NETSOCAN
Číslo 10 --ŘÍJEN 2011 ---Ročník X.
Rozvoj družstevního podnikání – naděje na lepší svět


V pondělí 3. října pořádala Ekumenická akademie v rámci cyklu Pražská škola alternativ semunář na téma družstevnictví. Mottem semináře byl čin OSN, která vyhlásila rok 2012 za Rok družstev a to pod sloganem Družstva budují lepší svět! Jako lektoři vystoupili Ing. Bohuslava Boučková z České zemědělské univerzity v Praze (přednášela ba téma zemědělských družstev), dále ing. Karel Procházka z Alterbativy zdola (na téma rozdílů mezi družstevní teorií a praxí) a seminář zahajoval Stočes František na téma Rozvoj družstevního podnikání – naděje na lepší svět. Text této přednášky je níže.

Až Češi zjistí slogan OSN pro rok 2012 – Družstva budují lepší svět! – asi vytřeští oči! Veřejnoprávní televize je ujistí, že OSN už blbne na kvadrát. Insideři pohovoří o tunelování a o řádění rodinných klanů v družstvech. Sociálisté z ČSSD dodají: támhle zase zkrachovala nějaká kampelička, a pohovoří o družstvu jako o euro ekonomické marginálii. Ďáblův advokát poznamená, že bývalé JZD Slušovice se z piety sice stále jmenuje JZD Slušovice, ale v názvu má dodatek: společnost s.r.o. Znalci připomenou osud premiantského českého družstva: Vzniklo na Příbramsku a jmenovalo se "První výrobní družstvo cvočkařské pro Věšín a okolí". Založeno 1892, po 100 letech transformováno na Kovo Věšín s.r.o. Jako eseročko podniká i dnes - a s družstevnictvím nechce mít nic společného... Takže jen diváci TV Nova zajásají: „Družstvo? No jasně – Slunce seno, erotika! JZD Hoštice! Už se perou?

Pojednáno bude o družstevnictví výrobním, byť i svépomocná družstva dokázala realizovat projekty celostátního významu. Vždyť i Národní divadlo, Petřínská rozhledna či Pražská ZOO, jsou díla svépomocných družstev!

Mistrem světa v družstevnictví je španělská Mondragonská družstevní korporace (MCC) s úchvatným ekonomickým i humanistickým rozkvětem, čítající 256 družstev a dalších subjektů, zaměstnávající 84 tisíc lidí a se sortimentem výroby od nanotechnologií až po infrastrukturu a výškové budovy. U nás se o ní téměř neví. Přiznal se k tomu dokonce i slušovický předseda F. Čuba a jiný docent, přednášející ekonomii, začal mluvit o mandragoře..

I. Mondragonský družstevní epos

Duchovním otcem mondragonské družstevní epopeje byl katolický kněz Arizmendiarrieta, provozující malé polytechnické učiliště (kde zpočátku studovalo 21 žáků).

