NETSOCAN
Číslo 7-8 -- ČERVENEC - SRPEN 2009 ---Ročník VIII.
Zajímavá data o družstevnictví


Následující informace na téma družstevnictví byly vybrány z knihy Hospodářská demokracie v praxi. Jak funguje zaměstnanecká participace? Knihu vydala v roce 2008 KSLP - Česká společnost pro zaměstnaneckou participaci o.s (www.kslp.wz.cs) a jejími autory jsou Prof. Ing. Zdeněk Hába, DrSc., Ing. Magdalena Hunčová, PhD., Prof. Ing. Vladimír Kyzlink, DrSc., Ing. Eva Krtková, CSc., Ing. Jan Procházka, CSc., Ing. Miroslav Steiner, CSc., JUDr. Bedřich Vymětalík.

Teoretické úvahy o družstevnictví zpočátku vycházely především z kritiky dravě se rozvíjejícího průmyslového kapitalismu. Družstevnictví mělo podle nich pomoci řešit narůstající antagonismy kapitalismu svým vlastním, nenásilným způsobem, při zachování soukromého vlastnictví, a to zásadně zdola, z dobrovolné iniciativy těch, kdo se kapitalistických vztahů účastní na straně práce. Vlády různých zemí se pokoušely využít družstevnictví zejména při selhávání hospodářského „motoru“ – trhu. Ve Francii byli významnými propagátory výrobního družstevnictví – „státních dílen“ L. Blanc… V Německu se o zakládání „výrobních asociací zasloužil zejména F. Lassalle… Ve „výrobních sdruženích“ dělníků, budovaných za pomoci státu, mnozí spatřovali nový společenský řád. Někteří teoretici psali o „družstevním socialismu“; jeho klasickou formulaci vypracoval Ch. Gide…, který v roce 1898 vyhlásil svůj stoletý „program socializace“ a vzniku „družstevních republik“. Teorie „družstevního socialismu“ přežívá dosud v různých modernizovaných formách a modifikacích… V důsledku těchto úvah se stává družstevnictví také nástrojem, resp. obětí politického boje…

Družstva… vždy byla a jsou určitou alternativou kapitálového podnikání. Za půldruhého století své existence se sice nikdy nestala jeho vážným systémovým konkurentem, ale také nikdy jako sektor nezanikla. Je to způsobeno plněním i určité sociální funkce; nezaměřují se na maximalizaci zisku jako na svůj prvořadý cíl, ale na uspokojování potřeb svých členů. Družstva dokážou poskytovat svým členům vyšší míru sociální jistoty, bezpečnosti a snížení rizika ztrát a úpadků, protože jejich činnost je kontrolována prakticky bezprostředně všemi členy… Družstva mají i poslání občansko-politické. Uchovávají tradice demokracie navenek i uvnitř… Družstva přinášejí svůj díl společenských hodnot i ve svém principu aktivní spoluúčasti členů… Participační organizační a řídící struktura družstev je zároveň školou demokracie i podnikavosti. Vytváří nehmotná aktiva ve znalostech podnikatelského chování a fungování organizace i vlastní kompetentnosti… To všechno vytváří pro družstva rozsáhlé pole činností, ve kterých jsou prakticky nezastupitelná. Lze si jen přát, aby ekonomický a právní prostor pro družstevnictví i u nás poskytoval dostatek možností k tomu, aby své poslání mohla úspěšně plnit…

Mezinárodní družstevní svaz (MDS), největší mezinárodní nevládní organizace na světě, dnes sdružuje téměř 800 milionů členů družstev. Zastřešuje více než 200 národních družstevních organizací z 85 zemí Afriky, Asie, Ameriky, Evropy a Austrálie… V Nizozemsku činí podíl družstev na trhu zemědělské výroby plných 83%, VE Finsku 79%, v Itálii 55% a 50% ve Francii… Ve Francii představují také 50% bankovního trhu,,, Spotřební družstva mají v rukou 35% potravinářského maloobchodu ve Finsku, 21% zdravotní péče ve Španělsku…

