NETSOCAN
Číslo 6 -- ČERVEN 2009 ---Ročník VIII.
Mládí vpřed!

Na stránkách Britských listů hoří diskuze, ve které se diskutuje o konfliktu mladí versus staří.

Na základě krize levice v evropských volbách autor vyvodil, že vzrůstá "zatím latentní fenomén, nazvaný antigerontismus" - nenávist ke starým lidem. Je faktem, že o levicových stranách se říká, že jsou to strany důchodců a pro důchodce. To je trochu drsné vyjádření, ale má svůj základ. Faktem je, že levici volí starší, zkušení lidé, kteří už mají svoje zkušenosti s fungováním kapitalismu a uvědomují si, že kapitalismus se musí omezovat a regulovat. Dělo se tak po celou dobu jeho existence. Jen v posledních asi 30 letech se kapitalismus utrhl ze řetězu. Stalo se tak za vlády Thatcherové a Reagana, kdy pod neoliberálními hesly o svobodném trhu se začala rozvíjet nová forma kapitalismu, která na závěr dostala přízvisko kasínová. Výsledek všichni známe. Žijeme v něm a nestačíme se divit.

Ano, faktem je, že v celé Evropě dostala levice na frak. Ale nevím, zdali zrovna výsledek voleb je správným důvodem pro tvrzení, že vzrůstá konflikt mezi starými a mladými. Mladí totiž k volbám většinou nechodí. U nás určitě ne a na západě pravděpodobně také ne. Mají totiž jiné starosti a proto je politika nepálí. Pálit je začne až budou mít děti, které pohltí většinu jejich příjmů a začnou jim chybět peníze na zábavu. Jak napsal pan Wagner, to bude vlastně první a poslední etapa solidarity starších s mladými.

Když levice selhala musíme se ale ptát, kdo dal své hlasy pravici. Byla to mlčící většina. To jsou lidé, co se nikde neangažují, čtou noviny a dívají se na televizi. Víme v čích rukou tato média jsou a čí píseň zpívají. Mlčící většina je fašizoidní opora pravice. V roce 1968, kdy ve Francii proběhla vlna stávek, ve kterých stávkovalo 7 milionů pracujících, tak v následujících volbách vyhrála pravice. Nakonec stejná mlčící většina v roce 1933 v Německu podpořila Hitlera a vynesla ho k moci. Tady musíme hledat výsledek oněch posledních eurovoleb.


Ale onen antigerontismus už je tady dlouho. Pamatuji si, když před lety (!) napsal jedem mladý v novinách Metro : "nemám chuť platit starým na důchody. Nic mi nedali a ani já jim nebudu nic dávat". Od té doby se situace přiostřila a čas od času se v novinách objevují podobné názory. Noviny to (zatím) nepodporují, ale slovo těmto extrémistům dají. Je to všelijak zaobaleno, třeba do hesel typu "mládí vpřed" a podobně.

Staří pracovníci zabírají mladým místa v zaměstnání. Kde jsou ty časy, kdy jsme my trpělivě čekali dvacet let, než starší spolupracovník šel do penze, abychom mohli nastoupit na jeho místo. Mladí dneska chtějí jeho místo hned a dávají to najevo. Výsledkem je situace, kdy se lidé kolem padesátky propouštějí a na jejich místa nastupují mladí. A ti padesátiletí už nemají šanci dostat nové místo. Jsou staří, nejsou flexibilní. Výhodou mladých šéfů je jejich totální absence sociálního cítění. Pro pětatřicetiletého šéfa není problém vyhodit lidi z práce. Pětapadesátiletý by měl morální zábrany. A to všechno je škola antigerontismu. V takových podmínkách se rodí takové názory. Škoda, že si dnešní pětatřicetiletý šéf neuvědomuje, že za pár let bude taky na odpis.

Politika levice je služba společnosti. Je založena na solidaritě - solidaritě mladých se starými, zaměstnaných s nezaměstnanými a zdravých s nemocnými. Tohle všechno se pravice snaží zlikvidovat. Zatím se jí podařilo oslabit hlavní oporu levice - dělnickou třídu. Přesunem výroby do jihovýchodní Asie zmizela dělnická pracovní místa a byla nahrazena místy ve službách. Číšníci nahradili kvalifikované dělníky. Jaké důsledky to má pro konkurence schopnost našeho národa si každý domyslí.

Zdravotnictví chce pravice zprivatizovat. Výsledkem bude omezování zdravotní péče kvůli vysokým ziskům pojišťoven a lékařů. Zdravotní pojištění nebude laciné - v USA obnáší cca 25 - 30% z průměrného platu. Proto také v USA nemá 50 milionů lidí žádné zdravotní pojištění.

ODS už připravovala soukromé penzijní pojišťovny. I soukromý fond je tady od toho, aby vytvářel zisky pro majitele a vyplácení penzí je až na posledním místě. Před pár lety v USA zkrachoval Enron - první co manažment vytuneloval byly penzijní fondy zaměstnanců. A dnešní finanční krize? Jejím výsledkem byl krach stovek penzijních fondů. Miliony Američanů nebudou mít žádnou penzi.

Pravice kontra levice je spor o solidaritu. Pravice odmítá solidaritu ve jménu sobectví. Počítá s tím, že lidé jsou hloupí a nepoznají nebezpečí. Ale nakonec se pravda ukáže. Až generace našich třicátníků ztratí v padesáti práci a v šedesáti pěti letech nedostane žádnou penzi, na kterou si celý život šetřila, potom přijde soudný den pro pravici. Bohužel, už bude pozdě.


Ing Josef Vít
12. června 2009

NETSOCAN