NETSOCAN
Číslo 10 -- ŘÍJEN 2008 --- Ročník VII.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
o Kapitalismus je zombie! Jak vlastně zanikne?
AKTUALITY
o Demonstrujme a stávkujme proti radaru!
o MUDr. Dagmar Wernerová
o Po krajských volbách aneb co s Oranžovými a komu zmodral výraz
o Mgr. Vladislav Černík
o Globální ekonomice chybí teorie
o Miroslav Bohatý
o Realizujme sociálně demokratickou variantu amerického ESOP!
o Renesance i skutečná modernizace ČSSD jako epochální výzva
o Nezjistili české tajné služby také zvýšenou aktivitu západních zvláštních služeb u nás?
o Mgr Vladislav Černík
o Mnichovská dohoda - mnichovská zrada
o Ing. Josef Vít
o Rozděl a panuj!
o Miloslav Štěrba
ČLÁNKY
o Proč se trápit problémy? Po ruce jsou všichni svatí...
o Miloslav Štěrba
o Taktické a strategické aspekty epochální výhry ČSSD
o Pohled odjinud aneb Český „Úřad“ nevezme Francouzům jejich Kunderu
o Miloslav Štěrba
o Prozradí nám ČT 2, jakou že to máme vlastně povahu?
o Miloslav Štěrba
Média
o A člověk by si myslel, že hokej nemá nic společného s...
o Miloslav Štěrba
GLOSA
o Od flogistonu k referendu
o Mgr. Vladislav Černík
o To zapeklité české nebe!
o Miloslav Štěrba
o Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště...
o Miloslav Štěrba
Komunální politika
o Cyklisté ve Zlíně mají zelenou - jedou-li za opicemi
o Miloslav Štěrba
NETSOCAN MONITOR
o Vyřazení
o Kapitalisti si na nás mastí kapsu
o Mýty kolem amerického radaru
o Může se stát, že slušné lidi zase natáhnou na skřipec
o Je to jako vždy, pistolníci míří do parlamentu
o Ve stínu paniky
o Americký Vermont hodlá obžalovat George Bushe z vražd
o Reader´s Digest


Kapitalismus je zombie! Jak vlastně zanikne?

Když bolševik „předal“ ekonomiku „pracujícím“ tím, že ji zestátnil, K. Čapek napsal: „Vezměme si dejme tomu teoretické heslo, že,,, výrobní prostředky ´patří všem´… To byl kolosální filologický omyl ruského bolševictví; a je zajímavé, jak to pak sovětská vláda musila napravovat soustavným dokazováním, že co patří všem, nepatří vlastně nikomu.“ (V zajetí slov, 1923).

Postmodernisté věří, že je kapitalismus věčný a chtějí tak zastavit čas. Bolševik se pokoušel kapitalismus překonat zestátněním ekonomiky a „překonal" jej tak, že vykořisťoval nejen (produktivní) dělníky, ale i inteligenci, a historie zestátnění ekonomiky odmítla jako neschopné konkurence. Kapitalismus však není věčný ani směrem do minulosti a má i svůj kulturní vývoj signalizující, že jeho zánik paradoxně nastane v okamžiku, kdy se všichni zaměstnanci v podniku stanou... kapitalisty!

Kulturní evoluce kapitalismu
Spontánní kulturní vývoj kapitalismu (1) spočívá především v demokratizaci vlastnictví ekonomických subjektů - začal vlastníkem individuálním (klasický továrník či rodinná firma) i společenským (městské pivovary), pokračoval přes korporace či akciové společnosti apod. a vyvrcholil družstevnictvím a zaměstnaneckým akcionářstvím.