14. dubna roku 1956 tento kněz žehná základnímu kamenu družstva jménem Ulgor; a poté začaly práce na stavbě výrobní dílny: dvouposchoďové budovy o celkové ploše 750 m2, kde se vyráběly plechové pláště pro naftové ohřívače. Pět písmen ve slově ULGOR znamená začátek příjmení jeho 5. zakladatelů. Družstvo má celkem 24 pracovníků.
Rok poté: Díky nadšení zaměstnanců bylo založeno družstvo Arrasate a jeho první aktivitou byla výroba raznic. Ulgor založil pobočku s elektronikou.
Dva roky poté: Diktátor Franko rozhodl, že každý družstevník je podnikatel a vyňal je ze státního systému sociálního zabezpečení. Mondragonští družstevníci kontrují a zakládají vlastní zdravotní a penzijní pojišťovnu Lagun-Aro.
Tři roky poté: Je učiněn strategický krok: Ulgor, Arrasate a spotřební družstvo Eroski se spojují a zakládají družstevní banku (Caja Laboral) v níž působí i pojišťovna Lagun-Aro. Provoz banky garantuje každé družstvo 25% podílem na celkově sdíleném kapitálu. O chodu banky rozhodují dvě tělesa: první tvořili pracovníci dělnických profesí a druhé jejich volení zástupci. Tato superstruktura zajistila, že o bance vždy rozhodovala družstva. Přidávají se další družstva.
Rok 1963 Koná se valná hromada banky Caja Laboral za účasti zástupců 20 družstev, a je zjevné, že již vzniká superdružstvo. Přijímá se idea, že „jedním ze zákonů, podle nichž funguje družstevní hnutí je demokracie. Ta by měla spojovat zájmy každého i všech pracovníků se zájmy společnosti jako celku. Aby byla účinně demokratizována moc, musejí se tudíž „zestátnit“ (čili stát majetkem celé společnosti) i poznatky a informace..
1964 Začalo hnutí vzájemné podpory mezi družstvy a vznikaly struktury Mondragonského družstevní uskupení a později Mondragonské družstevní korporace. Začalo se uvažovat o vzniku podpůrných institucí pro družstevní záměry a plány, utvářených v souladu s družstevní společenskou a ekonomickou vizí; Na družstevní polytechnice už studuje 1000 studentů.
1966 Původní kooperace družstev probíhající dle lokality doplnilo zřízení divizí dle druhu výroby. Družstvo expanduje do Evropy a španělský ministr práce, Romero García, vyznamenává kněze Arizmendiarrietu Řádem práce..
1971 Družstevní skupina má více než 9 000 pracovníků.
1972 Družstvo Arrasate vyhrává mezinárodní tendr: zakázku na výstavbu továrny na výrobu svařovaných rour v Lybii. Továrna je dodaná na klíč, a stála téměř 5 milionů euro. Zatímco růst HDP Španělska je v tomto krizovém roce nulový, obrat družstev vzrostl o 14%.
1975 Je založeno  technické výzkumné středisko Ikerlan. Družstva i přes pokračující krizi zvyšují zaměstnanost i obrat a ještě zkracují pracovní dobu.
1976 29. listopadu umírá otec Arizmendiarrieta.
1977 Přes obtížnou hospodářskou situaci byl zvýšen obrat oproti předchozímu roku o 37%! Export stoupl o celých 54%. Kupní síla družstevníků se za 14 let zdvojnásobila!
1985 Byla založena rada družstevních komplexů, která se stala zárodkem Mondragonské družstevní korporace. Na 1. kongresu tohoto komplexu byly schváleny jeho zásady a dohodnut základ pro vznik fondu vnitrodružstevní solidarity Ten generoval nová pracovní místa penězi podporujícími začínající družstva. Během tohoto roku bylo vytvořeno 748 nových pracovních míst; celkem jich bylo už přes 18 tisíc (18 262). Produktivita práce přitom vzrostla o téměř 4%, a celkové tržby překonaly jubilejní první miliardu eur.
1989 Valná hromada pojišťovny Lagun-Aro ruší svatební příspěvek pro nevěsty, což byl jeden z tradičních družstevních benefitů. Nová společenská role žen znamenala, že se tento benefit stal přežitkem, který bylo obtížné zdůvodnit.
1992 Evropská vesmírná agentura ESA vybrala družstvo Copreci pro výrobu senzorů rakety Ariane 5. Fagor Automation získal zlatou medaili za technickou inovaci a udělil mu ji Organizační výbor Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. I přes krizi a pokles poptávky ve Španělsku, zvýšila korporace počet pracovních míst ve všech sektorech. Obchody Distribuční skupiny vzrostly o 26%. Tehdejší viceprezident General Motors se přiznal, že je Mondragonskou družstevní epopejí fascinován.
1995 Bylo vytvořeno dalších 2000 nových pracovních míst (1 960) a tržby v sektoru kapitálového zboží jsou považovány za senzační.
1998 Nové družstevní centrum - Mondragónská univerzita - zahajuje studijní cykly a poskytuje akademické vzdělání téměř 2 500 (více než 2 400) studentů. Při univerzitě byl založen i Družstevní univerzitní institut.
2002 Pojišťovna Lagun-Aro vyplatila na starobní, vdovské a invalidní důchody 48,4 milionů euro (jen penzistů bylo přes 6000). Všechny platby garantuje ekvitní kapitálový fond - 2,5 miliardy eur (2 miliardy 549 milionů).
2003 Je slavnostně otevřeno již 12. výzkumné a vývojové centrum (Edertek), specializované na kovy používané v automobilovém sektoru. Na vývoji a výzkumu pracuje přes 500 lidí (celkem 517).
2007 Tohoto roku zažilo Španělsko dvě zřetelně odlišná období: první polovinu charakterizoval rozkvět a ekonomický růst a v druhé polovině roku začal strmý pokles veškeré poptávky. V rámci této ekonomické situace vzrostl obrat družstev o 12% a koncem roku počet pracovních míst v korporaci převýšil 100 000 (103 731).
2008 Finanční aktivity nepříznivě poznamenalo zhoršení globální krize; zejména poklesy na akciových trzích a exploze neplněných platebních závazků. Obrat průmyslové slupiny klesl o 6,7% (zahraniční tržby jen o 2,2%). Investice svazku navzdory tomu převýšily 600 milionů eur (612 milionů), byť poklesly o 1,6% oproti roku 2007; v zahraničí však bylo založeno 8 nových výrobních továren, kterých bylo celkem již 73. Caja Laboral zlepšila výběr likvidních finančních závazků od soukromých osob; a její investice byly nad průměrem tohoto sektoru a pokud jde o růst čistého zisku po zdanění, patřila mezi nejúspěšnější instituce. S ohledem na vnější situaci považuje MCC i tento rok za uspokojující.
2010 Dlouhá ekonomická krize vedla k poklesu některých dat, ale pak nastala stabilizace. MCC má téměř 84 tisíc zaměstnanců, celkové jmění 33 mil. euro, celkový obrat 14 miliard eur, vlastní kapitál (equity) 5,2 miliard. Na sociální aktivity MCC věnuje téměř půl miliardy korun (16,7 milionů eur).

