NETSOCAN
Číslo 11 --LISTOPAD 2006---Ročník V.
Poznámky k projektu modernizace a demokratizace ČSSD (doplnění)



ooo Do návrhů na úpravu Stanov ČSSD, uveřejněných v minukém čísle měsíčníku NETSOCAN byl začleněn dlaší návrh, zajišťující, že vnitrostranické referendum bude mít rozhodovací (a nikoli pouze fakultativní) charakter
ooo Text je zakomponován do 3. části a má následující znění: "Výsledky vnitrostranického referenda jsou pro příslušný stranický orgán - včetně Sjezdu ČSSD - závazné a musejí být tímto orgánem bez průtahů realizovány."
ooo Níže je uveden celý a doplněný text s návrhy na úpravu Stanov ČSSD, který byl zaslán předkladateli i na intranet ČSSD. Seriozní připomínky budou samozřejmě vítány

POZNÁMKY K PRINCIPŮM ZMĚN… STANOV

Obsah
1) Vznik práva pro účast ve vnitrostranickém referendu
2) Zachování kontinuity legislativního procesu
3) Doplněk pro zavedení skutečné přímé demokracie
4) Ochrana dobrého jména ČSSD

1. VZNIK PRÁVA PRO ÚČAST VE VNITROSTRANICKÉM REFERENDU

Komentář

Vnitrostranické referendum pro sestavení kandidátky do PS bylo použito již jednou – a to v Praze pro volby v roce 1996 (či 1998?) - zda proběhla na této úrovni referenda i v jiných regionech není autorovi známo. Zmíněné referendum přineslo dvě zajímavé a negativní zkušenosti.

Jednak se na volitelné místo vůbec nedostala tehdejší významná osobnost pražské organizace, kterou byl nesporně profesor Věněk Šilhán, který vůbec nefiguroval na oficiální kandidátce vydané před konáním referenda a do seznamu kandidátů byl připsán patrně až v den voleb, takže o tom prakticky nikdo z voličů nevěděl. Příčinou tohoto stavu byla skromnost pana profesora, který vlastní žádost o místo na kandidátce považoval za nedůstojnou, a stal se vlastně obětí manipulace ostatních zájemců.

Druhou negativní zkušeností byla akce tehdy prakticky neznámého Petra Hulínského, který se překvapivě ocitnul na dokonce snad druhém místě kandidátky zvolené referendem. Vysvětlení se nakonec ukázalo prosté, byť mělo daleko k principům politické etiky. Několik stovek voličů P. Hulínského totiž vstoupilo do ČSSD těsně před referendem, a většinou to (údajně) byli zaměstnanci firmy jeho otce!

Aby se předešlo podobným manipulacím či „opomenutím“ – zejména na okresní a krajské úrovni, zdá se účelné, aby:

Doplňující návrh (ve formě znění):

Právo účastnit se volby ve vnitrostranickém referendu vzniká členovi ČSSD až po nepřetržitém dvouletém členství v ČSSD.

Právo navrhovat kandidáty pro kandidátku do PS má P ČSSD i všechny Krajské organizace (v tom smyslu, že například pražský KVV) může navrhnout kandidáta do středočeské kandidátky, pokud je tento kandidát členem středočeské organizace ČSSD.

2. ZACHOVÁNÍ KONTINUITY LEGISLATIVNÍHO PROCESU

Komentář

V případě volby kandidátky do PS PČR referendem může být přerušena kontinuita legislativního procesu! P ČSSD sice schvaluje lídry, kteří ovšem mohou – teoreticky včetně všech ostatních poslanců, jimž skončil mandát - v referendu propadnout.

Doplňující návrh Stanov (ve formě teze):

P ČSSD by mělo stanovit – dle počtu parlamentních funkcí (předseda PS, místopředseda PS, předsedové parlamentních výborů PS,) jejichž posty má ČSSD reálnou šanci obsadit – minimální počet poslanců, kteří již v PS PČR fungovali (např. 15) a zajistit jejich znovuzvolení. V tomto případě by to bylo těch 15 poslanců (zvolených již v minulém volebním období), kteří v krajských referendech dostali nejvíce procent hlasů (v celostátním měřítku). P ČSSD by mělo právo tyto poslance umístit na volitelná místa popř. ustavit jako lídry kandidátek.