Přes svůj současný rozmach nemá družstevnictví všude na růžích ustláno. V globalizovaném světě se silně prosazuje neoliberální typ hospodaření, kterému jsou myšlenky svépomoci, solidarity, vzájemné pomoci a sociálního cítění značně vzdálené; opírá se o heslo přežití schopnějších. Pod tímto tlakem některá družstva v průběhu času překročila tradiční rámec družstevní identity. Některá opustila členský svépomocný princip a do oblasti své pozornosti zahrnula i další subjekty v rámci komunity (školková družstva ve Švédsku, nemocniční družstva v Japonsku či dnešní sociální družstva v Itálii) či regionu. Družstva musela čelit konkurenci nadnárodních podniků: vytvořily se společné uzly technických služeb a husté kooperační sítě, zasahující i do oblasti zaměstnanecké a finanční participace a do oblasti nevládních neziskových organizací (Velká Británie)…

Dosáhnout úspěchu v podmínkách soudobého trhu znamená pro družstvo mimo jiné nutnost profesionalizovat řízení družstevních podniků. To v některých případech vede k snahám o kapitalizaci družstva (přeměnu členských podílů na družstevní akcie, až změnu právní formy) a k odtrhávání managementu družstevního podniku od členské základny (týká se zejména družstev spotřebních). Mnohé státy své družstevnictví proti kapitalizaci chrání (Itálie – zákaz převodu družstevních podílů na akcie, či příkaz nízkých úroků za členské vklady)., jiné deklarují principy družstevní identity již ve své ústavě (Portugalsko), jiné nechávají svým družstvům volnou ruku a spoléhají na to, že sami členové vědí nejlépe, jak může družstvo na trhu úspěšně obstát v rámci obecných zákonů (Dánsko). Někde hlídá družstevní identitu revizní zákon (Rakousko, Německo)…

Jako často uváděný příklad pozitivní funkce družstev může sloužit severošpanělská Mondragonská družstevní korporace (Mondragon Corporación Cooperativa). Vznikla v chudé části Baskicka v r. 1956 z krachujícího podniku na výrobu petrolejových vařičů. Družstvo mělo 24 zakládajících členů. V r. 1959 mělo družstvo s obchodním jménem FAGOR 170 zaměstnanců – členů družstva a nově postavenou továrnu. V r. 1960 založilo vlastní banku (Caja Laboral Populár), která se brzy mohutně rozrostla a v r. 1994 měla po celém Španělsku 229 poboček, financujících nejen družstva, ale poskytujících finanční služby nejrůznějšího druhu. V r. 1968 bylo založeno dceřiné spotřební družstvo EROSKI, dnes obchodní skupina, zahrnující supermarkety, autoservisy, cestovní kanceláře atd. O dva roky později se připojilo LAGUN-ARO, družstvo služeb sociálního zabezpečení (členové družstev jsou posuzováni španělskou legislativou jako soukromí podnikatelé a neměli tudíž nárok na sociální a zdravotní pojištění od státu; proto si založili pojišťovnu vlastní). V roce 1974 družstvo vybudovalo vlastní výzkumný ústav (IKERLAN), má vlastní střední i vysokou školu a vlastní systém výchovy zaměstnanců. Mandragonská družstva mají dnes své dceřiné podniky – v Číně i v České republice, vytvořily komplex, který zabezpečuje zaměstnance – členy družstva – takříkajíc od kolébky až do hrobu a který přežil střídající se režimy ve Španělsku dodnes.

Po roce 1990… V důsledku tvrdé aplikace neoliberální doktríny byla družstva podřízena Obchodnímu zákoníku a transformačnímu zákonu a vystavena tlaku k přeměně na akciové společnosti…

Současná družstva v ČR se – přes částečné zlepšení jejich pozice po roce 2004 a po přijetí zákona o Evropské družstevní společnosti v roce 2006 – stále odchylují od Deklarace družstevní identity, přijaté Mezinárodním družstevním svazem v roce 1995 i od doporučení Evropské unie. V ČR doposud nemáme zvláštní zákon o družstevnictví, družstva jsou zahrnuta Obchodním zákoníkem do společné části s obchodními společnostmi. Družstvo bylo redukováno na právní formu podnikatelského subjektu. Sektor peněžních, spořitelních a úvěrních družstev přestal být subsystémem v systému družstev a stal se subsystémem v systému finančního trhu.

Jedním ze ztěžujících vnějších vlivů je u nás omezení přístupu k veřejným zakázkám, jelikož státní orgány resp. orgány územní samosprávy nepovažují družstva za zákonné uchazeče o tyto zakázky.


Zpracoval:

František Stočes
14. července 2009

NETSOCAN