Vrcholem rozkvětu MCC byl rok 2008: celkové jmění 33,5 miliard eur (v tehdejším kurzu téměř 1 bilion korun), vlastní kapitál 5 miliard eur (5,02), celkový obrat 15,5 miliard eur. Korporace dosáhla nejvyšší produktivity v celém Španělsku a ziskovosti 2x větší než španělský průměr

Kromě zmíněných ekonomických a humanistických přínosů budiž uvedeno, že MCC odpočátku dbala, aby se družstevní solidarita projevila i na mzdách: až do 90. let se udržovalo platové rozpětí 1/4,5, poté bylo rozšířeno pro vrcholové manažery vyjímečně i na 1/8. Některé funkce jsou však vykonávány bezplatně. MCC vytváří pracovní místa i pro občany s různým stupněm invalidity: její společnost zvaná Manchalan zaměstnává 200 invalidních lidí a skupina Eroski ve svých obchodních zařízeních zaměstnává stovky invalidních pracovníků, MCC podepsala smlouvu o spolupráci se Španělskou národní organizací slepců (ONCE).

Není divu, že MCC v roce 2004 navštívil s královnou Sofíí i král Juan Carlos a prohlásil. „MCC je dobrodiním pro Baskicko, pro Španělsko a pro pracující. Bylo by báječné, kdyby ve Španělsku bylo družstevních korporací mnohem více.“

II. Proč neexistuje alespoň „malý český Mondragon“?

Malý český „Mondragon“, tedy Agrokombinát Slušovice, fungoval i u nás. Prosperující slušovické družstvo bylo tak slavné, že kolovalo rčení, že Praha je jakýmsi městem nedaleko Slušovic. Neměli jsme však krále Carlose, ale „krále Václava“. Ten v srpnu 1990 na Václavském náměstí zahřímal: „Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím... Znovu a znovu se tím potvrzuje, že naše revoluce není dokončena. Naopak to hlavní se musí teprve stát,“ „Sametová revoluce“, ztělesněná 500 kontrolory a tajnými agenty, vtrhla do Slušovic. Agrokombinát byl paralyzován, systematicky rozbit a během několika měsíců z něj nezbylo vůbec nic. Dnes by měl obrat 150 miliard korun...

