NETSOCAN
Číslo 10-11 -- ŘÍJEN-LISTOPAD 2007 --- Ročník VI.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

EDITORIAL
o Satirický pohled na letošní 17. listopad
AKTUALITY
o Výběr názorů z demonstrace Ne základnám 17. listopadu
o Problémy justice a právního státu
o Michal Rada
o Byly volby v Rusku demokratické?
o Ing. Josef Vít
o Ponížená suplika k Miloši Melčákovi
o Mgr. Miloslav Štěrba
o Neprůstřelná vesta – oblečení pro delegáty příštího sjezdu ČSSD?
o Občanská koalice (OK)
o Mgr. Miloslav Štěrba
FEJETON
o Kam až klesneme?
o Mgr. Miloslav Štěrba
o Píseň práce
o Mgr. Miloslav Štěrba
ČLÁNKY
o Co je vlastně pravice
o Ing. Josef Vít
o Úděl západních intelektuálů: překonat Mojžíše, Ježíše a Marxe!
o Svatební blahopřání, které život změnil v kondolenci
o Bezva finta kovboje Gatese
o Trestně-právní schizofrenie a blbnutí na kvadrát v ČR
NETSOCAN MONITOR
o Vezměme šejchům ropu
o O pochodu má rozhodovat soud
o Smlouva EU bez referend bude veliká licoměrnost
o Blob se může stát další dominantou Prahy
o Kdo z vás na to má
o Záhadná smrt "Kennedyho severu"
o Stát by neměl válčit se šéfy tajných služeb
o Varování: Bulvár škodí rozumu matek i dětí
o Reader´s Digest



Výběr názorů z demonstrace Ne základnám 17. listopadu

o Ing. PETR UHL (bývalý disident, politik a publicista):
o Protiraketová obrana v České republice a Polsku je primárně určena k obraně území Spojených států. Je konstruována ke zničení mezikontinentálních balistických raket ve fázi letu mimo atmosféru. Nedokáže zasáhnout rakety středního doletu, které by mohly být vypouštěny z dnes uváděného Íránu, nebo ze Sýrie či dalších států, které Bílý dům v budoucnu za darebácké označí. Radarová a raketová základna ke ochraně České republiky a Evropy sloužit nemůže.
o Česká vláda tedy získává občany pro myšlenku radaru poukazem na bezpečnost této země podvodem. A podvádějící vládu musíme odmítnout.
o Stejně jako si Spojené státy zaslouží jinou vládu než Bushovu, i čeští občané mají nárok na demokratičtější politiku než je studenoválečnická propaganda Topolánka a Vondry. Je to jeden z důvodů, proč by tato vláda měla odejít.

o Jana Glivická (studentka logiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze):
o Vytváří se termíny jako „konstruktivní poslanci“, které mají zakrýt skutečnost, že současná vláda nemá mandát o nás rozhodovat, protože se rozhodla ignorovat rozložení sil, které vzešlo z voleb. Nesouhlas většiny občanů s umístěním cizí vojenské základny na našem území je ignorován s poukazem na to, že lidé prostě nejsou schopni o takové otázce rozhodnout...
o Není pravda, že k bezpečnostním otázkám se referenda nevypisují. V Maďarsku a Slovinsku lidé rozhodovali o vstupu do NATO, v roce 2004 proběhlo na Tchajwanu referendum přímo o otázce protiraketové obrany.


o Slavoj Žížek (slovinský filosof, člen Slovinské Akademie věd a umění):
o Stará moudrost říká: když se vás zmocní sny někoho jiného, je s vámi konec. Není to náš případ ve Střední Evropě? Už po staletí? Byli jsme součástí rakouského snu, německého snu, sovětského snu – jeden horší než druhý...
o Bohužel, po pádu komunismus se děje znovu totéž. V návalu nadšení jsme si roku 1989 mysleli, že jsme konečně uskutečnili naše vlastní sny. Když jsme ale druhý den vystřízlivěli, zjistili jme, že je to opět sen někoho jiného. Hned na začátku nám prodali kapitalismus s jeho divokou privatizací jako by to bylo naplnění našich snů. Ve skutečnosti je to noční můra, ve které se naše svoboda posiluje mimo jiné seškrtáváním rozpočtu na vzdělání...
o Dostane se České republice opravdu ochrany USA? V zásadě ano. Jen to nebude ochrana našeho území, ale území USA, nebude nás chránit, ale jen vyhledávat hrozby, a jen zvýší nebezpečí pro Českou republiku...
o Rok 2008 by neměl být dalším rokem 1968. Máme dost toho být předmětem snů někoho jiného. Je načase vzít si svoje sny zpět!


o Jan Neoral je starosta obce Trokavec a člen Ligy starostů):
o Po 17. listopadu roku 89 se Václavák zaplnil lidmi, kteří bláhově doufali, že teď už je budou politici slyšet, že už nebudou o osudech lidí rozhodovat jenom stranické špičky. Bohužel. Historie se opakuje...
o Zase nám vládnou zkorumpovaní a pokřivení lidé. Zase platí, že každý má tolik práva, kolik si utrhl moci. A zase jsou ti nahoře rovnější než ti dole...
o Osobní prospěch - to je dnes hnací síla mnohých politiků...
o Radarové čtyřce Topolánek, Parkanová, Vondra, Schwarzenberg se to vymklo z rukou. Teď už jenom překvapeně zírají, jak Američan zve Rusa do našich brdských lesů...
o Brdští starostové se sjednotili v odporu proti radaru do Ligy starostů. Naším cílem je donutit vládu slyšet hlasy většiny...
o Ve čtvrtek místopředseda vlády Vondra prohlásil v USA, že „omezení financí na radar by mohlo mít dopad na vztahy obou zemí.“ Tak kdo tedy chce radar v Brdech? Američané nebo Vondra? To už se vláda opravdu zbláznila, že vyhrožuje americkému Kongresu?


o Ing. Jan Tamáš, PhD je jeden ze zakladatelů a mluvčích iniciativy NE základnám. Vystudoval pražskou ČVUT, obor technická kybernetika):
o Politika se opět uzavírá do sebe a sleduje vlastní zájmy odlišné od zájmů většiny, i když se to děje jinými mechanismy a v jiné celkové situaci. Důležitá rozhodnutí se opět stávají záležitostí v zákulisí působících skupin bez jakéhokoli veřejného mandátu. Politiku ovlivňují účelové obchody různých klik, které si poskytují vzájemné protislužby a současně se drží v šachu choulostivými informacemi...
o Tato hra pohrdá názory převážné většiny občanů, jak ukazuje zápas proti vzniku vojenské základny USA na našem území, kterou si nepřeje – přes všechny politické a mediální triky – většina obyvatelstva. Tato vláda nás přestala zastupovat. Už neprosazuje naše zájmy, ale hájí zájmy kohosi jiného. Z našich zaměstnanců se stali arogantní mocipáni, kteří nám chtějí vládnout. Nechápou, že demokracie je vláda lidí, že doba diktátorů a králů už skončila. Proto požadujeme jejich demisi...
o Od samých začátků politické demokracie věděli privilegovaní, že masy obyčejných obyvatel jsou pro ně nebezpečné. Dějiny demokracie jsou tedy od začátku provázeny nejrůznějšími snahami o její omezování – ať silou, podvody, manipulacemi veřejného mínění nebo cenzurou.
o Cenzuru známe moc dobře z předlistopadové doby. Možná málokdo si ale uvědomuje, že cenzura existuje i dnes. Jako iniciativa Ne základnám jsme měli možnost se o tom přesvědčit na vlastní kůži. Od února české televize náš společný boj zcela ignorují a dávají prostor pouze zastáncům základny. Novináři mají strach mluvit o tom, co je nepohodlné pro jejich šéfy nebo majitele. Před pár dny to potvrdili i redaktoři České televize Michael Fiala a David Havlík, kteří si stěžují u Rady ČT na cenzuru ze strany šéfredaktora zpravodajství Michala Petrova. Nemusím snad připomínat, že Česká televize je veřejnoprávní, tedy naše televize. Platíme ji z našich našich koncesionářských poplatků. A místo toho, aby nás objektivně informovala o dění v zemi zkresluje realitu tak, jak se hodí aktuálním politickým špičkám.


o Jan Májíček (student filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, spoluzakladatel a mluvčí iniciativy NE základnám):
o Hnutí proti základnám dokázalo přinutit politiky o radaru mluvit, dokázalo je usvědčit ze lži a pokrytectví a teď je musí přinutit plán vybudovat zde vojenskou základnu vzdát...
o Byli to Zelení, kteří několikrát zabránili vzniku zákona o referendu k radaru. Ze svého programu obětovali pro zachování vládních křesel postupně téměř vše. Je to současné vedení SZ a jejich poslanci, kdo zrazují volební program, voliče i své členy. Jsou to Bursíkové, Liškové a Kateřiny Jacques, kteří pracují ze všech sil, aby se SZ do poslanecké sněmovny už nedostala...
o Nemíříme naší kritiku pouze na Zelené. Sledujeme a budeme sledovat hlasování každého jednotlivého poslance a poslankyně. Vystavíme potom všem stranám účet. 
o Dosáhli jsme společně jedné věci: záměr vybudovat základnu v ČR není v očích drtivé většiny obyvatel legitimní. Není pro něj jiný důvod než posilování mocenských pozic USA. Všechny ty řeči o Íránu a začlenění do struktur NATO odvádějí jen pozornost od tohoto prostého faktu...
o Jako má roztáčení nového kola militarizace podobu mezinárodní, musí mít takovou podobu i odpor proti němu.
o To je důvod, proč jsme se rozhodli podpořit celoevropskou mobilizaci do italského města Vicenza. Tam čelí problému, kterému bychom mohli jednou čelit také – dosavadní základna USA se rozšiřuje o další tisíce vojáků.


Vybral: FRS
Kompletní projevy všech vystupujících:

PETR UHL ENTER
Jana Glivická ENTER
Slavoj Žížek ENTER
Jan Neoral ENTER
Jan Tamáš ENTER
Jan Májíček ENTER



o
o
o
Satirický pohled na letošní 17. listopad

o Kolorit letošních oslav výročí Sametové revoluce byl vskutku pozoruhodný a někdejším sametovým revolucionářům z toho až přecházel zrak. Památku onoho "strašného masakru" na Národní třídě přišel pochopiteně uctít prezident. Tedy týž prezident, který letos jmenoval vládu o níž výslovně prohlásil, že bude moci vládnout jedině za použití korupce, vydírání či podobných zločinných metod. Přišel i předseda této vlády, a na důkaz, že prezidentovu důvěru nezklamal, nýbrž překonal, přivezl pyšně v kočárku vlastního levobočka. Téhož levobočka, kvůli jehož porodu odřekl státní návštěvu arabských zemí; ostatně kterýpak premiér by si nechal ujít pohled, jak jeho vlastní levoboček vystrkuje hlavičku z lůna místopředsedkyně parlamentu ČR! Škoda, že se piety nezúčastnila i mladší premiérova dcera, jejíž příbuzenstvo se rozmnožilo o nevlastního brášku a vlastní macechu. Třeba by se ujala kočárku a při lehké konverzaci – "Jé, tati, nepřipomíná ti Nicolas Bürgermeistera? Nebo má nos spíše po Bémovi? A hele, levým uchem zase vypadá na Bratského..." – mohla s nemravným otcem žertovně probrat fyziognomii významných politiků pražské ODS. Dle europoslance Roučka je český premiér terčem posměchu západních politiků. Čeští novináři o tom však buď nevědí, nebo nemají smysl pro humor.
o Zapálit si svíčku na paměť onoho "strašného masakru" přišel i expremiér, který nic netuše ono krveprolití proflámoval v restauraci. Mohl přivézt v kočárku i vlastního byť neoficiálního vnoučka; jenomže děda měl toho dne nabitý itinerář: po pietě hajdy do Ústí na stranickou konferenci, kde si s přáteli vypočetli, kdo chce koho zlikvidovat, kdo se koho bojí a proto chodí ozbrojen; a po tomto plodném jednání tryskem do Mariánských Lázní, kde byl hotelu Esplanade připraven zlatý hřeb 17. listopadu – další vlastní svatba! Poněvadž sňatek byl v tomto programu vlastně marginálií a vzhledem k expremiérovu vzoru – exkancléřovi Schröderovi, který je ženat rovnou čtyřikrát ­– lze predigovat, že eventuální čtvrtá expremiérova veselka proběhne během krátkého klidu zbraní, usilovně vyjednaném při konferenci ČSSD. Expremiér se navíc stal obětí rafinovaného plánu svých poradců, v jehož důsledku se média místo o půvaby novomanželky zajímala o počet dopravních přestupků spáchaných na trase Ústí nad Labem - Mariánské Lázně. Kdyby sňatek proběhl v obvyklou dobu, tedy dopoledne, mohl expremiér místo do chomoutu spěchat na pietu, kde by byl se svou novomanželkou novinářským sólokaprem. Neoficiální vnouček se má ovšem na co těšit, poněvadž naplní-li se požehnání pseudohusitského kněze a manželství jeho dědy a pramacechy se stane plodným, bude si moci v kočárku povozit svého neoficiálního polostrejdu.
o Pietu na Národní ostentativně bojkotoval bolševik (KSČM)! Což je k nevíře, poněvadž ten strašný masakr proběhl přesně dle jeho režie: první svíčky se zde začaly zapalovat poté, co Svobodná Evropa či Hlas Ameriky oznámily, že tu byl policií ubit k smrti student Šmíd. Z mrtvého studenta Šmída se ovšem brzy vyklubal živý student Růžička a z živého studenta Růžičky se nakonec vyklubal bolševický agent Zifčák... Český bolševik ostatně trpí zvláštním druhem dezorientace: ochotně si nechá od antikomunistů nadávat do komunistů, ačkoliv na něm nic komunistického není. Bolševické stařenky i stařečkové stále nepochopili, že jim v demokracii nikdo nebrání, aby se svými spřátelenými podnikateli praktikovali autonomní komunismus a ukázali světu, co tím vlastně myslí. Kdyby si podle jejich vzoru počínali prvotní křesťané, řkouce: my budeme zakládat křesťanské obce a jíst křesťansky společné jídlo u jediného stolu teprve poté, až Řím oficiálně uzná křesťanství, pak by se toho nikdy nedočkali! A lidé by si nikdy neužili slastí v podobě křižáckých válek a neuctívali by upálení Mistra Jana Husa. Bolševické panstvo, usazené u koryt českých i evropských úřadů, onu křesťanskou analogii jistě vnímá, jako čert kříže se bojí eventuálního experimentu, který by mohl být zajímavý v kontextu s bující konzumní společností, a tisíce svých stařenek, stařečků a několika dorostenců tak mění v hlupáčky.
o Na Václavském náměstí skupinka exotů demonstrovala za nevinu prvního exmístopředsedy vlády a kdyby to nebylo nereálné, jistě by skandovali "Čunek for president!" Že se k nevině jejich favorita pokusila přispět nejvyšší prokurátorka tím, že vědomě spáchala protizákonný delikt, manifestujícím exotům kupodivu nevadilo.
o Ještě exotičtější exoti – příznivci hnutí Falun Gong – pochodovali Staroměstským náměstím a jejich ušlechtilým cílem je svržení vlády v Pekingu. V dolní části Václaváků pak prý asi 200 lidí skandovalo hesla proti pronásledování aktivistů v Číně. Jistě tam nechybělo o.s. Člověk v tísni, které usilovnou diverzní činností a spoluprácí na strakatých revolucích – od Gruzie přes Ukrajinu až po Kubu – se nejen stává personou non grata, ale porušuje stanovy o.s. tak pilně, že nebylo rozpuštěno patrně jen zásluhou nezodpovědných flákačů na ministerstvu vnitra.
o Na Palackého náměstí za značného zájmu médií tři recesisté s transparentem "Petro, neber si Jirku!" rovněž za cosi manifestovali. Vedle nich za značného zájmu policejních těžkooděnců autonomní nacionalisté pietně a symbolicky pohřbívali svobodu slova v České republice. Holé lebky poněkud přehánějí. Demonstrovat se v ČR, jak vidno, smí! Jenom to nesmí být proti účasti ČR na okupaci Iráku a současně přitom 10. listopadu pochodovat pražským Josefovem. Ovšem vzledem k tomu, že se onoho dne na holé lebky vrhly a pěstmi je mlátily lebky jiné, lebky anarchistické a neobolševické, lze očekávat, že další lebky použijí akci těchto (oboustranně) mladých lidí jako argument pro omezení svobody slova. Demokraté se tak mohou těšit na přijetí zákona, který potvrdí právo demonstrovat proti čemukoliv, kdekoliv a kdykoliv. Jenom žádost např. o povolení demonstrace proti US radaru bude nutné podat moudře a prozíravě alespoň sto let dopředu. Ostatně již zákaz zmíněné demonstrace (10. listopadu), kdy magistrát akci několikrát nepovolil a soud jeho rozhodnutí několikrát zrušil – a konečný verdikt soudu, potvrzující stanovisko magistrátu byl přijat až po obrovském politickém nátlaku – svědčí, že se česká demokracie místo k USA vydala kamsi do Orientu. K tomuto závěru přispěla i samozvaná návštěva R. Laudera u prezidenta ČR, po níž český prezident i premiér vystoupili způsobem, který by mohl být nazván "dvojitý Hácha". Kdyby se alespoň nejednalo o téhož Laudera, kterému čeští občané, včetně starců a nemluvňat, vyplatili svorně 1000 Kč (celkem přes deset miliard) za neochránění vždy slušně prosperující investice.
o Nejmasovější demonstrací se tak stala manifestace iniciativy Ne základnám (a dvou odborových subjektů) proti US radaru v ČR a za přijetí – ústavou již dlouho žádaného – zákona o referendu. Demonstrantů se sešlo jen asi 2-3 tisíce, což mladé vůdce Iniciativy poněkud zklamalo. Mohou si za to zčásti sami: o zhruba tisícovku demonstrantů se připravili nepřijetím paní Edelmannové do iniciativy. Představa, že by proti radaru bojovali společně s Národní stranou vyvolala u mladých či radikálních anarcho-bolševických a pseudodělnických pseudodemokratů ze Socialistické solidarity, Socialistické organizace pracujících, Socialistického kruhu apod. doslova kopřivku. Na protest proti jejich kádrování pak Iniciativu opustila jedna ze zakládajících členek, americká občanka Mariana. Tato dívka s autenticky americkým pojetím svobody byla ochotna proti radaru bojovat jak s edelmanovci, tak s mladými bolševiky, kterým jen vyčítavě připomínala: "Jestli vy přijít na demonstrace s vaší vlajkou se srp a kladivo, tak já poblinkala!" Za zmínku rovněž stojí, jak mladí radikálové z Iniciativy vyobcovali dalšího spoluzakladatele, JUDr. P. Kužvarta. Ten jako právník odpočátku a marně naléhal aby si Iniciativa založila konto; taková nicotná idea ležela zcela mimo rozlišovací schopnosti mladých anarchistů. Zkušený ekologický aktivista tudíž založil servisní občanské sdružení Ne základnám s kontem, což bylo zakončeno plenární schůzkou Iniciativy (na kterou přišel mimořádně vysoký počet zcela neznámých studentů) a těsnou většnou bylo přijato usnesení, že si Iniciativa nepřeje, aby se Kužvart účastnil její činnosti. Teprve poté bylo zřízeno konto Iniciativy a když přišly první peníze, mládež se pochválila, jak moudře učinila... JUDr. Kužvart se tak patrně stal českým rekordmanem ve vylučování z organizací, které spoluzakládal. Tou první byla Levá alternativa (zakladatelé: E. Bondy, A. Krammer, Z. Říha, I. David a P. Kužvart), která byla bolševizována tak, že do ní zčista jasna vstoupilo několik desítek rudých skinů. Na následné konferenci si JUDr. Kužvart dovolil vznést dvě technické připomínky, za což byl rudými skiny doslova vynesen ze sálu. Zajímavost: později vyšlo najevo, že mastermindem opičí lásky rudých skinů k LA bylo analytické oddělení ÚV KSČ... Pokud jde o Ne základnám, pak je přesto nutné ocenit obrovskou organizační práci do níž mladí vůdcové investovali a zcela nezištně všechen svůj volný čas. V jistém smyslu je mizivý zájem – mainstreamovými médii totálně dezorientovaných – Pražanů nemusí mrzet. Proti rozmístění amerických Pershingů se konaly v mnoha západoněmeckých městech mnohasettisícové demonstrace; a přesto západoněmecký establishment americké základny prosadil. A pokud jde o antiraketový US radar, představující pro ČR zcela zbytečné a v budoucnosti až fatální bezpečnostní riziko, pak utkání je zhruba v poločase.
František Stočes
9. prosince



o




NETSOCAN MONITOR


Vezměme šejchům ropu!
Princ tyje pouze z toho, že jakýsi jeho bojovný prapředek přitáhl na obrněném velbloudu doprostřed pouště, vystřelil z karabiny, zapíchl do země kopí a vykřikl: "Odteď je to tady Saúdovo!"... Zprvu se zdálo, že to nebyl úplně šťastný nápad. Založit říši uprostřed písku a padesátistupňovém vedru může jen hňup. Brzy se však ukázalo, že byl rozhodně chytřejší než praotec Čech. Ten se u vidiny medovinových orgií, při nichž se Praslované a Praslovanky pářili, nechal opít strdím. Lstivý válečník Saúd ucítil pach nafty.(MF DNES, 13. listopadu).

Autorem textu, který lze nazvat jakýmsi orientálním výkladem českých dějin, je Martin Komárek. Zdá se, že spolu s K. Steigerwaldem tvoří antičeský tandem MFD, viz Steigerwaldův text: „Čechům škodí Češi. Systematicky, cílevědomě a dlouhodobě. Měli by být všichni na seznamu, jinak Češi vyhynou, což by ale nebyla zas taková škoda.“ (MF DNES, 22. srpna). Nicméně Komárkův text obsahuje racionální jádro, které ovšem sám autor nechápe, a kterým je naléhavá potřeba vytvoření globálního a spravedlivého ekonomického řádu včetně spravedlivého přístupu všech zemí k surovinám.



O pochodu má rozhodovat soud
Josef Klíma v LN zveřejnil skandální výzvu "najde se konečně někdo rozumný, kdo pochod zakáže bez ohledu na to, co si o tom myslí soudy," - ví asi nejlépe, kdo co smí a kdo ne. Karel Steigerwald se přidal na stránkách MFD výzvou k násilí proti skupině osob, "lebky bude třeba z ulic vypráskat... běžte tedy všichni 10. listopadu honit plešouny po ulicích," ...Svobodomyslní občané vědí, že pokud nechtějí bránit svá práva svépomocí, je politicky nezávislá soudní moc hlavní garancí jejich práv a svobod. Útoky na ně a politické úkolování ze sebeušlechtilejších pohnutek jsou krajně nebezpečné. Svoboda nebývá ničena najednou, ale postupným utahováním šroubů se neznatelně překročí hranice, kdy už není cesty zpět. Opravdu chceme, aby o tom, který pochod se bude konat, rozhodovali politici na základě veřejné objednávky? Nebo jsme tak vyspělá, demokratická a otevřená společnost, že uneseme pochod několika desítek (možná) radikálů bez obcházení zákonů a nátlaku na příslušné veřejné instituce? (Lidové noviny, 5. listopadu).

Autorem komentáře je Milan J. Hamerský z Liberální reformní strany a Institutu K. H. Borovského. Kdo viděl televizní záběry nacionalistů a jejich odpůrců (anarchisté, SocSol, REVO, Mladí sociální demkraté, atd), musel konstatovat, že se v drtivé míře jednalo o mládež. Vzniklé konflikty se daly hodnotit jako střety mezi holými a prázdnými lebkami. Nacionalisté pak 17. listopadu měli transparent: Kdy zakážeš komunisty, Langře? Inu, milí anarchisté, SocSol, REVO, Mladí sociální demokraté, atd.: bude to brzy poté, co Langer na základě vašich výtržností patřičně upraví zákony... Za nanejvýš ostudný lze pak považovat nátlak, pardon návštěvu, Ronalda Laudera u prezidenta Klause, po které český prezident a premiér kritizovali inkriminovaný pochod způsobem, který by bylo možno nazvat "dvojitý Hácha". Vypadá to tak, že co to je demokracie ví nejlépe právě pan Lauder. Kdyby alespoň nešlo o téhož Laudera, kterému český stát vyplatil nějakých 11 miliard korun z kapes daňových českých poplatníků...



Smlouva EU bez referend bude veliká licoměrnost
Pro koho vlastně projekt integrace kontinentu politici domlouvají? Pro sebe? Pro lobbisty, kteří se motají kolem bruselských institucí? Pro své spolustraníky a příznivce, kterým pak za to nebízejí funkce v parlamentech, v komisích, subkomisích, subkomisích subkomisí?... neštěstím orgánů Evropské unie je právě jejich obrovská vzdálenost od názorů a postojů obyčejných lidí. Občané se často až následně, když už to provázejí neblahé důsledky, dozvídají o tom, co se v Bruselu či ve Štrasburku upeklo. (MF DNES, 22. října)

Autorem komentáře je zástupce šéfredaktora W. Buchert. Hrozba spočívající v odtrženosti bruselských institucí od občanů má vpodstatě tři roviny. Ta první je ekonomická a subjektivní ekonomická rozhodnutí mohou jednotlivým státům způsobovat značné a nevratné ekonomické škody. Druhou rovinu tvoří nejrůznější pseudohumanisté, vyhlašující za vrchol humanismu tu zrušení trestu smrti, tam zase zrovnoprávnění heterosexuality a homosexuality, atp. Třetí a patrně nejnebezpečnější sitace nastane, pokud získají převahu militantně pravicoví politikové typu francouzského prezidenta Sarközyho.



Blob se může stát další dominantou Prahy
Názory a výroky pana prezidenta a zastupitelů ODS jsou v demokratické polečnosti omluvitelné, avšak jejich ovlivňování výsledků a rozhodnutí odborné poroty o vítězném návrhu, který vzešel z regulérní soutěže, jsou zarážející. V Čechách byl rozvoj umění a architektury pozastaven v minulosti například husity, kteří nejen že nepřímo bránili rozvoji a novým trendům, ale také ničili stávající... Je důležité přijmout minulost a vážit si jí, ale nebránit se budoucnosti... Michal Trpák se skupinou 4 sochaři. (Lidové noviny, 19. října).

Jenom aby se blob nestal důstojným protějškem již odstraněného sousoší lidem zvaným jako "Fronta na maso"... Proti blobu jako takovému lze mít těžko námitky, jde vlastně jen o jakýsi jeden architektonický proud z mnoha dalších. Blob jako dominantu lze kritizovat pro velkou uzavřenost jeho pláště, který návštěvníkům omezuje výhled na Prahu. Ovšem Národní knihovna na Letné, ať již by měla podobu blobu či jiné architektonické extravagance, je důkazem naprosté neschopnosti a nekompetence pražské ODS, což by - na rozdíl od ODS a 4 sochařů - snad pochopili i husité! Národní knihovny, jako svatostánky akademického světa, se vždy stavěly v centru metropolí a nikdy ne v tak - z hlediska dostupnost veřejnou dopravou - odlehlém teritoriu jako je Letná. ODS ovšem staví v centru Prahy spíše svatostánky konzumu jako např. Palladium. Zato čeští akademici a vysokoškoláci, oč méně času stráví v Národní knihovně, o to více jej promrhají v tramvaji. Díky ODS.



Kdo z vás na to má
Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, kdo z vás na to má? - prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek poté, co na tiskové konferenci zrekapituloval své příjmy. "Devadesát pět procent obyvatel této země žije hluboce pod úrovní mých částek," upřesnil poté... Předně by si měl uvědomovat, že určité věci se prostě neříkají nahlas. Teď tím nemyslím jeho rekapitulaci příjmů, jako vystřiženou z Našich furiantů. Z politického hlediska je daleko větším omylem veřejná prezentace rebrandingu české sociální demokracie... Člověka samozřejmě nepotěší, když Blesk vyhlásí peněžní sbírku "Pomozte Jirkovi" a jako logo kampaně zvolí prase s lidskou tváří. Ale proč se kvůli tomu brát tak vážně?... Zatímco BBC stanovuje témata - tzn. přichází s novými, komerční televize odvozují témata - tj. reagují na to, co někdo jiný vymyslel. Politiky máme od toho, aby nová témata stanovili. Tak kde tedy jsou?... Kdo čeká na to, co napíší v Blesku, dočká se leda tak prasečí hlavy. Chceme témata, chceme reformy, chceme vize. Dámy a pánové v politice, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás na to má? (Lidové noviny 11. října)

Autorem zajímavého komentáře je producent a podnikatel Jakub Horák. Není k tomu třeba nic dodávat. Snad jenom otázku: Nestává se vedení ČSSD pozvolna jaksi asociálně demogratickým?



Záhadná smrt "Kennedyho severu"
V březnu 1993 vyplula na povrch zpráva, že sociální demokraté vyplatili Pfeifferovi padesát tisíc marek z tajných fondů, aniž by důvěryhodně vysvětlili za jakým účelem. Zvažovalo se také, zda aféru nepřipravili lídři opozice, aby konečně získali vládní funkce. Engholm dva měsíce po zveřejnění těchto zpráv odstoupil, sociální demokraté však v této zemi vládli ještě dvanáct let... V médiích se navíc objevila řada teorií o Barschelově smrti, v nichž figurují tajné služby, které měly politika zlikvidovat. Hlavním motivem pro vraždu byly údajně zbrojní dodávky pro Írán, na jejichž zprostředkování se Barschel podílel... Zůstávají i obecnější otázky typu: co všechno jsou politici schopni v demokracii udělat pro získání moci, může se občanská společnost neférovým praktikám bránit, lze takové případy vůbec eliminovat? Odpovědi se netýkají pouze Německa. (Lidové noviny 11. října).

Tématem článku historika Jaroslava Šebka je dosud nevyjasněná smrt 43 letého německého politika (za Šlesvicko-Holštýnsko) Uweho Barschela (CDU) v ženevském hotelu Beau Rivage roku 1987. Barschel se hodlal očistit z aféry, v níž byl obviněn, že nechal sledovat svého hlavního politického konkurenta Björna Engholma (SPD). Informace o sledování údajně jako první zveřejnil Barschelův tiskový tajemník(!) Pfeiffer. Hlavním smyslem článku je upozornění na mafiánské praktiky politických stran.



Stát by neměl válčit se šéfy tajných služeb
Před čtyřmi lety někdo vynesl ta nejutajovanější data z kontrarozvědky (BIS)... Neví se kým, ale zřejmě se ví jaké: seznam operací, na nichž složka BIS pracovala, a také agenturní síť. Supertajné informace se poté objevily mezi podnikateli... Únik seznamu spolupracovníků je zločin: jsou ohroženi na životech, v bezpečí nejsou jejich rodiny. Únik veletajných ekonomických zpravodajských akcí... může sloužit k lehkým výdělkům, manipulaci i k vydírání... Když loni prosákla na veřejnost Kubiceho zpráva pro poslance (materiál hovořící o ingerenci mafiánů do struktur státu), jednotlivé akce to zastavilo. Dodnes nhení ani jedna z kauz, z nichž některé po zveřejnění vypadaly vskutku děsivě, dodnes došetřena... U informaci z BIS je to stejné. Práce, pokud vůbec za něco stíla, šla nazmar. (MF DNES, 10 října).

Autor komentáře, M. Fendrych, nyní komentátor Týdne, zmiňuje i další zajímavou věc: Langrova a Topolánkova BIS nyní dokonce sledovala někdejšího šéfa civilní rozvědky (K. Randáka) a to způsobem, kterým se zcela znemožnila: Randák slídila odhalil, a agent se přiznal, že je agent!



Varování: Bulvár škodí rozumu matek i dětí
...kariéra v bulváru má i méně zábavnou stránku. Teprve když z něj vypadnete, uvědomíte si totiž naplno, že bulvární žurnalistika vlastně o skutečném životě není – že vytváří skrz naskrz falešný obraz. Tak jako pornografie podporuje fikci, že hupsnout po pěti větách spolu do postele je normální a že láska je něco jako vysmrkání, bulvár přináší zábavu a emoce za cenu, že nabízí model světa, založený na nízkých pudech, závisti, pomlouvání a podrazech... Nakonec si v pohodě zvyknete i na to, že se realita upravuje podle toho, jak ji pro "zajímavou story" potřebujete, případně, že si vymyslíte úplně lživou aféru., „Stejně nás nikdo nebere vážně,“ řekne vám (ovšem zcela vážně) šéf. . A vy se uklidníte a jdete hledat“nové emoce“ pro váš plátek… Nejhorší je, že stále ještě existuje hodně čtenářů, kteří o věrohodnosti informací bulváru nepochybují... „Lidem u nás chybí to, čemu se říká mediální vzdělaní. Čtenáři třeba nevědí, že médiím se nedá stoprocentně důvěřovat,“ řekla nedávno v jednom rozhlasovém pořadu novinářka Lída Rakušanová... Ano, i seriózní média stále nevnímáme tak kriticky, jak bychom měli.

Autorm článku je bývalý bulvární redaktor Matěj Kouba a jeho článek je uveřejněn na blogu MF DNES zde Autor sám uvádí, že si neví rady jak na realitu bulváru reagovat.



Reader´s Digest
Pro vaši lepší orientaci uvádíme (s předchozím linkem) tituly a autory zajímavých článků, které se zabývají technickými, vojenskými, politickými a dalšími aspekty plynoucími z eventuálního umístění amerického radaru jako komponenty antiraketové základny v ČR, včetně jiných materiálů poukazujících na další zajímavé politické a jiné souvislosti

ENTER Řím v plamenech (Petr schnur, Právo 18.10.2007)
ENTER Přímá demokracie do fabrik! (Jindřich Kalous).
ENTER Souhrn všech článků v Britských listech s tématem protiraketové základny



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedená 10. prosince v 17:25.. Pokud se velkoryse rozhodnete finančně přispět na činnost tohoto on-line měsíčníku či ASD, můžete tak laskavě učinit na konto č. 2235268270/0800.
NETSOCAN