Tím odpadá i navrhovaný proces volby lídra krajské kandidátky (bod C1) s tím, že P ČSSD konkrétní lídry krajských kandidátek pouze doporučí

V tomto kontextu by se zároveň jevilo účelné zajistit, aby poslanci, kteří svůj mandát neobhájí ve volbách (či nekandidovali), měli (v případě vlastního zájmu) přednostní právo pracovat jako asistenti zvolených poslanců.

V návrhu dále chybí časové termíny pro konání referend i pro řešení eventuálních sporů či protestů (které navíc nejsou procedurálně stanovené).

Doplňující návrh Stanov (ve formě znění):

Referendem jsou současně volena i předsednictva všech úrovní, a to tak, že 1., 2., atd. místopředsedou se stává druhý, třetí atd. kandidát dle pořadí v referendu.

3) DOPLNĚK PRO ZAVEDENÍ SKUTEČNÉ PŘÍMÉ DEMOKRACIE

Komentář:

Dokument PRINCIPY ZMĚN A DOPLNĚNÍ VOLEBNÍCH ŘÁDŮ A STANOV obsahuje jeden zásadní nedostatek! Vůbec nepočítá s možností uspořádání vnitrostranického referenda „zdola“ a to s právem rozhodujícím také o jiných než personálních otázkách (např. o tom zda strana zřídí stranický deník, zda ČSSD podpoří eventuální strategickou americkou radarovou základnu na našem území, atd., atp.)!

Bod D2 totiž uvádí, že referendum proběhne formou hlasování o kvalifikované otázce s jednoznačnou odpovědí (ano/ne), kterou na základě usnesení PG nebo P ČSSD zajistí vedoucí organizační sekce ČSSD prostřednictvím tajemníků (čímž se jaksi, pouze v těchto konkrétních záležitostech, mění P ČSSD v "členskou základnu". Navíc má toto referendum pouze fakultativní a nikoliv rozhodující charakter!

Z toho ovšem plyne, že takovéto referendum má řešit pouze problémy jejichž palčivost pociťuje vedení strany (což je naprosto legitimní), ale, bohužel, nikoli problémy které považuje za zásadní členská základna. Takže vnitrostranická demokracie – jako vláda lidu - vlastně zůstává v rukou stranické meritokracie (eufemisticky řečeno).

Připadá to absurdní nepochopitelné: jestliže ČSSD usiluje o konání referend o libovolných problémech s rozhodovací účinností ve státě, proč se vlastně obává jeho vnitrostranické formy? KSČM je v tomto směru poněkud dále a má tuto formu referenda implementovánu ve svých Stanovách v článku 35 následovně:

35. O zásadních otázkách KSČM rozhodují členové strany v referendu. Referendum vyhlásí OV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny ZO KSČM, ÚV KSČM na žádost nejméně jedné třetiny OV KSČM, anebo z vlastního rozhodnutí OV či ÚV KSČM. Referendum může vyhlásit i sjezd KSČM. Referendum v téže věci se může konat nejdříve po uplynutí tří let. Obsahové a organizační zajištění referenda stanoví vyhlašovatel předem.

KSČM použila institutu referenda na celostranické úrovni zatím (patrně) jednou; a bylo to hlasování o názvu strany. Zda toto referendum zvolilo nejvhodnější název lze samozřejmě diskutovat. Nicméně pokud tím vznikly pro KSČM některé negativní důsledky (např. „nulový koaliční potenciál“, který je ovšem relativní ve vztahu s názvem strany; pravice by se tuto stranu pokoušela diskvalifikovat i při jiném názvu), pak je tu pořád možnost dalšího referenda.

Doplňující návrh Stanov (ve formě teze):

OVV je povinno vyhlásit okresní referendum o libovolném problému, pokud se pro konání referenda vysloví schůze alespoň 1/3 MO (znění otázky formulují MO).

