NETSOCAN
Číslo 6 --ČERVEN 2014 ---Ročník XIII.
Politické procesy padesátých let aneb Jak Gottwald zavraždil Slánského

Česká televize nám už několikrát ukazovala - spíše propagovala - dílo  nějakého prorežimního pisálka, který nás (hlavně ty co neumějí moc číst)  formou komiksu seznámil se svým geniálním objevem Jak Gottwald zavraždil  Slánského. Bohužel jak to u propagačních materiálů bývá - pravda je  někde jinde.

Během studené války se po obou stranách "jaltské čáry" množili agenti  tajné policie a speciálních služeb a jejich moc se stávala  nekontrolovatelnou. Tato policie a zmiňované služby představovaly jakési  státy ve státech, které vedly vlastní tajné války, vyvolávaly státní  převraty, špiclovaly obyvatelstvo i politiky a především všude - nejvyšší  politické kruhy nevyjímaje - hledaly nepřítele skutečného i domnělého.  Např. USA vytvořily větší a daleko tvrdší bezpečnostní aparát, než jaký  měly kdykoliv za 2. světové války. 10 let mccarthismu byla jeho  ouvertura. V současnosti zákon Patriot Act přesahuje všechny meze  právního státu.

V této souvislosti poznamenávám, že ona proklínaná StB nebyla o nic víc  zločinná, než např. americká FBI, či CIA, které v lidově demokratických  zemích kromě jiného organizovaly i teror včetně vražd. Není známo, že by  zahraniční agenti StB stříleli a podřezávali americké šerify, jak se to  praktikovalo v režii západních tajných služeb u nás.

Politické procesy v padesátých letech byly velmi smutnou záležitostí.  Jak píší novodobí historici po otevření československých a sovětských  archivů vyšla najevo celá zvrácenost stoupenců komunismu.Ve skutečnosti  by se měly otevřít jiné archivy, aby vyšla najevo pravda o těchto  událostech. O pozadí procesů vypovídá kniha Stewarta Stevena. Někdo by  to mohl nazvat teorie spiknutí, ale následné události ukazují, že je to  více než pravděpodobné.

Popsaná operace Splinter Factor je historický fakt doložený z amerických  archivů CIA.

Na politických procesech padesátých let měla svůj podíl americká  špionážní služba CIC a konkrétně její šéf Allan Dulles. Již v roce 1945  zformuloval Allen Dulles jako šéf CIA své plány na zničení SSSR a jeho  spojenců. Řekl tehdy: "Skončí válka, všechno nějak zevšední, usadí se a  uklidní. Ale my použijeme všechny síly, všechno zlato, veškeré  materiální síly pro obelstění a ohloupení lidí! Vyrveme duchovní kořeny  bolševismu. Najdeme s námi stejně smýšlející, spojence a pomocníky v  samotném Rusku. Vytvoříme nepřátelství a nenávist k ruskému národu.  Tohle učiníme."

Allan Dulles je autorem Operation Splinter Factor, která vyvolala tyto  politické procesy v Maďarsku, Polsku, Bulharsku a v Československu. A  bylo to právě Československo, které bylo postiženo nejkrutěji. Operace  Sprinter Factor je verzí známých her rozděl a panuj, které měly úspěch už  za dob říše Římské. Tato operace se stále tají před veřejností. Ačkoli  jsou fakta známá, nikdy se jí nedostalo zasloužené publicity.

