NETSOCAN
Číslo 10 -- ŘÍJEN 2003 ---Ročník II.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

AKTUALITY
 Odposlouchávat je tak snadné
 Jsou čeští politikové nebezpeční
českému státu a lidu?

ČLÁNKY
 Kdo by byl českým Pinochetem? (Politická fikce).
 Je špidlokracie bezduchou byrokracií?
 Co je efektivnější a civilizovanější: Porazit terorismus nebo s ním uzavřít mír?

ROZHOVOR

RUBRIKY
NETSOCAN MONITOR
 Televize v pasti
 Za nový svět (1)
 Jméno růže
 Za nový svět (2)
 Vize a realita
 Mezi méněcennými kretény
 Pachut v ústech
 Policisty zabili lidé, kteří hráli ruskou ruletu


oVážení návštěvníci. Rozhodli jsme se zveřejnit na této stránce nejvýmluvnější pasáže z vysoce interesanního článku někdejšího ministra zdravotnictví Zemanovy vlády, MUDr. Ivana Davida. Celý článek si můžete přečíst v bulletinu 4D, č. 1 z října 2003 nebo na adrese www. cssdpraha2.cz.

ODPOSLOUCHÁVAT JE TAK SNADNÉ

o Odposlouchávání vlivných osob poskytuje jiným vlivným osobám velmi cenné informace. Je-li zjištěno odposlouchávání, někdy těžko rozhodnout, zda větší zločinec je odposlouchávaný nebo odposlouchávající... Automaticky se předpokládá, že odposlouchávaný činí cosi nekalého, nebo má odposlouchávání sloužit k vydírání, a pak je vydíratelný vlivný činitel, který jedná v rozporu se zákonem.

o V říjnu 1999, když vrcholila mediální kampaň proti mé osobě a mým spolupracovníkům, se na stole mé pracovny objevila mikrokazeta... Byl na ní můj hlas. Pouhý útržek věty poskládané z jednotlivých mých slov a to tak, že bylo na první poslech jasné, že slova jsou poskládána ze slov vystřižených z různých nahrávek.... Poskládaný úryvek měl naznačovat, že od nějaké ředitelky požaduji jakýsi obnos.
o To bylo v době, kdy byla dokončována kontrola v nemocnici v Motole. Pár dní potom, kdy na mne místopředseda vlády Špidla řval, co prý si to dovoluji provádět kontrolu v Motole, když Motol je, jak všeobecně známo, lidovecký podnik a lidovce budeme potřebovat ke schválení státního rozpočtu. Bylo to pár dní potom, kdy jsem se z věrohodného zdroje dozvěděl, že se ředitelka nemocnice v Motole chlubí, že jí Špidla slíbil, že budu co nevidět zlikvidován, zatímco ona ředitelkou zůstane, Šel jsem za premiérem a o Špidlově reakci na jím schválenou kontrolu jsem mu řekl... Přehrál jsemu mu těch pár poskládaných slov. Řekl jen: "A to je všechno?"...
o Poptával jsem se... jak hledat odposlouchávací zařízení... Malá černá krabička se dvěma dráty byla napojena na přívody v zásuvce a tedy trvale funkční. Nalezl jsem ji pozdě večer po zasedání vlády. Co teď s tím? Vymontovat to a zrušit možnost, že se zjistí, komu patří? Nebo to ponechat na místě a povolat odborníky, kteří stejně jako v případě ministra Nováka sice nic nezjistí, ale za to zařízení ztratí... Zvolil jsem první z možností...
o Vyhledal jsem premiéra a ukázal jsem mu zařízení. "To vypadá takhle? Věříš, že jsem to v životě neviděl?" "Slyšel jsem, že premiér může nařídit odposlouchávání člena vlády," řekl jsem. "Co si to o mně vůbec myslíš? A proč bych to dělal? A ani nevím, že bych měl takovou pravomoc." Vyhledal jsem ministra Jaroslava Baštu do jehož kompetence patřily tajné služby. Zkontaktoval mě s odborníkem... Ptal jsem se, kdo mohl instalaci zařízení provést. Expert mi sdělil, že skoro určitě některá z tajných služeb a dodal, která to byla nejspíše... "To samozřejmě nedělali oficiálně"... "Kdo si je mohl najmout," vyptával jsem se. "Někdo, kdo na to má."...
o Za pár týdnů jsem nabídl premiérovi rezignaci s tím, že se Špidlou nelze spolupracovat. Premiér Zeman moji rezignaci odmítl. "To bys mi udělal?" Rozklad vlády by premiérovi neprospěl. Média tuto schůzku interpretovala tak, že mě premiér dvě hodiny přemlouval, abych odstoupil, což jsem prý odmítl. Současně konstatovala, že jim o schůzce nic nesdělil ani premiér, ani ministr David... Za další tři týdny si mě Zeman zavolal, že na něj Špidla naléhá, "abych tě vyhodil." Tentokrát ho zjevně potěšilo, že moje nabídka rezignace stále platí. Následující čtvrtek jsem složil funkci. Ministrem zdravotnictví byl na návrh premiéra jmenován Špidla.
o Několik dní potom jsem byl pozván do pořadu rozhlasové stanice... Zveřejnil jsem, že jsem byl odposloucháván. Moderátorem byl tehdy redaktor Šíma. Druhý den byla zpráva ve všech relevantních médiích. Bašta, v té době snad ještě ministr, konstatoval, že jsem vypátrání nelegálního odposlouchávacího zařízení znemožnil tím, že jsem zařízení sám odpojil...
o Nedávno jsem byl odborníkem ujištěn, že nadále patřím do okruhu lidí, kteří jsou odposloucháváni. Už jsem si zvykl.


