NETSOCAN
Číslo 7-8 --ČERVENEC-SRPEN 2010 ---Ročník IX.
Adieu, SPOZ aneb jak jsem se mýlil v Zemanově straně

Motto: Společnost není ohrožována zkažeností těch špatných, ale mlčením lhostejných. Romain Rolland

Na podzim loňského roku jsem přijal nabídku Miloše Zemana a spolu s ex-poslancem z ČSSD ing. Petrem Šulákem ze Vsetína jsme ustavili na Zlínsku dvě místní organizace budoucí Strany práv občanů. Pro tuto svoji osobní angažovanost se vyjadřuji i k současnému stavu v uvedené straně.

Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) vznikla za situace, kdy mohla být racionální variantou ČSSD, pokud by se Jiří Paroubek stal po parlamentních volbách předsedou vlády. Jeho osobnostní nedostatky (mediálně hyperbolizované) odháněly voliče sociálních demokratů k jiným stranám nebo z nich dělaly volební absentéry. A levice v této zemi potřebuje rozšířit volební potenciál.

Krátký život SPOZ byl na Zlínsku poznamenán všemi dětskými, ale i zhoubnými chorobami. Mezi ně řadím především nestoudné politikaření. Zatímco v jiných krajích probíhaly nominační krajské konference do parlamentních voleb za účasti 60 – 80 delegátů, ve Zlíně přivezli „velrybáři“ na konferenci 265 majitelů hlasovacích lístků. Prezenční listiny z konference se „pro jistotu“ ztratily. Ostatně, zvolený lídr byl posléze zcela netransparentně odvolán (kým?) a na jeho místo dosazen (kým?) poražený z nominačních voleb.

Jedním z omylů Miloše Zemana byla sázka na Slušovice. Místo protěžovaného, a kdysi tak úspěšného Fr. Čuby, však SPOZ získala na místo lídra jen tamního podnikatele a na třetí místo kandidátky jeho sekretářku.

O současném stavu tohoto nedonošeného politického dítěte ve Zlínském kraji svědčí i tato skutečnost: Ze 14 místních organizací(MO) ustavených na členských schůzích v lednu, do konce června nekonalo žádnou další členskou schůzi 11 MO. (Cituji ze zprávy krajské kontrolní komise SPOZ).

V krajském městě Zlíně však vznikly další dvě „virtuální“ místní organizace. Začaly si diktovat podmínky k jednání o kandidátce do komunálních voleb pod hrozbou ustavení čtvrté místní organizace, pokud se nevyhoví jejich požadavkům. Odmítal jsem tyto praktiky a vzhledem k výše uvedenému jsem se rozhodl ukončit své členství v SPOZ.

Ve funkci předsedy MO ve Zlíně jsem podepsal tzv. Zlínskou výzvu, která si stanovila jako cíl nahradit stávající velkou koalici ČSSD-ODS-KDÚ/ČSL na zlínské radnici v komunálních volbách. Po zkušenostech z posledního vývoje ve SPOZ se tímto distancuji od podpisu. V dokumentu se totiž slibují občanům Zlína „důvěryhodní kandidáti, podpora demokracie a nejširší transparentnost“. Jenže, co může Zlínu přinést tato strana?

Volební výsledek a odchod Miloše Zemana zpátky na Vysočinu vystavily SPOZ úmrtní list. Neuspěl jsem s návrhem rozpustit Zemanovu stranu, stranický aparát, a státní příspěvky (současné a budoucí) věnovat na charitativní účely.

Pokud voliči využijí možnosti preferenčních hlasů doporučuji volit v komunálních volbách ČSSD. Třebaže jsem byl z této strany opakovaně vylučován na okresní a krajské konferenci. Nedokázal jsem se smířit se skutečností, že v čele městské organizace ČSSD ve Zlíně byl asistent Miloše Melčáka. Jako záminka pro vylučování posloužil i můj článek s kritikou vítání J. Paroubka na zlínské radnici. Ale prokázala se demokratická podstata strany a Ústřední kontrolní komise ČSSD vyloučení neschválila.

Jestliže ve Zlíně SPOZ získala třetinu hlasů ex-vládní ČSSD stojí za zamyšlení, s jakým programem a s jakými lidmi toho dosáhla.

Ve stranách ekonoma Miloše Zemana byla zavedena DPH „vítězného mládí“. Zlínský lídr SPOZ č. 2, 23letý P.V. z malé vesnice Slavkov v podhůři Bílých Karpat, měl otevřené dveře do politiky díky účasti v pořadu Jana Krause „Uvolněte se, prosím“. Kam byl pozván jako kuriozita – nejmladší starosta v EU.

Že předtím vykonával funkci asistenta poslance za ODS? Ale vždyť to je ta správná průprava pro lídra levicové strany! Strategický tah, jak proniknout na druhou stranu barikády. A pak v čele nové strany zúročit své životní zkušenosti. Člověka potěší, když od mladíka slyší sociálně-demokratické poučky o solidaritě, spravedlnosti a ...potřebě přímé volby hejtmanů, prezidenta. (Jen pro zajímavost: Petr Gazdík je starostou sousední obce) .

Jeho slušovický předchůdce v roli zlínského lídra měl o něco kratší politický život. Jako zkušený podnikatel odmítl na ustavujícím sjezdu SPOZ názor předsedy strany požadující progresivní zdanění lépe placených spoluobčanů. Zcela v souladu se svým pracovním zařazením a sociálním statutem. Jeho vizí byla strana středová, podnikatelská, bez zbytečného sociálně-demokratického „smetí“, žádné odebírání peněz „úspěšným“. Až na výjimky nacházel v nově zvoleném krajském vedení SPOZ podporu ve svém liberálně-konzervativním směřování. Konečně, o programu se nediskutovalo. Oznámení předsedy jedné místní organizace, že v komunálních volbách se spojí s TOP O9, bylo přijato krajským výborem bez výhrad. Strana jak strana, hlavně že to není KSČM. (Stanovy SPOZ, § 2: Strana je levicová, proevropská a podporuje zásady sociálně tržní ekonomiky).

V této ideologické bezbřehosti může člověk spatřit poselství dnešní doby. K čemu programové vymezování, jestliže jsme očima politických noviců všichni na jedné startovní čáře, tvoříme jeden tým a rozhodujícím činitelem se stávají finance? Co všechno si může strana dovolit, kde na to vezme peníze, kdo bude rozhodovat o jejich utrácení? To jsou hlavní témata zdejších funkcionářů SPOZ. Z praxe znají metodiku reklamy, potřebu jednoduchých hesel. Stačí vytisknout plakáty s Milošem a vedle umístit usměvavé tváře místních adeptů o funkce. Že na kandidátce scházejí osobnosti? S odzbrojující naivitou vám odpoví, že všichni jednou začínali. Tak se zrodila zlínská krajská kandidátka SPOZ s obsazením, cituji povolání kandidátů: manažer obchodu, jednatel společnosti, podnikatel (2x), generální ředitel, referent, obchodní reprezentant, daňový analytik, konzultant prodeje, asistentka ředitele, marketing corporate designer, starosta obce, OSVČ a čtyři důchodci. A tahle firma získala v parlamentních volbách na Zlínsku více než 6 % hlasů. V ČR patřila mezi nejúspěšnější. Pokud by s takovým nasazením pracovali politici SPOZ v ostatních krajích, mohli jsme mít v parlamentu další desítku „levicových“ poslanců...

Zůstává nezodpovězena otázka vyplývající z názvu strany. Jaká vlastně práva by zvolení kandidáti hájili? Napoví nám více jejich profesní zaměření? Miloš Zeman s oblibou připomínal zlínskou osobnost Tomáše Baťu, jeho vztah k práci, coby tvořitelce hodnot. Když jsem mu navrhl navázat na tuto zlínskou baťovsko-občanskou tradici třeba připomínkou Písně práce ZDE na ustavujícím sjezdu SPOZ, záblesk v jeho očích mne z plnoprávného občana přeřadil mezi čtyřnohé živoucí představitele bifteků.


„T. Baťa byl znám jako velmi pracovitý člověk, dnes by se řeklo workoholik. Na pamětní gramofonové desce "Nebojme se budoucnosti" vydané u příležitosti jeho tragické smrti je jedním z motivů Píseň práce." Tato deska, v digitální podobě, je přístupná ZDE .


Mgr. Miloslav Štěrba, Zlín
18. července 2010

NETSOCAN