KVV je povinen vyhlásit krajské referendum o libovolném problému, pokud se pro konání referenda vyslovíla referenda alespoň 1/3 Okresních organizací.

Předseda ČSSD je povinen vyhlásit celostranické referendum, pokud se pro jeho konání vyslovila alespoň 1/3 Krajských organizací.

Orgány vyhlašující referendum jsou povinné sdělit znění otázky nadřízenému orgánu nejpozději do 14 dní před započetím hlasování

PÚVV či příslušné nižší orgány mohou do konání referenda zasáhnout (pokud by projednávaná otázka byla v rozporu se zákonem či zásadními principy ČSSD, atp) tím, že přeformulují otázku tak, aby byla v souladu s výše uvedenými zásadami. Změněné znění otázky vyšším orgánem musí být předloženo do doby zahájení referenda.

Výsledky vnitrostranického referenda jsou pro příslušný stranický orgán - včetně Sjezdu ČSSD - závazné a musejí být tímto orgánem bez průtahů realizovány.

Přímá demokracie vůbec není samoúčelná a závěrem nezbývá než zdůraznit obrovský význam tohoto typu referenda pro ČSSD i pro společnost.

Poněvadž většina nejrůznějších projektů (např. vybudování cizí raketové základny) má pro realizátory obrovský finanční přínos, lze očekávat, že schválení projektu bude prosazováno i formou korupce politiků. Referendum je tudíž i zbraní proti korupci, poněvadž vedení lze snadno zkorumpovat popř. zastrašit, ale většinu členské základny již nikoli! Odtud zároveň plyne i potřeba co nejpočetnější členské základny všech politických stran.

Prosazení jakýchkoli cílů formou korupce jednotlivého politika je velice snadné – zvláště v kombinaci s nátlakem a v prostředí stranického klientelismu. V tom je patrně třeba vidět metodu, kterou si egoistické, oligarchické a početně velice slabé subjekty dokázaly "osedlat" zastupitelskou demokracii! Ale většinu členské základny takto zdeformovat nelze.

4) OCHRANA DOBRÉHO JMÉNA ČSSD

Komentář:

ooo Moderní společnost je zmítána soudními žalobami.
ooo Například někdejší mluvčí ODA a bývalý člen představenstva ČKA Mojmír Hampl se kriticky vyjádří o náklonnosti bývalého ministra financí B. Sobotky k ČSOB, a ČSOB to vnímá jako „poškození pověsti a působení ekonomické škody“. I žaluje Hanpla rovnou o pět milionů; původně hodlala žádat dokonce milionů 50!
ooo Někdejší ministr zdravotnictví M. Bojar se – ještě jako ministr – kriticky vyjádřil o firmě Diag Human a činil tak v zájmu zdraví českého lidu. Firma místo ministra žaluje český stát a rovnou o čtyři a půl miliardy korun odškodného! Právním zástupcem firmy žalující stát je někdejší ministr spravedlnosti tohoto státu Kalvoda, jehož dobrá pověst i funkce ministra utrpěly těžkou ránu zjištěním, že jako ministr spravedlnosti neoprávněně užíval titulu JUDr.
ooo ČSSD v tomto smyslu působí jako otloukánek. Například pokud jde o vyjadřování médií vůči jejímu představiteli i vůči straně samotné, pak lze dedukovat, že pokud by strana disponovala právníky kalibru alespoň těch, co slouží dobré pověsti Diag Human nebo ČSOB, novináři a jejich vydavatelé by svůj čas místo v redakcích či v terénu trávili v soudních síních a strana by se těšila na příliv miliardových odškodnění.
ooo Nyní přichází poměrně významná otázka: Nakolik ČSSD reálně vnímá hodnotu své vlastní pověsti a nakolik by ocenila eventuální vzniklé škody? Historická hodnota ČSSD, strany staré téměř 110 let, je nesrovnatelně vyšší než podobná hodnota firmy Diag Human nebo dokonce banky Nomura, žalující český stát o desítky miliard. Historici by asi poznamenali, že hodnota ČSSD – tak jako všech historicky cenných artefaktů – je zkrátka nevyčíslitelná.
ooo Ale skutečnost, že jediný právník, který ČSSD (stranu přecpanou právníky) zastupoval v jediné kauze, již od ČSSD žádá palmáre téměř 17 miliard korun (včetně úroků za údajně nevyplacený honorář) napovídá, že ČSSD se chová úplně stejně podivně a nezodpovědně jako český stát (přesycený zřejmě úplatnými úředníky, kteří nenesou žádnou zodpovědnost za pochybení, která se pro daňové poplatníky mění v sekeru v celkové hodnotě téměř sto miliard korun).
ooo Dnešní ČSSD, politická strana, jejíž zakladatelé (a první generace členů) byli establishmentem ocejchováni jako kriminálníci a tvrdě perzekuováni – žalářováni jako buřiči, vyhazováni z práce, nepřijímáni do zaměstnání atp., se v tomto směru jeví jako zcela degenerovaná; její významní členové jsou sice opět žalářováni, jenomže za korupci a podobné kriminální delikty! Objektem jejich devastující činnosti není jenom společnost, ale i vnitrostranické procesy. ČSSD je ochromena obludným klientelistickým systémem a stala se výtahem k moci, funkcím i penězům pro nejrůznější typy hochštaplerů . Tito šibalové, čti docela obyčejní kriminálníci, ale nikoli hlupáci!, pak jsou - a zcela po právu - i objektem zájmu médií.
ooo Hodnota i pověst ČSSD se již fakticky opírá především o její slavnou historii kvůli níž je volena (a voliči, nepatřící mezi boháče, nádavkem nemají příliš na výběr).
ooo Pokud tedy ČSSD disponuje ještě nějakou sebeúctou, pak by měla co nejrazantněji vystoupit na obranu proti všem, kteří poškozují její pověst a způsobují jí nemalé politické i finanční ztráty. Fakt, že zmínění kriminálníci jsou „za trest“ vyloučeni z ČSSD, občany přinejlepším rozesměje a její pověsti to příliš nepřidá.
ooo Logicky by tudíž měla volit praxi podávání žalob se žádostí odškodného vůči všem svým členům, kteří se dopustili významných ekonomických deliktů - korupce, podvodů - ve funkcích či pozicích, které nepochybně získali díky členství v ČSSD a byli za své delikty pravomocně odsouzeni. Podobně by měla samozřejmě postupovat i proti médiím, která jméno a pověst ČSSD publikováním nepravdivých informací či neseriozním zpravodajstvím zcela evidentně poškodila.
ooo Suma požadovaného odškodného vůči delikventům ve službách ČSSD by měla být samozřejmě co nejtvrdší a současně by měla, dle sociálně demokratické ideologie, korespondovat s majetkovými poměry delikventa.
ooo ČSSD by měla s takovou praxí – pokud ji umožňuje současná legislativa – začít okamžitě! Nelze-li to v rámci stávající legislativy realizovat, měly by být neprodleně novelizovány Stanovy ČSSD, vypracována novelizace příslušných zákonů a zahájen parlamentní proces za jejich prosazení.
ooo Preventivní účinek takovýchto opatření by byl blahodárný nejen pro ČSSD ale samozřejmě i pro společnost, zvláště pokud by se pro podobná opatření rozhodly i další politické strany.

Doplňující návrh Stanov (ve formě znění):

Člen ČSSD souhlasí, že pokud se v souvislosti se svým členstvím dopustí zvláště odsouzeníhodného ekonomického deliktu značně poškozujícího dobrou pověst ČSSD - zejména korupce nebo podvodu jehož suma převýší 100 000 Kč - a bude za něj pravomocně odsouzen, bude ČSSD žalován pro poškození dobrého jména a bude na něm vymáháno odškodné.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Vypracoval:

František Stočes
člen ČSSD Praha 2
a předseda o. s.
Autentičtí sociální demokraté
fr.stoces @volny.cz


frs
19. listopadu 2006

NETSOCAN