Chceme-li pochopit celou operaci, musíme jít daleko do minulosti až do  doby druhé světové války. V roce 1942 přišel do Švýcarska agent OSS  Allan Dulles, aby se stal šéfem švýcarské sekce OSS. V tomtéž roce  přišli do Švýcarska rovněž manželé Noel a Herta Fieldovi. Noel Field se  stal v Ženevě vedoucím americké humanitární organizace "Uniterian  Church". Jeho prací bylo starat se o utečence z Evropy okupované  Hitlerem. Švýcarsko bylo v té době plné uprchlíků a nebyla možnost  pomoci všem. Proto Unitáři poskytovali pomoc hlavně doporučovaným  osobám. V té době významní utečenci, kteří pracovali v odboji, byli  většinou komunisté. A tito komunisté doporučovali další komunisty. Tak  se stalo, že s pomocí Noela Fielda přešly do Švýcarska celé skupiny  komunistických odbojářů a Field pomohl skoro všem. Field dokonce  přesvědčil Allana Dullese, aby podporoval - finančně i zbraněmi - se  svojí OSS komunistické skupiny na okupovaných územích v boji proti  Německu. Odměnou jim byly informace, které od těchto skupin dostávali.  Field s OSS posílali k těmto skupinám agenty, aby připravili cestu  spojeneckým vojskům. Tyto agenty vybíral většinou Field a šlo většinou o  komunisty, kteří na oplátku posílali z okupovaných území zprávy o  hospodářské situaci nebo o postavení a síle německých armád.Výsledkem  bylo, že tyto komunistické organizace v Německu, Maďarsku, Polsku i  Československu, podporované OSS a financované americkými penězi, byly  velmi životaschopné, dobře organizované a proto byly po osvobození  schopny rychle převzít moc dříve, než se nekomunistické síly mohly  zformovat.

Po válce se svět rozdělil na dva antagonistickétábory a začala studená  válka. Rozdělili se i američtí odpůrci komunismu. Diplomaté tvrdili, že  je nutno diferencovat a národně orientovaným komunistům je nutno  poskytnout určitou diplomatickou a jinou podporu, protože pak by bylo  možno si udržet za železnou oponou určitý vliv. Nakonec převládl názor  Allana Dullese, že se komunismus musí nechat rozvinout . Čím hůře, tím  lépe - bylo jeho heslo. Dulles zastával názor, že ti národní komunisté  jsou ještě nebezpečnější než extrémní stalinisté. Nemohl připustit, aby  se ve východní Evropě uchytil nějaký národně liberální druh komunismu,  protože pak by komunismus ve světě mohl být přijatelný a uznávaný. Tomu  bylo nutno za každou cenu zabránit.

Proto byla uvedena do chodu operace Sprinter Factor. Allan Dulles se  svým bratrem John Foster Dullesem řídili mnoho náboženských a  dobročinných organizací s mezinárodním spojením, které bylo možno  použít ke krytí jejich agentů.

Základním kamenem operace bylo přeběhnutí šéfa tajné policie v Polsku  Jozefa Swiatla k anglické SIS a také k CIA. Jozef Swiatlo byl odpovědný  za ideologickou a politickou čistotu Polské dělnické strany. Od CIA  dostal za úkol, aby odhaloval špiony ve straně. "Důkazy" mu dodávali  Američané. A tak Swiatlo odhaloval trockistická spiknutí financovaná  z USA. Dokazoval, že titoismus se rozmáhá po celé východní Evropě.  Samotného Beriu přesvědčil, že hlavou celého spiknutí je Noel Field,  údajně nejdůležitější americký agent v celé východní Evropě. Důkazem  měla být jeho činnost za války, kdy spolu s Allanem Dullesem podporovali  komunistické organizace v celé Evropě. Podle něho měl Field za úkol  uskutečnit v socialistických zemích převrat. Nejdůležitější bylo  přesvědčit Stalina, že ve špionáži a v připravovaných převratech byly  namočeny samotné špičky komunistických stran. A jak to známe z historie,  tento úkol CIA byl splněn.

Pomocí zfalšovaných materiálů dodaných Jozefem Swiatlem měla polská  tajná služba usvědčit Noela Fielda jako amerického špiona. Když polská  tajná policie začala zkoumat jeho minulost nedalo jí to mnoho práce: jeho činnost za války a spojení s Allanem Dullesem. A protože se Noel  Field osobně znal s mnoha vysoce postavenými funkcionáři, vrhlo  podezření i na ně. Podezřelé bylo, že je za války finančně podporoval a  tím jim nepřímo pomohl do vysokých státních funkcí. Sovětská KGB si  informace ověřovala u svého agenta v USA. Ten jim potvrdil, že Field je  opravdu špion. Bohužel KGB nevěděla, že jejich agent je dvojitý agent,  který pracoval pro CIA a dodaná fakta jsou podvrh.

