NETSOCAN
Číslo 7-8 --ČERVENEC-SRPEN 2011 ---Ročník X.
Rómská (nebo cikánská) otázka

Britské listy se v poslední době velmi angažují v otázce rasismu v Čechách. Bohužel - podle mne pláčí na jiném hrobě. Jsme jako národ rasisty nebo ne? To je základní otázka. A odpovědi se různí.

Nejprve musím říci, že nejsme jako národ rasisti. U nás protiromské excesy jsou vždy věcí jen pár jednotlivců, podléhajících všeobecné náladě podporované médii.

Rasisti jsou Američané. A ještě dlouho budou, protože náprava bude trvat několik generací. U nás není jako v USA žádný Ku-Klux-Klan - mnohatisícová organizace sdružující všechny, kteří nenávidí černochy. A podle počtu jejich členů je tam hodně rasistů. A přitom před pár desítkami let měly miliony členů. To byla zlatá doba, kdy černoši nesměli do bílých restaurací, nesměli jezdit v autobusech. kdy oblíbená kratochvíle bílých nadlidí bylo tahání černochů přivázaných za zadním nárazníkem auta. A nikdy je žádný policista nezastavil. Ještě v osmdesátých letech minulého století, když se černoch snažil uplatnit své volební právo, byl zavražděn někdy i přímo před volebními místnostmi. Policie takové vraždy většinou neřešila. Občas vrahy zadržela na jednu noc do vězení a druhý den je propustila na kauci. To je rasismus. Když si někdo myslí, že pro nápravu stačí nacpat černochy do televize a do filmů, mýlí se, i když určitý výchovný stimul bych tomu nebral. Mně osobně černoši v amerických filmech vadí. Neměl bych nic proti tomu, kdyby jich tam byl počet odpovídající počtům v populaci. Ale i když je v USA pouze 12,1 % černochů, tak ve filmu je každý druhý herec černý. Tomu se říká politická korektnost.

U nás můžeme jen říci, že někteří lidé - a může jich být dost - nemají cikány rádi. Většinou s tím mají vlastní zkušenosti.

Pan Boris Cvek napsal "Nemá smysl, aby lidé v odsuzování Romů začínali slovy, "Nejsem rasista..." měli by začínat slovy: "Podporuji všechny slušné Romy." A já bych k tomu dodal, že cikáni jsou slušní lidé - stejně jako my Češi. Když jsem ještě bydlel paneláku, byli moji sousedé také cikáni. A vycházeli jsme spolu dobře. Když jsme se potkali, pozdravili jsme se a prohodili pár slov. Proto také vím, jaké měli platy. Ten můj soused bral tehdy 6000 korun, když já jako inženýr jsem měl sotva dva tisíce. Jenže zatímco já seděl v kanceláři, on pracoval celý den s krumpáčem a lopatou na výkopech ve městě. Jeho žena měla vždy prádlo čistoskvoucně bílé - mnohem lepší než většina bílých žen. Druhý cikán měl jen osmnáct stovek, protože to byl číšník v restauraci a služby vždycky byly a jsou špatně placené.

Z velikosti platů jste asi pochopili, že to bylo v dobách za komunistů. A bohužel, v tom je ten zakopaný pes. Za komunistů měli všichni cikáni práci. I kdyby nechtěli. On totiž platil zákon, který vyvozoval, že člověk, který nemá příjem z práce, si musí na svoji obživu nakrást. Takže šel do kriminálu.

A dneska u nás ten zakopaný pes hnije. Cikáni nemají práci a nikdo je do zaměstnání nevezme. Ale žít se musí. Proto všichni cikáni se živí, jak mohou. Ti slušnější nosí do sběrny poklopy kanálů nebo měděné okapy mohovitějších spoluobčanů. Ti méně slušní kradou měděné kabely na dráze, v továrnách a jinde. A ti nejodvážnější přepadávají lidi a okrádají je. Prosím, všimněte si, že je neodsuzuji. Oni jsou totiž oběti téhle hnusné společnosti a nemají na výběr.

Lidé nemají práci a po pár měsících nedostávají ani podporu v nezaměstnanosti. Co tedy můžou dělat? Umřít hlady někde v koutě (to by se politikům ODS a TOP09 určitě líbilo) nebo někoho přepadnout? Já osobně na jejich místě bych volil to druhé. Naštěstí jsem v takové situaci nebyl. Práci jsem celý život měl. A jsem proto šťastný, že dneska jsem v penzi a tyhle starosti nemám. Prožil jsem šťastný život - díky za to.


Ing. Josef Vít
24. srpna

NETSOCAN