Za první vlaštovky zaměstnaneckého investorství v Česku lze považovat Baťovy prvorepublikové "spolupracovníky", přičemž motivace kapitalisty Bati byla následující: „Poskytujeme vám účast na zisku ne snad proto, že bychom cítili potřebu vydat nějaké peníze mezi lidi jen tak z dobrého srdce. Sledujeme tímto krokem docela jiné cíle. Chceme pomocí tohoto zařízení snížiti ještě dále výrobní náklady..." (2). Masová forma zaměstnaneckého akcionářství vznikla v osmdesátých letech 20. století v USA jako pokus o záchranu krachujících podniků na americkém Středozápadě; jednalo se o tzv. ESOP - Employee Stock Ownership Plan senátora L. Kelsa, spočívající v legislativě umožňující zaměstnancům výhodnou půjčku na nákup akcií podniků v nichž pracovali. (1). ESOP ony bankrotující podniky skutečně zachránil a zaměstnanecké akcionářství se tak ukázalo produktivnější než klasický kapitalismus! Prosté vysvětlení tohoto epochálního úkazu podá každý personalista: pracovníci finančně zainteresovaní na zisku podniku podávají vyšší výkon.

Přes poměrně značné rozšíření (2) však má tato forma podnikání zjevné limity: ne všichni zaměstnanci si mohou koupit akcie (čímž přicházejí o svůj podíl na zisku) a menšinové akcionáře o jejich vlastnictví nezřídka připraví management tak, že získá majoritu a drobné investory snadno vyšachuje. A last but not least, žádný majitel nevydá zaměstnancům majoritní balík akcií...


Celý článek

František Stočes




NETSOCAN MONITOR


Vyřazení
„Kto takoj Šilgan?“ ptal se rozzuřený Břežněv zdecimovaného Dubčeka, když ho přitáhli z vězení k moskevskému jednacímu stolu. „Pravičák!“ usoudil Kosygin. „Je to dlouholetý komunista,“ zastal se Dubček muže, kterému vděčil za život... Dalších dvacet let strávil vyloučený komunista Šilhán u bagru. Chartu 77 podepsal spolu s manželkou mezi prvními... Odbojář ThDr. Vladimír Petřek... Byl kaplanem v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě poskytl po atentátu na Heydricha úkryt parašutistům... pátého září 1942 byl zastřelen v Kobylisích... Třetí z vyškrtnutých (o kterém vím) je Pavel Wonka. Statečný a práva znalý občan, kritik režimu, který v roce 1986 vyhlásil nezávislou kandidaturu do Sněmovny lidu Federálního shromáždění a zveřejnil svůj volební program, což bylo soudem zhodnoceno jako trestný čin pobuřování. Podruhé byl uvězněn v roce 1988. K soudu byl přivezen z vazby na kolečkovém křesle. Pavel Wonka zemřel ve vězení na následky týrání. (Právo, 31. října)

Profesora a prezidenta Klause možná stále více postihuje skleróza a nebo snad je pod tlakem nějakých person, které mu v seznamu kandidátů na státní vyznamenání škrtají? Osud profesora Věnka Šilhána měl nicméně zajímavé pokračování i v ČSSD. Asi v roce 1993 byl zvolen předsedou pražského Krajského výkonného výboru ČSSD, což byla funkce ze které se obvykle postupovalo rovnou do funkce předsedy strany potažmo do Strakovky. Byl až dosud vlastně jediným, kdo se jako předseda Prahy naprosto seriozně zabýval komunální politikou. Nicméně ve funkci strávil pouhé zimní období a vystřídal jej bůhvíproč Bašta(?). Dalším jeho Waterloo (či spíše morálním Waterloo ČSSD) byly primární volby pražských kandidátů do poslanecké sněmovny v roce 1996. Zatímco se všichni (v drtivé většině zcela bezvýznamní, ale o to ambiciöznější) kandidáti předháněli v rozdávání žvýkaček apod. Prof. Šilhán, vzhledem ke své vrozené skromnosti se nikam necpal a vůbec nefiguroval na oficiální kandidátce (byl na ní nakonec dopsán až na nátlak jeho rozhořčených příznivců), a nakonec - neboť o jeho kandidatuře voliči většinou nevěděli - skončil až u konce kandidátky. Vzhledem k tomu, že podobný osud potkal i Jana Kavana, který jako ex-předseda VS OSN nebyl pro pražské delegáty hoden ani funkce poslance, lze soudit, že nejen na Hradě, ale i v Lihovém domě je cosi shnilého. Možná to budou hlavně Stanovy a Program ČSSD.