(Vybral F. S.)
Jsou čeští politikové nebezpeční
českému státu a lidu?

o Na článku exministra I. Davida Odposlouchávat je tak snadné! (jehož úryvky jsou zveřejněny na titulní straně měsíčníku NETSOCAN č. 10) lze za nejcennější fakt považovat to, že jde o informace insidera - čili osoby zasvěcené - a současně nedobrovolného aktéra celé události.
o Tento editorial se však nebude zabývat zmínkami o politicko-ekonomické parcelace Česka na jednotlivé ministerské, poslanecké a stranické trafiky a državy, jejichž báťuškové (čti česká politická elita) si hledí daleko spíše svých melouchů než skutečných potřeb a zájmů voličstva. C´est la démocracie! (Jistý filosof tu navrhoval řešení v podobě "obyčejného dělnického platu" pro všechny nižší i vyšší státní úředníky a jejich volitelnost i odvolatelnost kdykoli. Hm...).
o V tuto chvíli se zdá daleko pozoruhodnější jednak ona obrovská vrstva hroší kůže pokrývající patrně většinu českých zástupců lidu, a současně i jejich ignorance, signalizující, že se jedná o bandu beznadějných diletantů, pro které má slovo státotvornost asi stejný obsah jako slovo computer pro neandrtálce.
o V případě zmíněného odposlechu totiž v zásadě existují pouze dvě možnosti:
o V prvním případě byl odposlech člena vlády legální a taková eventualita je pochopitelná zejména v dobách vojenského ohrožení státu či jiných pro stát nebo společnost vysoce nebezpečných rizik. Nařízení takového odposlechu je v kompetenci premiéra a legislativně upraveno. O výsledku takové akce ovšem musí být informován příslušný parlamentní orgán. Žádná z výšeuvedených situací v našem případě nenastala, takže možnost legálního odposlechu lze v každém případě vyloučit.
o Odposlech českého ministra zdravotnictví byl tudíž nelegální! To znamená, že se jednalo o neslýchaný skandál, mj. i o krádež citlivých informací a její pachatelé i zadavatelé by měli být přivlečeni k soudu. Ve své podstatě se totiž jedná o delikt se stejným konečným efektem, jako kdyby neznámý pachatel v noci uspal ochranku na Ministerstvu zdravotnictví, vykopl dveře ministrovy pracovny a odnesl si jeho počítač včetně veškerých nosičů dat.
oo Lhostejnost i pasivitu zástupců lidu sedících ve vládě či v parlamentě, tu proto lze skutečně jen stěží pochopit... ČR se tak mění v rybu, jejíž hlava nesmírně zapáchá.
. Zadavatelem nelegálního odposlechu ministra zdravotnictví mohl být v Česku zásadě kdokoli - premiérem počínaje. Tato první možnost ovšem vypadá vysoce nepravděpodobná. Premiér mohl svého ministra kdykoli odvolat poukazem např. na systémové či další problémy zdravotnictví a ušetřil by si čas sháněním pokoutních informací.
o Mohlo jít spíše o akci kteréhokoli významnějšího politika (ať již vládního nebo opozičního). či politického uskupení nebo dokonce i pouhého lobbisty či politického trafikanta - ve všech případech prostřednictvím spřátelených agentů či struktur BIS. Mohlo jít o separátní akci české rozvědky, chovající se jako stát ve státě. Mohlo jít o akci českých agentů najatých nějakou lobby. Nelze vyloučit ani akci organizovaného zločinu. Mohlo se jednat o akci zahraniční rozvědky. V této zemi nelze na konec vyloučit ani práci soukromé detektivní agentury, pátrající po úplně privátních informacích. Obsah nahrávky, položené na stůl ministra zdravotnictví mohl sloužit pouze k odvedení pozornosti. Ani jedna z výšeuvedených verzí není v žádném případě k smíchu a ani jednu z těchto verzí nelze předem vyloučit.
o K smíchu se zdá být pouze jediné: a to konstatování pana Bašty, že demontáží odposlouchávacího zařízení exministr David zmařil možnost vypátrání pachatele nelegálního odposlechu.
o Každý, kdo alespoň trochu rozumí elektronice ví, že ponechání snímací a vysílací jednotky odposlechového zařízení na původním místě nemůže přispět prakticky žádnou stopou, jež by vedla k identifikaci následného zařízení, neboť následný přijímací systém nevysílá žádné elektromagnetické signály, které by umožnily jeho lokalizaci. Tudíž ani odstranění snímacího a vysílacího prvku ze zásuvky nemůže nijak mařit eventuální pátrání. Dalo by se pouze hovořit o možnosti zániku některých - a to pouze eventuálních - daktyloskopických nebo mechanických stop.
o V kauze odposlechu exministra zdravotnictví však evidentně chyběla především politická vůle budovat slušný stát. Bez ní je vše jen marnost nad marnost!


