstranit kapitalistické vykořisťování, jde o ekonomický subjekt s vysokou produktivitou výroby, a poněvadž zisky připadají družstevníkům, neodplývají tudíž do zahraničí a dokonce zůstávají přímo v regionu. Navíc již současné legislativa, Obchodní zákoník, umožňuje transformovat na družstvo třeba i České aerolinie… Stát si může v takovýchto subjektech snadno ošetřit své zájmy jako např. bezpečnost, zabránit jejich rozprodeji např. klauzulí o expanzívním charakteru družstva či právem veta při eventuálním prodeji, atp.

ČSSD ve svém Dlouhodobém programu význam družstevnictví oceňuje, ale ne zcela jasně chápe, když uvádí, že důvodem existence družstev: „není dosahování zisku, nýbrž poskytování služby členům.“ ČSSD rovněž založila ústřední družstevní komisi s předsedou I. Přikrylem a garantem J. Paroubkem a nejvýmluvnějším faktem z práce této komise je, že se za celé dva roky ani jednou nesešla…

Několik aktivistů na intranetu ČSSD vytvořilo návrh a zdůvodnění rezoluce pro předchozí Sjezd, ve kterém vyzvalo ČSSD k podpoře a prosazení transformace na družstevní formu veškerých krachujících podniků, (spolu) vlastněných státem. Z časových důvodů nebyla rezoluce přednesena, a tak jsme se rozhodli ji transformovat v programový bod pro mimořádné parlamentní volby, a současně ustanovit subkomisi pro výrobní družstevnictví. Z. Škromach dokument předložil na politickém grémiu a výsledkem byla výzva, abychom se kontaktovali s předsedou zmíněné komise. Po dobu zhruba dvou měsíců však k žádnému serioznímu jednání nedošlo, doufejme, že především zaneprázdněností předsedy komise eurovolební kampaní...


Reakce 1. místopř. ČSSD B. Sobotky byla velice stručná. Poznamenal, že ideální vlastnická forma neexistuje a že došlo ke krachu např. družstevních záložen (či pojišťoven? frs). V další větě připomenul převzetí sklárny v Květné odbory a jejich opětný prodej sklárny privátnímu vlastníkovi. To bylo vše…

Vypadá to tak, že družstevnictví, které bylo vlajkovou lodí ekonomického programu prvorepublikových sociálních demokratů, dnes ve straně se znakem růže nemá na růžích ustláno… Nad příčinami bude nutné se zamyslet.

Pozitivním a nadějným počinem bylo navázání kontaktů s s prof. Martinem Potůčkem a s Českou společností pro zaměstnaneckou participaci (www.kslp.wz.cz - stránky jsou patrně zavirované).


František Stočes
26. června 2009

NETSOCAN