Kapitalisti si na nás mastí kapsu
Škoda Fabia je předražená. Tedy u nás... Na Západě si o ní lid donedávna vyprávěl vtipy: „Jak zdvojnásobit hodnotu vaší nové škodovky? Natankujete plnou nádrž.“ Na Západě jsou tedy škodovky levnější verzí volkswagenu, což je lidový vůz... Manažeři Škody bezostyšně za své milionové platy vysávají chudé české spotřebitele... Nebo nafta. V létě u nás byla čtvrtá nejdražší v Evropě. Teď sice zlevnila, ale o kolik? O tři koruny! A o kolik zlevnila ropa na trhu? O půlku!.. A v těch diskontech, to bychom koukali! Vždyť už teď nutí zemědělce, aby prodávali pod výrobní cenou, a našinec zacáluje za špalíček sýra šedesát korun. To je ten sejra ze zlata? (MF DNES, 14. října)

Autor, komentátor M. Komárek, uvažuje i o nápravě, např. aby u každého výrobku bylo uvedena jeho výrobní cena a dále: "Mělo by se zasáhnout tak, jako zasáhla Evropská komise proti telefonním operátorům. Minuta hovoru z ciziny stála třeba čtyřicet korun. Teď nestojí ani desetikorunu. A jde to. Dokonce ani manažeři nezchudli. A jak vyli, že to nepůjde, že bude konkurence poškozena. I doma zlevňují. Když tu škodovku zlevňují teď, proč ji už nezlevnili dřív? A proč má mít Němec vůbec české auto levněji než Čech? Aby si někdo mastil kapsu!.. Kapitalismus je třeba regulovat. Proč například v ceně za prací prášek platíme i kožich pro milenku ředitele reklamní agentury, jejíž textař vymyslel stupidní slogan?..."



Mýty kolem amerického radaru
Na letošním bukurešťském summitu NATO všechny členské státy přijaly deklaraci o reálnosti hrozby balistických raket. Toto stanovisko se opírá o hlubokou analýzu této hrozby a bylo by nelogické, kdyby se nehledaly cesty, jak ji eliminovat. Zpochybňování těchto závěrů není v zájmu bezpečnosti této země. Fanatici, kteří před kamerou popravují „bezvěrce“, by neváhali odpálit tyto rakety, kdyby se k nim dostali. Radar je namířen proti Rusku! Opravdu může radar v Brdech a 10 antiraket v Polsku vojensky ohrozit druhou největší jadernou mocnost světa, disponující zničujícím nukleárním potenciálem v řádu tisíců kusů, která nám téměř denně deklaruje, jak modernizuje svoje strategické balistické střely? (Právo, 31. října).

Vzhledem k tomu, že již existuje dostatek informací o tom, jak může (zatím) "pouhých" 10 antiraket v Polsku ohrozit Rusko, (mj. Proč je radar šílenstvím? , Spáchali ministři české vlády trestný čin, , Stoupenci radaru - jste divní lidé! ), pak by se dalo říci, že autor článku, Ándor Šándor, hraje úmyslně roli hlupáčka. Neboť on - zvláště jako bývalý český špión in Chief - musí příslušné informace znát. Roli ještě nebezpečnějšího hlupáčka ovšem hrají česká média (zejména veřejnoprávní televize), která tomuto zcela jednostrannému interpretovi otázek terorismu, radaru apod. poskytují prostor na úkor interpretů objektivních. Naivita autora - oprávněně se děsícího hrozeb balistických zbraní - stoupá do nebes při pomyšlení, že chce toto riziko odstranit budováním (poněkud nefunkčních a vždy zranitelných a neskutečně nákladných) antiraketových systémů - a nikoli odstraněním oněch hrozných balistických raket.



