NETSOCAN
Číslo 11 --LISTOPAD 2006---Ročník V.
Volby a volební preference

ooo Situace po volbách - tak jak se vytvořila i u nás, se stává pravidlem v celé Evropě. I v Německu jsou preference voličů téměř rovnoměrně rozděleny mezi pravici a levici. Dokonce i Švédsko si vyzkouší pravicovou vládu po mnoha desítkách let. Volit pravici je dnes v módě. Jak je to možné? Jak je možné, že polovina národa volí proti svým zájmům? Odpověď je v podstatě jednoduchá. Lidé masírovaní 24 hodin dennodenně pomocí médií volí sny , které jim šikovně naservírovala komunikační média vlastněná soukromými kapitalisty, pracující v žoldu svých pánů a v jejich prospěch. Pravicoví redaktoři ve veřejnoprávních médiích pracují proti zájmům 90% obyvatel země - je potřeba je tam odtud vyhnat. Největší chybou socialistů bylo, že neudělali čistku ve veřejnoprávní televizi a rozhlase a že nezřídili veřejnoprávní deník, který by podporoval jejich názory. V soukromých televizích si můžou majitelé dělat co chtějí. Veřejnoprávní média by měla být v publikovaných názorech vyvážená. Je to divná svoboda slova, když veřejnoprávní média ovládá gang pravicových redaktorů, kteří nepřipustí jiné než svoje názory.
ooo K pochopení naší povolební situace musíme jít až ke druhé světové válce. Po ní v Evropě došlo ke změně volebních preferencí lidí. Před válkou vládly pravicové strany a jejich vinu na vznik války z nich nikdo nemohl sejmout. Proto lidé volili změnu. Zvolili levici - u nás dokonce komunisty. Po válce, nejen s ohledem na vítězství sovětských vojsk a dobytí Berlína, se dostali socialisté následovaní komunisty do vlád ve Francii, Itálii, Německu. I v Británii vyhráli labouristé. Komunisté byli ve všech vládách v Evropě. Začal se budovat evropský sociální stát. Situace lidí se začala zlepšovat. V Německu kancléř Erhard rozjel "hospodářský zázrak" - jak se začalo říkat. Sociální stát vítězně táhl Evropou a táhnul sebou i růst ekonomiky.
ooo V Západní Evropě na přelomu 70. a 80. let minulého století nastal zlom a došlo k přesunu volebních preferencí od levice k pravici. Na počátku změny stály úspěchy sociálního státu, značné sociální jistoty, které umožnily masám lidí snít své individuální sny o osobním vzestupu. Stoupenci "lidového kapitalismu" pak ve jménu svých osobních šancí odepřeli svoji podporu státu, který je vyzdvihl a vrhli se do náruče sirén slibujících neomezené jistoty a blahobyt. Zapomněli, že peníze dělají peníze a k vybudování silného podnikání je zapotřebí hodně peněz. A ne každému je dopřáno mít úspěch v podnikání.
ooo Stejné to bylo i u nás. Lidé koukali přes hranice do Německa a požadovali stejné platy jako v Německu. Proto na Letné zvonili klíči, proto stáli na náměstí. Část lidí si pomohla. Jenže . kapitalismus není procházka růžovým sadem. A lidé to poznali velmi brzy. Mnoho z nich ztratilo práci, mnoho z nich dnes dělá podřadnou práci za mizerné peníze. A trend je neúprosný. Podle německých odborářů nikdy nedosáhneme německých platů. Naopak německé platy budou klesat, až společně klesneme na úroveň čínských platů. To je cíl globalizovaného kapitalismu.
