NETSOCAN
Číslo 7-8 --ČERVENEC - SRPEN 2008---Ročník VII.
Čtvrtý odboj

Znáte to z běžného sledování zpráv ze světa. Exploze v budově policie, atentát na soudce, útok na metro či železniční síť, zastřelení prezidenta, ministra, novináře. Požár jedné, druhé, třetí továrny. Vyloupení banky, spořitelny, benzínové pumpy, herny. Běžný to obrázek každodenní reality. O co jde? Ano, jedná se o čtvrtý odboj. Jen schází institut, který zastřeší vyšetřovatele, vymyslí námět na medaili pro aktéry, poohlédne se po vhodném ministerském předsedovi. Globálním, protože náš čtvrtý odboj je mezinárodní. A nesnažte se zaměnit hrdinství za terorismus. Cožpak hrdinové neprokazují odvahu vzepřít se poměrům? Riskovat život, jen aby se pomstili nepřátelskému režimu. Světu, který je zavalený zbraněmi, že by dokázal vygumovat nejen vše živé na této planetě, ale i několikrát. Který naše hrdiny neodhání březovými metlami - umí je zastřelit doslova za rohem.

Odboj má dlouhou minulost jako je lidstvo samo. Je to akt msty nespokojeného člověka. Způsob reakce na realitu. V nedávné době pojmenovaný jako vzpoura, povstání, revoluce, kontrarevoluce, puč, preventivní válka - jestliže se jedná o skupinu. Individualita jedná nejčastěji jako atentátník, vrah,, lupič, šibal, tunelář. Všichni odmítají akceptovat běžné normy chování a uchylují se k nezákonným postupům. Nejčastěji proti volebnímu výsledku či vnucenému režimu, jindy v důsledku neukojených osobních potřeb. Paradoxem je, že největší demokracie mají současně největší počet odbojářů. V hitlerovské Německu byl tento druh odboje na vymření. Směšný byl i odboj proti komunistické totalitě. Podpálený stoh, zastřelený pošťák, samizdat. Oč menší měl odboj dopad na myšlení obyvatel, o to větší persekuce následovala za každým jednotlivým hrdinským činem. Hrozil zánik odboje. Poměry se za bolševika normalizovaly, zejména násilné excesy neprošly sítem cenzury. Žádný odboj, všichni jsme byli odboráři. Jenom odboj zůstal čistý jako lilie.


Miloslav Štěrba, Zlín
21. července 2008

NETSOCAN