V roce 1992 bylo české družstevnictví paralyzováno i transformací družstev na „družstva vlastníků“, tzn. na faktické akciovky. Obchodní zákoník navíc posiluje práva většinových vlastníků, kteří na valné hromadě mohou mít podle výše podílů i vyšší počet hlasů při rozhodování o klíčových záležitostech (včetně volby členů představenstva a kontrolní komise, schvalování řádné účetní závěrky, rozhodnutí o dělbě a užití zisku či způsobů úhrady ztrát, při rozhodnutí o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu i o základních otázkách rozvoje družstva).

I z těchto důvodů, potlačujících vznik solidarity, chybí v ČR družstevní korporace podobná mondragonské. Na druhé straně je tvorba vnitřních předpisů obchodních společností poměrně liberální, takže je situace zcela individuální a nepřehledná.

III. Světová deklarace o výrobních družstvech

S ohledem na dosavadní živelný vývoj družstevnictví dochází v roce 2005 k historické události: Valné shromáždění Mezinárodního družstevního svazu, konané v kolumbijské Cartageně, přijímá Světovou deklaraci o výrobních družstvech. Deklarace vyhlašuje zaměstnanecké družstvo jako vývojově nejvyšší a pro pracovní sílu i komunitu nejefektivnější a nejférovější typ podnikání. Současně usiluje o další kultivaci a rozvoj družstevnictví. Jako všeobecné pravidlo definuje, že práce je prováděna členy družstva, čili většinu pracovníků družstva tvoří jeho členové, a že na všech stupních řízení i v naléhavých organizačních záležitostech je demokraticky rozhodováno. Spravedlivá mzda musí respektovat odvedenou práci a brát v úvahu funkci pracovníků, jejich odpovědnost, komplexnost a specifika požadavků, kladených na jejich pozici i jejich efektivnost a na ekonomické možnosti družstva. Za významné považuje snahy o sblížení rozdílů mezi nejvyšší a nejnižší mzdou a klade důraz na podíl zaměstnanců na růstu majetku a přiměřeném růstu rezervních fondů. Družstevníci musí být nepřetržitě vzděláváni a školeni.

Družstevní hnutí je vyzýváno k zakládání strategických aliancí, s cílem podpořit rozvoj výrobních a zaměstnaneckých družstev i jejich programy i k založení nezbytných formaci kapitálových mechanismů pro výrobní a zaměstnanecká družstva. Dále se považuje za nezbytné zřízení reprezentativních organizací výrobních a zaměstnaneckých družstev na lokální, národní, regionální a mezinárodní úrovni, a zajištění jejich kooperace

Vlastnictví výrobních a zaměstnaneckých družstev by mělo být vládami více podporováno, jako možný alternativní proces při privatizaci, restrukturalizacích, „start-up“ programech, přeměně podniků v krizi a převodech podniků bez dědiců, jako nabídka veřejných služeb...

Závěrem nezbývá než konstatovat, že v ČR nic podobného neprobíhá a selhávají jak družstva, tak jejich pololegitimní „střechová“ Družstevní asociace ČR (sdružující jen menší část výrobních družstev) a selhávají pochopitelně i politické strany, mající družstevnictví ve svých programech.

Zatímco za 1. republiky družstevnictví podporovaly dokonce i frakce pravicové Agrární strany (L. Feierabend), tak OSN svým vyhlášením roku 2012 za Rok družstev, vyzvala české humanisty k doslova buditelské práci... .


František Stočes
4. října

NETSOCAN