Redakce




NETSOCAN MONITOR


Televize v pasti

Ať už mu soudce vyhoví, či nikoli, Srba na tom neprodělá. Akceptuje-li trestní senát jeho přání a zakáže-li ČT proces komentovat, bude Srba posilněn a jistě ze svého procesu udělá pořádnou show. Nevyhoví-li soud jeho přání, uslyšíme mnoho slov o zpolitizovaném procesu, o ČT jako nástroji manipulace a show bude ještě intenzívnější. Televize se nechtěně ocitla tak trochu v roli cimrmanovského pionýra slepých uliček a možná nám dokáže, že "vyfukováním tabákového kouře do umyvadla zlato nevznikne". Přeloženo do češtiny: nepřipravený přímý přenos z vrchního soudu může být pěkná blamáž. (Sic!). (Lidové noviny, 30. října 2003).

Sám Srba se k pionýrskému pokusu ČT vyjádřil následovně: "Je to přinejmenším zvláštní, zejména pokud by měl být zasvěceně komentován nezasvěcenými lidmi." Měl zcela pravdu, neboť o dva dny později sdělil v MF DNES emeritní soudce Ústavního soudu Antonín Procházka toto: "Pro zachování objektivity přenosu ze soudní síně by správně mělo být soudní řízení přenášeno jako celek. V žádném případě však nesmí televize snímané řízení v jeho průběhu komentovat. To může učinit až po skončení přenosu ze studia." Otázky tudíž zní: čí blamáž by vlastně byl "nepřipravený přímý přenos"? Snad ne ČT, jako neúspěšného manipulátora? Nevede ČT se Srbou dokonce svůj vlastní a paralelní proces? ČT se ostatně jeví jako vysoce obskurní instituce, jejíž zaměstnancům nebyl jako ředitel vhodný ani člověk, který byl vhodný pro práci v BBC. Naše veřejnoprávní televize je, zdá se, zvláštní černou dírou, která místo služby veřejnosti vystupuje jako svévolný "politics maker". Tentokráte tím není ani tak míněn její trezorový seriál "Léčba Klasem", ale její někdejší přenosy z Parlamentu. Televizní komentátor sám určoval co smí či nesmí televizní divák slyšet: hovořil-li poslanec ODS, ODA či KDU-ČSL komentátor posvátně mlčel. Ujal-li se však slova poslanec republikánů popř. komunistů, komentátor nezřídka začal jejich projev komentovat tak hlasitě, že televizní diváci neslyšeli projev poslance nýbrž simultánní komentář "zasvěceného" komentátora... Ano, přesně tak funguje cenzura, pardon, svoboda projevu v historické praxi naší veřejnoprávní televize.