ooo Podívejme se blíže na elektorát voličů. Ve státě je tak 10% lidí, kteří jsou za vodou, kteří mají dost peněz. Pak je tady 25% lidí, kteří se mají dobře. Není třeba zdůrazňovat, že to všechno jsou lidé s vyšším a vysokým vzděláním. Zbytek jsou (podle statistik Státního statistického úřadu) lidé, kteří mají menší než průměrný plat. Z nich pak menší část má 15 a více tisíc měsíčně. Ale většina z nich živoří za platy pod 12 až 14 tisíc měsíčně. To je dost na jídlo a zaplacení bytu nebo koupi starého auta, ale na moc víc to není. Problémy jim začínají, když se mají rozhodnout, zda koupit jídlo pro rodinu nebo benzin. Nemálo z nich má plat do 10 tisíc. Když se tací sejdou dva v jedné rodině, je to na mašli. Mezi tyto lidi musíme započítat i půl milionu nezaměstnaných, kteří tvoří skoro 10% voličů. Slyšel jsem, že mezi nezaměstnanými je velké procento lidí, kteří nešli k volbám.
ooo Při posuzování elektorátu je nutné vzít i další kriteria. Třeba věk voličů. Nevím, kolik procent voličů je ve věku do 25 nebo 30 let. Ale vím jedno - mládež je apolitická a o politiku se nezajímá. Je to produkt našeho školství. Společnost a škola po sametové revoluci z našich mladých vychovala sobečky, kteří se o nic a nikoho nestarají. Chtějí žít naplno a teď. Nevaž se - odvaž se - podporuje je v tom televize a reklamy. Be happy now! Budoucnost je nezajímá. Mají starost o značkové oblečení, značkové likéry, o luxus. Pokud jdou k volbám, volí pravici. Nejsou dobrou budoucností národa. Nechtějí pracovat, nechtějí děti, chtějí si jen užívat. Snad je budoucnost poučí. Je to tvrdé odsouzení mladých, ale upřímně se omlouvám všem, kteří takoví nejsou, poctivě pracují a účastní se voleb. Oni jsou naděje našeho národa v nejisté budoucnosti.
ooo Na základě takové analýzy se musíme ptát, jak je možné, že socialisté a komunisté nemají dohromady 66% hlasů (ty 2/3 občanů, co nemají průměrný plat). A kde ODS vzala těch 40%? Na to se musíme ptát těch, co k volbám nechodí. Je jasné, že z pudu sebezáchovy ta bohatší část národa k volbám chodí. Je jich 35%, jak jsem ukázal výše. Pokud je volební účast kolem 50%, potom si lehce spočítáme, že počet bohatých dělá 70% volících voličů. Když však ODS včetně jejích nohsledů dostala jen 50%, tak je vidět, že je nevolili ani všichni příslušníci jejich třídy. Z toho je vidět, že s naším národem to není tak špatné. Že i dobře situovaní občané podporují sociální stát a mají starost o ty, kterým se nedaří a kteří potřebují pomoci. Že těch modrých asociálů u nás tolik není. Bohužel, díky politickému systému mají moc neúměrnou jejich počtu. Je to stejné, jako když ODS ovládla senát a přitom jejich senátory zvolilo jen pár tisíc lidí z 10 milionů občanů tohoto státu. A mají tu drzost vydávat to za volební vítězství, dávající jim právo likvidovat sociální stát. Oni se spoléhají na tu polovinu, která se neúčastní voleb. Tito lidé, kteří nevolí, ve skutečnosti volí ODS!! Je proto povinností levice dostat tuto část populace k volebním urnám.
ooo Síly levice a pravice se u nás vyrovnaly skoro půl napůl. Z toho je vidět rozdělení společnosti na bohatou a chudou část. Situace je ve skutečnosti složitější. K volbám chodí jen polovina voličů. Polovina rezignuje na možnost vyjádřit se. Kdo jsou ti, co nechodí k volbám? Bohužel, ve své většině to jsou potenciální voliči levice. Tito lidé už nevěří na možnost změny. Uzavřeli se a soustředili na záchranu toho, co mají a nechtějí se účastnit veřejného života. Řešením situace by byla povinná účast voličů ve volbách, tak jak je tomu v některých státech EU. Sociální demokrati by si měli uvědomit, že tito lidé by modré ptáky nevolili.