Může se stát, že slušné lidi zase natáhnou na skřipec
Ale i když jsem pak aktivně bránil hodnoty,, k nimž mě zavázal podpis Charty 77, poznal jsem, že při vší vůli nemohu zpochybnit vážnost důvodů, proč jsem byl komunista. ...je to stejné jako s vyhlazením Drážďan, svržením atzomové bomby na Hirošimu nebo s odsunem Němců... Iluze sovětského komunismu byly masovou reakcí na ze světové krize kapitalismu a z mnichovského selhání západních demokracií. Do stejné propasti měly po válce nakročeno i Francie a Itálie... Kdo se nad tímhle vyznáním pohorší, utvrdí mě v přesvědčení, že je prospěšné předávat i štafety, které běžce nectí. Neboť nebezpečí, že se dějinná modelová situace napínající slušné lidi na skřipec zopakuje, trvá. (MF DNES, 18. října)

Autor, dramatik a spisovatel P. Kohout článkem reaguje na mediální štvanici na spisovatele M. Kunderu, který coby člen KSČ údajně udal bezpečnosti mladého protikomunistického agenta. Sám Kundera byl dnes "udán" Ústavem pro studium totality (v rozporu s jeho zákonným posláním)... Nejvýznamnějším aspektem článku P. Kohout je však varování před přetrváváním aspektů, které mohou hněv občanů znovu vyvolat. Ostatně existence politických stran jako Národní odpor již sama o sobě dost signalizuje.



Je to jako vždy, pistolníci míří do parlamentu
Ano, jsem zatrpklý, i když zatrpklý být nechci. Jsem zatrpklý už proto, že musím napsat, co si myslím. Totiž že nechci mít vládu, kde premiér se chová k okolí jako hulvát a expremiér má za sebou skvadru prapodivných individuí... Kde se politické špičky kamarádí s mafiány typu Mrázek a jako ponožky se střídají manželky, které by s nimi jinak šly třeba do horoucích pekel. Kde není parlamentní strana, která by nebyla namočená v nějakých machinacích, korupci a skandálech... opravdu to nemůže být alespoň o trochu lepší?.. Ne, minimálně dokud nebude jiný volební systém, dokud nám strany budou vnucovat své volební kandidátky s předem vybranými jedinci, kteří se do parlamentu dostanou, ať chceme, nebo nechceme... Zeptejte se evolučních biologů, který druh selekce je účinnější, jestli individuální, nebo skupinová. Dozvíte se, že skupinová je mnohonásobně slabší. Politika, kde volič může volit pouze strany, a ne jednotlivé lidi, je totiž zářným příkladem skupinové selekce... Navíc ještě před volbami můžeme vyjmenovat tak 80 procent lidí, kteří nakonec zasednou v parlamentu. (Lidové noviny, 13. října)

Autor, klinický psycholog Jeroným Klimeš, poukazuje, že by vlastně ani nebylo třeba chodit k volbám a stašil by výzkum mínění nevelkých reprezentativních vzorků občanů. Zdá se, že otázka nějaké formy většinového volebního systému se stává stále naléhavější. Signalizují to i pokusy o regionální koalice ČSSD a ODS, ale především autorem akcentovaná demoralizace a vulgarizace české politické scény.