Za nový svět (1)

Ještě nedávno vládli socialisté a sociální demokraté ve třinácti z patnácti evropských zemí. Tehdy existovala představa, že tato historická šance umožní, aby se Evropa stala ohniskem odporu a alternativy vůči liberální globalizaci. Co z ní ale udělali? V nejlepším případě nic. V nejhorším případě ozbrojené rameno nového věku kapitalismu pouze přihlížející demontáži sociálního zákonodárství a redukování kolektivních služeb, čemuž chtěli evropští občané zabránit právě tím, že hlasovali pro levici... Tak se stalo, že nesmyslné hledání imaginárního politického středu přivedlo socialisty jen k tomu, že se ztenčila jejich podpora v těch vrstvách, které byly jejich nejvěrnější oporou, že natrvalo zamlžili svou identitu, smazali rozdíl mezi pravicí a levicí a v důsledku toho začali podporovat lhostejnost, neúčast ve volbách, omrzelost nebo znechucení, způsobují odchod aktivních členů ze strany a stimulují růst různých extrémismů. (4D č. 1, říjen 2003).

Úryvek je z programového dokumentu frakce francouzské Socialistické strany vydaný u nás prostředdnictvím MDA v překladu Ing. R. Převrátila. Zajímavé je, že dnešní vedení ČSSD provádí přesně totéž, pouze v růžovém... Nejsou snad socialističtí pohlaváři nakonec spolu domluveni? Proč se vlastně tak koordinovaně a efektivně snaží dosáhnout toho, aby volič při pohledu na růži, toho času symbol ČSSD, dostal okamžitě kopřivku či sennou rýmu?


Jméno růže

... kromě technického pokroku neexistuje snad jediná oblast veřejného života, která by nezaznamenala regresi a odklon od těch ideálů, které coby program politické a sociální emancipace širokých lidových vrstev formulovala Francouzská revoluce. Faktická možnost občanů spolurozhodovat o věcech veřejných v podmínkách zastupitelské demokracie, naprosté dominance ekonomie a stoupajícího vlivu nadnárodních institucí (Evropská unie, Světová banka,, Mezinárodní měnový fond a jiné) se takřka rovná nule. Model solidární společnosti se postupně opouští a jak v národním tak i mezinárodním rámci přestává fungovat postulát o rovnosti před zákonem (mnozí jsou si opět rovnější než ti druzí a o příslušenství k té či oné kategorii rozhodují "správní" přátelé a finanční či vojenská potence). Pokus o vlastní, originální politickou a hospodářskou koncepci, odpovídající podmínkám a potřebám země a zároveň snaha o splnění požadavků vytýčených politikou nadnárodních koncernů, SB a MMF se rovná obdobné snaze o kvadraturu kruhu... Jen ten kdo nechce vidět a nechce slyšet bude popírat, že současná podoba světa má pramálo společného s "vizemi občanské společnosti" exaltovaných absurdních dramatiků a profesionálních humanistů, kteří jej u nás nejprve pomohli etablovat a poté se v něm velmi dobře zabydleli a nakonec ještě v roli jeho "morálního svědomí" pravidelně přebírají ceny za jejich opatrnou a prostoduchou kritiku. (4D č. 1, říjen 2003).

Pokud jde o ono udílení řádů za opatrnou a prostoduchou kritiku jejich vlastní vize "občanské společnosti", pak někteří naši slavní kritikové již daleko překonali věhlasné sovětské generály, kteří vlastnili tolik metálů za odvahu, že si je všechny nemohli ani připnout na stejnokroj, poněvadž jim z té váhy hrozil platfus. Našim slavným kritikům však jejich metály za odvahu k opatrnosti a prostoduchosti nezáviďme. Všechny s nimi spojené finanční příspěvky totiž slouží především k tomu, aby mohli ve své opatrné a prostoduché kritice i nadále pokračovat.


Za nový svět (2)

Socialisté, nepochybně spraženi neúspěchem pokusu o regulaci tisku v roce 1984, se nijak hlouběji nad touto otázkou nezamýšleli, s výjimkou jednotlivých vystoupení, která se rozhořčovala nad špinavým obsahem toho či onoho pořadu nebo se znepokojovala nad tím, jak malý časový prostor dostává pro svá vystoupení parlamentní opozice. Avšak proces koncentrace tisku, televize a vydavatelství dnes jasně staví na pořad dne otázku zachování pluralismu. Také zde je dnes nutnost regulace, bez níž by monopoly vznikající v důsledku koncentrace médií způsobily nenapravitelné škody svobodě projevu. Konečně je nesporným faktem kulturní bankrot veřejných televizí (s výjimkou společnosti Arte a France 5). Socialisté musí opětovně trvat na tom, že veřejnou kontrolu těchto televizních stanic nelze redukovat na požadavek rentability a údaje peoplemetru, že obsahy šířené těmito stanicemi musí být v souladu s postulátem veřejné audiovizuální služby - poskytovat informace, vzdělání a kvalitní zábavu. (4D č. 1, říjen 2003).