Tak sovětská strana došla k závěru, že Field je opravdu špion a začala  jednat. Na květen 1949 pozvali Fielda do Prahy; prý na projednání jeho  docentury na Karlově universitě. Po několika dnech sledování ho v hotelu  Palace vyhledali dva muži a odvezli do Maďarska. Od té doby byl  nezvěstný. Zmizela i jeho žena Herta. Jeho mladší bratr, který ho přijel  hledat do Prahy zmizel také. Další na řadě byla jejich přítelkyně Erica  Glaser-Wallachová, která zmizela ve východním Německu.

To byly první oběti operace Sprinter Factor. Osud Fieldových byl pro USA  vedlejší záležitostí - dneska říkáme kolaterální škoda. Účelem bylo  zdiskreditovat významné východoevropské politiky. Národní komunisté  dělali komunismus přijatelnější, proto museli být odstraněni.

První obětí se stali Maďaři. CIA prostřednictvím emigrantů posílala  fingované dopisy, ze kterých vyplývalo, že adresáti jsou špioni. Takové  dopisy dostal i Lászlo Rajk, ministr vnitra a později ministr zahraničí  Maďarska. Dopisy tajná policie otevírala a zabavovala. Lászlo Rajk byl  obviněn a zatčen. Po něm i Tibor Szonyi, šéf kádrového oddělení  ústředního výboru.

Proces s nimi začal v září 1949. Obžalováno bylo devět vysokých  komunistických funkcionářů. Nevinní komunisté seděli na lavici  obžalovaných jako zrádci a na čestné tribuně všemu přihlížel americký  agent - toho času zástupce Polské lidové republiky. Všichni obžalovaní  se přiznali. Lászlo Rajk a další dva obžalovaní byli odsouzeni k trestu  smrti a popraveni. Zabil je systém, kterému oddaně sloužili.

Allan Dulles se svojí CIA se mohli smát. Tak začaly velké komunistické  procesy čtyřicátých a padesátých let. Vyvolaly po celém světě zděšení  nad jejich krutostí. CIA dokázala, že je možné manipulovat celými národy  a přesvědčit je, aby samy zlikvidovaly své vůdce. Bylo to kruté, přát  nevinným lidem, komunistům, kteří společně s Američany bojovali proti  fašismu, ponížení a smrti. Ale i taková byla studená válka.

Další politické procesy pokračovaly rychle za sebou. V Polsku byl zatčen  Wladyslav Gomulka, generální tajemník Polské dělnické strany. Ten jediný  nebyl popraven. Následovalo Bulharsko, kde byl odvolán místopředseda  vlády Trajčo Kostov, byl obviněn ze zrady a popraven v prosinci 1949.

Nejdéle odolávalo Československo. Klement Gottwald odmítal dělat čistky  ve straně, přestože už v září 1949 dostal dopis od maďarských soudruhů  se jmény amerických špionů. Na seznamu byla jména ministra zahraničí  Clementise, ministra vnitra Noska, dále pak Artura Londona, Otto Šlinga,  Eugena Löbla, Ludvíka Frejka a dalších. Gottwald stále nereagoval. Proto  polský Swiatlo obvinil československou vládu, že se sama spiknutí  zúčastňuje. Na to Gottwald kapituloval a pozval do Prahy dva agenty KGB  ze Sovětského svazu, aby spiknutí pomáhali vyšetřovat. A mašinérie se  rozjela. Mezitím si CIA vybrala za kořist Vlado Clementise. Chtěli ho  donutit k emigraci, aby tak dokázali celé spiknutí. Když se to  nepovedlo, tak všechny rozhovory se západními politiky reprodukovali  v tisku tak, aby vypadal jako nepřítel SSSR. CIA vypracovala množství  dokumentů dokazujících, že je špion. Ale Clementis se nedal a vrátil se  domů. Po příjezdu do Prahy byl zbaven úřadu a v lednu 1950 zatčen.  V listopadu 1951 začal hon na čarodějnice. Byl zatčen Otto Šling včetně  svých spolupracovníků a přátel. Další byla Marie Švermová, vdova po  hrdinovi Slovenského národního povstání. V lednu 1951 zatkli Artura  Londona, který se přiznal a obvinil další lidi.

Mezi zatčenými však stále scházel muž č. 2 v československé hieraichii, Rudolf Slánský. Allan Dulles potřeboval, aby Slánský zmizel - považoval  ho za překážku odtržení Československa od sovětského bloku. Fingované  informace dodané CIA stále nebyly dost přesvědčivé. Proto začali  rozšiřovat zprávy, že se Slánský připravuje k emigraci. Do boje se  zapojila i Svobodná Evropa, která pro něj posílala kódované zprávy že má  přechod zajištěn. To už bylo moc i na Gottwalda a dal Slánského zavřít.  Začaly výslechy, mučení a vynucená přiznání. Následovala další zatčení.  Nakonec 20. listopadu 1952 začal proces se Slánského spikleneckým  centrem. Byli obviněni, že se společně a s dalšími osobami snažili o  narušení nezávislosti republiky a ústavního zřízení lidové demokracie.  Slánský se přiznal ke špionáži, velezradě, sabotáži a k prozrazení  vojenských tajemství. Trest smrti dostali všichni, kromě Artura Londona, Vavra Hajdů a Eugena Löbla, kteří dostali doživotí. Žádný z odsouzených  se neodvolal. Žádosti o milost byly zamítnuty. Popravy se konaly 3.  prosince 1952.

Ale lidé byli stále zatýkáni, jako důvod bylo třeba to, že se znali  s Noelem Fieldem. Dalším to zničilo život i ideály. Postižených bylo  přes sto tisíc lidí, z nichž asi tisíc zaplatilo životem. Mezi  popravenými a stíhanými byli i ti, kteří byli opravdu zapojeni do  protistátní činnosti.

Západní demokratický svět, hlásající svobodu, humanitu a ohánějící se  lidskými právy mohl jásat – dosáhl toho, že stovky nevinných komunistů byly  popraveny a dalším byl zničen život, ale zařídil to tak, že veřejné  mínění obvinilo a stále obviňuje morálně degenerovanou komunistickou  stranu, která procesy organizovala. A toto veřejné mínění se ještě  dlouho nezmění, protože současný totalitní informační systém se o to  postará. Operace Sprinter Factor úspěšně vymyla mozky lidem na celé  planetě.

Agent CIA podplukovník Swiatlo když splnil své poslání, tak v prosinci  1953 utekl na západ. Na vlnách Radio Free Europe vykládal polským  občanům o zvěrstvech, kterých se dopouštěla komunistická tajná policie  během politických procesů. Měl dobré informace - vždyť to sám organizoval. Později získal v USA politický azyl.

Po jeho útěku polská komise zjistila, že to byl vlastně americký agent.  Na základě toho byl v září 1954 propuštěn Herman Field. V listopadu pak  Noel Field a jeho žena. V roce 1955 se vrátila ze Sibiřského gulagu i  Erica Wallachová. Všichni byli rehabilitováni a dostali odškodné 50  tisíc dolarů. Noel a Herta Fieldovi se rozhodli zůstat v Maďarsku.  Odmítli se vrátit do USA, kde by je čekal určitě pohodlnější a bohatší  život. Toto jejich rozhodnutí je vlastně důkaz, že všechno probíhalo  tak, jak bylo popsáno. V případě, že by dokázali, že byli uvězněni a  odsouzeni na základě falešných důkazů dodaných americkou CIA, potom se  oprávněně obávali vrátit do země svobody a demokracie a zůstali raději  v zemi komunistické totality.

Zuřila studená válka a místa byla zatraceně horká. Byla to nemilosrdná,  nevyhlášená válka proti novým režimům. A obávám se, že veškeré chyby a  zločiny "komunismu" mají svůj původ právě v té nevyhlášené, zato však  úpornější a krutější válce. Snad nikdo nebude říkat, že komunističtí  funkcionáři byli patologičtí zločinci, kteří se zmocnili vlády, aby  mohli vraždit a zabíjet nevinné lidi. Kteří ty lidi vraždili pro svoje  potěšení. Ne, byla to válka a navíc oni tu válku nezačali, jen se  bránili. A v každé válce jsou oběti, většinou nevinné oběti.


Ing. Josef Vít
10. června
NETSOCAN