NETSOCAN
Číslo 6 --ČERVEN 2012 ---Ročník XI.
Splní ČSSD svou historickou misi?

Poradce prezidenta Clintona, Lester Thurow, před 14 lety napsal: „V kultuře Západu zvítězil egoistický pragmatismus, který způsobil, že rozhodující většina lidí se pokouší získat co nejvíc jen pro sebe. Z našich velkých snů zůstalo jen jedno: vyzískat co nejvíc věcí a mít svatý pokoj... Pravice privatizuje, omezuje stát, hlásá kult individualismu a svobodného trhu, a levice, dokonce i když sedí ve vládě, se odvažuje tento proces jen tlumit. Přitom programové rozdíly jsou v podstatě bezvýznamné... Teď, když levice úplně ztratila vědomí historické mise, kapitalisté se nemusejí z této strany ničeho obávat.“

Ukazuje se, že zánik sovětského bloku, kterým dějiny pohřbily experiment marxistických socialistů, levici zcela dezorientoval. Byl však satisfakci pro sociální demokraty, kteří revoluci i zestátnění odmítali a prosazovali socialismus evoluční. V geniální zkratce to vyjádřil Antonín Hampl na XVI. sjezdu ČSSD v roce 1930:

„Když se mluví o socialisaci, je nutno tento požadavek definovati jako snahu o právní a hospodářskou změnu majetkového a výrobního procesu, tak, aby každý, i ten poslední dělník, měl vědomí, že pracuje na svém – ať již tato kolektivita je vyjádřena jakoukoli formou družstevní; když si uvědomujeme, že socialisace je naším heslem, tedy onou nebezpečnou cestou, která ohrožuje nepřátelské posice, pak si musíme uvědomit, že ne závist, ne nevraživost musí býti hnací silou, nýbrž hluboké přesvědčení, že dosavadní mzdový systém je v nesouhlasu s demokracií, s kulturní a mravní úrovní dělnické třídy.“

Sociální demokracie tedy oproti vlastnictví státnímu či privátnímu prosazovala vlastnictví družstevní. A družstva již tehdy vybudovala tak významné projekty jako Národní divadlo, Petřínskou rozhlednu, Pražskou ZOO či Posázavský pacifik. ČSSD šla ve stopách družstevních socialistů, jako byl E. Bernstein, F. Lassal, L. Blanc, kteří v družstvu viděli socialistický ekonomický subjekt a věřili, že družstva v konkurenci s kapitalistickými podniky ekonomicky zvítězí a tak se evolučně prosadí socialismus. Ch. Gidé pak v roce 1898 vyhlásil stoletý program socializace a vzniku družstevních republik. Družstevní hnutí bylo v té době tak rozvinuté, že nadšenci spočítali, že kdyby britská družstva své zisky střádala místo aby je vyplácela, tak by mohla za dvacet let skoupit veškerou půdu v zemi se všemi domy a továrnami...

Revoluce v Rusku a následný vývoj tyto plány zmařily. Družstevní hnutí bylo paralyzováno a po pádu sovětského bloku, jehož ekonomika byla rychle privatizována, chybí globalizovanému kapitalismu jeho přirozený antagonista. Rozvoj družstevnictví byl sice zpomalen, ale objevily se i případy jeho obrovských možností a vzpomenuta budiž baskická Mondragonská družstevní korporace (MCC).

V roce 1956 založil katolický kněz a 5 nadšenců malé družstvo Ulgor, vyrábějící naftová topidla. Přidávala se k nim další družstva a v roce 2008 již tvořily mohutnou korporaci, jejíž aktiva byla téměř 1 bilion korun, roční obrat 500 miliard a nabízející více než 103 000 pracovních míst. MCC staví mrakodrapy, buduje infrastrukturu, vyrábí domácí spotřebiče, podniká v nanotechnologiích. Družstevníci si zřídili vlastní pojišťovnu, banku, výzkumný ústav, družstevní institut a univerzitu, kde ročně graduuje 3000 příslušníků mladé družstevní elity. 8. prosince 2004 navštívil mondragonské král Juan Carlos s královnou Sofíí a prohlásil. „MCC je dobrodiním pro Baskicko, pro Španělsko a pro pracující. Bylo by báječné, kdyby ve Španělsku bylo takových korporací mnohem více.“