Televize jako kulturní instituce by měla občany především kultivovat a nikoli oblbovat. Aby mohla kultivovat, musí být v první řadě schopná přinášet pravdivé, úplné a vyvážené informace. Ukazuje se, že televizní stanice si spíše libují v onom oblbování. Za socialismu nás televize strašila kapitalismem, po Sametové revoluci nás "léčila" Klausem. Pak měla chvíli trauma z Hodače, z kterého jí vyléčila skupinová terapie zvláštního táboru lidu na Václavském náměstí a spřátelených politiků. Americká televize Fox, vlastněná švagrem amerického prezidenta, dokázala oblbovat desítky milionů amerických občanů tak přesvědčivě, že měli fóbii ze Saddáma Husajna. Hlavní problém televize možná spočívá v paušálním honorování za její kultivační praxi. Kdyby byli televizní publicisté skutečně hodnoceni za to, jak pravdivě, úplně a vyváženě informují občany, jejich honoráře by je rozhodně nepotěšily.


Vize a realita

Ve městě Bajdži, kde jsou velké rafinérie nafty rodiče pojmenovávají po diktátorovi novorozence. Ve městě se objevují nápisy "Ať žije Saddám!"... Fajíd Hamíd například vyprávěl briskému listu THE INDEPENDENT.., jak se jeho patnáctiletý synovec stal obětí americké kulky, když na střeše domu opravoval televizní anténu...(Lidové noviny, 17. října).

Iráčané, kteří měli za Saddáma (a v zemi těžce stíhané ekonomickými sankcemi) bemzin, telefon a příděly potravin zdarma, budou nad americkou okupací a tržní ekonomikuo asi těžko jásat. A poté co američtí "osvoboditelé" zastřelili v Iráku novináře, jehož kameru si spletli s panzerfaustem, se už asi nelze divit ničemu. Na ústřední otázku - Proč vlastně k agresi došlo? - přispívá zajímavým názorem bývalý šéf Rady národní bezpečnosti USA Z. Brzeziňski: Myslím, že to byla kombinace hlouposti a fanatismu. Hlouposti vysoce postavených osob, velmi zjednodušeného vidění světa.. Na druhé straně stál fanatismus skupiny neokonzervativců, kteří mají blízké vazby na izraelsou stranu Likud. Využili příležitosti k rozboření Iráku, nejsilnějšího arabského státu, aby posílili postavení Izraele..." (Lidové noviny, 10. října).


Mezi méněcennými kretény

Zařazení mezi méněcenné kretény, kteří nejsou hodni ani toho, aby na rozdíl od rozumnějších vlastnili atomové zbraně, se cítíme poníženi a ohroženi, nerespektováni a ovládáni. Po chvíli začíná mysl takto degradovaného občana ovládat vztek přecházející v globální nenávist. Výroky některých amerických senátorů, že izraelský útok je možné srovnat s americkým zásahem v Afganistánu a Iráku zuřivost lidí žijících právě na územích těchto států jen zvyšuje. V očích obyvatel afgánsko-pákistánského pomezí se stává nutností raketová odpověď Sýrie proti "světovému židovstvu", prostí Iránci by dokonce neměli nic proti tomu, aby se k podobné odplatě přidala i jejich vlastní armáda. Rusové jsou jen opět utvrzeni v tom, že židovsko-americká lobby se snaží ovládnout svět a že je s tím třeba něco dělat. (Lidové noviny, 10. října).