Ve stínu paniky
Panika jako nástroj v boji o budoucí bankovní nadvládu? ...titáni z Wall Streetu přinejmenším od roku 1835 a nejnápadněji v roce 1929 (J P Morgan) opakovaně úmyslně šířili paniku v bankovnictví s cíem posílit svoji dominanci. Soukromé banky opakovaně využívaly paniky k přímému působení na washingtonskou politiku, jmenovitě k ustanovení Federální banky (Fed) jako soukromého podniku v r. 1913 a posílení jejich kontroly nad průmyslem (US Steel, Caterpillar, Westinghouse aj.) Stručně řečeno, panika je jejich osvědčeným prostředkem k upevňování moci. Bankovní giganti v držení úzké soukromé skupiny jsou srdcem americké nadvlády a nyní se musí o totéž pokusit v globálním měřítku, aby ji udrželi. Stejní lidé, kteří ovládají tyto klíčové banky, stáli u zrodu Rady pro zahraniční vztahy v r. 1919 (pokládané za klíčovou neveřejnou nadstranickou americkou vlivovou organizaci, líheň téměř všech pozdějších amerických prezidentů, pozn. překl.)... Vidíme zde tdy dva zcela protichůdné postupy v řešení rozvíjející se krize. Paulsonův plán je součástí projektu stvoření 3 světových finančních kolosů – Citigroup, JP Morgan Chase a , samozřejmě Goldman Sachs, Paulsonova mateřského domu. Díky úspěšně rozpoutané panice nyní vydojil z daňových poplatníků 700 mld. dolarů a v nejbližších letech se pokusí vyrabovat evropské banky... Zahájeným částečným znárodňováním klíčových bank v EU a odmítnutím Sarkozy – Berlusconiho plánu pokládají evropské vlády – pozoruhodně v čele s Německem- zdravý základ do časů, které přijdou po nastávající krizi. Ale nepředbíhejme. Asijské banky, těžce popálené Wall Streetem manipulovanou Asijskou krizí z let 1997 – 98 jsou současnému amarickému problému vystaveny velmi málo. Evropské banky jsou zasaženy jinak, ale zatím žádná natolik, jako americké bankovnictví. (Ve stínu paniky Blisty, 10. října)

Autorem je americký sociolog F W Engdah (FWE). "Podle FWE je k dispozici dost důkazů pro to domnívat se, že americký ministr financí Paulson není tak hloupý, jak by se snad zdálo, a jeho tahy jsou promyšlenou součástí dlouhodobé strategie. Události, kterých jsme svědky v EU to potvrzují. ´Je to otevřená válka mezi USA a Evropou o budoucí podobu evropského bankovnictví´, vyjádřil se v soukromém rozhovoru s FWE vysoce postavený evropský bankéř. Jeho názor je, že nynější společná Berlusconi + Sarkozyho iniciativa k navršení 300mld. ´eurobalíku´ k záchraně bank v nesnázích, by jen nahrála Paulsonovu plánu tyto banky oslabit a zároveň obratně zhodnotit deriváty amerického původu (ABS)."



Americký Vermont hodlá obžalovat George Bushe z vražd
Obžalovat George Bushe pro vraždu hodlá tento týden prokurátorka státu Vermont Charlotte Dennettová ve spolupráci a legendárním kalifornským prokurátorem Vincentem Bugliosim... Bugliosi se v 70. letech minulého století proslavil tím, že úspěšně dovedl do konce kauzu masového vraha Charlese Mansona... Bugliosi... vystavěl právní základ, s jehož pomocí mohou generální prokurátoři všech padesáti amerických států (a také stovky prokurátorů okresních a městských) obžalovat Bushe z vraždy jakéhokoli vojáka či vojáků z jejich státu či okresu, kteří zemřeli Bushově válce v Iráku... Jádrem Bugliosova obvinění je Bushův projev ze 7. října 2002, v němž prohlásil, že Saddám Husajn představuje pro USA zásadní hrozbu, ať už tím, že na Spojené státy kdykoli zaútočí sám nebo tím, že předá své zbraně hromadného ničení nějaké teroristické skupině. „Potíž je, že šest dní předtím dostal od CIA zprávu, podle níž Saddám žádnou hrozbou nebyl. Kvůli Bushově lži, s níž zavedl USA do války, už v Iráku zbytečně zemřelo přes čtyři tisíce amerických vojáků.“ (Americký Vermont hodlá obžalovat George Bushe z vražd. Czech Free Press, 19. září)

"Význam takové žaloby vyzdvihla na konferenci o mezinárodním právu, která se minulý týden konala v Massachusetts, také Amy Bartholomewová, profesorka práva na Carletonské univerzitě v kanadské Ottavě. „Obžaloba nejvyšších amerických představitelů odpovědných za válečné zločiny bude potřebovat spoustu času a úsilí, ale její význam je mimořádný,“ prohlásila. „Jejich zločiny musejí být potrestány stejně, jako se to děje představitelům méně mocných zemí.“


Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků z nejrůznějších médií ze všech oblastí společenské problematiky mj. i těch, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR, včetně jiných materiálů poukazujících na další zajímavé politické a jiné souvislosti