Česká pravice po Sametové revoluci družstevnictví velice důmyslně rozbila. Použila prostředky společenské, politické, legislativní a neštítila se ani zastrašování, perzekuce, a kriminalizace. Osud Slušovic a perzekuce doc. F. Čuby jsou příkladem. Motivy nepřímo prozradil Dušan Tříska, který (v Retro Slušovice) prohlásil: „Čuba sehrál mimořádně zajímavou a určitě pozitivní roli, ale v tu chvíli, co se to změnilo, patřil mezi naše největší nepřátele..."

A zatímco levice vyjadřuje družstevnictví přízeň jaksi platonickou, velice účinné kroky pro jeho kultivaci i rozvoj podnikly Mezinárodní družstevní svaz a OSN. MDS přijal v roce 1995 celkem 10 družstevních hodnot jimiž jsou: svépomoc, vlastní odpovědnost, demokracie, rovnoprávnost, spravedlnost a solidarita, a etické hodnoty jako poctivost, otevřenost, sociální odpovědnost a péče o jiné. A od těchto hodnot je odvozeno 7 významných principů družstevní identity. Jsou to: 1) Dobrovolné a otevřené členství. 2) Demokratické řízení družstva členy. 3) Ekonomická participace členů 4) Autonomie a nezávislost (na vládních orgánech či politických stranách). 5) Vzdělání, odborná příprava a informování členů. 6) Spolupráce mezi družstvy 7) Péče o rodiny družstevníků, o komunitu a o region. Jak vidno, jde o hodnoty humanistické a socialistické!

MDS přijímá v roce 2005 Světovou deklaraci o výrobních družstvech a v tomto historickém dokumentu vyzývá národní i regionální vlády aby vznik výrobních a zaměstnaneckých družstev více podporovaly, jako alternativní projekt při privatizaci, přeměně podniků v krizi, při restrukturalizacích, „start-up" programech a u podniků bez dědiců. A dále aby zabezpečovaly přiměřené financování podnikatelských projektů zahájených družstvy formou veřejných fondů či úvěrových záruk.

S úžasem vidíme, že právě toto byl program nemarxistických socialistů i prvorepublikové socdem, a že právě tato forma socializace je onou historickou misí sociální demokracie. A poněvadž družstevní forma dokáže nahradit privátní podnikání ve všech oblastech ekonomiky, můžeme se zármutkem konstatovat, kolik šancí již bylo promarněno. Nic však není ztraceno a budoucnost je jasná a atraktivní. ČSSD však čeká obrovská práce, práce dokonce buditelská, práce odborná a práce organizační, a to od stranického vedení až po místní organizace. Vyzvala nás k tomu, jak jistě víte, i OSN, která pod heslem „Družstva budují lepší svět!“ , vyhlásila letošní rok jako Mezinárodní rok družstev. Věřím, že ČSSD svou velkolepou historickou misi, zahájenou v roce 1878, úspěšně dokončí.

František Stočes, fr.stoces@volny.cz
Programově analytická komise při KVV Praha
Koordinátor družstevní skupiny při o.i. Alternativa zdola (vedené doc. I. Švihlíkovou).


Materiál Splní ČSSD svou historickou misi? je textem referátu, který měl být přednesený 16. června na programové konferenci ČSSD v Hradci Králové. Poněvadž pro vystoupení v diskusi byly vyčleněny pouze 3 minuty (což jistě postačuje pro přednesení tradiční zdravice) byl příspěvek přednesen zkráceně a improvizovaně ZDE (čas 20:45 - 25:14).

František Stočes
23. června.

NETSOCAN