Proti židovství nemůže žádný rozumný člověk jistě nic namítat a snad s tím souhlasí i Lidové noviny. Ale každá mince má dvě strany. Tak jako náš pan exprezident Havel hovořil o čecháčkovství, pak by mu jistě nebyl proti mysli i termin židáčkovství; i když přesnější terminus technicus by v tomto případě zněl asi farizejství; nicméně kritizoval výlučně čecháčkovství. To český ministr zahraničí Cyril Svoboda je jiný kabrňák. V článku nazvaném EU odsoudila Izrael kvůli zabíjení (MF DNES, 18. října) říká: "Jsme proti zabíjení, které je v rozporu s mezinárodním právem a je mimosoudní... Oběti a civilní oběti nejsou řešením (konfliktu mezi Palestinci a Izraelci)... Jsme proti výstavbě takzvaného plotu." V článku se dále píše: "Izrael totiž často provádí útoky s cílem zabít konkrétní osoby, obviněné, avšak neodsouzené z organizace teroristických útoků. Obětí útoků se nejednou stávají civilisté včetně dětí... V unijní kritice se odráží rostoucí pesimismus Evropy vůči vývoji na Blízkém východě i sílící pochybnosti, zda Izraeli jde skutečně o mír s Palestinci, jak tvrdí. Tyto nálady vyjádřil tento týden i evropský komisař pro zahraniřní vztahy Chris Patten. ´Možná až 45 procent palestinských vodních zdrojů zůstane na izraelské straně plotu. A vypadá to, že asi 30% Palestinců bude muset žít v enklávách. Pro mne je těžké pochopit, jak může nějaká vláda dělat něco takového a tvrdit, že je stále pro řešení (sporu) v podobě dvou států.´"


Pachuť v ústech

V kauze Chadimové, ať je právo na té či oné straně, justice nedokázala jasně a věrohodně zaujmout stanovisko a účinně ho prosadit. Prokázala slabost a nevěrohodnost. Takzvaně mezi čtyřma očima slýchám od pánů zvyklých nosit talár, že zde šlo o "neodolatelné politické tlaky". Tím hůř, pánové v taláru, tím hůř. O to ostřejší zůstává po tomto případu pachuť v ústech, že jste jim nedokázali vzdorovat. Pokud nějaké byly. (Lidové noviny 9. října).

V podstatě zde registrujeme jednu obehranou písničku: soudci, kteří patří mezi elitu národa se mnohdy chovají spíše jako spodina národa. Ani zdaleka jim přitom nehrozí rizika, jimž čelí italští soudci v boji s tamější mafií. Jediné za co dokáží čeští soudci opravdu statečně a vytrvale bojovat jsou jejich vlastní a enormní gáže. Má-li být tento stát skutečně právním státem a nikoli parodií právního státu, je naprosto akutním požadavkem zavedení testů integrity (řízených provokatérů) a současně exemplární tresty pro soudce, kteří buď zneužívají svého prestižního společenského postavení, natož pro ty, kteří dokonce kradou v samoobsluhách.


Policisty zabili lidé, kteří hráli ruskou ruletu

Šílená hra s nebezpečím přinesla v sobotu ráno smrt třem policistům. Posádka mercedesu, který v Českém Těšíně ze silnice smetl policejní kombík, totiž na veřejné silnici patrně hrála takzvanou ruskou ruletu. Policii to včera potvrdila mluvčí policejního prezidenta Blanka Kosinová... Při nehodě zahynuli tři policisté, kteří byli na hlídce.. Podnikatel Zdeněk Bulava... prý patřil mezi úspěšné podnikatele. "Například si obstaral model mercedesu, který se tady ještě ani neprodával Na každém kroku z něho byly cítit peníze a dával to patřičně najevo," řekl muž, který Bulavu znal... Co je ruská ruleta: Zábava mladých lidí či podnikatelů, kteří někdy i s neosvětlenými vozy pořádají nebezpečné soutěže. při nich se snaží bez světel projet křižovatky na červenou a vyhnout se nárazům s jinými auty. (MF DNES 5. října).

Poněvadž byli tentokráte zabiti policisté a nikoli obyčejný nýmand ve škodovce, nebude to mít pachatel asi snadné. Ovšem peníze dokáží v našem státě zázraky. Pan podnikatel se ovšem socialistickému premiérovi Špidlovi, který bere chudým a přidává bohatým příliš neodvděčil a pan premiér by si měl určitě zkontrolovat, jestli si ten zámožný a vážený občan neopomněl svůj mercedes odepsat z daní jako investici. Pane premiére, a pokud o Vás budou některá média psát jako o socialistovi, zkontrolujte si rovněž, zda to nebylo míněno jako vtip. Pojedete-li večer autem, nechte si zkontrolovat křižovatky, kterými projedete, zda se na nich nehraje ruská ruleta.



Vybral a glosoval: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor). Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: fr.stoces@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou. Aby mohl NETSOCAN pružně reagovat na aktuální dění, bude se obsah i forma každého exempláře vyvíjet a měnit v průběhu měsíce. Datem uzávěrky dostane příslušný měsíčník definitivní podobu. Uzávěrka tohoto čísla je 30. října 2003.
NETSOCAN