ooo Slyšel jsem otázku, zda budoucnost nepatří jen pravici, zda doba po válce nebyla jen přechodným jevem. Zda lidé nejsou v podstatě pravičáci. Možná, že ano, ale jen do té doby, než jim začne téci do bot. Je realitou, že mladí jsou pravičáci a levičáci jsou lidé zralého věku. Před válkou se říkalo, že pokud se mladý člověk necítí vlevo, nemá srdce. A když po třicítce je nalevo, nemá rozum. To možná platilo, ale dnes je to obráceně. Skutečnost je totiž taková, že kapitalismus ve velkém množství produkuje levičáky - proto jich bude stále víc a víc. Zvláště globální kapitalismus přesvědčí každého. Jen mu dát možnost, aby se ukázal. Žádný kapitalista totiž nemá nikdy dost. Všichni chtějí stále víc a víc. A pravicové vlády jim ustupují. Přitom kapitalisté stále zvyšují svoje požadavky. Proto jsou v modré šanci ODS všechny požadavky kapitalistů. V prvé řadě slabý stát, který nesmí regulovat podnikání a hlavně nebude vybírat daně. Za druhé degradovat lidi na pracovní sílu, která musí být podnikatelům k dispozici a nesmí se dožadovat žádných práv. Právo na stávku je stále omezováno, až se dosáhne zákazu stávek úplně. Samozřejmě - nejdříve se musí omezit práva odborů, aby mohly být odbory nakonec také zakázány. Maximální nasazení a práce přesčas (zadarmo!!). Flexibilita - což znamená vykonávat jakékoli požadované práce podle potřeby zaměstnavatele. Likvidace solidárního zdravotního a důchodového pojištění. A to vše je doprovázeno snižováním mezd. Mzdové prostředky odčerpávají zisky. A jedině mzdy je možno snižovat ve jménu vyšších zisků, ostatní náklady nelze omezit. Jak říkají němečtí odboráři : čínské mzdy jsou budoucností lidí v globalizované společnosti. A to se lidem nebude líbit. Potom začnou požadovat změnu.
ooo Podle mne se musí ODS u nás dostat k moci. Musí vládnout - čím déle, tím lépe - a musí realizovat modrou šanci. Musí zrušit pracovní zákoník. Musí privatizovat zdravotnictví a důchody. Jsem zvědav, co budou říkat lidé, až většinu vydělaných peněz dají na zdravotní a penzijní pojištění do soukromých fondů. Co budou říkat, až jim je vytunelují. Jsem zvědav, kolik lidí nebude mít na zdravotní pojištění a kdy dojde na slova jednoho mladého dopisovatele, který se už těší až budou "chcípat lidi na prahu soukromých nemocnic".
ooo Po nějaké době lidé poznají úskalí vlády modrých snů a vrátí se k realitě. Tento národ musí padnout na dršku, aby pochopil, že mu modrá pšenka nepokvete. Že kvete jen finančně nejsilnějším a jejich slouhům, pro které je modrá politika dělána. Když kapitalisté viděli úspěch pravicových stran, odhodili veškeré zábrany a začali prosazovat svoje zájmy ve společnosti. Začala éra neustále se zvyšujících zisků, následovaná utahováním šroubů pro pracující. Rozevírají se nůžky v příjmech - na jedné straně růst bohatství a na druhé straně růst chudoby. Zkrátka bohatí jsou stále bohatší a chudí stále chudší. Střední třída se likviduje. To v podstatě likviduje sny těch, co volí pravici, protože se chtějí osamostatnit. V globalizované společnosti nemají šanci.
ooo Až bude zle, lidé ukáží svou sílu. "V posledních volbách v Mostě se ukázalo, že lidé chudobní, nezaměstnaní, sociálně vyloučení, nebo vyloučením ohrožení, jsou schopni podpořit program socialistů a porazit i mocnou ODS, která zatím vládne v celé republice. V Mostě ale bude v opozici, kam patří". Napsal pan Hekrdla v Právu a to nám dává naději do budoucna.

Ing. Josef Vít
6. listopadu 2006

NETSOCAN