Čína má nyní USA v hrsti. Kvůli Nixonovi
Čínské zboží zaplavilo americké (i ostatní západní) trhy a – aby měli kam dát toto zboží – začali Američané stavět domy, které nyní, v důsledku hypoteční krize, často zejí prázdnotou. Nízké výrobní ceny, založené na skoro otrokářských podmínkách v Číně, podpořily obrovský spotřebitelský boom v USA. Zároveň však způsobily velké odlivy peněz přes oceán do Číny. Aby si Američané mohli dovolit čím dál větší apetit na čínské zboží, začal Peking kupovat ve velkém státní dluhopisy Spojených států. Čína je v současné době největším zahraničním věřitelem USA a drží řádově jejich závazky za jeden bilion dolarů... Čína přispěla k současné krizi nejenom tím, že půjčila Američanům peníze na marnotratný způsob života, ale také tím, že dlouho podhodnocovala svoji měnu vůči dolaru. Výsledkem byly velice uvolněné podmínky na globálních úvěrových trzích... Čína má Ameriku v hrsti Čína se přitom může stát klíčem k řešení globální krize. Zatím se však nezdá, že by se chtěla aktivně přihlásit o slovo. Čínský premiér Wen Ťia-pao sice tento týden v CNN oznámil, že se jeho vláda hodlá chovat zodpovědně (a Peking se skutečně vzápětí zodpovědně choval, když následoval hlavní západní státy ve snižování úrokových sazeb), ale není jasné, jak dlouho bude Čína spokojená s pozicí pozorovatele. Arvind Subramanian z Johns Hopkins University tvrdil ve Financial Times, že by se Spojené státy měly s Čínou domluvit na úvěru na řešení krize ve výši dalších pěti set miliard dolarů. Washington by však, podle Subramaniana, musel akceptovat obdobné podmínky, jako musí akceptovat rozvíjející se státy, když přijímají úvěry od Spojených států. (Lidové noviny, 10. října).

Cestování časem
Byli Anaxagoras, Leonardo da Vinci a další cestovatelé z bodoucnosti? Jeden takový tu byl i na přelomu milénia. V roce 2000 se objevil člověk, který vystupoval zejména na řadě diskuzních fór, ve jterých se řešilo cestování časem, a tvrdil, že je vojenským průzkumníkem z roku 2036. Říkal si John Titor a stejně jak se objevil, tak také zmizel. Vrátil se domů do budoucnosti? Těžko říct. Za dobu svého výskytu však předpověděl několik věcí, které jako člověk z budoucnosti pochopitelně znal. Tvrdil například, že se USA pustí do války s Irákem kvůli jaderným zbraním, o čemž tehdy přitom ještě nikdo ani neuvažoval. Některé další předpovědi se také splnily, některé ovšem ne. (Lukáš Vojtěch, blog iDNES, 22. říjen 2008)

 O vznik života se možná zasadily diamanty
Ani ne před měsícem zpochybnili u protinožců dobu vzniku života na Zemi. Australané to dokazují na diamantech uvězněných uvnitř krystalů zirkonu. Ukázalo se, že izotop 12C, také nazývaný „lehký“ uhlík, je v těchto diamantech v takovém poměru, který je charakteristický pouze pro organickou hmotu, tedy život. Protože jiné vysvětlení pro vysoké zastoupení tohoto uhlíku v diamantech nemáme, mělo by se tedy jednat o pozůstatky pradávných organismů, jejichž tělo tvořené uhlíkem se proměnilo v diamant. A protože se diamanty našly v krystalech zirkonu starých 4,2 miliardy let, nezbývá než vzít na vědomí, že už tehdy se mohl na Zemi vyskytovat život. A dokud někdo nenavrhne jiné vysvětlení, měli bychom akceptovat fakt, že život mohl vzniknout o celých 700 milionů let dříve, než jsme se domnívali. (Objective Source E-Learning, 6. srpna).


Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 31. října ve 24:00, a redakce tímto děkuje všem autorům za cenné příspěvky do říjnového čísla. . Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN