NETSOCAN
Číslo 11 -- LISTOPAD 2005 ---Ročník IV.
OBSAH ČÍSLA
EDITORIAL

AKTUALITY
 Registrované partnerství homosexuálů - krok do tmy
 Co zůstalo ze socialistické utopie

ČLÁNKY
 Několik rovin pákistánské tragedie
 Z čarodějnické kuchyně EU
 Správně! Marjánku zásadně z rukou lékaře!

OHLASY
 redakce A-kontra, A. Čurdová, Michal Bálik

NETSOCAN MONITOR
 Návrat totality nehrozí
 Musílková: téměř politický proces
 Obnoví Haag dědictví norimberského tribunálu?
 Dealeři drog dali francouzské pravici dárek
 Pomozte Pákistánu. Okamžitě
 Hitler, Brenda a Velký bratr
 Komunismus: u nás i na Západě


o
...Co zůstalo ze socialistické utopie


o Vážení návštěvníci, přinášíme některé zajímavé pasaáže z eseje Uliho Schölera, významného německého sociálně demokratického teoretika a člena redakčního kruhu časopisu „Neue Gesellschaft/Frankfurter Hefte“. Jeho článek se jmenuje - "Zkrotit kapitalismus" Co zůstalo ze socialistické utopie - a vyšel letošním 4. čísle zmíněného listu.
o Německý originál přeložil Miloš Hájek a úvodní slovo přidal předseda Masarykovy dělnické akademie dr. Miloš Bárta. Celý článek je uložen na adrese www.cssd.cz/mda/dokumenty.


o „Vlna rozhořčení nad Deutsche Bank“, - to je jen jeden z mnoha podobných titulků v denících z února 2005. Deutsche Bank, šéf Ackermann využívá radostné poselství rostoucích zisků k oznámení dvou cílů podnikání: zvýšení renty vytvářené vlastním kapitálem o 25% při současném propuštění 6400 spolupracovníků. Zatímco bývalý šéf BDI Hans-Olaf Henkel o několik dní později vidí, že konečně přišel čas překonat po socialismu v NDR nyní i „západoněmecký socialismus“, jeho nástupce Jürgen Thumann varuje: „My jako podnik nemůžeme stále jen mluvit o maximálním zúročení vlastního kapitálu a nakonec se ještě nechat odměnit preferenčními bonusy, jestliže propouštíme co nejvíce lidí“. Nepovažuje za dobré, jestliže podniky postaví pro maximalizaci zisku všechno ostatní stranou. Jako manažer musí projevit odpovědnost pro stát a společnost...
o Co však v dějinách sociální demokracie a dělnického hnutí bylo utopické, vizionářské, zaměřené do budoucností a co z toho ještě zbylo?...
o Znalce napadne spis Friedricha Engelse Vývoj socialismu od utopie k vědě, ... Nebyl tím utopický socialismus vystřídán vědeckým? V této jistotě byly vychovávány celé generace „marxistů“ na Východě i na Západě, kterým proto po mnoha ztroskotáních „vědeckého socialismu“ zůstala volba mezi přizpůsobením realitě, rezignací nebo cynismem.
o ...podíváme-li se do Engelse důkladněji, zjistíme, že odmítnutí utopického je u jeho epigonů daleko drastičtější než u něho. Napsal: „My, němečtí socialisté, jsme hrdi na to, že pocházíme nejen od Saint-Simona, Fouriera a Owena, ale i od Kanta, Fichteho a Hegela.” Upozorňuje, že Francouzská revoluce si vytýčila velké cíle: věčnou pravdu, věčnou spravedlnost, v přírodě (a v lidské přirozenosti) založenou rovnost a nezadatelná lidská práva. Ale na rozdíl od mnohých, kteří mu nerozumějí, nezavrhuje Engels tyto cíle, ale ukazuje, že jejich uskutečnění ztroskotává na tvrdých podmínkách reality a že v ranném kapitalismu se proklamovaná lidská práva stávají privilegiem buržoazie...
o V hlavách utopických socialistů vidí Engels první geniální myšlenky, jak tyto podmínky překonat. Saint-Simonův geniální bystrozrak postihuje již téměř všechny ne stroze ekonomické myšlenky pozdějšího socialismu. U Fouriera nacházíme nejen již hluboce pronikavou kritiku stávajících společenských poměrů, ale i poprvé vyslovenou pravdu, že v dané společnosti je stupeň emanipace žen přirozeným měřítkem všeobecné emancipace. A proti Owenovým detailním výpočtům pro vzorovou komunistickou kolonii se dá jen málo co říci. Jeho družstevní společnosti dávaly od té doby vždycky praktický důkaz, že jak obchodník, tak továrník jsou postradatelné osoby . V tomto smyslu formuloval Marx už v roce 1864 v Inaugurální adrese Mezinárodního dělnického sdružení, že v těchto společnostech spočívalo dosud největší vítězství politické ekonomie práce nad politickou ekonomií kapitálu...
o V Komunistickém manifestu (1848) zdůrazňují Marx a Engels otázku vlastnictví jako základní otázku hnutí ale říkají přitom jasně, že komunismus nikoho nezbavuje moci přivlastňovat si společenské produkty, kromě těch, kteří si tímto přivlastňováním podmaňují cizí práci. Nicméně: při důkladnějším pohledu se zřetelně rýsuje společenská utopie beztřídní společnosti, v níž se realizují ve velkém rozsahu lidská práva...
o Aktualizace v Berlínském programu zní takto: “ Usilujeme o solidární společnost svobodných a rovných bez třídních výsad, v níž lidé rovnoprávně rozhodují o svém životě a své práci. Nový a lepší řád, o jaký usiluje demokratický socialismus, je společností osvobozenou od třídních přehrad. Chceme jí dosáhnout odstraněním privilegií a dovršením demokracie.”
o ...dnešní sociální demokracie a s ní celá levice nedisponuje spolehlivým pochopením současného období – a nemůže jím disponovat. Neboť pojem globalizace je tak výstižný a zároveň mnohovrstevný, že stěží umožňuje poznání, kterým směrem budou současné transformační procesy probíhat. Ekonomové jako Altvater a Mahnkopf proto rozumně považují za předčasné mluvit už dnes o novém, postfordovském režimu akumulace a jsou pro to, aby se všechny intelektuální zdroje koncentrovaly na pochopení nových tendencí informalizace v oblastech peněz, práce a politiky...
o Na druhé straně vězí v pojmu globalizace ústřední, neodmítnutelné poznání: v mnohovrstevně propojeném světě, v němž se mohou globálně směňovat a přenášet peníze, měny, zboží a pracovní místa, neexistují už žádné úspěšné národní transformační koncepty. A zhroucení sovětských společností a ekonomik k tomu s trvalou platností dokázalo, že “utopie” státní ekonomiky bez procesů konkurence a soutěže nemilosrdně podlehla kapitalistické ekonomice.
o Koncem roku 2004 přinesla Berliner Zeitung ve své hospodářské rubrice tyto titulky: „Velkolepý rok. Německé podniky zaznamenaly 2004 velké přebytky”. Současně se firmy jako Opel, Siemens, Deutsche Bank a jiné předháněly v oznámeních o masovém propouštění a přesunech pracovních míst do oblastí s nižšími mzdovými náklady. Reakce křesťanského demokrata Heinze Geisslera v Zeitu zní „Kde zůstal váš výkřik?”...
o „V globálním hospodářství vládne naprostá anarchie. Lačnost požírá vládnoucím jejich mozky.” Lidem se ukazuje ohavná tvář nemravného a také ekonomicky falešného kapitalismu, když burzovní hodnota a platy manažerů, vázané na kursy akcií, stoupají tím výše, čím více lidí je postiženo racionalizací. Nehledě na to Franz Müntefering statečně prohlašuje: „SPD chce, aby podniky byly úspěšné a docilovaly zisků, neboť to je předpoklad práce a blahobytu.” Svět naruby? Oběma výrokům je společné jedno. Působí současně bezradně a nerealisticky... Münteferingovy naděje na spojitost expanzivních cyklů růstu se zvyšováním počtu pracovních sil jsou popírány rok za rokem ekonomickými daty. Zbývá doopravdy už jen utažení opasků?...
o Potřebujeme nový vzor sociálního státu. Dosavadní paritní financování vázané na pracovní poměr naráží na své hranice a neustále zostřuje racionalizační tlak na živou práci....
o Na odvrácenou stranu našeho pokroku nás nedávno upozornil jihoafrický spisovatel Breyten Breytenbach v oslňující přednášce v berlínském Goethově institutu. V ní např. řekl: “Považovali jsme Spojené národy za přiměřený mezinárodní kompromis, abychom budili naději a zprostředkovávali v konfliktech, ale pak byly Spojené národy zbaveny moci jedinou planetární supervelmocí, která považovala vlastní zájmy za důležitější...
o Oživujeme naše hospodářství výrobou a prodejem zbraní; třináctiletí zabijáci v masce a s kalašnikovem, které jsou levnější než hrst rýže, už nevidí jinou cestu jak se stát mužem než šíleným vražděním. Tím vším se táhla a táhne zlatá nit globalizace, krycí jméno pro celosvětové kapitalistické vykořisťování. Jsme odsouzeni k tomu kupovat, kupovat a ještě kupovat, a chudí dále chudnou“.

Vybral: frs; podtržené pasáže NETSOCAN; 9. 12. o


Podle našeho názoru je práce velice názornou ukázkou soudobé dezorientace a pasivity socialistů tváří v tvář procesu globalizace. Tato dezorientace může vznikat i z přílišného akcentování extenzívních rysů soudobého kapitalismu a z podceňování jeho vnitřního vývoje, jehož poslední fází jsou nejrůznější formy živelně se rozvíjejícího zaměstnaneckého akcionářství. Právě racionální koncepce sociálně zcela spravedlivé formy zaměstnaneckého akcionářství - jako vyústění již fungujících družstevních forem - by měla dát odpověď na dosavadní otázky bezradných moderních socialistů.


(František Stočes)



o

o
o
Registrované partnerství
homosexuálů - krok do tmy

o Lidová moudrost říká, že cesta do pekla bývá dlážděna těmi nejlepšími úmysly. V CR již delší dobu probíhá poměrně emotivní debata, zda přijmout zákon umožňující registrované partnerství gayů respektive lesbiček. Stoupenci přijetí tohoto zákona se oháněji nejvznešenějšími argumenty: civilizací, humanismem, láskou, životním štěstím atp. - čímž de facto (byť většinou neúmyslně) dehonestují a urážejí protistranu - a vystupují velice sebejistě a suverénně.
o Každý přijímaný zákon by měl nepochybně přispívat ke kultivaci společnosti a měl by obsahovat státotvorný i civilizačnětvorný rozměr. A především pod tímto zorným úhlem nechť jsou nyní hodnoceny následující dva články sociálně demokratických legislativců. První se jmenuje Registrované partnerství pošesté. Článek je přejat z Práva, umístěn na webové stránce ČSSD v sekci Aktuality (11. 11.) a jeho autorkou je poslankyně PS Anna Čurdová. Autorem druhého článku - Registrované partnerství z mého pohledu - je poslanec Zdeněk Koudelka a vyšel na témže webu v sekci Co média nezveřejnila.
o Poslankyně Čurdová je sebejistou příslušnicí "moderní společnosti 21. století" a tak svůj článek uzavírá: "Zákon o registrovaném partnerství je normou o toleranci, lidské důstojnosti a úctě člověka k člověku. Normou, která pokud bude na pošesté přijata, bude vypovídat o vyspělosti české společnosti."
o Zákonodárce, který ví, že naprostou tolerancí k homosexualitě se pyšnily již antické kultury - a obzvláště a bohužel právě v období jejich dekadence a zániku - by měl nejen vynechat ono slůvko moderní, ale měl by v tomto kontextu přímo trpět pochybnostmi: Opravdu ten zákon vypovídá o vyspělosti české společnosti? Nevypovídá naopak o jejím hlubokém úpadku?
o Přijímají-li se podobné normy chování ve státech západně od nás (lišících se mj. i vyšším výskytem AIDS, rozvodovostí, kriminalitou či nižší porodností atd.) pak to jistě neznamená, že bychom je v tomto směru museli dohánět.
o Poslanec Koudelka zase akcentuje, že určitá skupina lidí spojuje s formalizovaným homosexuálním svazkem své živorní štěstí. Jako pravý český happiness - maker navíc podotýká, že to stát přece nic nestojí a velkoryse volí jiný závěr: "Nevím, jestli umožnění životního štěstí je názor konzervativní, socialistický nebo liberální, ale je to názor správný."
o Pan Koudelka by si měl spíše položit otázku, zda podobné živorní štěstí je mravné nebo nemravné; a nemravové se vyskytují jak mezi konzervativci, tak socialisty či liberály... Životní štěstí je navíc věcí velice ošidnou. Nemrava-zloděj pocítí zvlášť veliké životní štěstí ve chvíli, když někomu ukradne milion. V takovém případě pan poslanec patrně ono životní štěstí bezcitně přehlédne a zloděje pošle nemilosrdně do basy.
o Poslankyně Čurdová dále míní, že zákon obšťastní nejen gaye a lesbičky, ale i jejich rodiče: "Každý z rodičů přece chce vidět své dítě šťastné a spokojené." Užaslý čtenář se tak stává svědkem úplné inflace štěstí...
o Americká národní asociace pro výzkum a léčbu homosexuality uvádí, že většina jejích členů považuje homosexualitu za vývojovou poruchu. Dr. Robert Spitzer, profesor psychiatrie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku položil 60 otázek 200 respondentům (143 mužům a 57 ženám), kteří o sobě tvrdili, že dokázali změnit svoji homosexuální orientaci na heterosexuální.
o "Většina sdělila, že použila více strategií, které přispěly ke změně. Zhruba polovina řekla, že nejpřínosnější metodou by měla být spolupráce s odborníkem zabývajícím se psychickým zdravím, nejběžněji s psychologem... Dr. Spitzer dospěl k závěru, že 60% mužů a 44% žen dosáhlo stavu, který popisuje jako ´dobrou heterosexuální funkci´. Vysvětlil, že tímto termínem míní nepřetržitý milostný stav včetně pohlavní heterosexuální aktivity v průběhu předchozího roku."
o Americký psychiatr zachovává serioznost i opatrnost a netroufá si říci, jaké procento vysoce motivovaných homosexuálů dokáže změnit svoji orientaci na heterosexuální. Každopádně však ze svých výzkumů vyvozuje, že někteří lidé se dokáží přeměnit z homosexuálů na heterosexuály a měli bychom to ocenit.
o Není bez zajímavosti, že závěry studie velice ostře napadli zejména aktivisté bojující za práva gayů... (Viz článek Row Over Sexual Orientation Study, Lidové noviny, Anglický list 2. 11. 2001 nebo NETSOCAN č. 1/2003 a český překlad Vřava nad studií o sexuální orientaci).
o Není pochyb, že každý normální rodič u svého potomka především ocení, když založí normální rodinu a zplodí a vychová děti. Gejzíry a ohňostroje homosexuálního štěstí u svých ratolestí jej naopak činí spíše nešťastným...
o Chtějí-li naši poslanci přijmout normu svědčící o české vyspělosti, pak by místo péče o homosexuální štěstí měli spíše přemýšlet, zda by nebylo účelnější aby dosavadní lékařská péče o zdraví dětí zahrnovala i sexuální orientaci; a která by v případě diagnostikování homosexuality byla rozšířena i o adekvátní psychlogickou a psychiatrickou heterosexuální terapii a výchovu; byť nelze zatím úspěšnost takové praxe posoudit a stála by peníze (že, pane Koudelko). Ale není vůbec vyloučeno, že zde vynaložené finance by se mnohonásobně vrátily; např. v podobě nižšího výskytu AIDS včetně snížení prostředků na jeho léčbu.
o Pan poslanec dále popírá názor (mj. katolické církve) "odmítající homosexuální vztahy z důvodu údajné ochrany rodiny" a tvrdí, že "...registrované partnerství neohrožuje manželství, neohrožuje ani rodinu." Jeho kolegyně se v tomto případě vyjadřuje spíše implicitně, zato sebejistě dodává:: "...nežijeme v antice, kde bylo otázkou společenské prestiže pěstovat homosexuální vztahy."
o Ateista by měl nejenom umět odstranit z Bible Pánaboha. Měl by si vzápětí položit otázku - Kdo, a proč vlastně legendu o zkáze Sodomy a Gomory psal? V kontextu s dalšími partiemi, např. s Deuteronomiem, pak vyvstane zcela zřetelný státotvorný (civilizačntvorný) motiv! Na koloritu zničení Sodomy a Gomory se Bible - samozřejmě v rámci dobových možností - především pokouší vyobrazit důsledky zkázonosného postoje sodomských a gomorských vládců k homosexualitě! Zda byl příčinou fyzické zkázy obou měst sopečný výbuch nebo zplenění dobyvateli je vpodstatě podružné.
o Kdo se neumí poučit z dějin, obvykle si je prožije znovu a vypadá to tak, že západní legislativci, schvalující registrované partnerství homosexuálů, jen pečlivě vybrušují Damoklův meč vznášející se stále hrozivěji a osudověji nad touto civilizací.
o Zatím západní rodinu ohrožují především obrovská rozvodovost, narkománie, stále dekadentnější a nezodpovědnější média a rovněž... politikové!
o Politikové, kteří dopouštějí, že založení rodiny - dříve chápané jako požehnání (ve smyslu naděje na pokračování rodu) a současně i předmět všeobecné péče a zdroj velikého štěstí - se v dnešní společnosti (kde se zánikem vícegeneračního bydlení se postupně oslabují i další klasické rodové vazby) stává pro obrovskou část společnosti drtivou ekonomickou ranou a (pro většinu z těch, kteří si nemohou dovolit au-pair) i jakýmsi společenským exilem.
o Tento tristní a alarmující stav, projevující se prakticky v celé západní kultuře dramatickým poklesem porodnosti, bude dále deformován pionýrským úsilím architektů moderní Sodomy a Gomory. Následný vývoj i jeho peripetie lze snadno predigovat.
o Postnatální a další vývoj dětské sexuality a konkrétně její eventuální hetero-homosexuální variabilita (mj. napřáklad v důsledku stressu či psychických traumat) - ještě nedávno spíše tabuizované - zatím nejsou přdmětem nějakých významných výzkumů natož adekvátní diagnostiky. Každé dítě si aspekt sexuality uvědomuje a postupně méně či více racionálně sexuálně experimentuje.
o V moderní době charakterizované postupně kinem, později videem a nakonec internetem se psychicky i sexuálně zrající děti musejí vyrovnávat se záplavou nových informací včetně sadisticko-masochistického a dalšího deviantního sexu. Lze s jistotou řící, že takováto konfrontace v případě predispozic - které vůbec nemusí být vzácné, možná spíše naopak - nutně povede k deviaci.
o Pionýři homosexuálního štěstí jim nyní zprostředkují další informaci se kterou se dětská psychika neumí vyrovnat, totiž, že homosexualita není nemravná ale zcela normální a mravná záležitost; děti pak zcela logicky začnou vědomě experimentovat i homosexuálně. A až se pak v jejich adolescentním věku nějaký vrstevník otáže svého druha, zda již zakusil homosexuální orgie, pak se dotázaný - pokud byl v tomto ohledu ještě nevinný - zapýří podobně jako dnešní panna či panic při otázce na styk heterosexuální.
o Nu a až tato generace dospěje lze s pravděpodobností blížící se jistotě očekávat (mj. i s poukazem na spíše agresivitu než stud u dnešních homosexuálů - viz karnevaly lesbiček a gayů), že pěstování homosexuálních styků se stane dokonce i otázkou společenské prestiže..
o Zpátečníci, poukazující na další dramatický pokles porodnosti, se již ocitnou v naprosté menšině a nebudou schopni další vývoj (alespoň demokraticku cstou) zvrátit, poněvadž k tomu nebude většinová vůle.
o Spekulace na téma jak takováto civilizace - lhostejno zda se bude nazývat konzervativní, socialistická nebo liberální - asi skončí již nejsou předmětem této reflexe.


František Stočes, 3. prosince 2005



NETSOCAN MONITOR




Návrat totality nehrozí
Morální rozhořčení nad sílícím vlivem strany, jejíž předchůdkyně byla zločineckou organizací, je pochopitelné. Ale strašení návratem komunismu je, lidově řečeno, "mimo mísu"... Státní komunismus skončil stejně jako kdysi éra absolutistických monarchií. Bojovat s komunisty má morální smysl podobný tomu, jaký měl ještě ve 20. století v USA boj s jižanskými konfederalisty a Ku-Klux-Klanem. Mít komunistické extremisty ve vládě by bylo nechutné. Strašit návratem komunistické totality však má asi stejný smysl jako strašit v Americe otrokářstvím . (MF DNES, 30. listopadu).

Autorem extraktu je politolog Jiří Pehe, který by mohl být při svém vzdělání terminologicky poněkud přesnější; jde o to, že komunismus dosud nikde a nikdy neexistoval a nemohl se tudíž dopustit žádných zločinů. Sám Lenin slovo komunistická v názvech tehdejších dělnických stran považoval za nešťastné s argumentem, že na jejich činnosti nic komunistického není. Původně se jednalo o bolševický proud sociální demokracie v Rusku, usilující o násilné převzetí moci s úmyslem zestátnit ekonomiku. Přívlastek bolševická v názvu KSSS zrušil až zločinec Stalin. Čeští bolševici, toužící být papežštější nežli papež, slovo bolševická v názvu Komunistické strany Československa cudně a pavědecky zamlčeli. Díky fenoménu 2. světové války dobyli moc sice nenásilně, ale zestátňovali ryze bolševicky. Jejich klony jménem Grebeníček popř. Ransdorf či Filip lze označit za neškodné parabolševiky (násilné převzetí moci již zavrhují, ale zestátnění ekonomiky se nevzdali); a pokud někdo na těchto ryze buržoazních polobolševicích vidí něco skutečně komunistického, pak žije v hlubokém klamu. Nu a až panstvo v KSČM pochopí proč je zestátněná ekonomika včetně jejích veřejnoprávních neziskových mutací nekonkurenceschopná, stanou se z nich klasičtí sociální demokraté, kteří budou mít ke komunismu stejně daleko jako dnes např. přítel Paroubek. Krach bolševického experimentu však nelze ztotožňovat se zánikem ideje vědeckého komunismu a s nemožnosti založit filokomunistické proudy uvnitř sociálně demokratických stran. Ba právě naopak. Soc dem panstvo totiž při své velkolepé štvanici za co nejvyšší osobní konta, majetky a funkce totiž dočista "zapomnělo", proč vlastně sociálně demokratické hnutí vzniklo...



Musílková: téměř politický proces
Abdikaci Musílkové předcházela soustředěná kampaň doktora Ratha... Aby mohli provést své dílo zkázy, musí odstranit některé překážky. Jednou z nich byla ředitelka pojišťovny... Nepovedlo se to ani obžalovací řečí ministra Ratha v Poslanecké sněmovně, která si v mnohém nezadala s obžalobami politických procesů... Strach zlomí po nějaké době téměř každého. Nemá-li ho o sebe, začne se bát o rodinu... Ředitelka VZP bojovala dlouho a statečně. Snažila se bránit nekompetentním zásahům mocných, kteří z politických důvodů dělají škody... Nedivím se jí, že odstoupila. Asi je lepší odstoupit než třeba vypadnout z okna Černínského paláce. (MF DNES, 28. listopadu).

Autorem extraktu je místopředseda Sdružení praktických lékařů, Jan Jelínek a samotný článek dokazuje, jak neuvěřitelné věci lze v MF DNES publikovat. Tím nemá být řečeno, že článek tohoto typu nesmí v seriozním deníku vyjít - v takovém případě by šlo o nepřijatelnou cenzuru. Zodpovědný redaktor měl spíše trvat na změně titulku a prosadit jeho jemnou korekturu. Titulek znějící např - Jelínek: téměř paranoia - by byl asi výstižnější.



Obnoví Haag dědictví norimberského tribunálu?
Nadějí na obnovení norimberského dědictví je dnes mezinárodní trestní soud fungující od roku 2002 v Haagu. K dnešnímu dni se k němu svým podpisem připojilo sto třicet devět zemí... Nelze už proto říci, že by se jednalo o "spravedlnost vítězů"... V Evropě zůstává jen málo zemí, které by se k němu nepřipojily.: jedná se o Moldávii, Bělorusko, Turecko a Českou republiku... Co je hlavním důvodem tohoto ostudného stavu? Především je to nechuť českých poslanců omezit své absurdní imunity. (LIDOVÉ NOVINY, 24. listopadu).

Autorem extraktu je Lubomír Majerčík (Amnesty international). Otázkou zůstává zda kritický osten neměl být namířen i na Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Jeho šéf osobní podporou agrese USA proti Iráku dal totiž zřetelně najevo, že nejvyššími instituty pozemské spravedlnosti pro něho jsou soudce Roy Bean a světový četník Funes. Oba dva výtečníci, ztělesnění v jedné osobě někdejším opilcem JWB mj. dokonce dokázali zneužít inspektory OSN - zodpovědně, pečlivě a bezvýsledně pátrající v Iráku po zbraních hromadného ničení - a učinit z nich de facto bezděčné špiony USA.



Dealeři drog dali francouzské pravici dárek
Nikoho zřejmě nechtějí zabít, jen ničí majetek a - školy... Kde je... nemůže potřebovat jejich skutečný šéf... Je jím podle mého názoru dealer, který jim platí heroinem. Kolik aut jsi dneska udělal? Tak tady máš jednu nebo dvě dávky... A jdou do toho druhou noc, aby to provedli ještě lépe za větší odměnu, s níž pak mohou kšeftovat. Mají v rukou cenné zboží, za které si mohou koupit panáka, holku... Dobrá, a o co tedy jde těm dealerům? ...O vymezení teritoria. O to ukázat policii a všem státním orgánům - Toto je můj slam, má banlieue, moje periférie, moje ghetto, ...tady vládnu já... Nicméně tu teď stále proti sobě stojí davy zfetovaných mladíků a ustrašených policistů a nikdo neví, co s tím. (Lidové noviny, 11. listopadu).

Autorka extraktu, Marta Davouze, si všímá patrně daleko závažnějšího aspektu nepokojů v předměstích francuzských měst, než mnohem odvážnější spekulace, hledající jejich příčinu rovnou ve střetu evropské a muslimské civilizace. Rovněž se poukazovalo na občasné požáry škol ve Švédsku, ale nikdo nezmiňoval požáry a výbuchy násilností v amerických městech nebo nedávné rómské nepokoje na Slovensku. Za uměleckou výpověď o příčinách francouzských i slovenských nepokojů lze tudíž považovat starší americký film Pevnost Apačů v Bronxu. Společnost vytvářející moderní ghetta se nemůže divit, že vřed vznikající z ekonomických a lidských vyděděnců čas od času praskne.



Pomozte Pákistánu. Okamžitě
Podle dostupných informací zanechalo zemětřesení v drsném prostředí vysoké nadmořské výšky tři miliony lidí bez přístřeší. Dva miliony lidí potřebují naléhavou podporu. K téměř 30 procentům obětí dosud nepronikla žádná pomoc... V době, kdy je svět historicky nejbohatší a kdy je v Evropě, v Asii i v Latinské Americe více bohatých zemí než kdykoli předtím, neexistuje žádná omluva pro nečinnost... Tisíce lidí v Pákistánu možná brzy zemřou... Svět má peníze i ostatní prostředky na jejich záchranu... Máme k jejich použití dostatečnou vůli? (MF DNES, 10. listopadu).

Autor extraktu, náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Jan Egeland, konstatuje, že zatímco v případě krize po tsunami mohla OSN disponovat s 80 % přislíbených příspěvků již deset dní po katastrofě, v Pákistánu - měsíc po zemětřesení - má k použití pouze 22 procent přislíbené humanitární částky. England tak nepřímo říká, že když katastrofa postihla rekreační oblast západních zbohatlíků, peníze se rychle našly. Když jsou postiženi prostí lidé, pak jsou vlády bohatých zemí doslova bezcitné.



Hitler, Brenda a Velký bratr
Mladí hejskové a hejskyně nejenže vedou zahálčivý život. Lžou, podvádějí se navzájem, jediným božstvem je pro ně nezřízený sex. Občas propadají drogám nebo alkoholu... Jejich rozhovory jsou plytké a občas... lascívní... Charakterizoval jsem seriál Beverly Hills... Radě se nezdá, že účastníci obou reality show, Velkého bratra i VyVolených, vedou zahálčivý život, a tím poskytují mládeži špatný vzor. Ponechme stranou otázku, co tam ti chudáci asi tak mají dělat než zahálet. To snad mají úderničit?... Stydím se za její tvůrce, druhé diváky i sebe. (MF DNES, 2. listopadu).

Autorem extraktu je Martin Komárek a nestěžuje si sám. Například jedna z hrdinek amerického nekonečného seriálu Přátelé, Jennifer Anistonová si stěžuje podobně: Where are all the sitcoms? Why are we so obsessed with reality TV? We don´t know how to write and create good shows... Prostě pokud jde o úroveň americké tvorby, Jennifer se pokouší naznačit, že Přátelé byli posledním kvalitním dílem tamější televize.



Komunismus: u nás i na Západě
Blair... dělá lordy z další - už kolikáté - party kamarádů, kteří se o slávu Británie zasloužili tím, že darovali labouristické straně velké sumy peněz. Za osm let své vlády vytvořil 600 000 nových veřejných zaměstnanců v neproduktivních zaměstnáních... Nad tradičně nestranné státní úředníky v ministerstvech nasadil stranické politruky... Vládní ministři se nestydí ponechávat si akcie ve firmách, které dostávají státní zakázky. Poslanci se neštítí vykazovat si výdaje až v trojnásobku svých platů. Konšelé v obecních správách pobírají provize z veřejných zakázek. (MF DNES, 2. listopadu).

Také za toto mohou komunisté, tvrdí autor extraktu spisovatel Benjamin Kuras, který si za terč vybral i paní premiérovou Blairovou. Prý cestovala za státní peníze aerostopem (v letadle, kde hlavním pasažárem byl premiér) do USA, kde za bratru 880 000 korun přednášela o životě s premiérem. Předtím se nechala pozvat do Austrálie na benefiční přednáškové turné a ačkoliv ji protinožci inzerovali jako aktivistku za lidská práva, nevyprávěla prý o ničem jiném než o své knížce, kde píše, jaké to je žít s premiérem. Prý si u jisté dobročinné organizace naúčtovala tak vysoké honoráře, že se charita ocitla v nepříjemných problémech. Ale třeba si pouze přečetla Babičku Boženy Němcové a ryze blairovsky si vzala k srdci její rčení, že dobrá hospodyňka pro pírko přes plot skočí... "K chamtivosti postrádající stud přidává aroganci nové zbohatlice," hřímá Kuras a dokládá to tím, že se Cherie za celých osm let nepřišla dle protokolu o poddanosti poklonit královně... Možná se spisovatel Kuras mýlí a Cherie je prostě jen hrdá republikánka!



Vybírá a glosuje: František Stočes


Měsíčník NETSOCAN je necenzurované a otevřené periodikum, které chce sledovat závažné události společenského života a hodnotit jejich etické, humanistické a demokratické aspekty i z hlediska a zájmů občanů žijících z námezdní práce a pracujících v manuálních a dalších nekariérních profesích. Vydává klub ASD na Praze 2. Redakční rada: Aster Jiří, Durdis Josef, Stočes František (šéfredaktor), Štromajer Bohumil, Velát Jan. Adresa vydavatele: František Stočes, 120 00, Praha 2, Bělehradská 35, tlf. 222645538. E-mail: netsocan@volný.cz. Příspěvky, které nevyjadřují názor redakce, budou označeny buď zkratkou "pnnr", popřípadě "no comment". Bude-li to nutné z publicistických důvodů, redakce si vyhrazuje právo na zkrácení nebo úpravu příspěvků. Texty neprocházejí jazykovou úpravou a příspěvky nejsou honorovány. Každé číslo vzniká on line systémem v tom smyslu, že až do uzávěrky mohou být všechny materiály, výslovně označené jako nedokončené, upravovány, korigovány atp. Po datu uzávěrky se každé číslo stává historickým artefaktem a nemůže v něm být cokoli měněno. Uzávěrka tohoto čísla byla provedena 10. prosince 2005 v 00:30.
NETSOCAN